Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 180/2026-35

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Glocem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 219 458,83 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 134 801,16 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba co do částky 83 789,67 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 5 163,3 Kč od 1. 11. 2024 do 31. 5. 2025 a úroku 8,99 % ročně z pohledávky 218 590,83 Kč od 1. 6. 2025 do zaplacení a zákonného ročního úroku z prodlení z částky 218 590,83 Kč od 1. 6. 2025 do zaplacení ve výši 12 % a částky 868 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 211,6 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 134 801,16 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba co do částky 83 789,67 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 5 163,3 Kč od 1. 11. 2024 do 31. 5. 2025 a úroku 8,99 % ročně z pohledávky 218 590,83 Kč od 1. 6. 2025 do zaplacení a zákonného ročního úroku z prodlení z částky 218 590,83 Kč od 1. 6. 2025 do zaplacení ve výši 12 % a částky 868 Kč, se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 211,6 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 218 590,83 Kč, částky 868 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 163,30 Kč, smluvního úroku ve výši 8,99 % ročně z částky 218 590,83 Kč od 1. 6. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 218 590,83 Kč od 1. 6. 2025 do zaplacení. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba, dne 22. 4. 2022 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 300 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet sjednanými měsíčními splátkami, svou povinnost však řádně neplnil. Pohledávka z uvedeného úvěrového vztahu byla následně postoupena žalobkyni.

Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, přičemž žalovaný poskytl údaje o svých osobních, majetkových a příjmových poměrech a současně vyslovil souhlas s ověřováním údajů a získáváním informací z příslušných registrů. Na výzvu soudu žalobkyně uvedla, že ve spise převzatém od právní předchůdkyně nedohledala žádné další podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti žalovaného, a nemohla tak doložit další důkazy o způsobu jejího zkoumání. Současně uvedla, že žalovaný z poskytnutého úvěru vyčerpal částku 300 000 Kč, přičemž k rukám právní předchůdkyně žalobkyně uhradil celkem 91 713 Kč a k rukám žalobkyně následně částku 73 485,84 Kč, tedy celkem 165 198,84 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 22. 4. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému klasický spotřebitelský úvěr ve výši 300 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 96měsíčních splátkách, přičemž výše měsíční splátky úvěru činila 4 393 Kč a celková měsíční splátka včetně pojištění činila 4 827 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 8,99 % ročně. Součástí smluvní dokumentace bylo rovněž pojištění schopnosti splácet.

4. Z dokumentu „Údaje pro posouzení žádosti o klasický a/nebo revolvingový úvěr“ soud zjistil, že žalovaný uvedl, že bydlí v družstevním bytě, podniká od května 2018, nemá vyživované děti, jeho čistý měsíční příjem činí 44 000 Kč a celkové náklady domácnosti činí 7 800 Kč měsíčně.

5. Z oznámení o postoupení smluv a pohledávek soud zjistil, že společnost Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba a žalobkyně uzavřely dne 18. 9. 2023 smlouvu o postoupení portfolia pohledávek, přičemž pohledávka ze smlouvy o úvěru č. hodnota byla s účinností od 1. 11. 2023 postoupena na žalobkyni. O uvedené skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn oznámením o postoupení.

6. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky a podmíněného odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 26. 4. 2025 soud zjistil, že žalobkyně evidovala vůči žalovanému dluh po splatnosti ve výši 10 254 Kč a vyzvala jej k jeho úhradě nejpozději do 31. 5. 2025. Současně žalovaného upozornila, že nebude-li uvedená částka uhrazena, bude po něm požadováno okamžité splacení celého úvěru a výzva bude považována za odstoupení od smlouvy s účinností ke dni 31. 5. 2025.

7. Z oznámení o zesplatnění ze dne 31. 5. 2025 soud zjistil, že žalovaný dlužnou částku ve stanovené lhůtě neuhradil, odstoupení od smlouvy nabylo účinnosti a celý dluh se stal splatným. Ke dni 31. 5. 2025 žalobkyně vyčíslila dluh žalovaného částkou 224 623 Kč.

8. Z výpisu úvěrového účtu soud zjistil, že ke dni 31. 5. 2025 činila nesplacená jistina úvěru částku 218 590,83 Kč, dlužný řádný úrok částku 5 163,30 Kč a dlužné pojistné částku 868 Kč.

9. Z výzvy k zaplacení před podáním žaloby soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky před zahájením soudního řízení.

10. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného jinak než na základě údajů sdělených žalovaným v dokumentaci k žádosti o úvěr. Z předložených listin sice vyplývá souhlas žalovaného s ověřováním údajů a získáváním informací z registrů, žalobkyně však ani přes výzvu soudu nepředložila žádný důkaz, z něhož by bylo možno dovodit, že takové ověřování bylo skutečně provedeno, jaké konkrétní údaje byly zjištěny a jak byly vyhodnoceny při posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. Naopak sama žalobkyně výslovně uvedla, že ve spise převzatém od právní předchůdkyně žádné podklady vztahující se k posouzení úvěruschopnosti nedohledala.

11. Zbylé důkazy soud pro nadbytečnost neprovedl.

12. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

13. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 22. 4. 2022 spotřebitelský úvěr ve výši 300 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami, svou smluvní povinnost však řádně neplnil. Právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela z údajů o jeho osobních, majetkových a příjmových poměrech sdělených žalovaným, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že by tyto údaje před poskytnutím úvěru jakýmkoliv způsobem ověřila. Pohledávka z uvedeného úvěrového vztahu byla s účinností od 1. 11. 2023 postoupena žalobkyni. Poté, co se žalovaný dostal do prodlení se splácením úvěru, byl vyzván k úhradě dlužných splátek a následně došlo k odstoupení od smlouvy a zesplatnění celého dluhu ke dni 31. 5. 2025. Žalovaný z poskytnutého úvěru obdržel částku 300 000 Kč a na splátkách uhradil celkem částku 165 198,84 Kč. Nevrácená část poskytnutých peněžních prostředků tak činí 134 801,16 Kč.

14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

15. Uzavřená smlouva jeví znaky smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., neboť smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době.

16. Jelikož žalovaný uzavřel smlouvu jako spotřebitel, vztahuje se na projednávanou věc rovněž , o spotřebitelském úvěru. Dle z. s. ú. je poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a případně i z dalších zdrojů.

17. Ústavní soud v nálezu sp. zn. dovodil, že soud je povinen zkoumat, zda poskytovatel úvěru řádně posoudil úvěruschopnost spotřebitele. Obdobně Soudní dvůr Evropské unie ve věci C-679/18 uzavřel, že tato povinnost je soudem zkoumána z úřední povinnosti.

18. V dané věci soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při posouzení úvěruschopnosti žalovaného z údajů uvedených samotným žalovaným, zejména z údajů o jeho příjmech, výdajích, bydlení a podnikatelské činnosti. V řízení však nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně tyto údaje před poskytnutím úvěru ověřila prostřednictvím potvrzení o příjmu, daňových dokladů, výpisů z účtů, výsledků lustrací v registrech či jiných objektivních zdrojů. Žalobkyně navíc sama výslovně připustila, že žádné podklady k posouzení úvěruschopnosti nedohledala.

19. Soudní praxe je ustálena v závěru, že poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posuzování úvěruschopnosti tehdy, pokud vychází pouze z tvrzení spotřebitele, aniž by tato tvrzení přiměřeným způsobem ověřil.

20. Jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně údaje sdělené žalovaným jakýmkoliv způsobem ověřila, dospěl soud k závěru, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala v souladu s § 86 z. s. ú. Žalobkyně k výzvě soudu sdělila, že nedohledala žádné důkazy ke zkoumání úvěruschopnosti, tudíž svá tvrzení nepodložila žádnými důkazy a břemeno důkazní tedy neunesla. Předmětná smlouva je proto neplatná. Žalovaný tak přijal peněžní prostředky bez právního důvodu a je povinen vydat bezdůvodné obohacení podle § 2991 o. z. Pohledávka z bezdůvodného obohacení přešla na žalobkyni postoupením pohledávky.

21. Ze shora uvedeného ustanovení tedy vyplývá, že žalobkyni lze přiznat pouze nezaplacenou část poskytnuté jistiny. Žalovaný není povinen hradit sjednané úroky, kapitalizované úroky, pojistné ani jiné smluvní příslušenství. Žalobkyni rovněž nenáleží úrok z prodlení, neboť žalovaný se dosud neocitl v prodlení s vrácením jistiny ve smyslu § 87 z. s. ú.

22. Jelikož žalovaný byl v řízení nečinný, soud nemohl zjistit jeho aktuální majetkové a sociální poměry významné pro určení delší lhůty k plnění. Proto soud stanovil žalovanému obecnou třídenní pariční lhůtu.

23. S ohledem na shora uvedené soud žalobkyni přiznal částku 134 801,16 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou 300 000 Kč poskytnutou žalovanému a částkou 165 198,84 Kč, kterou žalovaný na úhradu svého dluhu zaplatil. Ve zbývající části, tj. co do částky 83 789,67 Kč, částky 868 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 163,30 Kč, smluvního úroku ve výši 8,99 % ročně z částky 218 590,83 Kč od 1. 6. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 218 590,83 Kč od 1. 6. 2025 do zaplacení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 211,6 Kč, přičemž tato částka představuje 22,85 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 38,15 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 779 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 800 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle a dále 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

25. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.