Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 56/2026-25

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní Mgr. Gabrielou Sedláčkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

pro 31 110 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 000 Kč s úrokem z prodlení 11,5 % ročně z částky 17 000 Kč od 24.7.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba pro zaplacení částky 14 110 Kč s úrokem z prodlení z jiných částek, v jiné výši nebo za jiné období, než uvedeno ve výroku I. rozsudku, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 338 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 000 Kč s úrokem z prodlení 11,5 % ročně z částky 17 000 Kč od 24.7.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba pro zaplacení částky 14 110 Kč s úrokem z prodlení z jiných částek, v jiné výši nebo za jiné období, než uvedeno ve výroku I. rozsudku, se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 338 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 31 110 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že její právní předchůdce – společnost právnická osoba. (dále též jen „právní předchůdce žalobkyně“) uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě, které poskytl žalovanému na jeho bankovní účet částku celkem 17 000 Kč. Žalovaný měl kromě jistiny zaplatit ještě úrok z úvěru ve výši 40 % měsíčně, když se žalobkyně domáhá tohoto úroku v kapitalizované výši 6 800 Kč za první měsíc doby čerpání úvěru, a smluvní pokutu 0,1 % z částky, ohledně které je žalovaný v prodlení, a to ode dne 17. 5. 2024, kdy došlo k zesplatnění úvěru, do dne 20. 7. 2025. Tuto částku žalobkyně vyčíslila na 7 310 Kč. Žalobkyně tvrdila, že pohledávka na ni přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 10. 6. 2025, uzavřené mezi ní a společností právnická osoba., na kterou přešla tato pohledávka od právního předchůdce žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025. Žalovaný svůj dluh neuhradil.

2. O tom, zda a jakým způsobem byla prověřena úvěruschopnost žalovaného, uvedla žalobkyně, že žalovaný poskytl právnímu předchůdci výpisy ze svého bankovního účtu, případně výplatní y, byl posuzován rozdíl jeho výdajů a příjmů. Současně byl lustrován ve veřejně dostupných evidencích (SOLUS, CRKI, BRKI a podobně).

3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne 14. 8. 2026. Žalobkyně se z jednání omluvila. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno postupem podle , odst. 4 Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání se bez omluvy nedostavil.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný měli uzavřít s odkazem na ustanovení , o spotřebitelském úvěru smlouvu o tom, že žalovanému bude poskytnut úvěr až do výše 30 000 Kč. Splatnost úvěru nebyla přesně stanovena. Sjednaná úroková sazba měla činit 40 % měsíčně. Úrok přirostlý za uplynulé období měl žalovaný splácet vždy ke 14. dni v měsíci. Součástí smluvních ujednání byla smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Tato smlouva není nijak podepsána a je datována ke dni 15. 1. 2024.

5. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně a společnost právnická osoba. uzavřely tuto smlouvu dne 2. 6. 2025. Žalobkyně a společnost právnická osoba. uzavřely dále smlouvu o postoupení pohledávek dne 10. 6. 2025. Dle příloh smluv o postoupení pohledávek byla postupována i pohledávka za žalovaným.

6. Z oznámení o postoupení pohledávek datované dnem 20. 7. 2025 bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Z potvrzení o odeslání zásilky bylo zjištěno, že oznámení bylo odesláno dne 23. 7. 2025.

7. Z podání označeného jako „výzva k úhradě před podáním žaloby“ bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě zesplatněné pohledávky včetně úroku z prodlení s upozorněním, že v případě neuhrazení bude ve věci podána žaloba. Z potvrzení o odeslání zásilky bylo zjištěno, že výzva byla odeslána žalovanému dne 23. 7. 2025.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném v době uzavření předmětné smlouvy, (dále ZSÚ) je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle ZSÚ, poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

9. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že v daném případě nelze učinit závěr, že právní předchůdce žalobkyně při uzavírání úvěrové smlouvy s žalovaným postupoval s odbornou péčí a splnil svou povinnost posoudit schopnosti žalovaného úvěr řádně splácet. Účelem povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, jenž vyplývá ze shora cit. zákonných ustanovení, je ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnosti jako celku, neboť napomáhá předcházet negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí a součástí této péče je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k jejich prověření a posouzení. Důsledkem nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele je dle již ustálené judikatury závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku k tomu viz. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C-679/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Žalobkyně sice uvedla, jakým způsobem její právní předchůdce posuzoval schopnost žalovaného úvěr řádně splácet, nepředložila však ani přes výzvu soudu ke zkoumání úvěruschopnosti jakékoliv důkazy. Soud vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by byla splněna povinnost ve smyslu § 86 odst. 1 ZSÚ, považuje předmětnou úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou se všemi důsledky, jež z tohoto závěru plynou.

13. Již první důvod vede k neplatnosti celé smlouvy. Nad rámec uvedeného soud dodává, že předmětná smlouva by byla absolutně neplatná i podle § 588 o. z. ve spojení s § 580 o. z, a to pro rozpor sjednaného úroku a poplatků s dobrými mravy dle ust. § 1 odst. 2 o. z. Nemravnost smluvních podmínek je zjevná, když dle databáze ARAD dosahovala obvyklá úroková sazba u spotřebitelských úvěrů v lednu 2024 (dle tvrzení žalobkyně ohledně data uzavření smlouvy) výše 9,23 % ročně. V daném případě si účastníci měli sjednat úrok ve výši 40 % měsíčně, tj. úrok ve výši 480 % ročně. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy a smlouva je v důsledku toho absolutně neplatná podle § 588 o. z, k čemuž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. a ), nikoli mnohonásobek jako v tomto případě.

14. Nárok žalobkyně proto soud posoudil jako pohledávku z bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku celkem ve výši 17 000 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho. Následně tato pohledávka přešla na žalobkyni. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 17 000 Kč. Soud vzhledem k přijatým výše uvedeným závěrům zbytek žaloby shledal za nedůvodnou a jako takovou ji zamítl, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku. O úroku z prodlení rozhodoval soud podle § 1970 o. z. a uložil jej žalovanému zaplatit od 24. 7. 2025, tj. od data následujícího poté, co byl žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné částky podle předžalobní výzvy, u které žalobkyně prokázala, že byla žalovanému zaslána.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 338,25 Kč (zaokrouhleno na 338 Kč), přičemž tato částka představuje 9,28 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 54,64 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 45,36 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 245 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 110 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím Okresního soudu v Jičíně.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.