Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 80/2026-69

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem Mgr. Alešem Kopečným ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 21 828 Kč

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 163 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč, splatných vždy do 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci, pod ztrátou výhody splátek při včasném a řádném nezaplacení byť jediné z nich.

II. Žaloba se, co nároku na zaplacení

- jistiny ve výši 2 835 Kč,

- poplatků ve výši 3 164 Kč,

- kapitalizovaných úroků ve výši 3 136 Kč,

- účelně vynaložených nákladů ve výši 1 030 Kč,

- smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč,

zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 163 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč, splatných vždy do 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci, pod ztrátou výhody splátek při včasném a řádném nezaplacení byť jediné z nich.II. Žaloba se, co nároku na zaplacení- jistiny ve výši 2 835 Kč,- poplatků ve výši 3 164 Kč,- kapitalizovaných úroků ve výši 3 136 Kč,- účelně vynaložených nákladů ve výši 1 030 Kč,- smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč,zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem ze dne 17. 3. 2026 po žalovaném domáhala zaplacení částky 21 828 Kč, sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 12 998 Kč, poplatků ve výši 3 164 Kč, úroků v celkové výši 3 136 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 1 030 Kč a smluvní pokuty v celkové výši 1 500 Kč, to vše z titulu úvěrové smlouvy ze dne 27. 5. 2025. Na základě této poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč, žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou splátek, a proto byl úvěr ke dni 20. 2. 2026 zesplatněn. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že zkoumala existenci jiných závazků u žalovaného a zda tyto platí, vycházela z informací v registrech BRKI, NRKI, SOLUS, CEE a insolvenčním rejstříku, posoudila jeho příjmovou a výdajovou stránku a hodnotila také další ukazatele jako věk, rodinný stav, splátky u jiných společností apod. Na základě těchto zjištění dospěla k závěru, že by žalovaný měl být schopen poskytnutý úvěr splácet.

2. Žalovaný v řízení uvedl, že uplatněný nárok neuznává, neboť žalobkyně řádně neposoudila jeho úvěruschopnost a smlouva o úvěru je tudíž absolutně neplatná. Dále namítal také nepřiměřeně vysokou procentní sazbu nákladů, rozporoval způsob uzavření smlouvy a v případě vyhovění části žaloby požádal o rozložení plnění do splátek.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný obdržel od žalobkyně částku 16 000 Kč.

4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující: Z karty klienta je zřejmé, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vycházela z informací, že žalovaný je bezdětný, bydlí v podnájmu, má příjem ze zaměstnaneckého poměru ve výši 33 000 Kč a v žádosti neuvedl splátky jiným společnostem. Poslední uvedené je však v rozporu s tvrzeními žalobkyně v podání ze dne 11. 5. 2026, kde v tabulce MLS na straně 2 uvádí žalobkyně splátky jiným společnostem mimo žalobkyni ve výši 3 054 Kč. Hned na straně 3 navíc uvádí, že z NRKI zjistila splátky věřitelům ve výši 17 723 Kč, přičemž z toho splátky 3 298 Kč a 5 384 Kč měly být doplaceny před poskytnutím předmětného úvěru. Samotná vlastní tvrzení žalobkyně tak nejsou zcela konsistentní a zdejší soud vedou k zásadním pochybnostem o tom, jakým způsobem a na základě jakých údajů byla skutečně úvěruschopnost zkoumána (k tomu níže).

5. Z výpisu z NRKI je zřejmé, že žalovaný měl před poskytnutím úvěru 4 další splátkové finanční produktů s celkovým dlužným zůstatkem ve výši 508 131 Kč a měsíční splátkou celkem 17 723 Kč, dále měl žalovaný 4 odmítnuté splátkové produkty a 2 odmítnuté karetní produkty.

6. Ze smlouvy o úvěru ze dne 26. 5. 2025 má soud za prokázané, že se účastníci dohodli na poskytnutí bezúčelového úvěru ve výši 16 000 Kč s RPSN ve výši 49,2 %. Žalovaný měl úvěr splácet v měsíčních splátkách v proměnlivé výši od 758 Kč do 1 550 Kč.

7. Z přehledu čerpání a splácení soud zjistil, že žalovaný celkem uhradil žalobkyni částku 5 837 Kč. Některé z těchto úhrad vyplývají také z výpisu plateb právnická osoba z účtu žalovaného.

8. K aktuální situaci žalovaného za účelem rozhodnutí o povolení splátek soud z faktur od společnosti právnická osoba. zjistil, že žalovaný má výdělek v rozmezí cca 22-37 000 Kč, z těchto však splácí mj. spoluúčast za nehodu ve výši 2 000 Kč měsíčně. Toto odpovídá též příjmům dle výpisu z účtu, tedy faktury jsou mu řádně propláceny.

9. K nákladům na bydlení podle nájemní smlouvy hradí žalovaný nájemné ve výši 10 000 Kč, to odpovídá též platbám z účtu a podle výpisu z účtu také cca 4 000 Kč za energie.

10. K dalším výdajům soud zjistil z výpisu z účtu platby výživného 1 700 Kč měsíčně, zvýšené od měsíce 6/2026 na částku 2 000 Kč.

11. Další označené důkazy soud neprováděl, neboť to s ohledem na právní posouzení věci nebylo nezbytné (výpis z OR žalobkyně, kopie OP žalovaného, metodika posouzení úvěruschopnosti, dohledání informací o činnosti klienta, výstup z BankID, výpisu z účtu žalovaného za 4-6/2025, informace o splátkových kalendářích žalovaného, sazebník poplatků žalobkyně, výzvy z 5. 1. 2026 s podacím archem a 20. 2. 2026 s podacím archem, předžalobní výzva s podacím archem), popřípadě byly rozhodné skutečnosti mezi účastníky nesporné (potvrzení o provedené platbě spolu s výpisem z účtu prokazující poskytnutí částky 16 000 Kč).

12. Na základě výše uvedeného soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný se dohodl se žalobkyní na podmínkách uzavření smlouvy o úvěru, žalobkyně poskytla žalovanému částku 16 000 Kč, žalovaný však žalobkyni vrátil pouze 5 837 Kč. K aktuální situaci žalovaného soud uzavírá, že tento má příjmy od společnosti právnická osoba. v proměnlivé výši, po odečtení splátek cca 20-28 000 Kč, hradí výživné ve výši 2 000 Kč a náklady spojené s bydlením ve výši cca 14 000 Kč.

13. Po právní stránce se soud zabýval nejdříve platností uzavřené smlouvy o úvěru z hlediska řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného (, , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy).

14. Jak zdejší soud již popsal výše, ve věci nejsou zcela jasná ani vlastní tvrzení žalobkyně ohledně toho, jaké splátkové zatížení vlastně u žalovaného zjistila a s jakým pracovala v rámci dalšího posuzování úvěruschopnosti. Z výpisu z NRKI vyplývá měsíční splátka žalovaného ve výši 17 723 Kč, údaj v kartě klienta ani v MLS tabulce tedy zjevně neodpovídá skutečnosti. I kdyby žalobkyně opravdu předpokládala uhrazení dvou úvěrů před poskytnutím projednávaného úvěru, splátky by se tedy snížily o 8682 Kč na výslednou částku 9 041 Kč. Tato však stále neodpovídá žádné z částek, se kterou žalobkyně pracovala. Zdejšímu soudu taktéž absentuje jakékoliv ověření tvrzeného příjmu a dalších životních nákladů (např. nákladů na bydlení) žalovaného, to vše navíc za situace, kdy žalobkyni mělo a muselo být zřejmé, že údaje v kartě klienta neodpovídají skutečnosti. I kdyby snad žalobkyně měla za prokázaný příjem ve výši 33 000 Kč, pak splátkové zatížení DSTI u žalovaného dosahovalo 53,7 % (ČNB dlouhodobě doporučuje poskytovat úvěry maximálně do DSTI 40 %, případně obzvláště opatrně zkoumat úvěry přesahující tuto hranici). Již z uvedeného jasně vyplývá, že žalobkyně rozhodně neměla žalovanému předmětný úvěr poskytnout a měla minimálně vyčkat do doby prokázání řádného splacení jiných závazků, aby nejdříve došlo k adekvátnímu snížení splátkového zatížení žalovaného, případně v případě poskytnutí úvěru měla mnohem důkladněji zkoumat a zejména ověřovat komplexní finanční situaci žalovaného.

15. Za uvedené situace je proto nutné uzavřít, že žalobkyně svým zákonným povinnostem nedostála a v důsledku není možné právní jednání v podobě smlouvy o úvěru hodnotit jako platné (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

16. Z provedeného dokazování je ovšem také patrné, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční plnění ve výši 16 000 Kč a žalovaný jí doposud vrátil pouze 5 837 Kč.

17. Podle , (dále jen „“), se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Na základě výše uvedeného soud zavázal žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 10 163 Kč (výrok I. rozsudku) a ve zbývající části, tj. co do nároku na zaplacení zbývající části jistiny, poplatků, úroků, účelně vynaložených nákladů a smluvní pokuty žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).

19. Podle § 87 odst. 1 in fine zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Po posouzení majetkové situace žalovaného soud dospěl k závěru, že by mělo být v jeho možnostech hradit splátky ve výši 1 000 Kč měsíčně, kdy tuto považuje za adekvátní k jeho příjmům při zohlednění nezbytných výdajů a taktéž je adekvátní ve vztahu k výši žalované částky, celkové době splácení a právu žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení v přiměřené době.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Poměr úspěchu žalobkyně dosahuje 46,6 %, poměr úspěchu žalovaného 53,4 %, takový rozdíl v úspěchu obou stran je však natolik zanedbatelný, že i s ohledem na celkovou výši nákladů řízení je možné stanovit, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Jičíně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnosti uložené mu pravomocným a vykonatelným rozsudkem, je možno domáhat se výkonu rozhodnutí.