Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

55 A 6/2024 - 63

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Mariana Kokeše a Terezy Matuškové v právní věci

žalobkyně: IM KOMÍNY s.r.o.

sídlem Podolská 103/126, 147 00 Praha 4

zastoupená advokátem JUDr. Vojtěchem Dolinou, LL.M.

sídlem Lešetín IV/777, 760 01 Zlín

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky

sídlem Kloknerova 2295/26, 148 01 Praha 414

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 12. 2023, č. j. MV-139882-8/PO-OVL-2023, sp. zn. HSZL-3041/K-2022,

takto:

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 12. 2023, č. j. MV-139882-8/PO-OVL-2023, sp. zn. HSZL-3041/K-2022, se zrušuje v rozsahu, v němž žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí krajského ředitelství Hasičského záchranného sboru ze dne 13. 6. 2023, č. j. HSZL-3041-34/K-2022, sp. zn. HSZL-3041/K-2022, a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč k rukám jejího advokáta JUDr. Vojtěcha Doliny, LL.M. do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Dne 3. 4. 2022 došlo ke vzniku požáru rodinného domu č. p. 647 v Bílovicích u Uherského Hradiště. V rámci výstavby tohoto domu zhotovila žalobkyně spalinovou cestu. Příčinou požáru mělo být zejména přehřátí pěnové stříkané izolace PUR SOFT, která byla v rozporu s projektovou dokumentací použita v blízkosti spalinové cesty namísto nehořlavé izolace Isover 300 mm; dále bylo zjištěno nedodržení vzdálenosti minimálně 50 mm hořlavých předmětů od kouřovodu (instalovaného žalobkyní) v jeho celé délce a nezajištění odvětrávané mezery (či průchodky) v místě průchodu stropem.

2. Následně rozhodnutím ze dne 13. 6. 2023, č. j. HSZL-3041-34/K-2022, sp. zn. HSZL-3041/K-2022 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“ či „rozhodnutí o přestupku“), krajské ředitelství Hasičského záchranného sboru (dále jen „prvostupňový správní orgán“) shledalo žalobkyni vinnou ze spáchání přestupku podle , o požární ochraně (dále jen „“), kterého se dopustila tím, že v době mezi 8. 11. 2019 až 5. 12. 2019 v rámci výstavby rodinného domu č. p. 647 v Bílovicích u Uherského Hradiště v prostupu svislého kouřovodu s funkcí komína stropem mezi 1. NP a půdou shora specifikovaného domu jakožto zhotovitelka spalinové cesty nedodržela podmínky požární bezpečnosti dané výrobcem systému Jeremias DW-FU uvedené v prohlášení o vlastnostech a v montážním návodu, a tím porušila svou povinnost vyplývající z ustanovení zákona o požární ochraně, tedy nedodržela technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností (výrok I.); za tento přestupek uložil žalobkyni pokutu ve výši 30 000 Kč (výrok II.) se splatností 30 dnů od právní moci rozhodnutí (výrok III.) a uložil jí povinnost uhradit náklady řízení (výrok V.) ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí (výrok VI.). Pro úplnost soud dodává, že výrokem IV. prvostupňový správní orgán zastavil řízení o přestupku proti podnikající fyzické osobě (reviznímu technikovi) a výrokem VII. odkázal poškozenou s jejím nárokem na náhradu škody na civilní soudní řízení.

3. Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a poškozené a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.

II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě

4. Žalobkyně má za to, že dodržela po montáži spalinové cesty podmínky požární bezpečnosti a nebylo její povinností dohlédnout na další průběh stavby a kontrolovat činnost stavebníka, a jeho postup v rozporu s projektovou dokumentací jí nelze přičítat k tíži. Hořlavá izolace PUR SOFT byla na spalinovou cestu naistalována až poté, co žalobkyně dokončila dílo. Naistalovala svislý kouřovod s funkcí komína do volného prostoru rozestavěné stavby, přičemž dodržela vzdálenost minimálně 50 mm mezi pláštěm kouřovodu a hořlavými konstrukcemi. Kromě toho nad rámec svých povinností opatřila kouřovod v místech prostupů stropem a krokvemi minerální vatou Fiberfrax Durablanket Z o tl. 50 mm, aby nemohlo dojít k napojení dalších stavebních prvků přímo na svislý kouřovod. Stavební nekázeň po předání díla již žalobkyně neměla možnost ovlivnit.

5. Žalobkyně poukazuje na skutečnost, že podle správních orgánů se ve věci nepodařilo prokázat, že by žalobkyně nedodržela vzdálenost od hořlavých materiálů v místě prostupu kouřovodu přes stropní konstrukci, neboť zde naistalovala na kouřovod minerální izolaci a neprokázalo se, že by byla o nižší tloušťce než 50 mm. Nicméně žalovaný následně v rozporu s tím dovozuje, že žalobkyně odstupovou vzdálenost nedodržela, resp. neprokázala její dodržení, čímž obrátil důkazní břemeno ohledně prokázání spáchání přestupku.

6. Žalobkyně ponechala odvětrávanou mezeru větší než 50 mm po celé délce kouřovodu. To vyplývá z důkazů předložených žalobkyní. I z fotografie kouřovodu, do níž žalobkyně zakreslila odstupové vzdálenosti (a kterou navrhuje provést k důkazu), je zřejmé i laickým pozorováním, že mezera mezi vazníkem a posilující izolací po dokončení montáže žalobkyní je minimálně 80 až 90 mm zleva a cca 390 mm zprava. V místě prostupu stropem tak byla vzdálenost dodržena a ve zbývající délce kouřovodu s tím ani nikdo nepolemizoval.

7. Žalobkyně dále navrhuje pro případ, že by soud neměl za prokázané dodržení odstupové vzdálenosti, provést k důkazu svědecké výpovědi bývalých pracovníků žalobkyně, kteří pracovali na instalaci kouřovodu. Je to však správní orgán, který je povinen prokázat bez důvodných pochybností, že žalobkyně bezpečnou odstupovou vzdálenost nedodržela. K tomu odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 24. 5. 2006, č. j. -55). Postup správních orgánů je v rozporu se zásadou presumpce neviny.

8. Pokud odstupová vzdálenost dodržená nebyla, stalo se tak v důsledku nepovolené aplikace hořlavé izolace PUR SOFT, což ale žalobkyně nemohla ovlivnit. Z právní úpravy nevyplývá povinnost žalobkyně hlídat stavbu až do její kolaudace.

9. Žalobkyně navrhla, aby soud zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, a to v rozsahu, v němž bylo zamítnuto její odvolání (v bodě 5 žaloby uvedla, že v tomto rozsahu brojí proti napadenému rozhodnutí).

III. Vyjádření žalovaného k žalobě

10. Žalovaný ve vyjádření k žalobě shrnul skutkový stav věci a poté v reakci na žalobní námitky odkázal na závěry znaleckého posudku ze dne 18. 4. 2022, č. 0015/002/2022. Na vzniku požáru se v daném případě podílelo více příčin, proto prvostupňový správní orgán postihl v rámci své působnosti na úseku požární ochrany žalobkyni za deliktní jednání spočívající v nedodržení podmínek požární bezpečnosti dané výrobcem systému Jeremias DW-FU, konkrétně že žalobkyně nedodržela odstupovou vzdálenost spalinové cesty T600 minimálně 50 mm od hořlavých materiálů po celé délce odvětrávané montáže, neboť v místě prostupu se s ohledem na obalení kouřovodu minerální izolací nepodařilo prokázat, že žalobkyně nedodržela minimální odstupovou vzdálenost od hořlavých stavebních materiálů. Žalobkyně tudíž vytrhává tvrzení žalovaného z kontextu. Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalobkyně nedodržela odstupovou vzdálenost po celé zbývající délce kouřovodu, nikoliv v místě prostupu přes stropní konstrukci.

11. Žalovaný dále uvádí, že ohledně nedodržení schválené projektové dokumentace pro stavbu, správní orgán prvního stupně správně oznámil podezření na spáchání přestupku příslušnému stavebnímu úřadu.

12. Žalobkyně byla coby profesionál povinna provést montáž spalinové cesty v souladu s podmínkami bezpečnosti, a to jakýmkoliv způsobem – např. i prostřednictvím dozoru nad stavbou. Skutečnost, že stavebník použil hořlavou izolaci PUR SOFT, aniž by o tom informoval žalobkyni, byla zohledněná při stanovení výše pokuty.

13. Žalovaný dále poukazuje na skutková zjištění, podle kterých nebylo prokázáno, že byla dodržena bezpečná odstupová vzdálenost od hořlavých materiálů minimálně 50 mm. Správní orgány nepřevrátily v rozporu s judikaturou NSS důkazní břemeno. Pouze se zabývaly také důkazy a skutečnostmi, které měly podle žalobkyně vyvrátit závěry o spáchání přestupku. Žalobkyně pak toto vypořádání vytrhává z kontextu.

14. Ve zbytku žalovaný odkázal na napadené rozhodnutí a navrhl, aby soud zamítl žalobu jako nedůvodnou.

IV. Posouzení věci

15. Žaloba byla podána včas [ , (dále jen „“)], osobou k tomu oprávněnou ( ) a je přípustná (, a ).

16. Soud přezkoumal v mezích žalobních bodů napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i prvostupňové rozhodnutí včetně řízení předcházející jejich vydání, a bez nařízení jednání (v souladu s ) shledal, že žaloba je důvodná.

17. Podle žalobkyně správní orgány pochybily, když konstatovaly, že se jim nepodařilo prokázat, že by žalobkyně v místě prostupu kouřovodu stropem nedodržela minimální bezpečnou odstupovou vzdálenost, ale zároveň jí kladou za vinu, že minimální požadovanou vzdálenost 50 mm mezi kouřovodem a hořlavými stavebními materiály nedodržela.

18. Žalovanému je třeba přisvědčit, že žalobkyně zaměňuje dvě různé skutečnosti. Správní orgány totiž v odůvodnění svých rozhodnutí dospěly k závěru, že nedodržení odstupové vzdálenosti od kouřovodu v místě prostupu stropem se ve správním řízení nepodařilo prokázat, nicméně se prokázalo, že tento požadavek nebyl splněn po celé délce kouřovodu. Jinými slovy žalobkyně měla povinnost zajistit bezpečnou vzdálenost od hořlavých materiálů nejen v místě prostupu stropem, ale také v celé zbývající délce kouřovodu. To však neučinila.

19. Nicméně soud v této souvislosti nemohl odhlédnout, že odůvodnění prvostupňového i napadeného rozhodnutí je v rozporu s výrokem prvostupňového rozhodnutí, tedy tím, co správní orgány žalobkyni kladly za vinu. Žalobkyně se měla podle popisu skutku obsaženého ve výroku rozhodnutí o přestupku dopustit spáchání vytýkaného přestupku tím, že „v době mezi 8. 11. 2019 až 5. 12. 2019 v rámci výstavby rodinného domu č. p. 647 v Bílovicích u Uherského Hradiště v prostupu svislého kouřovodu s funkcí komína stropem mezi 1. NP a půdou shora specifikovaného domu jakožto zhotovitelka spalinové cesty nedodržela podmínky požární bezpečnosti dané výrobcem systému Jeremias DW-FU uvedené v prohlášení o vlastnostech a v montážním návodu (…)“. Skutková zjištění učiněná správními orgány jsou tak v rozporu s výrokem prvostupňového rozhodnutí. Pokud jej žalovaný napadeným rozhodnutím potvrdil s odůvodněním, že správním orgánům se sice nepodařilo prokázat nedodržení bezpečné vzdálenosti v místě prostupu stropem, ale žalobkyně nedodržela bezpečnou vzdálenost po celé délce odvětrávané montáže spalinové cesty, nemůže napadené rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost obstát (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 3. 2010, č. j. -65). Také z vyjádření žalovaného je zřejmé, že žalobkyně neměla dodržet odstupovou vzdálenost po celé délce kouřovodu, nikoliv však v místě prostupu stropem. Tyto závěry však odporují shora citovanému popisu skutku.

20. S ohledem na shora uvedené by již bylo nadbytečné zkoumat, zda se ve správním řízení podařilo prokázat, že žalobkyně nedodržela požadovanou vzdálenost hořlavých materiálů od pláště kouřovodu po celé jeho délce. To totiž dosud žalobkyni za vinu kladeno nebylo. Soud se tudíž nezabýval argumentací ani důkazními návrhy žalobkyně, které se k této otázce vztahují.

21. Soud však pro úplnost dodává, že žalobkyni jistě není možné činit odpovědnou za postup stavebníka v rozporu s projektovou dokumentací (zejména za použití hořlavé izolace). Nicméně je možné po ní v souladu se zákonem požadovat, aby jako profesionál provádějící montáž spalinové cesty zajistila, že spalinová cesta bude do stavby zabudována tak, aby byly dodrženy podmínky bezpečnosti. Pokud tedy namontovala spalinovou cestu prakticky do volného prostoru, v němž ještě nebylo možné zajistit potřebné odstupové vzdálenosti v celé délce spalinové cesty, měla svou povinnost splnit dodatečně. Žalobkyně nemůže na svoje povinnosti tímto způsobem zcela rezignovat.

22. V dalším řízení tak bude třeba postavit přezkoumatelným způsobem najisto, jakým jednáním měla žalobkyně porušit své povinnosti.

V. Závěr a náklady řízení

23. Z výše uvedených důvodů soud dle zrušil rozhodnutí žalovaného pro nepřezkoumatelnost, a věc mu vrátil k dalšímu řízení ( ), a to v rozsahu, v němž žalovaný zamítl odvolání žalobkyně, neboť žalobkyně napadla žalobou rozhodnutí žalovaného pouze v části, kterou žalovaný zamítl její odvolání. V dalším řízení bude žalovaný vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku ( ).

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl na základě , podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

25. Žalobkyně dosáhla v řízení plného úspěchu, má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Odměna jejího advokáta a náhrada hotových výdajů byla stanovena podle a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. 12. 2024. V daném případě se jednalo o dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) ve výši 2 x 3 100 Kč a dva režijní paušály ve výši 2 x 300 Kč [, , , d), , 4 advokátního tarifu], tedy celkem 6 800 Kč. Advokát doložil, že byl v rozhodné době plátcem daně z přidané hodnoty, proto soud přiznal žalobkyni i náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 800 Kč, tedy 1 428 Kč. Žalobkyni dále přísluší náhrada za soudní poplatek zaplacený za žalobu ve výši 3 000 Kč. Celkem tedy byla žalobkyni vůči žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 11 228 Kč. K jejímu zaplacení soud určil přiměřenou lhůtu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 30. září 2026

Zuzana Bystřická

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje P. H.