Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 40/2026-19
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis)
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Lukášem Ludvíkem v právní věci žalobce [údaje o účastníkovi] [údaje o zástupci] proti žalované [údaje o účastníkovi], o zaplacení částky 11.329,08 Kč s příslušenstvím, rozsudkem pro uznání
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 11.329,08 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1.266,65 Kč, úrok z částky 8.966,78 Kč od 17. 2. 2026 do zaplacení ve výši 11,50 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 296,25 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 11.329,08 Kč od 17. 2. 2026 do zaplacení ve výši 11,50 % ročně a k rukám zástupce žalobce náhradu nákladů řízení ve výši 2.615 Kč, to vše do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 11.329,08 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1.266,65 Kč, úrok z částky 8.966,78 Kč od 17. 2. 2026 do zaplacení ve výši 11,50 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 296,25 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 11.329,08 Kč od 17. 2. 2026 do zaplacení ve výši 11,50 % ročně a k rukám zástupce žalobce náhradu nákladů řízení ve výši 2.615 Kč, to vše do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 16. 2. 2026 žalobce navrhoval vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 11.329,08 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil žalobce tím, že žalovaná nedostála své smluvní a zákonné povinnosti splatit úvěr poskytnutý jí žalobcem.
Žalovaná nárok žalobce co do důvodu i výše uznala za správný podáním doručeným soudu dne 13. 3. 2026, současně požádala soud o umožnění splatit dluh v měsíčních splátkách s ohledem na její aktuální finanční situaci.
pokračování - 2 - sp. zn. 9 C 40/2026
Soud v dané věci postupoval v souladu s ustanovením § 153a odst. 4 o.s.ř. a k vydání rozsudku pro uznání nenařídil jednání, neboť by konání jednání pouze zvýšilo náklady řízení, které by žalovaná byla povinna žalobci uhradit.
Podle § 153a odst. 1 věty prvé o.s.ř., uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání.
S ohledem na uznání žalované rozhodl soud rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 1 o.s.ř. Povaha sporu, jehož předmětem je peněžité plnění z dvoustranného závazkového vztahu, nebrání vydání rozsudku pro uznání ve smyslu ustanovení § 153a odst. 2 o.s.ř. Při svém rozhodování vycházel soud toliko ze skutkových tvrzení žalobce a uznání žalované.
Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
Po právní stránce hodnotí soud nárok žalobce jako důvodný. Právní vztah mezi účastníky se řídí právní úpravou smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž vznikla žalované povinnost splatit poskytnutý úvěr včetně smluvního úroku v pravidelných měsíčních splátkách. Povinnost žalované vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky včetně úroku ve sjednané lhůtě vyplývá z ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku. Jelikož žalovaná této povinnosti nedostála, byla jí uložena rozhodnutím soudu. V důsledku prodlení žalované vznikl žalobci rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení, přičemž tento nárok vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a ustanovení § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Podle ustanovení § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř. stanovil soud žalované povinnost plnění v prodloužené lhůtě 30 dnů, když vycházel z uznání žalované, nestanovil však splátkový kalendář, jelikož žalovaná přes opakované výzvy soudu nedoložila své majetkové poměry.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, přísluší mu tedy plná náhrada nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 1.200 Kč (odměna za tři úkony právní služby v plné výši - převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 2.615 Kč splatná ve shora uvedené lhůtě, platební místo k rukám advokáta bylo žalované stanoveno dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.
pokračování -3- sp. zn. 9 C 40/2026
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech do 15 dnů ode dne doručení rozsudku.
Odvolacím důvodem proti výroku I. tohoto rozsudku mohou být pouze skutečnosti uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř., tedy že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání podle § 153a o.s.ř.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.