Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
6 Afs 205/2026 - 25.pdf
PDF · 0 B
No categories available
6 Afs 205/2026 - 25
6 Afs 205/2026 - 26
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudce Štěpána Výborného a soudkyně Veroniky Juřičkové v právní věci žalobce: P. T., proti žalovanému: Magistrát města Pardubic, sídlem nám. Republiky 12, Pardubice, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 7. 2026, č. j. MmP 130369/2026, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové pobočky v Pardubicích ze dne 20. 8. 2026, č. j. 52 Af 13/202618 ,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalovaný shora označeným rozhodnutím potvrdil platební výměr, kterým byl žalobci vyměřen místní poplatek za obecní systém odpadového hospodářství za roky 2024 a 2025 ve výši 1 300 Kč. Žalobce brojil proti tomuto rozhodnutí žalobou. Krajský soud řízení o žalobě v záhlaví specifikovaným usnesením zastavil, neboť žalobce ve stanovené lhůtě nezaplatil soudní poplatek.
[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se kasační stížností domáhal zrušení napadeného usnesení. Namítl, že se krajský soud nevypořádal se všemi rozhodnými procesními okolnostmi. Zároveň požádal o osvobození od soudního poplatku za kasační stížnost s tím, že nemá zájem jej hradit.
[3] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 7. 10. 2026, č. j. 6 Afs 205/202617 , stěžovatelovu žádost o osvobození od soudních poplatků zamítl, neboť nemohl posoudit naplnění zákonných podmínek pro osvobození zakotvených v § 36 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní (dále jen „s. ř. s. “). Stěžovatel ve stanovené lhůtě (ani později) nijak nereagoval na výzvu soudu k doložení osobních, majetkových a výdělkových poměrů.
[4] Usnesením ze dne 7. 10. 2026 Nejvyšší správní soud stěžovatele současně vyzval k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení a poučil ho o následcích nezaplacení soudního poplatku v této lhůtě (viz § 9 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích). Usnesení bylo stěžovateli doručeno do datové schránky dne 7. 10. 2026 (středa), a lhůta pro zaplacení soudního poplatku mu tedy uplynula dne 22. 10. 2026 (čtvrtek).
[5] Stěžovatel reagoval na výzvu soudu podáním ze dne 18. 10. 2026, ve kterém uvedl, že soudní poplatek ve výši 5 000 Kč neuhradí, neboť nadále požaduje posouzení svého nároku na osvobození od soudních poplatků a na ochranu svého práva na přístup k soudu. Nezpochybnil sice, že Nejvyšší správní soud postupuje podle zákona, žádal však, aby byly konkrétně posouzeny také další okolnosti, které mohou mít význam pro zajištění skutečného přístupu k soudní ochraně. Soud by měl znovu zvážit podmínky osvobození od soudních poplatků a posoudit možnost, zda lze jeho poměry doložit a žádost věcně přezkoumat.
[6] Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro opětovné posouzení stěžovatelovy žádosti. Stěžovatel neuvádí žádné nové, dříve neuplatněné skutečnosti, které by byly relevantní z hlediska naplnění zákonných předpokladů pro osvobození od soudních poplatků. Podle § 36 odst. 3 s. ř. s. s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsouli pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospějeli však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přiznané osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly. Přiznané osvobození se vztahuje i na řízení o kasační stížnosti. Stěžovatel v podání ze dne 18. 10. 2026 stejně jako v první žádosti o osvobození od soudních poplatků netvrdil ani neosvědčil, že by jeho osobní a majetkové poměry odůvodňovaly osvobození od soudních poplatků, ač o této povinnosti byl informován. Povinnost soudu rozhodnout o opakované žádosti o osvobození od soudních poplatků přitom vyvstává toliko tehdy, uvedeli v ní účastník řízení skutečnosti svědčící o změně jeho majetkových poměrů od doby, kdy byla jeho předchozí žádost zamítnuta (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze ne 9. 12. 2019, č. j. 6 As 201/201939 , bod 12). Nic takového nelze v projednávané věci seznat. Stěžovatelova žádost o osvobození od soudních poplatků by navíc nemohla být úspěšná proto, že jeho kasační stížnost představuje zjevně neúspěšný návrh. Ze spisu krajského soudu je zřejmé, že stěžovatel byl řádně vyzván k zaplacení soudního poplatku za žalobu, avšak svou poplatkovou povinnost ve stanovené patnáctidenní lhůtě nesplnil. O následcích nezaplacení soudního poplatku byl přitom poučen. Stěžovatel neuvádí žádné relevantní důvody, pro které krajský soud pochybil, jestliže řízení o žalobě zastavil.
[7] Podle § 47 písm. c) s. ř. s. s. ř. s. aplikovaného na základě § 120 s. ř. s. s. ř. s. , soud řízení usnesením zastaví, stanovíli tak tento nebo zvláštní zákon. Z § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích vyplývá, že soud řízení zastaví po marném uplynutí lhůty k zaplacení soudního poplatku.
[8] Stěžovatel nezaplatil soudní poplatek ve stanovené lhůtě, Nejvyšší správní soud proto podle § 47 písm. c) s. ř. s. s. ř. s. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení o kasační stížnosti zastavil.
[9] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. s. ř. s. , podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byloli řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. listopadu 2026
JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D.
předseda senátu