Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
57 A 60/2026 - 27.pdf
PDF · 0 B
No categories available
57 A 60/2026 - 27
USNESENÍ
Krajský soud v Plzni rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Lukáše Pišvejce, soudkyně JUDr. Veroniky Burianové a soudce Mgr. Aleše Smetanky ve věci
žalobců:
a) J. K.
bytem X
b) I. Š.
bytem X
proti
žalovanému:
Magistrát města Plzně
sídlem Škroupova 246/4, 301 00 Plzeň
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 8. 2026, č. j. MMP/388573/26,
takto:
I. Návrh žalobců na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá.
II. Žalobce a) je povinen ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatit na účet Krajského soudu v Plzni č. 3703-4321311/0710, variabilní symbol 5733006026, soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě.
III. Žalobce b) je povinen ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatit na účet Krajského soudu v Plzni č. 3703-4321311/0710, variabilní symbol 5733006026, soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě.
IV. Soud vyzývá žalobce a), aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatil na účet Krajského soudu v Plzni č. 3703-4321311/0710, variabilní symbol 5733006026, soudní poplatek ve výši 3 000 Kč za podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu.
V. Soud vyzývá žalobce b), aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatil na účet Krajského soudu v Plzni č. 3703-4321311/0710, variabilní symbol 5733006026, soudní poplatek ve výši 3 000 Kč za podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu.
VI. Soud vyzývá žalobce a žalovaného, aby ve lhůtě 2 týdnů ode dne doručení tohoto usnesení soudu písemně sdělili, zda souhlasí s tím, aby soud o věci samé rozhodl bez jednání, a zároveň je poučuje o tom, že podle § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. , soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s. “) může soud rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže lze ve věci rozhodnout jen na základě listinných důkazů, k nimž měli účastníci možnost se vyjádřit nebo které jsou jim známy, a účastníci to shodně navrhli nebo s tím souhlasí, přičemž se má za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li účastník do 2 týdnů od doručení výzvy soudu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci.
VII. Soud vyzývá žalovaného, aby ve lhůtě 1 týdne ode dne doručení tohoto usnesení soudu sdělil a prokázal, kdy bylo každému z žalobců doručeno nebo jinak oznámeno rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 8. 2026, č. j. MMP/388573/26.
VIII. Soud ukládá žalovanému, aby soudu ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení tohoto usnesení předložil své písemné vyjádření k žalobě a správní spisy (úplné spisy správního orgánu prvého i druhého stupně); správní spisy musí podle § 17 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. , správního řádu obsahovat soupis všech svých součástí včetně příloh (spisový přehled); pokud předkládané spisy budou obsahovat utajované informace chráněné zvláštním zákonem nebo jiné informace chráněné podle zvláštních zákonů (např. utajované informace nebo skutečnosti, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti, či protokol o hlasování kolegiálního orgánu dle § 38 odst. 6 a § 134 odst. 3 správního řádu ), nechť žalovaný takové chráněné informace označí při předložení správních spisů soudu.
Odůvodnění:
1. Úřad městského obvodu Plzeň 4 rozhodnutím ze dne 28. 11. 2025, č. j. UMO4/18555/25 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), zamítl žádost žalobců o dodatečné povolení stavby označené jako Reklamní zařízení na pozemku parc.č. Xa a Xb v k.ú. X. Žalovaný shora uvedeným napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobců a prvoinstanční rozhodnutí potvrdil. Žalobci podali proti napadenému rozhodnutí žalobu podle § 65 a násl. s. ř. s. s. ř. s. , s níž spojili návrh na přiznání odkladného účinku žalobě.
K rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě a k povinnosti žalobců zaplatit soudní poplatek za toto rozhodnutí
2. Žalobci tvrdili, že zamítnutím jejich žádosti o dodatečné povolení stavby došlo k odstranění překážky v pokračování řízení o odstranění stavby. Hrozí tak vydání a následný výkon rozhodnutí o odstranění stavby ještě před skončením soudního přezkumu, který by proto mohl ztratit faktický význam. Odstranění stavby by žalobcům způsobilo majetkovou újmu, bylo by technicky obtížné a v jeho důsledku by zanikly smluvní vztahy mezi žalobci a odběrateli reklamní plochy. Přiznání odkladného účinku žalobě by nebylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
3. Jelikož návrh žalobců byl s ohledem na obsah jejich tvrzení nedůvodný, nevyžadoval soud před rozhodnutím o něm vyjádření žalovaného.
4. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
5. Smyslem přiznání odkladného účinku žalobě není oddálení účinků pravomocného rozhodnutí správního orgánu. Jedná se o zvláštní nástroj, který má zabránit situaci, kdy by v důsledku okamžitého výkonu pravomocného rozhodnutí správního orgánu došlo ke zcela konkrétní, závažné a nevratné újmě. Poskytnutí odkladného účinku se vyznačuje svým mimořádným charakterem. Soud přiznáním odkladného účinku ještě před rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí správního orgánu. Při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě soud nerozhoduje tak, že by předjímal rozhodnutí ve věci samé, ale zjišťuje existenci zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku uvedených v § 73 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. Zákon stanoví dvě podmínky, které musí být současně splněny k tomu, aby bylo možné přiznat žalobě odkladný účinek: zaprvé výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a zadruhé přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
6. Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že povinnost tvrdit a osvědčit skutečnost, že by výkon nebo jiné právní následky napadeného rozhodnutí znamenaly pro žalobce újmu, která je nepoměrně větší, než újma, která může přiznáním odkladného účinku vzniknout jiným osobám, stíhá samotného žalobce. Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 11. 2020, č. j. 8 As 203/2020 -78, „[n]ávrh na přiznání odkladného účinku musí být dostatečně individualizován a osvědčen, protože je to stěžovatel, který je povinen tvrdit a osvědčit první z předpokladů pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, tj. že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro něj znamenaly újmu, přičemž hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická a bagatelní (viz usnesení ze 3. 10. 2017, čj. 9 Afs 275/2017 -20). (…) skutečnosti, z nichž je hrozící újma dovozována, se musí týkat zejména bezprostřední budoucnosti (…).“ K závažnosti hrozící újmy uvedl Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 23. 2. 2012, č. j. 1 As 17/2012 -30, že „[d]ůvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou vždy individuální, závislé pouze na osobě a situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel. Stěžovatel musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností to vyvozuje a uvést její intenzitu. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit tomu, že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma musí přitom být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní.“ Aby žalobce dostál své povinnosti tvrdit a osvědčit vznik újmy, musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly, z jakých konkrétních okolností vznik újmy vyvozuje a za jak intenzivní by takovou újmu pociťoval. Musí dále osvědčit, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozhodnutím obává, by pro něj byl zásadním zásahem (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 7. 2023, č. j. 9 As 149/2023 -82, bod 7). Aby bylo možné vyhovět návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, musí újma, kterou žalobce odůvodňuje svůj návrh, vzniknout v příčinné souvislosti s právními účinky napadeného rozhodnutí (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014 -58, č. 3270/2015 Sb. NSS, bod 26; či usnesení téhož soudu ze dne 12. 8. 2026, č. j. 3 As 103/2026 -48, bod 7). Pro přiznání odkladného účinku žalobě musí žalobcova újma vyplývat z právních účinků přezkoumávaného rozhodnutí, nikoliv z rozhodnutí či jiných skutečností, k nimž došlo (či může dojít) až následně; odkladný účinek totiž vždy působí ve vztahu k přezkoumávanému rozhodnutí správního orgánu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 6. 2019, č. j. 1 As 171/201948 ; či ze dne 5. 8. 2026, č. j. 3 As 93/2026 -83). Ačkoliv byly tyto závěry vysloveny ve vztahu k odkladnému účinku kasační stížnosti, uplatní se mutatis mutandis i na odkladný účinek žaloby proti rozhodnutí správního orgánu. Žalobce je tedy pro úspěšnost svého návrhu povinen tvrdit včas, úplně a konkrétně rozhodné skutečnosti o vzniku nenahraditelné újmy, která mu hrozí právními následky právě napadeného rozhodnutí. Tvrdit a osvědčovat rozpor přiznání odkladného účinku s důležitým veřejným zájmem, popř. i újmu, jež by měla vzniknout jiným osobám, je naopak úkolem žalovaného. Soud tedy není oprávněn zjišťovat splnění uvedených podmínek z úřední povinnosti (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 5. 2017, č. j. 2 Azs 163/2017 -20).
7. Žalobcům je třeba dát za pravdu v tom, že odstranění stavby by představovalo citelnou újmu, čemuž přitakává i judikatura, která v takových případech odkladný účinek žalobě přiznává (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2015, č. j. 6 As 230/2015 -17; ze dne 12. 1. 2017, č. j. 2 As 333/201652 ; či ze dne 27. 8. 2026, č. j. 5 As 148/2026 -19). Avšak v projednávané věci není předmětem řízení rozhodnutí o odstranění stavby, nýbrž rozhodnutí vydané v řízení o dodatečném povolení stavby. V případě řízení o dodatečném povolení stavby a řízení o odstranění stavby se jedná o samostatná řízení s odlišným předmětem. Stavba, které je předmětem sporu, stojí a její odstranění nebylo napadeným rozhodnutím nařízeno. Napadeným rozhodnutím stavba pouze nebyla dodatečně povolena. Hrozící újma, s níž žalobci spojili svůj návrh, nevyplývá z napadeného rozhodnutí, ale z rozhodnutí, které bude možná vydáno v budoucnu v jiném řízení a proti kterému se žalobci budou moct bránit samostatnou žalobou. Žalobci tvrzená újma není následkem, který by byl bezprostředně spojen s výsledkem řízení o dodatečném povolení stavby (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 6. 2016, č. j. 6 As 129/2016 -20; či ze dne 21. 1. 2019, č. j. 2 As 426/2018 -26). Žalobci tak ani netvrdili, že by jim výkonem nebo jinými právními následky právě napadeného rozhodnutí hrozila závažná újma. Řečeno jinak, žalobci tvrzená újma nevzniká v příčinné souvislosti s napadeným rozhodnutím, nýbrž s případným budoucím rozhodnutím o odstranění stavby, o němž není jisté, že bude vydáno, a bude-li vydáno, žalobci se proti němu mohou bránit žalobou opět spojenou s návrhem na přiznání odkladného účinku.
8. Jelikož nebyla splněna již první podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě spočívající v tom, že by žalobcům hrozila závažná újma právními následky právě napadeného rozhodnutí, nezabýval se soud možnou újmou vzniknuvší přiznáním odkladného účinku žalobě jiným osobám ani možným rozporem přiznání odkladného účinku žalobě s důležitým veřejným zájmem. Soud tak I. výrokem tohoto usnesení zamítl podle § 73 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. návrh žalobců na přiznání odkladného účinku žalobě.
9. O náhradě nákladů řízení, které případně vznikly v souvislosti s návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě, soud rozhodne až v rozhodnutí, jímž bude řízení v projednávané věci skončeno (srov. § 145 občanského soudního řádu ve spojení s § 64 s. ř. s. s. ř. s. a § 61 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. ).
10. Rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 -76, č. 1072/2007 Sb. NSS).
11. K II. a III. výroku tohoto usnesení soud uvádí, že rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě podléhá podle položky 20 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích “), soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. „Povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku proto vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit. Krajský soud tak je v usnesení o návrhu na přiznání odkladného účinku současně povinen výrokem uložit žalobci povinnost zaplatit poplatek za tento návrh, a to ve výši 1 000 Kč podle položky 20 sazebníku poplatků. Tento soudní poplatek je splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích)“ (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023 -21, č. 4616/2024 Sb. NSS, bod 23).
12. Podle § 33 odst. 8 s. ř. s. s. ř. s. podá-li více osob společný návrh, jedná v řízení každý sám za sebe a s účinky pro svou osobu. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 8. 2011, č. j. 1 As 74/2011 -251, č. 2410/2011 Sb. NSS, účastníci řízení, kteří učinili společný návrh (§ 33 odst. 8 s. ř. s. s. ř. s. ), netvoří tzv. nerozlučné společenství účastníků ve smyslu § 91 odst. 2 občanského soudního řádu , neboť tento institut nelze aplikovat v soudním řízení správním. Každý z nich vystupuje v řízení jako samostatný účastník, a proto je každý z nich zvlášť povinen zaplatit soudní poplatek (obdobně též usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2022, č. j. 2 As 347/2019 -81, č. 4368/2022 Sb. NSS, bod 24).
13. S ohledem na výše uvedené soud II. a III. výrokem tohoto usnesení uložil každému z žalobců povinnost zaplatit na účet soudu ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení soudní poplatek za rozhodnutí o jejich návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě. Nezaplatí-li žalobci soudní poplatek za rozhodnutí o tomto návrhu ve stanovené lhůtě, přistoupí soud k jeho vymáhání.
Ke zbývajícím výrokům tohoto usnesení
14. Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. s. ř. s. s. ř. s. podléhá poplatkové povinnosti. Ve věcech správního soudnictví je poplatníkem soudního poplatku za řízení ten, kdo podal žalobu nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení [§ 1 písm. a) , § 2 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích]. Podle položky 18 bodu 2 písm. a) sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, činí soudní poplatek za podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu 3 000 Kč. Jak soud uvedl výše, žalobci netvoří tzv. nerozlučné společenství účastníků, a proto je každý z nich zvlášť povinen zaplatit soudní poplatek. V této věci nebyl soudní poplatek za žalobu, splatný jejím podáním [§ 4 odst. 1 písm. a) a § 7 odst. 1 věta první zákona o soudních poplatcích], zaplacen, a proto soud podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích vyzval každého z žalobců IV. a V. výrokem tohoto usnesení k jeho zaplacení ve lhůtě 15 dnů.
15. Konečně VII. výrokem tohoto usnesení soud vyzval žalovaného, aby za účelem ověření včasnosti žaloby soudu sdělil a prokázal, kdy bylo každému z žalobců doručeno nebo jinak oznámeno žalobou napadené rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 8. 2026, č. j. MMP/388573/26.
Poučení:
Proti tomuto usnesení je kasační stížnost nepřípustná [§ 104 odst. 3 písm. b) , c) a d) s. ř. s. s. ř. s. ].
Nebude-li soudní poplatek za žalobu zaplacen ve stanovené lhůtě, soud řízení o žalobě zastaví; k zaplacení soudního poplatku za žalobu po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží [§ 9 odst. 1 , 3 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. s. ř. s. ]. Pro nezaplacení soudního poplatku za žalobu soud řízení nezastaví, je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by žalobci mohla vzniknout újma, a žalobce ve lhůtě pro zaplacení soudního poplatku za žalobu sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl soudní poplatek za žalobu dosud zaplatit [§ 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích].
Účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody (§ 36 odst. 3 s. ř. s. s. ř. s. ). Žádost o osvobození od soudních poplatků lze podat do pravomocného skončení řízení.
Účastník řízení může namítnout podjatost soudce, jiné osoby, která se bezprostředně podílí na výkonu pravomoci soudu (dále jen „soudní osoba“), tlumočníka a znalce. Podle § 8 odst. 1 a 2 s. ř. s. s. ř. s. jsou soudci, soudní osoby, tlumočníci a znalci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, pokud se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, nebo pokud se soudci podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle § 8 odst. 5 s. ř. s. s. ř. s. musí být námitka uplatněna do 1 týdne ode dne, kdy se účastník o podjatosti dozvěděl; zjistí-li účastník důvod podjatosti při jednání, musí námitku uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.
V této věci bude rozhodovat tříčlenný senát Krajského soudu v Plzni podle rozvrhu práce složený z předsedy senátu Mgr. Lukáše Pišvejce, soudkyně JUDr. Veroniky Burianové a soudce Mgr. Aleše Smetanky, eventuálně v souladu s rozvrhem práce doplněný o soudce či soudkyně Mgr. Janu Komínkovou, Mgr. Jaroslavu Křivánkovou, Mgr. Alexandra Krysla, Mgr. Jana Šmakala, JUDr. Ondřeje Szalonnáse nebo Mgr. Jaroslava Škopka.
Plzeň 30. září 2026
Mgr. Lukáš Pišvejc v.r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.