Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 164/2026 - 32

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Veroniky Juřičkové a soudců Štěpána Výborného a Filipa Dienstbiera v právní věci žalobkyně: Ing. Mgr. A. Š., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2026, č. j. , vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. , o námitce podjatosti vznesené žalobkyní v posledně uvedeném řízení proti soudci čtvrtého senátu Nejvyššího správního soudu Tomáši Kocourkovi,

takto:

Soudce Nejvyššího správního soudu Tomáš Kocourek není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

[1] Žalobkyně (dále též stěžovatelka) v řízení o kasační stížnosti vedeném u Nejvyššího správního soudu v Brně pod sp. zn. namítla podjatost soudce Tomáše Kocourka. Důvod podjatosti spatřuje ve skutečnosti, že Tomáš Kocourek i soudkyně Darina Michorová, která o věci rozhodovala před Městským soudem v Praze, působili souběžně po dobu tří let jako asistenti soudce Zdeňka Kühna.

[2] K námitce se vyjádřil soudce Tomáš Kocourek. Stěžovatelkou tvrzenou skutečnost nepopřel, uvedl však, že nezakládá důvod pro jeho vyloučení z projednávání věci. Doplnil, že v současnosti se s Darinou Michorovou vídá pouze zřídka na profesních školeních a že o dané věci spolu nikdy nehovořili.

[3] Námitka podjatosti není důvodná.

[4] Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[5] Soudce lze z projednávání a rozhodnutí přidělené věci vyloučit jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/200316). K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může v zásadě dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci, nebo schopen, nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. , N 98/23 SbNU 11).

[6] V nynější věci Nejvyšší správní soud žádný takový důvod pro vyloučení Tomáše Kocourka z rozhodování neshledal. Nejvyšší správní soud již v usnesení ze dne 16. 7. 2008, č. j. Nao 76/200892, uvedl, že „samotná skutečnost existence pracovního vztahu na jednom pracovišti v minulosti, a to ani ve vztahu podřízenýnadřízený, nemůže bez dalších faktorů vést k pochybnostem o nestrannosti soudce. Pracovní kariéry soudců ve správním soudnictví se pravidelně odvíjejí od pracovní minulosti např. ve sféře moci výkonné, popřípadě často ve sféře akademické.“ Tvrzení, že posuzovaný soudce i soudkyně Michorová působili v letech 2011 až 2013 jako asistenti téhož soudce Nejvyššího správního soudu, proto samo o sobě nemůže založit důvodné pochybnosti o nestrannosti soudce Kocourka. Kolegiálněpřátelský vztah obou soudců nadto nedosahuje takové povahy a intenzity, jež by byly s to vyvolávat pochybnosti o jeho nepodjatosti. Jak uvedl soudce Kocourek, se soudkyní Michorovou se v současnosti stýká pouze při společných profesních školeních, žádné bližší přátelské vztahy spolu neudržují. Pouze na základě těchto skutečností nelze pochybovat o jeho schopnosti nezávisle a nestranně ve věci rozhodnout. Žádná další konkrétní tvrzení týkající se vztahu obou soudců k projednávané věci, jejím účastníkům či zástupcům stěžovatelka neuvádí a ani Nejvyššímu správnímu soudu nejsou známy.

[7] Vzhledem k tomu, že stěžovatelkou vznesené skutečnosti nemohou být ve smyslu důvodem pro vyloučení soudce, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že soudce čtvrtého senátu Nejvyššího správního soudu Tomáš Kocourek není vyloučen z projednání a rozhodnutí výše uvedené věci.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 4. listopadu 2026

Mgr. Ing. Veronika Juřičková

předsedkyně senátu