Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 170/2026-32

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Šídovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 20 433,08 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 13 200 Kč od 28. 6. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 7 233,08 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 433,08 Kč od 16. 5. 2026 do 27. 6. 2026, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 7 233,08 Kč od 28. 6. 2026 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v rozsahu 27,6 % v částce 783 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně, advokátky, do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši 204 Kč na bankovní účet soudu č. č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 13 200 Kč od 28. 6. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 7 233,08 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 433,08 Kč od 16. 5. 2026 do 27. 6. 2026, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 7 233,08 Kč od 28. 6. 2026 do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v rozsahu 27,6 % v částce 783 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně, advokátky, do tří dnů od právní moci rozsudku.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši 204 Kč na bankovní účet soudu č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se ke zdejšímu soudu obrátila 17. 7. 2026 s žalobou, jíž se domáhala zaplacení 20 433,08 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 433,08 Kč od 16. 5. 2026 do zaplacení. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností Anonymizováno, dříve Anonymizováno. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřel dne 14. 1. 2026 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal revolvingový úvěr v částce 20 433,08 Kč. Splatnost úvěru byla sjednána na 15. 5. 2026. Úvěr byl poskytnut prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně webová stránka, kde se žalovaný registroval pomocí osobních údajů a telefonního čísla. Úvěruschopnost žalovaného byla před uzavřením úvěrové smlouvy řádně zkoumána, a to z informací poskytnutých žalovaným a lustrací ve veřejně přístupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Žalovaný ani přes předžalobní výzvu žalobkyně doposud na dlužnou částku ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle , (dále jen „“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalobkyně se z jednání řádně a včas omluvila a souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti a žalovaný se k jednání bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

Právní předchůdkyně žalobkyně převedla dne 14. 1. 2026 na bankovní účet žalovaného č. Anonymizováno částku ve výši 13 200 Kč /viz potvrzení o úhradě na č. l. 13 spisu, zpráva právnická osoba. na č. l. 28 spisu/. Žalovaný úvěr čerpal, ničeho na něj však neuhradil /viz soupis čerpání splátek úvěru na č. l. 9 spisu, faktura na č. l. 10 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného v částce 28 500 Kč a výdajů ve výši 26 500 Kč, které zaznamenala do své interní tabulky /viz žádost o poskytnutí úvěru na č. l. 11 - 12 spisu/. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalovanému oznámeno společně s výzvou k úhradě dopisem ze dne 18. 6. 2026 odeslaným dne 22. 6. 2026 /viz seznam postoupených pohledávek na č. l. 16 - 18 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 19 spisu, předžalobní výzva na č. l. 19 p. v. s potvrzením o podání na č. l. 20 spisu, standardní evropské informace v systému CEPR, smlouva o opakovaném postoupení pohledávek v systému CEPR, dodatek č. 2 ke smlouvě na č. l. 8 spisu/. Žalovaný netvrdil ani v řízení nevyšlo jinak najevo, že by na dlužnou částku něčeho uhradil nebo jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní (jiné ani podle obsahu spisu označeny nebyly), ze kterých nebylo prokázáno, že by žalovaný dne 14. 1. 2026 uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru, když žalobkyně soudu předložila pouze text tvrzené smlouvy o úvěru, jejíž součástí měly být standardní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, která neobsahuje podpis žalovaného ani právní předchůdkyně žalobkyně, a to ani v elektronické podobě – tj. soudu předložené PDF dokumenty – neobsahují žádné záznamy o tom, že by k nim byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva a její dodatky obsahovaly kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis (a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis ve smyslu ustanovení nařízení EU č. 910/2014 eIDAS). Nic na uvedeném zjištění nemění skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného /viz smlouva o úvěru na č. l. 6-7 spisu, standardní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru v systému CEPR/. Z tétoy tak nelze podle názoru soudu uzavřít, že došlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, neboť nelze dovodit vůli žalovaného být vázán podmínkami upravenými v textu předloženéy o spotřebitelském úvěru. Ani skutečnost, že žalobkyně disponuje údaji o jménu, příjmení, bydlišti či rodném čísle žalované, včetně kopie občanského průkazu /viz kopie OP žalovaného na č. l. 14 - 15 spisu/ bez toho, aniž by si byla vůbec, s ohledem na způsob uzavření tvrzené smlouvy, jista tím, že jí tyto údaje poskytuje právě žalovaný, nemůže podle náhledu soudu v daném případě vést k závěru o vzniku závazkového vztahu dle předloženého textu smlouvy mezi konkrétními osobami. Podle k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. , poučovací povinnost podle až 3 soud plní při jednání (ve znění před novelou č. , nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení ). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle

6. Nadto dospěl soud k závěru, že i kdyby byla mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena smlouva o úvěru ve zněníy na č. l. 6 - 7 spisu, nemohl by ji soud posoudit jako platně uzavřenou, když nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného její právní předchůdkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně zkoumala. Neuvedla však z jakých poměrů žalovaného vycházela, jakým způsobem mělo k přezkumu jeho majetkové situace dojít a jak byly jeho majetkové poměry celkově vyhodnoceny. K prokázání splnění této zákonné povinnosti soudu doložila pouze interní tabulku s tvrzenými příjmy žalovaného v částce 28 500 Kč a výdaji ve výši 26 500 Kč. Tyto údaje však soud nepovažuje za dostatečné, neboť není znám jejich zdroj, ani skutečnost, zda je právní předchůdkyně žalobkyně jakkoli ověřovala, tak jak byla povinna. Soudu tak nezbylo nic jiného než konstatovat, že ani této povinnosti žalobkyně nedostála.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc dle , (dále jen „o. z.”) vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

8. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala na bankovní účet žalovaného 13 200 Kč. Pohledávka za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, žalobkyně je tak aktivně věcně legitimovaná. Soud proto nárok uplatněný žalobkyní posoudil jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 o. z. a žalobkyni v části, v níž se domáhala zaplacení částky 13 200 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalovaného, byla předžalobní výzva (společně s oznámením o postoupení pohledávky) odeslaná dne 22. 6. 2026 prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, když se dostala do dispozice žalovaného dne 23. 6. 2026, což soud ověřil na webových stránkách právnická osoba. Anonymizováno. Žalovaný byl povinen uhradit dluh z bezdůvodného obohacení do tří dnů od doručení, tedy do 27. 6. 2026 ( o. z.). Ode dne následujícího, tedy 28. 6. 2026, je žalovaný s úhradou dlužné částky v prodlení a žalobkyni tak náleží nárok na úrok z prodlení podle o. z. ve výši 11,5 % podle Lhůta k plnění byla určena v souladu s (výrok I. tohoto rozsudku).

15. Ve zbylém soudu nezbylo než nárok žalobkyně zamítnout, když nebylo v řízení prokázáno uzavření úvěrové smlouvy s tvrzeným obsahem, žalobkyně tak nemá nárok na částku ve výši 7 233,08 Kč ani na úrok z prodlení z částky převyšující přiznanou částku a za období předcházející datu splatnosti bezdůvodného obohacení (výrok II. tohoto rozsudku).

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější (žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 63,8 %, žalovaný v rozsahu 36,2 %), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 783 Kč, přičemž tato částka představuje 27,6 % z jejich celkové výše 2 837 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 022 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 433,08 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Ohledně aplikace a. t. soud odkazuje na větší množství formulářových žalob v systému ISAS (např. spisová značka, spisová značka, spisová značka a mnoho dalších) . Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle a k rukám zástupkyně žalobkyně jako advokátky podle (výrok III. tohoto rozsudku).

17. K povinnosti žalobkyně uhradit doplatek soudního poplatku soud uvádí, že soudní poplatek za podání žaloby činí 1 022 Kč podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodu 1. písm. b) sazebníku soudních poplatků, jež je přílohou , o soudních poplatcích, v platném znění, neboť elektronický platební rozkaz dle návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nebyl vydán a návrh byl převeden do agendy C. Poplatková povinnost k doplacení soudního poplatku do výše, jako by byl podán návrh v agendě C, potom vzniká dle , o soudních poplatcích, v platném znění uložením takové povinnosti v souvislosti s rozhodnutím soudu ve věci samé (k tomu srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2014, sp. zn. ). Žalobkyně na tomto poplatku dosud zaplatila pouze 818 Kč, zbývá jí tedy doplatit 204 Kč. K otázce přiznání náhrady soudního poplatku účastníku, který jej dosud nezaplatil, odkazuje soud na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2002, sp. zn. (výrok IV. tohoto rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté , nebo návrh na exekuci podle , exekučního řádu.