Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

37 A 23/2026 - 28

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců Jana Peroutky a Kryštofa Horna ve věci

žalobce: D. N.

bytem X.

zastoupen advokátkou Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou

sídlem Husovo náměstí 139, 584 01 Ledeč nad Sázavou

proti

žalovanému: Krajské ředitelství policie Středočeského kraje

sídlem Na Baních 1535, Praha 5

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, který mu bude vyplacen z účtu Krajského soudu v Praze.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu třetího , (dále jen „“), domáhá ochrany před nezákonným zásahem, který spatřuje v tom, že žalovaný při silniční kontrole podle , o Policii České republiky, od žalobce vyžádal úhradu nedoplatku provozovatele vozidla ve výši 25 000 Kč. Žalobce uvedl, že žalovaný dne 16. 3. 2026 v 10:05 hod. provedl silniční kontrolu. Žalobci sdělil, že u provozovatele vozidla eviduje nedoplatek ve výši 25 000 Kč. Pokud jej žalobce nezaplatí, odejme mu žalovaný registrační značky a žalobce nebude moci pokračovat v jízdě. Žalobce nedoplatek platební kartou v 10:09 hod. uhradil. Žalobce považuje jednání žalovaného za nezákonné, neboť právo policisty vyžadovat úhradu nedoplatku je podmíněno existencí nedoplatku. Provozovatel ovšem podle žalobce žádný nedoplatek neměl. Navrhl proto, aby soud přikázal žalovanému vrátit částku 25 000 Kč, kterou od žalobce dne 16. 3. 2026 v 10:09 hod. vybral.

2. Žalovaný uvedl, že při silniční kontrole ověřil totožnost žalobce a v centrální evidenci přeplatků a nedoplatku Celní správy (informační systém CEPAN) zjistil nedoplatek provozovatele vozidla ve výši 25 000 Kč. Jelikož žalovaný zjistil, že provozovatel vozidla má v informačním systému CEPAN evidován nedoplatek, neměl prostor pro vlastní uvážení, zda úhradu nedoplatku požadovat. Žalobce sice tvrdí, že provozovatel vozidla žádný nedoplatek neměl, ale již nijak blíže nevysvětluje, z jakého důvodu by tomu tak bylo a tato tvrzení neprokazuje (např. potvrzení o dřívějším zaplacení). Během silniční kontroly žalobce existenci nedoplatku nezpochybňoval.

3. Soud se nejprve zabýval tím, zda je žaloba přípustná.

4. Podle § 42a odst. 1 zákona o policii policista je oprávněn při kontrole motorového vozidla požadovat po řidiči tohoto vozidla uhrazení jeho nedoplatku nebo nedoplatku provozovatele tohoto vozidla na pokutě za přestupek podle zákona o silničním provozu, zákona o pozemních komunikacích nebo zákona o silniční dopravě, umožní-li mu uhrazení nedoplatku na místě kontroly motorového vozidla v hotovosti a bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty, a to pouze v případě, pokud byla tato pokuta a) uložena celním úřadem, nebo b) předána ke správě placení obecnému správci daně.

5. Podle § 42a odst. 4 zákona o policii je-li nedoplatek podle odstavce 1 uhrazen na místě kontroly motorového vozidla, policista vystaví řidiči tohoto vozidla potvrzení o jeho uhrazení. Je-li nedoplatek podle odstavce 1 uhrazen v hotovosti, předá policie peněžní prostředky nejpozději následující pracovní den obecnému správci daně příslušnému podle místa jeho uhrazení.

6. Podle § 42a odst. 5 zákona o policii Generální ředitelství cel poskytne policii způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup informace nezbytné pro účely zjištění výše nedoplatku podle odstavce 1.

7. Podle § 42d zákona o policii proti postupu policisty nebo policie podle § 42a až 42c lze podat stížnost.

8. Správní soudy se již zabývaly zásahovými žaloby, v nichž tamní žalobci navrhovali, aby soud deklaroval, že postup policie spočívající ve vyžádání úhrady nedoplatku podle § 42a odst. 1 zákona o policii byl nezákonný (např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. 1. 2025, č. j. -45, a rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 9. 12. 2025, č. j. -37). Soud souhlasí s tím, že je v zásadě přípustné domáhat se určení, že postup policie podle § 42a odst. 1 zákona o policii je nezákonný. V žalobě lze např. argumentovat tím, zda bylo řidiči nedoplatek umožněno uhradit podle § 42a odst. 1 zákona o policii bezhotovostním převodem a za jakých podmínek (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 8. 2025, č. j. -24). Soud má dále např. za to, že postup police může představovat nezákonný zásah i v případech excesivního použití donucovacích prostředků či jiného nezákonného nátlaku při vymáhání nedoplatku.

9. V nynější věci se žalobce nicméně domáhá vydání zápůrčího výroku spočívajícího v tom, aby soud přikázal žalovanému vrátit žalobci částku 25 000 Kč, kterou od žalobce dne 16. 3. 2026 v 10:09 hod. vybral. To odůvodňuje tím, že nedoplatek provozovatele vozidla neexistuje. Soud má přitom za to, že žalovanému tuto povinnost přikázat nemůže.

10. Aby žalovaný mohl žádat úhradu nedoplatku, musí nejprve zjistit, resp. ověřit jeho existenci v databázi CEPAN. Přitom pouze zjišťuje skutečnost, že zde je evidován nedoplatek, a nemůže se jakkoliv zabývat oprávněností či správností takového záznamu. Správcem databáze CEPAN je Celní správa České republiky, která prostřednictvím Generálního ředitelství cel ve smyslu § 42a odst. 5 zákona o policii jen poskytuje dálkový a nepřetržitý přístup k informacím zachyceným v této databázi za účelem zjištění výše nedoplatku, který je příslušným celním úřadem evidován. Policista, který v rámci silniční kontroly lustrací v databázi CEPAN zjistí, že řidič či provozovatel kontrolovaného motorového vozidla má evidován nedoplatek na pokutě za přestupek podle výslovně v zákoně specifikovaných zákonů, nemá prostor pro uplatnění diskrece s výjimkou případů, kdy vyjdou najevo důvody zvláštního zřetele hodné ve smyslu § 42b odst. 7 zákona o policii. Policista tedy postupuje v souladu s § 42a zákona o policii, pokud v databázi CEPAN zjistí nedoplatek a řidiče motorového vozidla vyzve k jeho úhradě, a pokud současně v intencích § 42b odst. 7 zákona o policii nedetekuje okolnosti, které by pro svůj zvláštní význam mohly odůvodnit nepřijetí opatření v podobě zadržení tabulek státní poznávací značky a zabránění v jízdě vozidla.

11. Z toho plyne, že policie v oblasti vybírání nedoplatků figuruje pouze jako orgán pověřený vybíráním případných nedoplatků od dlužníků, které jsou odváděny celní správě. Jinými slovy řečeno, žalovaný dané prostředky nevybírá pro sebe, nýbrž pro celní úřad. Vybraný nedoplatek je přikazován přímo na účet celního úřadu (sdělení celního úřadu na č. l. 34 soudního spisu, podle něhož byl nedoplatek připsán na účet celního úřadu den následující po kontrole, a potvrzení o úhradě nedoplatku na č. l. 19 soudního spisu, podle jehož poučení se nedoplatky uhrazené bezhotovostně připisují na účet příslušného správce daně), popřípadě je-li nedoplatek uhrazen v hotovosti, policie předá peněžní prostředky celnímu úřadu nejpozději následující pracovní den ( zákona o policii), což je evidováno na osobních daňových účtech [ , daňový řád]. Nedoplatkem uhrazeným prostřednictvím bezhotovostního převodu proto policie vůbec nedisponuje, nedoplatek uhrazený v hotovosti pro celní úřad uchovává nejdéle do následujícího pracovního dne.

12. Soud má proto za to, že vrácení uhrazeného nedoplatku se žalobce v tomto případě může domáhat jen po celním úřadu, na jehož účet byl připsán a který spravuje příslušný osobní daňový účet. To má i svůj praktický význam, protože na rozdíl od policie je celní úřad správcem databáze CEPAN, a proto má i všechny podklady pro to, aby posoudil důvodnost námitky zpochybňující, zda nedoplatek provozovatele podle § 42a odst. 1 zákona o policii skutečně existuje, jak v nynější věci namítá žalobce (srov. rozsudek Městského soudu v Praze č. j. -45, bod 44). Naopak, policie správnost údajů v evidenci CEPAN jakkoli ověřovat nemůže a sama částku představující vybraný nedoplatek nemá možnost vrátit.

13. Žalobce přípustnost zápůrčího výroku požadující vrácení vybrané částky po policii dovozoval z rozsudku NSS ze dne 17. 8. 2016, č. j. -43, zabývajícího se oprávněním policisty vybrat od řidiče motorového vozidla podezřelého ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, u kterého je „důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení“, kauci.

14. Tyto závěry ale podle soudu nejsou pro případ nedoplatku podle zákona o policii přenositelné. Vycházejí totiž z odlišné právní úpravy kauce podle , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění do 19. 2. 2016, později podle zákona o silničním provozu.

15. Podle § 124a odst. 1 zákona o silničním provozu je totiž policista oprávněn vybrat kauci pouze v případě, že shledá důvodné podezření, že se řidič bude vyhýbat řízení o přestupku nebo že by případné vymáhání uložené pokuty bylo spojeno s nepřiměřenými náklady, popřípadě nebylo vůbec možné. Podle odst. 2 policista též stanoví výši kauce, a to podle závažnosti, významu a době trvání protiprávního jednání a rozsahu způsobené škody. Jedná se přitom o jednorázový zásah s trvajícími účinky a řidič v zásahové žalobě může namítat, že podmínky podle odst. 1 policista posoudil nesprávně, a též to, že výše kauce byla stanovena příliš extenzivně.

16. Typickým příkladem nezákonnosti takového zásahu bude, že k vybrání kauce nebyly splněny zákonné podmínky, tedy např. kauce byla vybrána v jiném než zákonném rozmezí, nebylo důvodné podezření, že se řidič bude vyhýbat řízení o přestupku nebo že by případné vymáhání uložené pokuty bylo spojeno s nepřiměřenými náklady, popřípadě nebylo vůbec možné atp. Tento zásah je přičitatelný policii. Role policisty je tedy aktivní a vyžaduje provedení komplexní úvahy, která podléhá soudního přezkumu.

17. Zákon o silničním provozu v § 124b následně upravuje i pravidla pro vrácení kauce, které posuzuje správní úřad příslušný k vedení řízení o přestupku. To, zda jsou splněny (a zda je kauce nedůvodně zadržována) je pak jinou otázkou, kterou posuzuje příslušný správní úřad. Podle § 124b odst. 1 zákona o silničním provozu kauce se vrátí v plné výši, nebyl-li řidič v řízení o přestupku shledán vinným z jeho spáchání. Podle odst. 2 je-li v řízení o přestupku uložena řidiči pokuta a povinnost k úhradě nákladů řízení, rozhodne správní orgán o započtení složené kauce na zaplacení uložené pokuty a nákladů řízení. Je-li vybraná kauce vyšší než uložená pokuta a náklady řízení, vrátí se řidiči část kauce zbývající po započtení kauce na zaplacení uložené pokuty a nákladů řízení. Konečně podle odst. 3 kauce propadne, jestliže nelze a) řízení ukončit rozhodnutím ve věci proto, že podezřelý z přestupku je nedosažitelný nebo nečinný, nebo b) rozhodnutí ve věci, kterým byl řidič shledán vinným, nelze doručit z důvodů uvedených v písmeni a).

18. Nic takového (rozdělení rolí pro výběr a zadržování nedoplatku) ovšem úprava § 42a odst. 1 zákona o policii nepředpokládá. Pokud se tedy žalobce domáhá zápůrčí žalobou vrácení nedoplatku s tím, že nedoplatek neexistuje, může žalovat jen celní úřad.

19. V řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního je soud povinen upozornit soud žalobce na svůj závěr o tom, kdo je žalovaným ve smyslu , a vyzvat jej, aby případně reagoval úpravou označení žalovaného (usnesení rozšířeného senátu ze dne 9. 12. 2014, č. j. Nad 224/2014-53, č. 3196/2015 Sb. NSS). Podle soudu by ale takový postup byl v tomto případě nadbytečný, neboť žaloba proti celnímu úřadu by byla nepřípustná podle („Žaloba je nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný.“).

20. Z důvodové zprávy k , kterým se mění zákon o policii i odborné literatury (ŠTEINBACH, M., ŠLESINGER, R., ZIMMERMANN, M., BÍLEK, M., HLAVÁČOVÁ, K. Zákon o Policii České republiky: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer) totiž plyne, že jako prostředek ochrany proti existenci nedoplatku, jeho výši apod. je možné uplatnit námitku proti nedoplatku podle , daňový řád. Pokud bude zpochybněna výše či existence nedoplatku, pak bude příslušným správcem daně celní úřad, který je v postavení obecného správce daně. Osobou zúčastněnou na správě daní je přitom v tomto ohledu jak řidič, po kterém je požadováno uhrazení nedoplatku, tak provozovatel, kterému bez uhrazení jeho nedoplatku nejsou vráceny tabulky registrační značky nebo odstraněn technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla.

21. Jak je přitom zřejmé z judikatury NSS, námitka podle daňového řádu proti existenci nedoplatku je jiný právní prostředek ochrany nebo nápravy podle , který je třeba vyčerpat, přičemž teprve po vyčerpání tohoto opravného prostředku se otevírá cesta k soudnímu přezkumu (srov. rozsudek NSS ze dne 12. 12. 2025, č. j. -29, bod 18). Tu je podle odst. 1 osoba zúčastněná na správě daní podat ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o úkonu dozvěděla, přičemž žalobce netvrdí a předložených listin neplyne, že by tak ve zákonné lhůtě učinil. Nemůže se přitom důvodně domnívat, že by se nejednalo o otázku, která by nebyla relevantní, neboť žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 11. 6. 2026 (čl. V.), které bylo zástupkyni žalobce zasláno s výzvou k vyjádření, na tuto skutečnost upozornil a namítal, že žalobu je třeba mj. z toho důvodu odmítnout.

22. Soud proto žalobu odmítl jako nepřípustnou podle ve spojení s

23. O náhradě nákladů řízení účastníků soud rozhodl druhým výrokem podle , podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

24. Jelikož soud žalobu odmítl, vrátil žalobci podle věty poslední , o soudních poplatcích, zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Soudní poplatek bude žalobci vrácen do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Nesplní-li žalovaný povinnosti ve lhůtě uložené tímto rozsudkem dobrovolně, může se žalobce domáhat nařízení exekuce či soudního výkonu rozhodnutí.

Praha 3. září 2026

Lenka Bursíková v. r.

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R.