Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
48 C 153/2026-23
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Nevečeřalem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a částky částka, zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a částky , částka, , zamítá.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši částka, poplatky za vyplacení tranší úvěru částka, poplatky za službu Klidné spaní částka, poplatky za službu Presto částka, Poplatek za Informační SMS servis částka, smluvní úrok částka a smluvní pokuta za dobu od datum do datum za prodlení s úhradou ve výši částka se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č- 15024742 ze dne datum, jíž byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši částka, který žalovaná řádně a včas nehradila.
2. Žalovaná se nevyjádřila ve věci samé.
3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě souhlasu účastníků řízení dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. , poté co žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a předložení všech důkazních prostředků k posouzení úvěruschopnosti žalované strany, včetně upozornění na možnost neúspěchu ve sporu v případě nevyhovění výzvě soudu. Zároveň soud účastníky řízení ve výzvě dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. výslovně poučil o tom, že se bude v rámci rozhodnutí podrobně zabývat posouzením úvěruschopnosti žalované strany. Žalobkyně po tomto poučení neprojevila zájem o nařízení jednání. Níže uvedené posouzení věci tak nemůže být pro žalobkyni překvapivé.
4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.
5. Informace pro spotřebitele, Souhlas se zpracováním osobním údajů, Informace o zprostředkovateli, Předpis denních splátek, Údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru ve vztahu k revolvingovém spotřebitelském úvěru Flexi půjčka, Všeobecné obchodní podmínky, Předžalobní upomínka ze dne datum, Potvrzení o podání doporučené zásilky ze dne datum, Obecné principy posuzování, Email ze dne datum neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé.
6. Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru Flexi půjčka č. hodnota byla uzavřena mezi účastníky řízení dne datum, předmětem byl úvěr do výše částka.
7. Autorizace ověření totožnosti prokazuje číslo účtu žalované.
8. Výpis o posouzení úvěruschopnosti prokazuje, že žalovaná uvedla, že bydlí v domácnosti 5 a více lidí, 2 lidé mají příjem, nic nesplácí, na bydlení vydá částka, ostatní výdaje má částka. Příjem má částka. Žalobkyně vypočetla výdaje na částka, disponibilní příjem pak vypočetla na částka.
9. Identifikované příjmy prokazují soupis příchozích plateb na účet žalované za říjen až listopad 2024, ani jedna z plateb s ohledem na výši nevypadá jako mzda, žalobkyně sečetla příchozí platby ve výši částka, ve skutečně je součet příchozích plateb částka.
10. Obdobně platí i pro výpis Kontomatik z běžného účtu žalované za dobu od datum do datum, který prokazuje, že není patrný žádný příjem žalované ve formě mzdy, žalovaná měla pouze dva vklady na účet ve výši částka a částka. Žalovaná žádala o úvěr od právnická osoba, dne datum. Počáteční a konečný zůstatek byl v podstatě částka.
11. Přehled plateb spotřebiteli a od spotřebitele prokazuje, že žalovaná vyčerpala celkem částka a uhradila částka.
12. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, na která soud odkazuje, tedy mezi účastníky řízení byla uzavřena dne datum úvěrová smlouva, žalovaná na jejím základě vyčerpala celkem částka a uhradila částka. Úvěruschopnost byla posuzována z tvrzení žalovaného o příjmech a výdajích a výpočtech žalované. Příjmy ani výdaje nebyly nijak ověřeny.
13. Soud věc právně posoudil podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Podle § 86 odst. 1 tohoto zákona je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru. Spotřebitelský úvěr smí poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení nevyplývají důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Podle § 86 odst. 2 zákona poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, především splácet sjednané splátky, a to na základě porovnání jeho příjmů, výdajů, závazků, dosavadního způsobu plnění dluhů a dalších údajů o jeho finanční a ekonomické situaci.
15. Podle § 87 odst. 1 zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je v takovém případě povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li mezi stranami spor o to, jaká doba odpovídá možnostem spotřebitele, určí ji soud podle § 87 odst. 2 zákona s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
16. Povinnost poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele není povinností pouze formální. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dovodil, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí, vyjde-li pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění ani skutečnost, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Odborná péče naopak předpokládá, že údaje sdělené spotřebitelem budou ověřeny nebo objektivně podloženy.
17. Na tento závěr navázal Nejvyšší soud také v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, v němž zdůraznil, že nesplnění povinnosti poskytovatele řádně prověřit schopnost spotřebitele úvěr splatit má za následek neplatnost smlouvy. Z tohoto rozhodnutí současně plyne, že bez údajů o nákladech a výdajích osob žijících se spotřebitelem ve společné domácnosti si lze jen obtížně učinit komplexní úsudek o celkových poměrech spotřebitele a jeho schopnosti úvěr splácet.
18. Obdobně Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, která jej vede k tomu, aby se nespokojil jen s údaji tvrzenými žadatelem o úvěr, ale aby tato tvrzení prověřil nebo si je nechal doložit, například potvrzením o zaměstnání a příjmu, výplatními páskami či výpisy z účtu. Stejný princip Nejvyšší správní soud potvrdil i v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, podle něhož je legitimní požadavek, aby prohlášení spotřebitele byla za účelem zajištění náležité odborné péče podepřena adekvátními doklady.
19. Uvedené závěry odpovídají rovněž judikatuře Soudního dvora Evropské unie. V rozsudku ze dne datum ve věci C-449/13, CA Consumer Finance, Soudní dvůr dovodil, že věřitel se může při posouzení úvěruschopnosti opřít o informace poskytnuté spotřebitelem jen tehdy, jsou-li tyto informace dostatečné a podložené doklady. Účelem této povinnosti je zabránit nezodpovědnému poskytování úvěrů.
20. Význam této povinnosti zdůraznil také Ústavní soud v nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 . Podle Ústavního soudu má povinnost prověřit schopnost spotřebitele úvěr splácet nejen individuální rozměr ve vztahu ke konkrétnímu dlužníkovi, ale i širší společenský význam, neboť předlužení spotřebitele může vést k závažným sociálním dopadům. Nezkoumá-li obecný soud, zda poskytovatel při poskytnutí spotřebitelského úvěru schopnost dlužníka splácet skutečně prověřil, může tím zasáhnout do práva spotřebitele na soudní ochranu. Obdobně Ústavní soud v usnesení ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 2636/25 , aproboval závěr, že poskytovatel nemůže při posuzování úvěruschopnosti spoléhat toliko na nedoložená prohlášení spotřebitele o příjmech a výdajích, aniž by tyto údaje odpovídajícím způsobem ověřil.
21. Na uvedenou judikaturu navazuje novější rozhodovací praxe Nejvyššího soudu. V rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, Nejvyšší soud dovodil, že poskytovatel úvěru řádně neposoudí úvěruschopnost, vychází-li pouze ze souhrnných nebo dílčích údajů o příjmech, nákladech a výdajích uvedených spotřebitelem v žádosti o úvěr, aniž tyto údaje ověřuje. Bez ověřených údajů o příjmech, skutečných nákladech a výdajích osob žijících se spotřebitelem ve společné domácnosti nelze učinit komplexní závěr o jeho celkových poměrech a schopnosti úvěr splácet. Odpovědnost za řádné posouzení úvěruschopnosti přitom nese poskytovatel, i když spotřebitel má povinnost poskytnout mu úplné, přesné a pravdivé údaje.
22. V rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, Nejvyšší soud dále zdůraznil, že poskytovatel náležitě neověří schopnost spotřebitele splácet úvěr, jestliže sice zjistí jeho příjmy, avšak neověří jeho skutečné pravidelné měsíční výdaje. K řádnému posouzení úvěruschopnosti nepostačuje ani kontrola databází typu SOLUS nebo BRKI ani použití částek životního minima či obecných modelových údajů, pokud se poskytovatel dostatečně nezabývá faktickými pravidelnými výdaji konkrétního spotřebitele.
23. Tyto závěry Nejvyšší soud zopakoval rovněž v usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka. V tomto rozhodnutí se Nejvyšší soud současně výslovně vypořádal s odkazem na rozsudek sp. zn. spisová značka a uzavřel, že uvedené rozhodnutí na posuzovanou věc nedopadá, neboť v něm byla řešena situace, kdy došlo k úplnému splacení poskytnutého úvěru. O takovou situaci však v případech, kdy je spotřebitel z úvěrové smlouvy žalován pro nesplacený dluh, nejde. Rozhodnutí sp. zn. spisová značka proto nelze vykládat tak, že by v běžném sporu o zaplacení nesplaceného spotřebitelského úvěru oslabovalo povinnost poskytovatele před uzavřením smlouvy řádně zjistit a ověřit úvěruschopnost spotřebitele. Naopak usnesení sp. zn. spisová značka potvrzuje, že v takové situaci zůstává rozhodující, zda poskytovatel před poskytnutím úvěru disponoval dostatečnými, ověřenými a aktuálními informacemi o příjmech, výdajích, závazcích a celkových poměrech spotřebitele.
24. Rozhodné je tedy, zda poskytovatel dostál své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované strany před uzavřením smlouvy, neboť právě k tomuto okamžiku se povinnost podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru vztahuje. Předsmluvní povahu této povinnosti zdůrazňuje také judikatura Soudního dvora Evropské unie, zejména rozsudek ve věci C-449/13, CA Consumer Finance, a dále rozsudek ve věci C-755/22, Nárokuj. Stejnému pojetí odpovídá i rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, podle níž odborná péče poskytovatele vyžaduje, aby před poskytnutím úvěru zjistil a ověřil dostatečné údaje o příjmech, výdajích, závazcích a celkových poměrech spotřebitele; srov. zejména rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka a usnesení sp. zn. spisová značka. Pozdější průběh splácení proto nemůže nahradit chybějící či nedostatečné předsmluvní posouzení úvěruschopnosti.
25. Skutečnost, že žalovaná strana po určitou dobu plnila, sama o sobě neprokazuje, že žalující strana již před uzavřením smlouvy disponovala nezbytnými, spolehlivými a ověřenými informacemi umožňujícími závěr, že žalovaná strana bude schopna úvěr řádně splácet po celou dobu trvání závazku.
26. K povinnosti soudu zabývat se splněním povinnosti posoudit úvěruschopnost z úřední povinnosti se vyjádřil Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci C-679/18, OPR-Finance. Dovodil, že vnitrostátní soud je povinen i bez návrhu zkoumat, zda věřitel splnil předsmluvní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a z případného porušení vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem. Současně odmítl výklad, podle něhož by se sankce za porušení této povinnosti uplatnila pouze tehdy, pokud by se jí spotřebitel sám dovolal v tříleté lhůtě.
27. V rozsudku ze dne datum ve věci C-303/20, Ultimo Portfolio Investment, Soudní dvůr opětovně zdůraznil, že povinnost posoudit úvěruschopnost sleduje cíl odpovědného jednání věřitelů a předcházení poskytování úvěrů spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. V rozsudku ze dne datum ve věci C-755/22, Nárokuj, pak Soudní dvůr dovodil, že sankce za porušení této povinnosti nemůže být závislá pouze na tom, zda spotřebitel následně utrpěl konkrétní škodlivé následky nebo zda byla smlouva již splněna. Podmínění sankce vznikem škody by mohlo oslabit její odrazující účinek a vést k tomu, že poskytovatelé nebudou úvěruschopnost spotřebitelů posuzovat systematicky a důkladně.
28. Z provedených listinných důkazních prostředků soud zjistil, že poskytovatel před poskytnutím úvěru nezískal a neověřil dostatečné informace o finanční a ekonomické situaci žalované strany, potřebné k posouzení její schopnosti řádně hradit sjednané splátky. Posouzení úvěruschopnosti tak nebylo založeno na spolehlivém a dostatečném porovnání příjmů, výdajů, závazků a dalších pro věc významných okolností žalované strany. Samotné údaje uvedené spotřebitelem, případná kontrola úvěrových registrů či použití obecných modelových údajů za okolností projednávané věci nepředstavovaly dostatečný podklad pro závěr, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Soud tedy z obsahu předložených listin učinil skutkový závěr o nedostatečném způsobu posouzení úvěruschopnosti, své rozhodnutí nezaložil na neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene žalobkyní.
29. Z provedeného dokazování naopak vyplynulo, že při poměrech žalované strany existovaly již v době uzavření smlouvy důvodné pochybnosti o její schopnosti úvěr řádně splácet, neboť ani příjmy a ani výdaje nebyly nijak ověřeny. Poskytovatel tedy neměl dostatečný a spolehlivý podklad pro závěr, že žalovaná strana bude schopna úvěr splácet ve sjednaných splátkách, aniž by tím byla ohrožena úhrada jejích běžných životních potřeb a ostatních závazků.
30. Soud proto uzavřel, že úvěr byl poskytnut v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru. Důsledkem je neplatnost smlouvy podle § 87 odst. 1 téhož zákona, k níž soud přihlédl i bez návrhu. Žalující straně proto nenáleží smluvní úroky, poplatky, smluvní pokuty ani jiné smluvní příslušenství, nýbrž pouze vrácení dosud nesplacené jistiny.
31. V otázce úroků z prodlení soud vychází z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka. Podle tohoto rozhodnutí je § 87 zákona o spotřebitelském úvěru zvláštní úpravou vůči obecné úpravě bezdůvodného obohacení. Poskytovatel má při neplatnosti smlouvy způsobené porušením povinnosti posoudit úvěruschopnost nárok jen na nesplacenou jistinu, a to v době přiměřené možnostem spotřebitele. Nárok na zákonný úrok z prodlení mu může vzniknout teprve tehdy, dostane-li se spotřebitel do prodlení s vrácením jistiny v době určené podle § 87 zákona; samotná výzva věřitele k plnění prodlení nezakládá.
32. Žalující straně se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení o poskytnutí jistiny ve výši částka. Na tuto jistinu bylo uhrazeno částka, a dosud nesplacená část jistiny tak činí částka. Soud proto uložil žalované straně uhradit žalující straně dosud nesplacenou jistinu.
33. Jelikož se nepodařilo zjistit poměry žalované strany, uložil jí soud uhradit dlužnou částku do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, žalobkyně byla převážně neúspěšná a žalované straně pro pasivitu žádné náklady nevznikly.
35. Soud účastníkům, resp. zástupcům účastníků, automaticky zašle následně rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci do datové schránky, mají-li ji zřízenou. Není třeba o to žádat.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Mostě ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu , zák. č. 99/1963 Sb. , a exekučního řádu, zák. č. 120/2001 Sb.