Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 128/2026-115

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Solařem ve věci

žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátkou Jméno advokátky

sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému:Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

trvale bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 75 824,04 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení o zaplacení částky 3 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 3 000 Kč od 28. 2. 2026 do zaplacení se zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 674,73 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč splatných vždy k 27. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení.

III. Žaloba o zaplacení částky 59 149,31 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 75 824,04 Kč od 30. 12. 2025 doAnonymizováno27. 2. 2026 a z částky 72 824,04 Kč od 28. 2. 2026 do zaplacení se zamítá.

IV. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Řízení o zaplacení částky 3 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 3 000 Kč od 28. 2. 2026 do zaplacení se zastavuje.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 674,73 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč splatných vždy k 27. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení.III. Žaloba o zaplacení částky 59 149,31 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 75 824,04 Kč od 30. 12. 2025 do, Anonymizováno, 27. 2. 2026 a z částky 72 824,04 Kč od 28. 2. 2026 do zaplacení se zamítá.IV. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni nepřiznává.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 18. 3. 2026 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 75 824,04 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně jdoucím z částky 75 824,04 Kč od 30. 12. 2025 do zaplacení s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, obchodní společností právnická osoba, dříve právnická osoba se sídlem adresa, dne datum prostředky komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru číslo Anonymizováno, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 113 363,08 Kč, který se žalovaný zavázal právní předchůdkyní žalobkyně vrátit nejpozději dne 29. 12. 2025. Žalovaný však tento dluh neuhradil, žalobkyně se tak po žalovaném domáhá jeho zaplacení s tím, že tato pohledávka za žalovaným byla původní věřitelkou postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni. Žalovaný však žalobkyni neuhradil ničeho, ač k tomu byl ještě vyzván předžalobní upomínkou ze dne 23. 1. 2026.

2. Podáním ze dne 3. 8. 2026 vzala žalobkyně podanou žalobu částečně zpět o částku 3 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od 28. 2. 2026 do zaplacení s tím, že žalovaný po podání žaloby uhradil platbami vždy ve výši 500 Kč s uskutečněnými dne 27. 2. 2026, 27. 3. 2026, 27. 4. 2026, 27. 5. 2026, 29. 6. 2026 a 27. 7. 2026 žalobkyni tuto celkovou částku. Soud proto v souladu s tímto dispozitivním úkonem žalobkyně řízení v rozsahu jejího zpětvzetí podle , 2 zastavil, když souhlasu žalovaného s tímto zpětvzetím, které žalobkyně učinila dříve, než soud začal jednat o věci samé, není podle třeba.

3. V projednávané věci je přítomen cizí prvek, neboť právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba je společností se sídlem na stát. Žalovaný uzavřel smlouvu jako spotřebitel a má bydliště v České republice, přičemž právní předchůdkyně žalobkyně svou podnikatelskou činnost zaměřovala také na spotřebitele v České republice. Mezinárodní pravomoc českých soudů je proto dána podle čl. 4 odst. 1 a čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Soud se v tomto směru dále také zabýval otázkou, jakým hmotným právem se příslušný závazkový vztah řídí. Podle čl. 6 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy se spotřebitelská smlouva za splnění tam uvedených podmínek řídí právem státu obvyklého bydliště spotřebitele a případná volba jiného práva jej nesmí zbavit ochrany poskytované kogentními ustanoveními tohoto právního řádu. Žalovaný měl v době uzavření smlouvy obvyklé bydliště v České republice a právní předchůdkyně žalobkyně svou činnost na Českou republiku zaměřovala. Soud proto věc posoudil podle českého hmotného práva, zejména podle , , a , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.

4. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Namítal především neplatnost smlouvy pro nedostatečné posouzení jeho úvěruschopnosti a nepřiměřenost smluvních podmínek. Uvedl, že v době sjednávání úvěru byl krátce po skončení insolvence, pobíral invalidní důchod třetího stupně a pracoval pouze na dohodu o provedení práce. Úvěr mu měl pomoci sjednat operátor původní věřitelky tím, že mu doporučil uvést IČO, ačkoli žalovaný fakticky od roku 2005 nepodnikal, a nahlásit příjem ve výši přibližně 22 000 Kč. Žalovaný tvrdil, že původní věřitelka vycházela pouze z údajů, které jí sdělil, nepožadovala doklady o jeho příjmech ani výdajích a nijak je neověřovala. Žalovaný uznával povinnost vrátit skutečně poskytnutou a dosud nevrácenou jistinu, žádal však o možnost plnění v měsíčních splátkách po 500 Kč. Za nesporné učinil, že na smlouvu uhradil celkem 96 688,35 Kč.

5. Soud věc projednal při jednání dne 3. 9. 2026. Žalobkyně ani její zástupkyně se k jednání nedostavily, ačkoli doručení předvolání bylo vykázáno; zástupkyně žalobkyně svou neúčast předem omluvila a požádala o jednání v její nepřítomnosti. Soud proto podle jednal v nepřítomnosti žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů v.

6. Soud provedl důkaz listinami připojenými k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a k následným podáním žalobkyně, zejména smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne datum, standardními podmínkami, dodatkem o zvýšení úvěrového limitu ze dne datum, přehledem čerpání a plateb, doklady o výplatě jednotlivých čerpání, listinami k postoupení pohledávky a předžalobní výzvou. Dále provedl důkaz listinami předloženými žalovaným, zejména prohlášením o jeho osobních, majetkových a výdělkových poměrech, potvrzeními o příjmech, pracovní smlouvou, mzdovým výměrem, doklady o invalidním důchodu a lékařskými zprávami.

7. Z provedených důkazů, jakož i z nerozporných tvrzení žalovaného soud vzal předně za prokázáno, že žalovaný uzavřel dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o revolvingovém úvěru číslo Anonymizováno. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou s původním maximálním úvěrovým limitem 45 000 Kč, zvýšeným dodatkem ze dne datum na 51 000 Kč. Žalovaný postupně čerpal celkem 113 363,08 Kč a na smlouvu před podáním žaloby uhradil nejméně 96 688,35 Kč; po podání žaloby uhradil dalších 3 000 Kč. Nevrácená část poskytnuté jistiny tak činí 13 674,73 Kč. Žalobkyně prokázala, že jí byla předmětná pohledávka postoupena, a je proto ve věci aktivně legitimována.

8. Podle , (dále jen „ “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaný s právní předchůdkyni žalobkyně proto uzavřel smlouvu o úvěru, kdy předmětná smlouva byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni jejího uzavření. Na tomto závěru nic nemění, že žalovaný při sjednávání uvedl své IČO, jestliže fakticky nepodnikal a úvěr nebyl určen k jeho podnikatelské činnosti.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.

10. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě zejména na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o jeho finanční a ekonomické situaci, jako jsou údaje o majetku, závazcích a způsobu plnění dosavadních dluhů.

11. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Žalobkyně tvrdila, že původní věřitelka ověřovala úvěruschopnost žalovaného výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji a lustrací databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Neuvedla však konkrétní výši příjmů, výdajů a závazků žalovaného, z níž původní věřitelka při uzavření smlouvy a následném významném zvýšení úvěrového limitu vycházela, ani nepředložila doklady, kterými měly být údaje ověřeny, nebo konkrétní výsledky lustrací. Obecný popis interního postupu poskytovatele neprokazuje, že tento postup byl skutečně a řádně použit právě u žalovaného.

13. Naopak z výpovědi žalovaného vyplynulo, že poskytovateli sdělil invalidní důchod a příjem z dohody o provedení práce, své výdaje a skutečnost, že fakticky nepodniká, přesto mu měl operátor doporučit uvést IČO a formulovat příjmové údaje tak, aby úvěr získal. Příjmy ani výdaje nebyly ověřeny odpovídajícími listinami. Původní věřitelka tak nezjistila spolehlivě skutečné příjmy, výdaje a úplný rozsah závazků žalovaného ani způsob plnění dosavadních dluhů, ačkoli žalovaný byl krátce po skončení insolvence. Při navýšení úvěrového limitu dne datum nebylo prokázáno žádné nové důkladné posouzení jeho úvěruschopnosti.

14. Za té situace žalobkyně sice uvedla konkrétní částky příjmů a výdajů zaznamenané původní věřitelkou, neprokázala však, z jakých spolehlivých podkladů byly tyto údaje převzaty, zda byly skutečně ověřeny a zda původní věřitelka zjistila také úplný rozsah závazků žalovaného a způsob plnění jeho dosavadních dluhů. Samotný interní záznam poskytovatele a obecný odkaz na možnost přístupu do registrů bez doložení podkladů a výsledků provedených kontrol neprokazují, že posouzení úvěruschopnosti bylo založeno na nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného způsobem vyžadovaným § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.

15. Smlouva uzavřená se žalovaným proto jako platná neobstojí, k této neplatnosti soud přihlédne z úřední povinnosti a plnění poskytnutá na základě této smlouvy je tedy nutno mezi účastníky vypořádat podle speciální skutkové podstaty obsažené v zákoně o spotřebitelském úvěru, tj. žalovaný je povinen vrátit žalobkyni to, co z neplatné smlouvy obdržel. Jestliže žalobkyně tvrdila a prokázala, že na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum byly žalovanému postupně poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 113 363,08 Kč, žalovaný na ně před podáním žaloby uhradil celkem částku 96 688,35 Kč a po podání žaloby dalších 3 000 Kč, je žalovaný povinen žalobkyni vrátit dosud neuhrazenou část poskytnuté jistiny ve výši 13 674,73 Kč. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Ve smyslu uvedeného ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru proto soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni tuto částku v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč. Při stanovení výše splátek soud přihlédl k tomu, že žalovaný pobírá invalidní důchod třetího stupně ve výši přibližně 20 000 Kč měsíčně a současně dosahuje příjmu ze zaměstnání, přičemž jeho celkový čistý měsíční příjem činí podle jeho výpovědi přibližně 42 000 Kč. Na druhé straně však žalovaný trpí těžkým zdravotním postižením dolních končetin a polyneuropatií, podstupuje opakovanou léčbu a rehabilitace a vynakládá pravidelné náklady na fyzioterapii, zdravotní pomůcky a léčbu. Žalovaný dále přispívá částkou 10 000 Kč měsíčně na nájemné, energie a další náklady spojené s bydlením a má další závazky v celkové výši přibližně 280 000 až 300 000 Kč vůči třinácti věřitelům, na jejichž úhradu vynakládá měsíčně celkem 9 176 Kč. Soud přihlédl rovněž k tomu, že žalovaný již žalobkyni pravidelně hradil částku 500 Kč měsíčně, takže splátka v této výši odpovídá jeho dosavadní platební schopnosti a současně umožňuje, aby byl dluh uhrazen v dohledném časovém horizontu. V dalším soud pro stručnost odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , v němž Nejvyšší soud v bodech 14 až 20 provedl výklad uvedeného ustanovení a vyslovil, že jde také o spor o samotnou splatnost pohledávky ze spotřebitelského úvěru, a tedy o nové hmotněprávní stanovení splatnosti pohledávky soudním rozhodnutím. Z toho také vyplývá, že žalovaný dosud není s úhradou této pohledávky v prodlení, a žalobkyni proto nebylo možno přiznat ani požadovaný úrok z prodlení. Současně žalobkyně prokázala převod pohledávky z původní věřitelky na ni smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu , a tedy také svou aktivní věcnou legitimaci ve sporu.

16. Soud proto žalobě vyhověl pouze v rozsahu částky 13 674,73 Kč. Další žalobkyní uplatněné nároky z neplatné smlouvy s ohledem na shora uvedené jí nemohly být přiznány, a proto soud žalobu v dalším zamítl, přičemž za tohoto stavu věci je pak nadbytečné zabývat se čímkoliv dalším co účastníci v řízení případně dále tvrdili a prokazovali.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle , jakož i podle zásad obsažených v ustanovení - to pokud žalobkyně vzala podanou žalobu částečně zpět pro platby žalovaného uskutečněné po zahájení řízení, kdy zastavení řízení v této části proto procesně zavinil žalovaný. Ve zbývající části řízení byl však zjevně (a to i při zohlednění předmětu řízení, který vzala žalobkyně zpět pro chování žalovaného) převážně úspěšný žalovaný, a proto by mu podle uvedeného ustanovení příslušelo právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni. Žalovaný však žádné náklady řízení vůči žalobkyni neuplatnil. Soud mu proto právo na jejich náhradu vůči žalobkyni nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím zdejšího soudu, písemně ve třech vyhotoveních.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny řádně a včas, může se oprávněná osoba domáhat jejich splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.