Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
30 A 10/2025 - 108.pdf
PDF · 0 B
No categories available
30 A 10/2025 - 108
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Karla Černína, Ph.D., ve věci
žalobce: Ing. A. D.
zastoupeného advokátem JUDr. Radkem Bechyně
sídlem Legerova 148, Kolín
proti
žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina
sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 1. 2025, č. j. KUJI 7885/2025,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti prvostupňovému správnímu rozhodnutí Městského úřadu Moravské Budějovice ze dne 20. 11. 2024, č. j. 28292/2024, jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti záznamu bodu v registru řidiče podle ust. § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů („zákon o silničním provozu“); záznamy v registru řidičů byly zároveň potvrzeny.
II. Obsah žaloby
2. Žalobce navrhuje pro nezákonnost zrušit napadené rozhodnutí žalovaného z následujících důvodů. Žalovaný dle žalobce zcela ignoroval rozhodování jiných odvolacích orgánů ve shodných věcech a narušil právní jistotu žalobce a ignoroval předložené důkazní prostředky. Je běžnou praxí odvolacích orgánů zabývat se jednotlivými podklady (rozhodnutí v blokových řízeních) z hlediska jejich způsobilosti pro provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče (např. viz rozhodnutí č. j. HLUC/00590/2020/OD/Vo ze dne 6. 1. 2020 nebo č. j. MUCE 20786/2019 SO). I z dalších rozhodnutí jiných správních orgánů vyplývá, že se běžně zabývají způsobilostí jednotlivých rozhodnutí, na jejichž základě jsou body zapisovány. Podle zásady legitimního očekávání by měly správní orgány rozhodovat shodně ve věcech se shodnými či obdobnými znaky.
3. V meritu žalobce namítá nezpůsobilost jednotlivých podkladů (pokutových bloků) pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Žalovaný k nim namítá, že je posuzovat nemůže praxe doložená žalobcem však svědčí o opaku. Žalobce respektuje názor, že rozhodnutí vydaná v blokovém řízení jsou specifická, to však nemůže omluvit nedostatky, které pokutové bloky obsahují z hlediska zákonných náležitostí. Z přiložených pokutových bloků série HG/2014 č. G 1498901 a série GF/2013 č. F 0832677 vyplývá, že nesplňují dle rozsudku Nejvyššího správního soudu dostatečnou individualizaci skutku (srovnává s pokutovým blokem série FC/2013 č. C1404971). I z rozhodnutí v blokovém řízení by měly být patrné údaje o osobě přestupce, místu spáchání přestupku a době spáchání, mělo by být jasné, čeho se měl přestupce dopustit a jakou povinnost stanovenou zákonem svým jednáním porušil. Argument, že žalobce svým podpisem dal souhlas s tímto druhem projednání a správností takového rozhodnutí, je nesprávný. Není možné, aby za správnost vydaného rozhodnutí odpovídal žalobce. Současně nelze očekávat takovou znalost práva, že může posoudit správnost rozhodnutí a upozornit na případné vady.
4. Žalobce dále poukázal příkladmo na případy, kdy podle něj podklad nezpůsobilý pro záznam bodů. Dále u bloků ze dne 10. 7. 2024, 28. 2. 2024, 18. 4. 2023, 1. 12. 2022 a 13. 12. 2021 uváděl konkrétní námitky, k nimž se soud vyslovuje níže.
III. Vyjádření žalované k žalobě
5. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný navrhl podanou žalobu zamítnout, zrekapituloval průběh správního řízení i obsah žalobou napadeného rozhodnutí.
IV. Posouzení věci krajským soudem
6. Soud rozhodl ve věci samé bez jednání za splnění podmínek ve smyslu ust. § 51 odst. 1 s.ř.s., neboť žádná ze stran jednání nepožadovala.
7. Žaloba není důvodná.
8. K prvé námitce týkající se tvrzení, že žalovaný jakožto odvolací orgán zcela ignoroval předložené důkazy a návrhy, soud uvádí, že žalobce v rámci doplnění odvolacích důvodů rozporoval náležitosti pokutových bloků ze dne 10. 7. 2024, 28. 2. 2024, 18. 4. 2023, 1. 12. 2022 a 13. 12. 2021, jak tomu činí i v žalobě. Žalovaný se těmito námitkami zabýval na str. 4 a 5 žalobou napadeného rozhodnutí a v rámci odvolání žalobce dále poukazoval na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 7. 2019, č. j. 1 As 353/2018–52 a ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014–39. K těmto námitkám se dostatečným způsobem vyjádřil žalovaný v rámci napadeného rozhodnutí na str. 5. Není tedy pravdou, že by žalovaný ignoroval předložené důkazy či návrhy, či že by se vypořádal nesprávně s argumentací žalobce v odvolacím řízení. Správní orgány obou stupňů se zabývaly jednotlivými pokutovými bloky a svoje úvahy uvedly v odůvodnění napadených rozhodnutí.
9. Žalobce dále namítá, že správní orgány mají v řízení o námitkách přezkoumávat způsobilost jednotlivých rozhodnutí, na jejichž základě byly body zapsány. Přesně tímto způsobem ovšem správní orgány v nyní projednávané věci postupovaly. Městský úřad si vyžádal pokutové bloky, které se aktuálně promítly do počtu dosažených bodů v bodovém hodnocení. Zkoumal je a uzavřel, že jsou pro zápis způsobilé (viz str. 6 prvostupňového rozhodnutí). Postup městského úřadu žalovaný posoudil a sám pokutové bloky podrobil přezkumu. Navíc soud dodává, že praxe jiných krajských úřadů žalovaného nezavazuje (shodně viz bod 19 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 1. 2021, č. j. 1 As 473/2020–38).
10. Obě napadená správní rozhodnutí, jež spolu tvoří jeden celek, jsou argumentována jak po stránce skutkové, tak právní, včetně odkazu na relevantní judikaturu.
11. Žalobce na podporu svých argumentů v odvolání a v žalobě odkázal na rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje, Městského úřadu Černošice, Magistrátu města Kladna, Městského úřadu Hlučín, Krajského ředitelství policie Jihočeského a Moravskoslezského kraje; tyto důkazy však správnímu orgánu nepředložil. Navíc se týkají jiného řízení, ta pro nyní projednávanou věc nemohou mít podstatnou argumentační sílu. Poukazovaná rozhodnutí neprokazují, že zde existuje správní praxe, jež by žalobci zakládala legitimní očekávání. Důležité pro projednávanou věc je ustálená judikatura především Nejvyššího správního soudu týkající se otázky povinnosti vyžádání pokutových bloků v rámci předmětného řízení; tyto pokutové bloky byly vyžádány a hodnoceny.
12. Dále žalobce namítá nezpůsobilost podkladů pro záznam bodů. Jeho tvrzení jsou ovšem v přímém rozporu s důkazy ve správním spise. Žalobce tak např. poukazuje na tvrzení žalovaného, že nemůže přezkoumávat pokutové bloky. V řízení však žalovaný pokutové bloky přezkoumal. Dále žalobce argumentuje vadností pokutových bloků č. G 1498901, série HG/2014 a č. F 0832677, série GF/2013, ačkoliv ty vůbec nejsou založeny ve správním spise a není zřejmé, čeho se týkají. Žalobce dále poukazoval obecně na možné případné chyby v pokutových blocích, aniž by uvedenou argumentaci vztáhl ke konkrétním pokutovým blokům, jenž byly správními orgány přezkoumávány v dané věci; takovéto poukazy jsou proto v dané věci irelevantní.
13. Konkrétní námitky vůči pokutovým blokům, a to ve stejném znění, uplatnil žalobce jak v rámci doplnění svého odvolání proti prvostupňovému správnímu rozhodnutí, tak v rámci žaloby (pouze u pokutového bloku ze 13. 12. 2021 je v žalobě doplněna jedna věta argumentace). Žalovaný se odvolacími námitkami řádně zabýval, tyto vypořádal v rámci svého rozhodnutí. Ve vztahu k vypořádání těchto námitek žalovaným žalobce ničeho neuváděl, pouze je zopakoval (až na drobné shora uvedené doplnění).
14. Pokud jde o pokutový blok ze dne 10. 7. 2024, žalobce namítal, že v kolonce č. 5 z popisu přestupkového jednání nevyplývá jednoznačná skutková podstata, ani její jednoznačné propojení s povinností stanovenou zákonem, která měla být porušena. Rovněž právní kvalifikace povinnosti je zapsaná ve zkratkovitém zápisu. V kolonce č. 6 je opět zkratkovitě uvedena právní kvalifikace jednání (nepřesně je označeno konkrétní porušení zákona), údaje v této kolonce jsou také částečně nečitelné. K této námitce soud uvádí, že v kolonce č. 5 popis skutku – čas, místo, způsob spáchání je zcela dostatečným způsobem uvedeno, že se žalobce na 10. 7. 2024 ve 12:55 hodin v Moravských Budějovicích na nám. Míru u úřadu dopustil jednání, kdy za jízdy držel v ruce hovorové zařízení, čímž došlo k porušení ust. § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu. V kolonce č. 6 - Pokuta uložena za přestupek podle § je uvedeno označení § jako 125 c odst. 1 písm. f), bod 1 citovaného zákona; zápisy jsou čitelné. Vznesené námitky proto nejsou důvodné.
15. V případě pokutového bloku ze dne 28. 2. 2024 žalobce namítal nedostatečnosti v kolonkách týkajících se osoby přestupce, v kolonce popisující místo, dobu a jednání. Namítal, že v kolonce uvádějící právní kvalifikaci je tato uvedena zkratkovitě, částečně nečitelně. V kolonce udávající výši finanční sankce není zřetelná výše uložené sankce a není jednoznačně zaznamenáno místo, kde bylo napadené rozhodnutí vydáno, není přezkoumatelné, zda jsou zde uvedeny veškeré požadované údaje o oprávněné osobě, nedostatečně jsou uvedena data vyhotovení a převzetí rozhodnutí účastníkem a není zřetelný jeho podpis. K tomuto pokutovém bloku soud uvádí, že údaje přestupce jsou zcela jednoznačně vymezeny jménem, příjmením, adresou trvalého pobytu, totožnost byla ověřena podle občanského průkazu a řidičského průkazu, skutek je zcela jednoznačně a správně uveden tak, že žalobce dne 28. 2. 2024 ve 14:22 hodin v KÚ Brodek u Prostějova, D46 km 12 směr Olomouc, se dopustil při řízení motorového vozidla RZ 6J87325 překročení rychlosti stanovené dopravní značkou mimo obec o 10 km/h a více, kdy konkrétně byla dovolená rychlost 110 km/h a naměřená rychlost po odečtu 135 km/h. Tím bylo porušeno ust. § 4 písm. c) zákona o silničním provozu a žalobce se tak dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f), bod 4 tohoto zákona. Uložená pokuta byla ve výši 2 000 Kč, je vyplněno místo a datum vydání bloku, je označena jednající úřední osoba, je zde otisk razítka PČR, v kolonce souhlas s projednáním přestupku v příkazním řízení je uvedeno datum a podpis žalobce, všechny údaje jsou zcela čitelné. Uvedené námitky jsou nedůvodné.
16. K pokutovému bloku ze dne 18. 4. 2023 žalobce namítal tytéž skutečnosti jako v případě pokutového bloku ze dne 28. 2. 2024. Ani tyto námitky nejsou důvodné. I v tomto případě jsou všechny kolonky správně a jednoznačně vyplněny.
17. K pokutovému bloku ze dne 1. 11. 2022 uváděl žalobce stejné námitky jako k pokutovému bloku za dne 28. 2. 2024 a k pokutovému bloku ze dne 18. 4. 2023. Ani tyto námitky nejsou důvodné. I v tomto případě jsou žalobcem namítané kolonky, resp. části pokutového bloku vyplněny jednoznačným a správným způsobem a jsou čitelné. Soud podotýká, že se jedná o pokutový blok ze dne 1. 11. 2022 tak, jak je správně uvedeno v prvostupňovém rozhodnutí o námitkách.
18. Stejné námitky jako v případě pokutových bloků ze dne 28. 2. 2024, 18. 4. 2023 a 1. 11. 2022 a stejné hodnocení soudu jako je hodnocení u uvedených pokutových bloků se týká i pokutového bloku ze dne 13. 12. 2021. Vyžádaná kopie pokutového bloku je zcela čitelná, obsah namítaných kolonek je jednoznačný a zcela dostačující. Ani v tomto případě nejsou námitky důvodné.
19. Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že v řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů do registru řidičů se již zákonnost rozhodnutí neposuzuje, neboť je u něj presumována. Úkolem správního orgánu v řízení o námitkách je pouze posoudit, zda rozhodnutí poskytuje dostatečnou oporu pro závěr, že se řidič dopustil spáchání přestupku, se kterým je spojen záznam konkrétní výše bodu v registru řidičů. Použitelnost takového rozhodnutí pro potřeby provedení bodového záznamu, resp. následného řízení o námitkách proti jeho provedení, bude z povahy věci zejména vyloučena, projedná-li přestupkovou věc orgán mimo dosah své pravomoci, či panuje-li nejistota o identitě řidiče, který se přestupku dopustil, jeho vůli věc vyřídit ve zkráceném řízení nebo popisu skutku, kterým mělo ke spáchání přestupku dojít a jeho právní klasifikaci. Žádným z takových deficitů posuzovaný blok netrpí (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2021, č. j. 3 As 311/2019 – 26).
20. Ačkoliv žalobce žádné důkazní návrhy v žalobě nenavrhoval, zaslal spolu s žalobou též několik rozhodnutí různých správních orgánů a 3 pokutové bloky netýkající se žalobce. Není zřejmé, zda žalobce tyto listiny považoval za důkazní návrhy či nikoliv. Krajský soud dodává, že danými listinami nedokazoval pro jejich zjevnou nadbytečnost. V dané věci nejsou žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly potřebu zohlednit praxi jiných správních orgánů.
21. Soud na závěr shrnuje, že žalovaný správně posoudil příslušné podklady pro zápis bodů do hodnocení žalobce. Krajský soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.
V. Náklady řízení
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s., dle něhož nestanovíli tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu těch nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který úspěch ve věci neměl. Žalobce před soudem neuspěl (soud žalobu zamítl jako nedůvodnou), proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému správnímu orgánu by jinak jakožto úspěšnému účastníkovi řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo. S ohledem na judikaturu Nejvyššího správního soudu mu je však nelze přiznat, neboť nepřesahují rámec jeho běžné úřední činnosti.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, máli stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.
Brno 14. 10. 2026
Mgr. Milan Procházka
předseda senátu