Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 Co 111/2026-97

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Fifky a soudců JUDr. Igora Pařízka a Mgr. Martiny Thorovské ve věci

žalobce: Jméno žalobce, narozený datum narození bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou jméno sídlem adresa

proti

žalované: Jméno žalované, narozená datum narození bytem adresa zastoupená advokátkou jméno sídlem Adresa advokátky

o 36 000 Kč s příslušenstvím

k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 4. března 2026, č. j. -53

takto:

I. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích II a III potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku náklady odvolacího řízení ve výši 10 923 Kč k rukám zástupkyně žalované.

Odůvodnění:

I. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích II a III potvrzuje.II. Žalobce je povinen nahradit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku náklady odvolacího řízení ve výši 10 923 Kč k rukám zástupkyně žalované.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zastavil řízení v částce 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z této částky od datum do zaplacení (výrok I), zamítl žalobu v částce 26 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z této částky od datum do zaplacení (výrok II) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 12 460 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované (výrok III).

2. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 36 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že za žalovanou a jejich společnou dceru jméno FO uhradil dne datum zahraniční dovolenou v hodnotě 54 489 Kč na léto 2024. S žalovanou byli dohodnuti, že mu z toho částku 22 000 Kč uhradí a žalobce ponese náklady za dceru účastníků. Dále žalobce datum zapůjčil žalované částku 10 000 Kč, kterou mu přislíbila vrátit. Dne datum žalobce za žalovanou uhradil částku 4 006 Kč za zimní bundu název v název v adresa. Stalo se tak při jeho styku s nezletilou dcerou, kterému byla přítomna i žalovaná. Chtěla si bundu zakoupit, ale neměla s sebou dostatek peněz, a proto žalobce požádala, zda by jí na zakoupení bundy nepůjčil. Žalobce bundu zaplatil svou platební kartou a žalovaná mu přislíbila, že mu peníze vrátí. Žádnou z uvedených částek mu žalovaná nezaplatila, ačkoliv ji k tomu vyzval předžalobní výzvou z datum.

3. K zastavení řízení v částce 10 000 Kč s příslušenstvím okresní soud přistoupil pro zpětvzetí žaloby v této části ( a 2 ).

4. Ohledně zbývající části předmětu řízení vzal za prokázané, že se v případě dovolené i bundy jednalo o dary pro žalovanou. Dovodil, že to vyplývá zejména z výslechu nezletilé jméno FO, kterou i přes napjaté vztahy s žalobcem hodnotil jako věrohodnou. Po zhodnocení provedených důkazů uzavřel, že mezi účastníky byla ke dni zakoupení dovolené a ke dni zakoupení bundy platně uzavřena darovací smlouva ve smyslu § 2055 a násl. o. z., když provedené důkazy nesvědčí o tom, že by se mělo jednat o zápůjčku či bezdůvodné obohacení.

5. O nákladech řízení okresní soud rozhodl podle úspěchu ve věci s odkazem na

6. Proti výrokům II a III rozsudku podal žalobce odvolání. Nesouhlasí s tím, že okresní soud k závěru, že se v případě úhrady bundy i zájezdu jednalo o dar pro žalovanou, došel především na základě výslechu nezletilé jméno FO, aniž by vzal v úvahu, že je v péči žalované, která ji negativně ovlivňuje. Zatímco do května 2025 byly jeho vztahy s nezletilou normální, nyní se k němu chová nevhodně a odmítá se s ním stýkat. Má za to, že její výpověď je rozporuplná a že z jejího výslechu jednoznačně nevyplynulo, že šlo z jeho strany o dar. Nezletilá to pouze dovodila z toho, že to platil. Zopakoval svou argumentaci ohledně SMS komunikace účastníků o částce 22 000 Kč. Že nešlo o dar, dovozuje i z výpovědi žalované v opatrovnickém řízení. Svá skutková tvrzení uplatněná v řízení před soudem prvního stupně zopakoval i ohledně zaplacení částky 4 006 Kč za zimní bundu. Navrhl, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek tak, že žalované uloží povinnost uhradit mu částku 26 000 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení.

7. V doplnění odvolání žalobce zpochybnil věrohodnost výpovědi nezletilé jméno FO komunikací mezi žalovanou a její právní zástupkyní zachycenou na zvukovém záznamu z jednání. Dovozuje z ní, že žalovaná s nezletilou předem probírala obsah jejího výslechu a způsob, jak má odpovídat na otázky. Svá tvrzení opírá o předložený znalecký posudek z oboru kriminalistika, odvětví fonoskopie.

8. Žalovaná se s rozsudkem prvostupňového soudu ztotožnila a navrhla potvrzení odvoláním napadených výroků. V reakci na doplnění odvolání důrazně popřela, že by s dcerou předem probírala obsah výslechu nebo způsob, jak má na dotazy odpovídat. Nijak ji neovlivňovala ani ji nenavádí. Vybavuje si, že v jednu chvíli byla dcera zmatená, to však bylo z důvodu nevhodnosti otázek kladených zástupkyní žalobce.

9. Krajský soud jako soud odvolací ( ) po zjištění, že odvolání je přípustné ( ), obsahuje všechny podstatné náležitosti ( ) a bylo podáno osobou oprávněnou a včas ( a ), při nařízeném jednání přezkoumal rozsudek okresního soudu, jakož i jemu předcházející řízení v mezích, v nichž se žalobce jako odvolatel domáhal jeho přezkoumání ( ), a to i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny ( ).

10. Protože žalobce navrhl doplnit dokazování znaleckým posudkem z oboru kriminalistika, odvětví fonoskopie, jehož předmětem bylo zkoumání záznamu z jednání ve věci před okresním soudem, na němž byla zachycena komunikace mezi žalovanou a její advokátkou, zabýval se krajský soud v prvé řadě přípustností tohoto důkazu. Žalobce ho předložil k prokázání svého tvrzení, že výpověď nezletilé dcery účastníků jako svědkyně, z níž okresní soud vycházel, je nevěrohodná, protože žalovaná se svědkyní předem probírala obsah výpovědi a způsob, jak má odpovídat. Jde tedy o důkaz, který je v režimu neúplné apelace odvolacího řízení přípustným odvolacím důvodem ve smyslu , neboť jím má být zpochybněna věrohodnost důkazního prostředku, na němž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně.

11. Další otázkou řešenou ve vztahu k přípustnosti tohoto důkazu je jeho zákonnost. Podle , o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o advokacii), informace tvořící obsah komunikace advokáta, advokátního koncipienta a dalších osob uvedených v s klientem při výkonu advokacie jsou důvěrné, je-li tato důvěrnost v zájmu klienta. Stejně tak jsou důvěrné informace získané nebo vytvářené při výkonu advokacie nebo v bezprostřední souvislosti s ním, pokud z nich lze zjistit informace o obsahu komunikace uvedené ve větě první nebo o poskytovaných právních službách, je-li tato důvěrnost v zájmu klienta. Podle odst. 3 téhož ustanovení každý, kdo získá informace podle odstavce 1, je nesmí zneužít nebo prozradit jiné osobě bez zákonného důvodu anebo bez souhlasu toho, komu byly právní služby poskytnuty.

12. Skutečnost, že se v daném případě jedná o komunikaci mezi advokátkou a její klientkou, vyvolává pochybnosti, zda nejde o důkaz nepřípustný pro jeho nezákonnost z důvodu ochrany důvěrnosti informací, které jsou jejím obsahem. Krajský soud se však přiklonil k závěru, že jde o přípustný důkaz. Vzal totiž v úvahu, že šlo o komunikaci účastnice řízení s její zástupkyní (advokátkou) při jednání soudu, které bylo v souladu s zaznamenáno ve formě zvukového záznamu, o čemž byli účastníci a jejich zástupci na začátku jednání poučeni. Pokud z této komunikace druhý účastník získal informace prostřednictvím zvukového záznamu jednání (byť následně technicky upraveného pro zlepšení srozumitelnosti šeptané řeči), který je součástí spisu, a navrhne k ochraně svých práv a právem chráněných zájmů v témže řízení provedení důkazu tímto zvukovým záznamem nebo znaleckým posudkem, jehož obsahem je posouzení autenticity záznamu a jeho přepis, jde v občanskoprávním řízení o přípustný důkazní prostředek. Rozhovor mezi účastníkem a advokátem vedený s vědomím, že probíhá před mikrofonem záznamového zařízení v průběhu pořizování zvukového záznamu jednání, totiž není ze své podstaty důvěrný. Žalobce nezískal příslušný zvukový záznam nezákonně nebo podloudně (pak by bylo možné o nepřípustnosti takového důkazu uvažovat), ale jde o součást soudního spisu, kde je zachycen průběh jednání způsobem, který má (v případě jejich rozporu) přednost před souběžně sepsaným protokolem ( , 2 ).

13. Odvolací soud proto důkaz předloženým znaleckým posudkem připustil. Z posudku z oboru kriminalistika, odvětví fonoskopie, vypracovaného znalkyní jméno, opatřeného znaleckou doložkou ve smyslu , bylo zjištěno, že znalkyně zkoumala audio nahrávku záznamu pořízeného v jednací síni Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ve věci sp. zn. . Znaleckým úkolem bylo ověřit, zda technicky upravená nahrávka „upr_26 Obhajoba_1render.wav“ se obsahově i časově shoduje s původní nahrávkou „26 Obhajoba.mp3“, tedy zda nedošlo k jiným úpravám (ve smyslu střihu apod.) než k úpravě technické v pasáži, kde je třeba zlepšit srozumitelnost šeptané řeči. Úprava byla provedena SW IZOTOPE RX pomocí funkce „Voice DeNoise“, následně Equalizerem zesíleno o cca 4 dB v oblasti 4-5kHz. Dále bylo úkolem znalkyně provést přepis části záznamu, kde se vyskytuje šeptaná řeč, konkrétně v čas 21:00 – 21:10 (min:sek). Obě nahrávky jsou přílohou znaleckého posudku. Znalkyně dospěla zkoumáním obou záznamů k závěru, že záznam hovoru osob v pozadí (šeptající hlasy) je z hlediska srozumitelnosti řeči nízké kvality. Šeptaná řeč obecně je obtížně srozumitelná, zejména když je překrývána hlasitým hovorem. Po podrobném porovnání obou nahrávek pomocí percepční analýzy i porovnání spekter konstatovala, že se shoduje časový rozsah obou porovnávaných nahrávek a nebyl proveden žádný zásah ve smyslu pozměnění obsahu. Vizuální proměna spektra technicky „upravené“ nahrávky se týká pouze změn intenzity a použití filtru. Vysvětlila, že v rámci přepisu nemusí být vždy vypsána opakovaná totožná slova, běžná přitakávání jedné osoby v průběhu souvislé repliky právě hovořící druhé osoby v rozhovoru, může dojít k přehození slovosledu, neměl by však být narušen celkový smysl věty. Nelze zcela vyloučit, že při přepisu dojde k záměně podobně znějícím slovem či slovním spojením (aniž je toto uvedeno v závorce), zejména při rychlejším tempu mluvčího, kdy často dochází ke zkracování slov slabičnou redukcí nebo při současném hovoru více mluvčích či při výrazném (a neodfiltrovaném) ruchu v pozadí. Některé nespisovné tvary bývají nahrazeny tvarem spisovným. Přestože znalkyně respektovala doporučované a praxí ověřené schéma postupu, nebylo možné v přepisované pasáži identifikovat a přepsat všechna slova (byla zcela nesrozumitelná) a některá slova nebyla jednoznačně zřetelná. Přepis části záznamu uvedla znalkyně následovně: (To si myslim, že) /věta začíná v intervalu 20:59-21:00/ - že (je) X (zmotaná?/zmatená?), (že jo). (To)X…to sem jí vůbec (neučila) /21:00-21:10/. Z legendy k přepisu je zřejmé, že znak X znamená nesrozumitelné rytmické slovo, slovo uvedené v závorce není zcela zřetelné a tři tečky mezi výpovědí znamenají delší pauzu.

14. Dále krajský soud doplnil dokazování vyjádřením žalobce ze dne datum ve věci vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. , o zvýšení výživného pro nezletilou jméno FO (dceru účastníků). Podání je založeno na č. l. 43 uvedeného spisu, který byl žalobcem navržen k důkazu v řízení před prvostupňovým soudem. Ve vyjádření žalobce mimo jiné uvedl, že bral nezletilou každý rok na dovolenou. V roce 2024 věděl, že bude v práci maximálně vytížen. Protože chtěl, aby nezletilá měla hezké prázdniny, tak zaplatil nezletilé i matce dovolenou v stát na 7 dní, letecky s all inclusive v hodnotě cca 55 000 Kč.

15. Na základě doplněného dokazování a po přezkoumání rozsudku okresního soudu i řízení, které jeho vydání předcházelo, dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání není důvodné. Sdílí skutkové i právní závěry okresního soudu a odkazuje na jeho přiléhavé a výstižné odůvodnění, k němuž vzhledem k odvolacím námitkám a doplněnému dokazování dodává následující.

16. Žalobce založil své odvolací námitky na tom, že okresní soud nesprávně vyhodnotil provedené důkazy a v důsledku toho nesprávně rozhodl.

17. Podle důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

18. Hodnocením důkazů se rozumí myšlenková činnost soudu, kterou je provedeným důkazům přisuzována hodnota závažnosti (důležitosti) pro rozhodnutí, hodnota zákonnosti, hodnota pravdivosti, popřípadě věrohodnosti. Při hodnocení důkazů z hlediska jejich závažnosti (důležitosti) soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, popřípadě v jakém směru). Při hodnocení důkazů po stránce jejich zákonnosti zkoumá soud, zda důkazy byly získány (opatřeny) a provedeny způsobem odpovídajícím zákonu nebo zda v tomto směru vykazují vady; k důkazům, které byly získány nebo provedeny v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, soud nepřihlédne. Hodnocením důkazů z hlediska jejich pravdivosti soud dochází k závěru, které skutečnosti, o nichž důkazy (pro rozhodnutí významné a zákonné) podávají zprávu, lze považovat za pravdivé (dokázané) a které nikoli. Vyhodnocení důkazů z hlediska pravdivosti předpokládá též posouzení věrohodnosti důkazem poskytované zprávy podle druhu důkazního prostředku a způsobu, jakým se podle zákona provádí. Při důkazu výpovědí svědka musí soud vyhodnotit věrohodnost výpovědi s přihlédnutím k tomu, jaký má svědek vztah k účastníkům řízení a k projednávané věci a jaká je jeho rozumová a duševní úroveň, k okolnostem, jež provázely jeho vnímání skutečností, o nichž vypovídá, vzhledem ke způsobu reprodukce těchto skutečností a k chování při výslechu (přesvědčivost, jistota, plynulost výpovědi, ochota odpovídat na otázky apod.) a k poznatkům, získaným na základě hodnocení jiných důkazů (do jaké míry je důkaz výpovědí svědka souladný s jinými důkazy, zda jim odporuje, popřípadě zda se vzájemně doplňují); celkové posouzení uvedených hledisek pak poskytuje závěr o pravdivosti či nepravdivosti tvrzených (prokazovaných) skutečností (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2010, sp. zn. nebo ze dne 27. 4. 2011, sp. zn. ).

19. Skutkové zjištění nemá oporu v provedeném dokazování, jestliže výsledek hodnocení důkazů soudem neodpovídá ustanovení , protože soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nebo z přednesů účastníků nevyplynuly nebo ani jinak nevyšly za řízení najevo, nebo jestliže soud pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány, resp. vyšly za řízení najevo, nebo v hodnocení důkazů, popřípadě poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků, nebo které vyšly najevo jinak, z hlediska závažnosti, zákonnosti, pravdivosti, eventuálně věrohodnosti, je logický rozpor, nebo konečně jestliže výsledek hodnocení důkazů neodpovídá tomu, co mělo být zjištěno způsobem vyplývajícím z ustanovení až 135 Skutkové zjištění nemá oporu v provedeném dokazování v podstatné části tehdy, týká-li se skutečností, které byly významné pro posouzení věci z hlediska hmotného, popřípadě procesního práva (jde tedy o případ, kdy nesprávné skutkové zjištění bylo příčinou nesprávného rozhodnutí). Přitom není významné, zda ke skutkovým zjištěním nebo skutkovému závěru dospěl odvolací soud sám nebo zda převzal (vzal za svá) skutková zjištění a skutkový závěr soudu prvního stupně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2011, sp. zn. ).

20. Okresní soud při hodnocení provedených důkazů postupoval v souladu se shora vytyčenými zásadami. Provedl dokazování v rozsahu potřebném pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, podrobně popsal jednotlivá skutková zjištění získaná z provedených důkazů a zhodnotil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti. Srozumitelně vysvětlil, jaké skutkové závěry z nich vyvodil a jaké úvahy ho k tomu vedly. Jeho závěry mají v provedeném dokazování a v obsahu spisu oporu a jeho odůvodnění nepostrádá logiku. Nic tedy nenasvědčuje tomu, že by se při hodnocení provedených důkazů dopustil excesu spočívajícím v zásadním rozporu mezi provedenými důkazy a jejich vyhodnocením, který by vedl k nesprávným skutkovým závěrům.

21. Odvolací soud po doplnění dokazování znovu zhodnotil obsah všech v řízení provedených důkazů jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti ( ).

22. Ve shodě s okresním soudem dospěl k závěru, že žalobce zakoupil pro svou nezletilou dceru jméno FO a pro žalobkyni v prosinci 2023 zahraniční dovolenou za 54 489 Kč na léto 2024. Jednalo se o dar pro obě. Skutková verze žalobce, že byl s žalovanou dohodnut na tom, že mu poměrnou částku za svou osobu ve výši 22 000 Kč vrátí, byla vyvrácena nejen účastenskou výpovědí žalované a svědeckou výpovědí nezletilé jméno FO, ale především písemným vyjádřením žalobce učiněným v řízení o zvýšení výživného pro nezletilou jméno FO, v němž výslovně uvedl, že dovolenou zakoupil pro dceru i pro žalovanou. Skutečnost, že si to později rozmyslel a rozhodl se po žalované požadovat zaplacení částky 22 000 Kč za její účast, nemá žádný vliv na existenci a platnost původního závazku. Darování ve smyslu § 2055 o. z. je dvoustrannou smlouvou mezi dárcem a obdarovaným, a proto ji nelze jednostranně měnit. Dárce může dar odvolat pro nouzi (§ 2068 a násl. o. z.) nebo pro nevděk (§ 2072 a násl. o. z.), žalobce však netvrdil a už vůbec neprokázal, že by k takovému právnímu jednání (důvodně) přistoupil.

23. Věrohodnost výpovědi nezletilé jméno FO se žalobci předloženým znaleckým posudkem nepodařilo zpochybnit. Závěry znaleckého posudku jsou nejednoznačné. Většina slov či slovních spojení uvedených v přepisu záznamu rozhovoru mezi žalovanou a její zástupkyní proběhlého během výslechu nezletilé jméno FO při jednání u okresního soudu dne datum je uvedena v závorkách, což značí, že slova nejsou zcela zřetelná. Znalkyně ve svých znaleckých závěrech upozornila na to, že v přepisované pasáži nebylo možné identifikovat a přepsat všechna slova pro jejich nesrozumitelnost, a že některá slova nebyla jednoznačně zřetelná. Žalobce si tedy jen domýšlí přesný obsah a význam poznámky šeptané žalovanou, navíc tak činí nekriticky, jen způsobem pro něho příznivějším. Z příslušné krátké, z kontextu vytržené části zvukového záznamu z jednání podle závěru soudu nelze jednoznačně dovodit, jak vůbec ona šeptaná poznámka zněla, čeho se měla týkat a v jaké souvislosti byla sdělena. Nejde tedy o důkaz, z něhož by bylo možné vzít za prokázané, že výpověď nezletilé jméno FO byla předem naučená, ovlivněná žalovanou a nepravdivá, jak dovozuje žalobce. Navíc je potřeba připomenout, že na inkriminované části záznamu, jež byla předmětem znaleckého zkoumání, je zachycena výpověď nezletilé svědkyně týkající se dovolené, ohledně níž skutkový závěr učiněný okresním soudem jednoznačně podporuje i důkaz provedený odvolacím soudem - vyjádření žalovaného v řízení o zvýšení výživného.

24. Pokud jde o koupi bundy, souhlasí krajský soud s okresním soudem v tom, že se žalobci nepodařilo prokázat jeho skutkovou verzi, že peníze na úhradu kupní ceny poskytl žalované jako zápůjčku dle § 2390 o. z., a že se žalovaná zavázala mu tyto finanční prostředky vrátit. Opodstatněný je pak i závěr okresního soudu, že se nejednalo ani o bezdůvodné obohacení, tedy plnění bez právního důvodu ve smyslu § 2991 o. z. Okresní soud vycházel z protichůdných výpovědí žalobce a žalované, jejíž výpověď je podporována i svědeckou výpovědí nezletilé jméno FO. Jestliže uvěřil právě výpovědi žalované, že jí žalobce bundu daroval, nelze v tom spatřovat excesivní vybočení z pravidel volného hodnocení důkazů a krajský soud nemá důvodu věc posoudit odlišně ani po skutkové stránce, ani po stránce právní. Ztotožnil se tedy se závěrem okresního soudu, že i v tomto případě byla mezi účastníky uzavřena darovací smlouva (§ 2055 o. z.).

25. Vzhledem k výše uvedenému krajský soud napadený rozsudek podle v odvoláním napadených výrocích II a III jako věcně správný potvrdil, když ani v nákladovém výroku neshledal žádné pochybení. Stran vyčíslení nákladů řízení, jejichž náhrada byla žalované přiznána, odkazuje na obsah bodu 22 odůvodnění napadeného rozsudku.

26. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ve spojení s Žalobce v odvolacím řízení neuspěl, a proto je povinen nahradit úspěšné žalované náklady, které v průběhu odvolacího řízení účelně vynaložila. Tvoří je odměna advokáta vyčíslená z tarifní hodnoty 26 000 Kč odpovídající předmětu odvolacího řízení, tj. částka 2 140 Kč za jeden úkon právní služby dle , ., , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Odměna byla přiznána za tři úkony právní služby (vyjádření k odvolání, vyjádření k doplněnému odvolání a účast na odvolacím jednání) v souladu s , g/ advokátního tarifu, tj. celkem 6 420 Kč. K ní náleží paušální náhrada hotových výdajů 1 350 Kč (3 x 450 Kč) podle advokátního tarifu, náhrada za čas promeškaný cestou k odvolacímu jednání a zpět za 8 započatých půlhodin po 150 Kč, tj. celkem 1 200 Kč dle , odst. 3 advokátního tarifu a jízdné k odvolacímu jednání ( , 5 advokátního tarifu) z město do město a zpět osobním motorovým vozidlem zn. název s kombinovanou spotřebou 5,5 l nafty na 100 km při celkové ujeté vzdálenosti 234 km. Cena nafty podle činí 44,50 Kč za 1 litr a sazba základní náhrady podle je stanovena ve výši 5,90 Kč za 1 km, takže jízdné představuje částku 1 953 Kč. Náklady vynaložené žalovanou na odvolací řízení činí celkem 10 923 Kč. Žalobce je povinen jí tuto částku nahradit do tří dnů od právní moci rozsudku ( ) k rukám její zástupkyně ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není přípustné dovolání.