Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 118/2026-51
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem Mgr. Tomášem Chrástem ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného
o 42 987 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 31 700 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 31 700 Kč za dobu od 6. 6. 2026 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 11 287 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 11 287 Kč za dobu od 14. 10. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 31 700 Kč za dobu od 14. 10. 2025 do 5. 6. 2026, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 507 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.
IV. Žalobce je do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu v Jičíně soudní poplatek ve výši 430 Kč.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 31 700 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 31 700 Kč za dobu od 6. 6. 2026 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 11 287 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 11 287 Kč za dobu od 14. 10. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 31 700 Kč za dobu od 14. 10. 2025 do 5. 6. 2026, se zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 507 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.IV. Žalobce je do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu v Jičíně soudní poplatek ve výši 430 Kč.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 17. 4. 2026 domáhal po žalovaném zaplacení částky 42 987 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 42 987 Kč za dobu od 14. 10. 2025 do zaplacení.
2. K odůvodnění žaloby uvedl, že jeho právní předchůdce společnost právnická osoba uzavřel prostřednictvím webových stránek s žalovaným dne 7. 4. 2025 smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 8 900 Kč. Žalovaný následně využil možnosti navýšení úvěru a proto celkově vyčerpal úvěr ve výši 31 700 Kč. Žalovaný se zavázal také uhradit právnímu předchůdci žalobce úrok ve výši 11 287 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobce. Žalobce se po žalovaném domáhá zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši 21 700 Kč, úroku ve výši 11 287 Kč. Dále požaduje zaplacení úroků z prodlení. Případně žalobce požadoval zaplacení těchto částek jako bezdůvodné obohacení.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba mu byla doručena dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 4. 6. 2026. K jednání dne 5. 8. 2026 se žádný z účastníků řízení nedostavil. Zástupkyně žalobce se z jednání omluvila, žalovaný nikoliv. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dle § 50m odst. 1, 3 o.s.ř. dne 13. 7. 2026. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků řízení.
4. Žalobce tvrdil, že společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným dne 7. 4. 2025 prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru. K tomu bylo předloženo písemné vyhotovení smlouvy o úvěru, která není podepsána žalovaným a dodatky k této smlouvě, které rovněž nejsou podepsány. V těchto listinách se uvádí, že žalovanému byl poskytnut úvěr v konečné výši 31 700 Kč a žalovaný jej měl právními předchůdci žalobce vrátit společně s úrokem ve výši 279,83 % ročně.
5. Právní předchůdce žalobce na účet žalovaného v době od 7. 4. 2025 do 24. 8. 2025 postupně poukázal celkem částku 31 700 Kč. Toto bylo prokázáno výpisy z účtu a zprávou právnická osoba.
6. § 86 z. č. 257/2016 Sb. zní: 1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. zní: 1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. § 580 odst. 1 o. z. zní: Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. § 588 o. z. zní: Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba měl dle § 86 z. č. 257/2016 Sb. před uzavřením dané smlouvy prověřit úvěruschopnost žalovaného. Žalobce v podání z 18. 6. 2026 tvrdil, že dle obchodních podmínek byl žalovaný informován, že poskytovatel úvěru může nahlížet do databází umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný souhlasil, že poskytovatel úvěru může využít informace z dlužnických registrů konkrétně z registru SOLUS, CNCB, CBCB. Úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobce nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaný prohlásil, že není v prodlení se splácením jakéhokoliv dluhu, není si vědom, že by byl evidován v databázi dlužníků, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, v databázi neplatných dokladů právnická osoba. Tato tvrzení žalobce nebyla řádně doložena. Z předložených důkazů nebylo prokázáno, že by před uzavřením úvěrové smlouvy došlo k dostatečnému prověření úvěruschopnosti žalovaného a jak byla úvěruschopnost prověřena. Protože nebylo prokázáno, že byla dostatečně prověřena úvěruschopnost žalovaného, je úvěrová smlouva, na základě které žalobce podal tuto žalobu, dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. neplatná. Úvěrová smlouva je také neplatná na základě § 588 o. z., protože sjednaná výše úroků 279,83 % ročně se zjevně příčí dobrým mravům.
11. Dále nebylo prokázáno, že došlo k uzavření žalobce tvrzené smlouvy o úvěru ve znění, jak je žalobce předkládá. Nebylo dostatečně prokázáno, že by došlo k uzavření smlouvy o úvěru v předkládané podobě, a to ani dle § 561 odst. 2 o. z., protože nebylo doloženo, že žalobcem předkládané záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému – smlouva o úvěru byly chráněny proti změnám. Nebylo prokázáno, že při uzavírání smlouvy byly užity prostředky zakládající odpovídající úroveň záruky dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 eIDAS.
12. Proto nemohl soud uplatněný nárok posuzovat jako plnění ze smlouvy o úvěru a na základě tohoto právního titulu žalovanému uložit povinnost zaplatit požadovanou částku, to jest žalovanou jistinu, úroky. Jelikož nebyla uzavřena platná úvěrová smlouva, soud zamítl žalobu o zaplacení úroku ve výši 11 287 Kč s úroky z prodlení z této částky.
13. U jistiny ve výši 31 700 Kč, úroku z prodlení z této částky, soud musel zvážit, zda žalobce nemá nárok vůči žalovanému z jiného právního důvodu. V řízení bylo prokázáno, že na účet žalovaného právní předchůdce žalobce poukázal celkem částku 31 700 Kč. Z tvrzení uvedených v žalobě vyplývá, že žalovaný na tuto jistinu nic neuhradil. Žalovaný netvrdil a neprokázal, že by z této částky něco uhradil. Tato pohledávka byla postoupena na žalobce. Postoupení bylo prokázáno oznámením společnosti právnická osoba žalovanému z 21. 2. 2026 o postoupení pohledávky, smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 18. 12. 2025 mezi žalobcem a společností právnická osoba včetně seznamu postupovaných pohledávek. Jelikož žalovaný částku 31 700 Kč žalobci dosud nevrátil, postupoval soud dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobci vrátit. S ohledem na dobu, kdy byla částka 31 700 Kč poskytnuta žalovanému, soud považoval za přiměřené, aby žalovaný měl povinnost vrátit žalovanou částku následující den poté, co mu byla doručena výzva k jejímu zaplacení, což je v tomto případě den doručení žaloby dne 4. 6. 2026. Žalovaný se proto dostal od 6. 6. 2026 do prodlení s vrácením částky 31 700 Kč. Soud proto dle § 1970 o. z. uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 31 700 Kč za dobu od 6. 6. 2026 do zaplacení. Žalobu o zaplacení úroků z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 31 700 Kč za dobu od 14. 10. 2025 do 5. 6. 2026 zamítl, protože nebylo prokázáno, že by žalovaný byl před doručením žaloby dne 4. 6. 2026 vyzván k vydání tohoto plnění (nebylo doloženo, že by mu byla doručena výzva k zaplacení), a proto v předchozí době žalovaný nebyl v prodlení s úhradou částky 31 700 Kč. Soud nemohl vzít za prokázané, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dříve, a to předžalobní výzvou z 21. 2. 2026, oznámením o postoupení pohledávek z 21. 2. 2026, upomínkami z 10. 9. 2025, 13. 10. 2025, protože nebylo prokázáno, že by tyto dopisy byly doručeny žalovanému. Výše přiznaného úroku z prodlení byla stanovena dle § 2 vyhl. č. 351/2013 Sb., která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
14. Žalobce měl v řízení úspěch ohledně zaplacení částky 31 700 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 31 700 Kč za dobu od 6. 6. 2026 do zaplacení, pro účely výpočtu nákladů řízení byly tyto úroky z prodlení kapitalizovány ke dni vyhlášení rozsudku 5. 8. 2026 na částku 609 Kč. Celkem měl žalobce úspěch ohledně zaplacení částky 32 309 Kč.
15. Žalovaný měl v řízení úspěch ohledně částky 11 287 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 11 287 Kč za dobu od 14. 10. 2025 do zaplacení, pro účely výpočtu nákladů řízení byly tyto úroky z prodlení kapitalizovány ke dni vyhlášení rozsudku dne 5. 8. 2026 na částku 1 053 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 31 700 Kč za dobu od 14. 10. 2025 do 5. 6. 2026 ve výši 2 347 Kč. Celkem měl žalovaný úspěch ohledně zaplacení částky 14 687 Kč. Celkový předmět řízení byl ve výši 46 996 Kč. Žalobce měl úspěch ohledně 69 % celkového předmětu řízení a žalovaný ohledně 31 % celkového předmětu řízení. Soud proto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 507 Kč, což je 38 % celkových nákladů žalobce spojených s tímto řízením. Celkové náklady žalobce spojené s tímto řízením jsou ve výši 3 965 Kč. Tyto náklady tvoří soudní poplatek 2 150 Kč a náklady za zastoupení advokátkou ve výši 1 815 Kč. Náklady advokátky tvoří její odměna ve výši 2 100 Kč za 3 úkony právní služby po 700 Kč (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby), 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 6 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb.) a 21 % DPH v částce 360 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Při stanovení odměny advokátky soud postupoval dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce podal u soudu na ustáleném vzoru více skutkově a právně obdobných věcí – návrhů. Předmětem žaloby je zaplacení 42 987 Kč s příslušenstvím. Náklady za podání žalobce ze dne 18. 6. 2026 soud žalobci nepřiznal, protože se nejedná o úkon vynaložený k účelnému uplatňování práva. Žalobce v tomto podání doplňoval skutečnosti, který mohl uvést již v samotné žalobě.
16. Žalobce uhradil za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 1 720 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky částku 2 150 Kč. K doplacení tedy zbývá částka 430 Kč. Soud proto žalobci uložil povinnost zaplatit České republice-Okresnímu soudu v Jičíně doplatek soudního poplatku ve výši 430 Kč.
17. Lhůty k plnění povinností byly stanoveny třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím Okresního soudu v Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.