Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

48 C 149/2026-27

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Nevečeřalem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, 434 01 Most

o částka s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, částky částka a úroku v částce částka a úroku ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částky , částka, a úroku v částce , částka, a úroku ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představovala dle tvrzení strany žalující nová jistina ve výši částka (skládala se z dlužné jistiny částka a přirostlých úroků ke dni zesplatnění částka), smluvní pokuta částka za prodlení se splátkami 6, 7 po částka při prodlení 30 dnů a náklady vymáhání částka za splátky 6, 7 po částka při prodlení do 15 dnů, smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny částka do vyhotovení žaloby částka spolu s úroky z úvěru a z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka, který žalovaný řádně a včas nehradil ve sjednaných 48 měsíčních splátkách po částka měsíčně splatných vždy k 17. dni měsíce. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována. Žalovaný do zesplatnění uhradil celkem částka. Pro prodlení žalovaného došlo k zesplatnění úvěru.

2. Žalovaný se přes výzvu nevyjádřil ve věci samé.

3. Soud nevydal navrhovaný rozsudek pro zmeškání

4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.

5. Dopis ze dne datum je předžalobní výzvou žalovanému. Podací arch ze dne datum prokazuje její odeslání žalovanému.

6. Oznámení o schválení úvěru ze dne datum a Akceptační dopis ze dne datum prokazují, že žalovanému bylo oznámeno uzavření smlouvy žalobkyní.

7. Smlouva o úvěru č. hodnota, Dodatek č. hodnota a Příloha č. hodnota byly uzavřeny mezi účastníky řízení dne datum, předmětem byl úvěr ve výši částka splatný v 48 měsíčních splátkách po částka.

8. Doklad o vyplacení úvěru prokazuje, že dne datum byla vyplacena částka částka na konkrétní účet, dále zjištěný jako žalovaného.

9. Hodnocení klienta prokazuje, že uvedl příjem částka z pracovního poměru, výdaje byly vypočteny ve výši částka životního minima a částka splátky žalobkyni a částka náklady na bydlení. Žalovaný měl dvě děti, náklad byl částka. Žalovaný byl zaměstnán u konkrétního zaměstnavatele, žil sám, bydlel v nájmu.

10. Základní informace o klientovi a Potvrzení o příchozí platbě ze dne datum prokazují číslo účtu žalovaného, na který byl vyplacen úvěr.

11. Klientská karta prokazuje, že žalovaný uhradil 5 splátek po částka, celkem tedy částka.

12. NRKI report prokazuje, že žalovaný měl 1 žádost o úvěr, dlužil částka, úvěrový limit měl částka, neměl dluhy po splatnosti.

13. Předsmluvní formulář prokazuje, že žalovaný byl seznámen s parametry úvěru před uzavřením smlouvy.

14. Výpisy z účtu žalovaného ze dne datum a datum prokazují příchozí platby částka a částka, není uvedl odesilatel ani důvod plateb.

15. Výpisy z účtu žalovaného ze dne datum a datum prokazují příchozí platby částka a částka.

16. Výplatní páska žalovaného za 5/2025 prokazuje mzdu částka, žalovaný splácel půjčku odborům ve výši částka. Ve mzdě byl pololetní bonus.

17. Kopie OP žalovaného, Oznámení ze dne datum, Potvrzení o licenci ČNB, Prohlášení klienta, Přihláška do pojištění, Technický popis uzavření smlouvy, Upomínky ze dne datum a datum neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí soudu.

18. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením v rozsahu uzavření úvěrové smlouvy dne datum mezi účastníky řízení, vyplacení úvěru ve výši částka na účet žalovaného a úhradě úvěru ve výši částka. Co se týče úvěruschopnosti, tak ta byla posuzována na základě příjmu žalovaného ve výši necelých částka a s pololetním bonusem ve výši částka, výdaje byly stanoveny životním minimem jednotlivce, náklady na bydlení byly tvrzeny v uvěřitelné výši částka, ale nebyly ověřeny, splátky úvěrů byly zohledněny pouze ve výši částka žalované, ač bylo zjištěno, že žalovaný dluží téměř dva miliony korun a dokonce splácí i půjčku odborům, tedy taková výši splátek je neuvěřitelná, výživné na dvě děti bylo ve výši zohledněno ve výši částka, což značně neodpovídá výši příjmů žalovaného a nebylo nijak ověřeno.

19. Soud věc právně posoudil podle , o spotřebitelském úvěru. Podle tohoto zákona je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru. Spotřebitelský úvěr smí poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení nevyplývají důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 86 odst. 2 zákona poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, především splácet sjednané splátky, a to na základě porovnání jeho příjmů, výdajů, závazků, dosavadního způsobu plnění dluhů a dalších údajů o jeho finanční a ekonomické situaci.

21. Podle § 87 odst. 1 zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je v takovém případě povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li mezi stranami spor o to, jaká doba odpovídá možnostem spotřebitele, určí ji soud podle § 87 odst. 2 zákona s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

22. Povinnost poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele není povinností pouze formální. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dovodil, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí, vyjde-li pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění ani skutečnost, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Odborná péče naopak předpokládá, že údaje sdělené spotřebitelem budou ověřeny nebo objektivně podloženy.

23. Na tento závěr navázal Nejvyšší soud také v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, v němž zdůraznil, že nesplnění povinnosti poskytovatele řádně prověřit schopnost spotřebitele úvěr splatit má za následek neplatnost smlouvy. Z tohoto rozhodnutí současně plyne, že bez údajů o nákladech a výdajích osob žijících se spotřebitelem ve společné domácnosti si lze jen obtížně učinit komplexní úsudek o celkových poměrech spotřebitele a jeho schopnosti úvěr splácet.

24. Obdobně Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, která jej vede k tomu, aby se nespokojil jen s údaji tvrzenými žadatelem o úvěr, ale aby tato tvrzení prověřil nebo si je nechal doložit, například potvrzením o zaměstnání a příjmu, výplatními páskami či výpisy z účtu. Stejný princip Nejvyšší správní soud potvrdil i v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, podle něhož je legitimní požadavek, aby prohlášení spotřebitele byla za účelem zajištění náležité odborné péče podepřena adekvátními doklady.

25. Uvedené závěry odpovídají rovněž judikatuře Soudního dvora Evropské unie. V rozsudku ze dne datum ve věci C-449/13, CA Consumer Finance, Soudní dvůr dovodil, že věřitel se může při posouzení úvěruschopnosti opřít o informace poskytnuté spotřebitelem jen tehdy, jsou-li tyto informace dostatečné a podložené doklady. Účelem této povinnosti je zabránit nezodpovědnému poskytování úvěrů.

26. Význam této povinnosti zdůraznil také Ústavní soud v nálezu ze dne datum, sp. zn. . Podle Ústavního soudu má povinnost prověřit schopnost spotřebitele úvěr splácet nejen individuální rozměr ve vztahu ke konkrétnímu dlužníkovi, ale i širší společenský význam, neboť předlužení spotřebitele může vést k závažným sociálním dopadům. Nezkoumá-li obecný soud, zda poskytovatel při poskytnutí spotřebitelského úvěru schopnost dlužníka splácet skutečně prověřil, může tím zasáhnout do práva spotřebitele na soudní ochranu. Obdobně Ústavní soud v usnesení ze dne datum, sp. zn. , aproboval závěr, že poskytovatel nemůže při posuzování úvěruschopnosti spoléhat toliko na nedoložená prohlášení spotřebitele o příjmech a výdajích, aniž by tyto údaje odpovídajícím způsobem ověřil.

27. Na uvedenou judikaturu navazuje novější rozhodovací praxe Nejvyššího soudu. V rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, Nejvyšší soud dovodil, že poskytovatel úvěru řádně neposoudí úvěruschopnost, vychází-li pouze ze souhrnných nebo dílčích údajů o příjmech, nákladech a výdajích uvedených spotřebitelem v žádosti o úvěr, aniž tyto údaje ověřuje. Bez ověřených údajů o příjmech, skutečných nákladech a výdajích osob žijících se spotřebitelem ve společné domácnosti nelze učinit komplexní závěr o jeho celkových poměrech a schopnosti úvěr splácet. Odpovědnost za řádné posouzení úvěruschopnosti přitom nese poskytovatel, i když spotřebitel má povinnost poskytnout mu úplné, přesné a pravdivé údaje.

28. V rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, Nejvyšší soud dále zdůraznil, že poskytovatel náležitě neověří schopnost spotřebitele splácet úvěr, jestliže sice zjistí jeho příjmy, avšak neověří jeho skutečné pravidelné měsíční výdaje. K řádnému posouzení úvěruschopnosti nepostačuje ani kontrola databází typu SOLUS nebo BRKI ani použití částek životního minima či obecných modelových údajů, pokud se poskytovatel dostatečně nezabývá faktickými pravidelnými výdaji konkrétního spotřebitele.

29. Tyto závěry Nejvyšší soud zopakoval rovněž v usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka. V tomto rozhodnutí se Nejvyšší soud současně výslovně vypořádal s odkazem na rozsudek sp. zn. spisová značka a uzavřel, že uvedené rozhodnutí na posuzovanou věc nedopadá, neboť v něm byla řešena situace, kdy došlo k úplnému splacení poskytnutého úvěru. O takovou situaci však v případech, kdy je spotřebitel z úvěrové smlouvy žalován pro nesplacený dluh, nejde. Rozhodnutí sp. zn. spisová značka proto nelze vykládat tak, že by v běžném sporu o zaplacení nesplaceného spotřebitelského úvěru oslabovalo povinnost poskytovatele před uzavřením smlouvy řádně zjistit a ověřit úvěruschopnost spotřebitele. Naopak usnesení sp. zn. spisová značka potvrzuje, že v takové situaci zůstává rozhodující, zda poskytovatel před poskytnutím úvěru disponoval dostatečnými, ověřenými a aktuálními informacemi o příjmech, výdajích, závazcích a celkových poměrech spotřebitele.

30. Rozhodné je tedy, zda poskytovatel dostál své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované strany před uzavřením smlouvy, neboť právě k tomuto okamžiku se povinnost podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru vztahuje. Předsmluvní povahu této povinnosti zdůrazňuje také judikatura Soudního dvora Evropské unie, zejména rozsudek ve věci C-449/13, CA Consumer Finance, a dále rozsudek ve věci C-755/22, Nárokuj. Stejnému pojetí odpovídá i rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, podle níž odborná péče poskytovatele vyžaduje, aby před poskytnutím úvěru zjistil a ověřil dostatečné údaje o příjmech, výdajích, závazcích a celkových poměrech spotřebitele; srov. zejména rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka a usnesení sp. zn. spisová značka. Pozdější průběh splácení proto nemůže nahradit chybějící či nedostatečné předsmluvní posouzení úvěruschopnosti.

31. Skutečnost, že žalovaná strana po určitou dobu plnila, sama o sobě neprokazuje, že žalující strana již před uzavřením smlouvy disponovala nezbytnými, spolehlivými a ověřenými informacemi umožňujícími závěr, že žalovaná strana bude schopna úvěr řádně splácet po celou dobu trvání závazku.

32. K povinnosti soudu zabývat se splněním povinnosti posoudit úvěruschopnost z úřední povinnosti se vyjádřil Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci C-679/18, OPR-Finance. Dovodil, že vnitrostátní soud je povinen i bez návrhu zkoumat, zda věřitel splnil předsmluvní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a z případného porušení vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem. Současně odmítl výklad, podle něhož by se sankce za porušení této povinnosti uplatnila pouze tehdy, pokud by se jí spotřebitel sám dovolal v tříleté lhůtě.

33. V rozsudku ze dne datum ve věci C-303/20, Ultimo Portfolio Investment, Soudní dvůr opětovně zdůraznil, že povinnost posoudit úvěruschopnost sleduje cíl odpovědného jednání věřitelů a předcházení poskytování úvěrů spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. V rozsudku ze dne datum ve věci C-755/22, Nárokuj, pak Soudní dvůr dovodil, že sankce za porušení této povinnosti nemůže být závislá pouze na tom, zda spotřebitel následně utrpěl konkrétní škodlivé následky nebo zda byla smlouva již splněna. Podmínění sankce vznikem škody by mohlo oslabit její odrazující účinek a vést k tomu, že poskytovatelé nebudou úvěruschopnost spotřebitelů posuzovat systematicky a důkladně.

34. Z provedených listinných důkazních prostředků soud zjistil, že poskytovatel před poskytnutím úvěru nezískal a neověřil dostatečné informace o finanční a ekonomické situaci žalované strany, potřebné k posouzení její schopnosti řádně hradit sjednané splátky. Posouzení úvěruschopnosti tak nebylo založeno na spolehlivém a dostatečném porovnání příjmů, výdajů, závazků a dalších pro věc významných okolností žalované strany. Samotné údaje uvedené spotřebitelem, případná kontrola úvěrových registrů či použití obecných modelových údajů za okolností projednávané věci nepředstavovaly dostatečný podklad pro závěr, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Soud tedy z obsahu předložených listin učinil skutkový závěr o nedostatečném způsobu posouzení úvěruschopnosti, své rozhodnutí nezaložil na neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene žalobkyní.

35. Z provedeného dokazování naopak vyplynulo, že při poměrech žalované strany existovaly již v době uzavření smlouvy důvodné pochybnosti o její schopnosti úvěr řádně splácet, neboť nebyly řádně zjištěny a ověřeny výdaje žalovaného na úvěry, když dlužil téměř dva miliony korun a měl i půjčku u odborů, nebylo zjištěna skutečná výši výživného na děti žalované. Poskytovatel tedy neměl dostatečný a spolehlivý podklad pro závěr, že žalovaná strana bude schopna úvěr splácet ve sjednaných splátkách, aniž by tím byla ohrožena úhrada jejích běžných životních potřeb a ostatních závazků.

36. Soud proto uzavřel, že úvěr byl poskytnut v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru. Důsledkem je neplatnost smlouvy podle § 87 odst. 1 téhož zákona, k níž soud přihlédl i bez návrhu. Žalující straně proto nenáleží smluvní úroky, poplatky, smluvní pokuty ani jiné smluvní příslušenství, nýbrž pouze vrácení dosud nesplacené jistiny.

37. V otázce úroků z prodlení soud vychází z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka. Podle tohoto rozhodnutí je § 87 zákona o spotřebitelském úvěru zvláštní úpravou vůči obecné úpravě bezdůvodného obohacení. Poskytovatel má při neplatnosti smlouvy způsobené porušením povinnosti posoudit úvěruschopnost nárok jen na nesplacenou jistinu, a to v době přiměřené možnostem spotřebitele. Nárok na zákonný úrok z prodlení mu může vzniknout teprve tehdy, dostane-li se spotřebitel do prodlení s vrácením jistiny v době určené podle § 87 zákona; samotná výzva věřitele k plnění prodlení nezakládá.

38. Žalující straně se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení o poskytnutí jistiny ve výši částka. Na tuto jistinu bylo uhrazeno částka, a dosud nesplacená část jistiny tak činí částka. Soud proto uložil žalované straně uhradit žalující straně dosud nesplacenou jistinu.

39. Jelikož se nepodařilo zjistit poměry žalované strany, uložil jí soud uhradit dlužnou částku do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, žalobkyně byla převážně neúspěšná a žalované straně pro pasivitu žádné náklady nevznikly.

41. Soud pro výpočet poměru úspěchu a neúspěchu kapitalizoval příslušenství ke dni vyhlášení rozhodnutí. Soud neshledal jiné úkony právní služby, které by bylo možno považovat za účelně vynaložené náklady řízení a za něž by bylo namístě přiznat náhradu nákladů řízení.

42. Soud účastníkům, resp. zástupcům účastníků, automaticky zašle následně rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci do datové schránky, mají-li ji zřízenou. Není třeba o to žádat.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Mostě ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení , , a exekučního řádu,