Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 118/2026-24
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Adamusovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení 27 750 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek při prodlení se zaplacením, byť jedné splátky.
II. Co do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 148 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém bude splněna povinnost uložená ve výroku I. tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek při prodlení se zaplacením, byť jedné splátky, v případě ztráty výhody splátek dle výroku I. tohoto rozsudku se stává splatnou i povinnost dle výroku III. tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek při prodlení se zaplacením, byť jedné splátky.II. Co do zbytku se žaloba zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 148 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém bude splněna povinnost uložená ve výroku I. tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek při prodlení se zaplacením, byť jedné splátky, v případě ztráty výhody splátek dle výroku I. tohoto rozsudku se stává splatnou i povinnost dle výroku III. tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 12.5.2026 domáhala zaplacení částky ve výši celkem 27 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč ve výši 12 % ročně za dobu od 31.5.2025 do zaplacení, a to z titulu úvěru poskytnutého žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 28.2.2025. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované prostřednictvím systému Kontomatik, provedla lustraci žalované v registrech SOLUS, NRKI, BRKI, REPI, CEE, TELCO SCORE a insolvenčního rejstříku, a na základě těchto všech údajů dospěla k závěru, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách, dostala se však do prodlení se splátkou splatnou dne 28.3.2025, tudíž došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni 30.5.2025. Žalobkyně požaduje po žalované nesplacenou jistinu ve výši 20 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 6 300 Kč dle čl. VI. smlouvy (tj. ve výši 0,1 % denně z částky 20 000 Kč za dobu od 31.5.2025 do 10.4.2026) a náklady na vymáhání ve výši 1 450 Kč dle čl. I. smlouvy. Žalovaná ničeho neuhradila ani přes výzvu právní zástupkyně žalobkyně.
2. Žalovaná se k věci vyjádřila tak, že uplatněný nárok žalobou neuznává. Nikdy s žalobkyní nejednala a nikdy s ní žádnou smlouvu neuzavřela. Uvedla, že telefonní číslo a e-mailová adresa uvedená ve smlouvě nejsou její. Podezření ze zneužití kontaktních údajů zaslala v roce 2025 Policii ČR a dodnes tato situace nebyla dořešena. Případně žádala splátky ve výši 500 K, které je schopna splácet.
3. Soud k projednání věci nařídil jednání na den 19.8.2026. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s jednáním bez její přítomnosti; žalovaná se na jednání dostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , (dále jen „o. s. ř. “).
4. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu.
5. Z listin y označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 28.2.2025 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná měly uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které měla být žalované poskytnuta žalobkyní částka 20 000 Kč dne 28.2.2025, listin listina je podepsána za věřitele (žalobkyni), místo podpisu klienta (žalované) je zcela prázdné, v záhlaví je označena žalovaná, je identifikována rodným číslem, adresou trvalého pobytu, mailem a telefonním číslem.
6. Žalobkyně předložila současně fotografii občanského průkazu žalované, předložila výpis z interního systému ohledně toho, jaké provedla lustrace žalované (SOLUS, justice.cz, TELCO, CRIF) a výpis z aplikace Kontomatik, který obsahuje transakce na účtu žalované. Z výpisu Kontomatik jsou zřejmé další úvěry (například dne 14.2.2025 odchozí platba označená jako úvěry ve výši 4 834 Kč, dne 22.1.2025 příchozí platba od úvěrové společnosti právnická osoba ve výši 27 500 Kč, dne 20.1.2025 příchozí platba od úvěrové společnosti právnická osoba ve výši 130 000 Kč).
7. Z potvrzení o provedené platbě a sdělení banky (č.l. 12) soud zjistil, že na účet žalované byla zaslána dne 28.2.2025 částka 20 000 Kč.
8. Z předžalobní výzvy ze dne 2.9.2025 soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby (k tomu rovněž podací arch).
9. Z dalších listin soud nezjistil skutečnosti rozhodné pro posouzení věci
10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
11. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou probíhala jednání o poskytnutí úvěru, nicméně nemá za prokázané uzavření smlouvy s ohledem na to, že listin listina , která byla předložena není ze strany žalované podepsána. Z potvrzení o provedení platby a sdělení banky však má soud za prokázané, že k čerpání finančních prostředků ze strany žalované došlo. Nicméně soud nad rámec toho poukazuje na to, že i kdyby byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, byla by tato smlouva neplatná s ohledem na to, že žalobkyně řádně nesplnila svou povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované coby spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je v zákoně o spotřebitelském úvěru uložena poskytovatelům spotřebitelských úvěrů pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být ve smyslu daného ustanovení poskytnut pouze v případech, kdy nejsou na základě posouzení úvěruschopnosti dány důvodné pochybnosti o tom, že je spotřebitel schopen hradit sjednané splátky. Tím akreditovaný poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit i práva a zájmy spotřebitele. V posuzované věci by však žalobkyně tuto svou povinnost nesplnila dostatečně, neboť z předloženého výpisu Kontomatik je zjevné, že na bankovní účet žalované bylo poskytnuto mnoho finančních prostředků ze strany jiných úvěrových společností. Žalobkyně tuto skutečnost nikterak nereflektovala, ostatně ani není jasné, k jakému závěru o příjmech a výdajích žalované žalobkyně dospěla. Soud má za to, že žalobkyně se nikterak blíže příjmy ani výdaji žalované nezabývala a nezabývala se o její rodinnou ani osobní situaci. Soud má za to, že postup žalobkyně je účelový, ve snaze uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta.
19. Soud tedy dospěl k závěru, že i kdyby žalovaná a žalobkyně uzavřely úvěrovou smlouvu, žalobkyně by nedostála své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalované podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Nedostatečný způsob zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně by pak měl v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za následek neplatnost smlouvy o úvěru, a to neplatnost absolutní, k níž soud podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru přihlíží z úřední povinnosti.
20. S ohledem na shora uvedené soud má za to, že je namístě vztah mezi účastníky vypořádat podle pravidel o bezdůvodném obohacení dle § 2991 o. z., neboť k čerpání finančních prostředků ze strany žalované došlo, a to v částce celkem 20 000 Kč. Žalobě tak lze vyhovět pouze do výše 20 000 Kč, soud dále žalobu zamítl co do částky 7 750 Kč zahrnující náklady na vymáhání a smluvní pokutu dle smlouvy a co do požadovaného příslušenství.
21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v částce ve výši 20 000 Kč, naopak nebyla úspěšná v částce ve výši 7 750 Kč (smluvního pokuty a nákladů na vymáhání) a úroku z prodlení, byla tedy úspěšná v rozsahu přibližně 72 % a neúspěšná v rozsahu přibližně 28 %.
22. Soud tedy přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni v částce 1 148 Kč představující 44 % (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 72 % a úspěchu žalované v rozsahu 28 %) z jejich celkové výše 2 610 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení sestává z následujících položek:
a) soudní poplatek ve výši 1 110 Kč;
b) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), po 400 Kč podle § 14b odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, žaloba; soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vede u zdejšího soudu mnoho dalších řízení s obdobným předmětem sporu zahájených návrhem podaným na ustáleném vzoru a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč;
c) paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. za uvedené 3 úkony.
23. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
24. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 87 odst. 1 věta poslední zákona o spotřebitelském úvěru, tj. stanovil plnění ve splátkách, které je žalovaná schopna splácet.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.