Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
27 C 16/2026-75
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Holčákovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Anonymizováno Anonymizováno (dříve Anonymizováno), Anonymizováno dne Anonymizováno. 3. Anonymizováno bytem Anonymizováno Anonymizováno 40, Anonymizováno 51 Anonymizováno Anonymizováno
o částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka v pravidelných měsíčních splátkách po částka, splatných vždy do 15. dne každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení s úhradou kterékoli splátky.
II. Žaloba se zamítá co do částky částka, co do částky částka a co do úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně Jméno advokáta
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, , splatných vždy do 15. dne každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení s úhradou kterékoli splátky.II. Žaloba se zamítá co do částky , částka, , co do částky , částka, a co do úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky částka, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Tvrdila, že se žalovanou dne datum uzavřela smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru s úvěrovým rámcem částka, který účastnice dne datum zvýšily na částka a dne datum na částka. Žalovaná vyčerpala celkem částka a uhradila částka. Protože sjednané splátky řádně nehradila, žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila. Žalovaná částka podle žalobkyně sestávala z neuhrazené jistiny ve výši částka, pojistného ve výši částka, nákladů na vymáhání ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka.
2. Žalobkyně dále tvrdila, že před uzavřením smlouvy i zvýšením úvěrového rámce řádně posoudila úvěruschopnost žalované podle jí sdělených údajů, výpisu z jejího bankovního účtu a výsledků lustrací v úvěrových a veřejných registrech. K námitce neplatného uzavření smlouvy uvedla, že totožnost žalované i její souhlas s obsahem smlouvy dokládají údaje zadané při registraci, doklad totožnosti, ověřené telefonní číslo, potvrzení SMS kódem, elektronické záznamy o činnosti klienta, čerpání úvěru a následné úhrady.
3. Pro případ, že soud shledá smlouvu neplatnou pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti, žalobkyně požadovala zaplacení nevrácené části poskytnuté jistiny z titulu bezdůvodného obohacení. Tvrdila, že žalovanou vyzvala k jejímu vrácení v určené lhůtě, jejímž marným uplynutím se žalovaná dostala do prodlení. Souhlasila s plněním ve splátkách, za přiměřenou však považovala splátku nejméně částka měsíčně.
4. Žalovaná navrhla žalobu v rozsahu přesahujícím nevrácenou část poskytnutých peněžních prostředků zamítnout. Nezpochybnila, že od žalobkyně obdržela celkem částka a uhradila jí částka. Namítla však, že smlouva o spotřebitelském úvěru nebyla platně uzavřena, neboť způsob elektronické kontraktace podle ní nezajišťoval spolehlivé určení jednající osoby, zachycení schváleného obsahu smlouvy ani jeho nezměnitelnost.
5. Žalovaná dále namítla neplatnost smlouvy pro nedostatečné posouzení své úvěruschopnosti. Tvrdila, že žalobkyně neověřila její skutečné pravidelné výdaje ani neprovedla individualizované porovnání jejích příjmů a výdajů, a to ani při podstatném zvýšení úvěrového rámce. Žalobkyně proto podle žalované může požadovat pouze vrácení neuhrazené části poskytnuté jistiny ve výši částka, nikoli smluvní úroky, poplatky, sankce ani úrok z prodlení za dobu před určením splatnosti této částky podle možností žalované.
6. Žalovaná požádala, aby jí soud umožnil přiznanou částku hradit ve splátkách. Žádost o povolení splátek odůvodnila svou tíživou příjmovou a majetkovou situací. Uvedla, že pečuje o nezletilou dceru, nemá stabilní příjem a vedle běžných výdajů na bydlení a životní potřeby hradí závazky vůči dalším věřitelům. Svou zadluženost řeší s dluhovým poradcem a s některými věřiteli uzavřela dohody o narovnání, zatímco s dalšími jedná o smírném řešení. Současně si hledá stabilní zaměstnání a předpokládá, že po úhradě některých závazků bude moci své splátky postupně zvýšit. Navrhla proto měsíční splátky ve výši částka až částka.
7. Při jednání žalobkyně setrvala na žalobě a odkázala na svá písemná podání. K posouzení úvěruschopnosti žalované uvedla, že žalobkyně porovnávala její příjmy a výdaje a příjmy zahrnula do výpočtu maximální možné splátky; bližší údaje o vyhodnocení výdajů zachycených ve výpisu z bankovního účtu však neuvedla.
8. Žalovaná setrvala na nesouhlasu se žalobou. Uvedla, že v době uzavření smlouvy byla v pracovní neschopnosti a úvěrem hodlala uhradit své jiné půjčky. Při prvním jednání byla vedena v evidenci úřadu práce. Při druhém jednání doplnila, že již pobírá příjem z práce vykonávané na základě dohody o pracovní činnosti a nepobírá podporu v nezaměstnanosti, nadále však zůstává v evidenci uchazečů o zaměstnání.
9. Ze smlouvy č. hodnota uzavřené dne datum mezi žalobkyní a žalovanou soud zjistil, že se žalobkyně zavázala umožnit žalované opakovaně čerpat peněžní prostředky až do výše částka a žalovaná se zavázala čerpané prostředky vrátit, zaplatit z nich úrok ve výši 27,90 % ročně a hradit je v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,31 % sjednaného rámce, nejméně však v částce částka. Smlouva uváděla RPSN ve výši 31,8 %. Žalovaná ve smlouvě uvedla čistý měsíční příjem částka, příjem ostatních členů domácnosti částka, náklady na bydlení částka, splátky jiných závazků částka a ostatní výdaje částka. Dále uvedla, že má jedno vyživované dítě, bydlí u rodičů a jejím zaměstnavatelem je adresa.
10. Z dodatku k úvěrové smlouvě s přiděleným variabilním symbolem var. symbol uzavřeného dne datum mezi žalobkyní a žalovanou soud zjistil, že se účastnice dohodly na zvýšení rámce pro čerpání peněžních prostředků z částka na částka a minimální měsíční splátky z částka na částka. Dodatek obsahuje údaj, že jej žalovaná elektronicky podepsala dne datum v 17:41 hodin.
11. Z dodatku k úvěrové smlouvě s přiděleným variabilním symbolem var. symbol uzavřeného dne datum mezi žalobkyní a žalovanou soud zjistil, že se účastnice dohodly na dalším zvýšení rámce pro čerpání peněžních prostředků ze částka na částka a minimální měsíční splátky z částka na částka. Dodatek obsahuje údaj, že jej žalovaná elektronicky podepsala dne datum v 15:53 hodin.
12. Z přehledu pohybů na účtu žalované za období od datum do datum soud zjistil, že žalované byla od adresa poukázána mzda za srpen 2024 ve výši částka, za září 2024 ve výši částka a za říjen 2024 ve výši částka. Na účet jí dále přicházely dávky podezřelý výraz pojištění, částky od jiných osob, převody z vlastních zdrojů a dne datum také částka částka od společnosti právnická osoba.
13. Žalovaná z účtu pravidelně hradila několik samostatných závazků trvalými příkazy, zejména platby ve výši částka, částka, částka, částka, částka a částka měsíčně. Dne datum uhradila společnosti právnická osoba částku částka a dne datum téže společnosti částku částka označenou jako vrácení prostředků po odstoupení. Vedle těchto plateb z účtu průběžně hradila běžné životní výdaje, nákupy, pohonné hmoty, školní stravování a další potřeby a opakovaně vybírala hotovost.
14. Za sledované období činily příchozí platby celkem částka a odchozí platby částka. Pohyby na účtu zachycovaly více pravidelných závazků, proměnlivou výši pracovního příjmu a výdaje převyšující souhrn příchozích plateb.
15. Z úvěrové zprávy vztahující se k žalované soud zjistil, že ke dni datum evidovala jeden kontokorentní a dva revolvingové závazky. Kontokorentní rámec činil částka, z něhož žalovaná čerpala částka. U revolvingových závazků činily rámce shodně částka a zůstatky jistiny částka a částka; u jednoho z nich žalovaná hradila měsíční splátku částka. Zpráva u těchto závazků neevidovala splátky po splatnosti ani prodlení. Dále zachycovala, že žalovaná dne datum požádala jinou finanční instituci o poskytnutí částky částka se splatností ve 120měsíčních splátkách, avšak tato instituce její žádost odmítla. Ze zprávy rovněž vyplynulo, že žalovaná předčasně ukončila závazek ve výši částka s měsíční splátkou částka, který trval od datum do datum.
16. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná před uzavřením smlouvy dne datum sdělila žalobkyni, že je zaměstnaná, její čistý měsíční příjem činí částka, příjem ostatních členů domácnosti částka a měsíční výdaje domácnosti částka. Dále uvedla, že žije s druhem, bydlí u rodičů a má jedno dítě. Žalobkyně téhož dne provedla kontroly v evidenci produktu Kamali, registrech SOLUS a NRKI, centrální evidenci exekucí a evidenci platnosti občanských průkazů; ve všech případech obdržela výsledek „OK“ nebo „ověřeno“. Listina neobsahuje údaje o způsobu ověření příjmů a výdajů žalované ani o jejich vzájemném porovnání.
17. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované v období od datum do datum peněžní prostředky v celkové výši částka, z toho dne datum částku částka a dne datum částku částka. Žalovaná od datum do datum uhradila žalobkyni celkem částka. Žalobkyně z těchto úhrad započetla na jistinu částka a zbývající část na úroky a pojistné. Ke dni datum žalobkyně evidovala neuhrazenou jistinu ve výši částka a téhož dne přistoupila k zesplatnění. Dále evidovala neuhrazené úroky, pojistné, náklady na vymáhání, smluvní pokutu a úrok z prodlení.
18. Z výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou z důvodu prodlení s plněním závazků ze smlouvy č. hodnota k zaplacení částky částka, a to do 14 dnů od sepsání výzvy. Do požadované částky zahrnula také náklady na vymáhání ve výši částka. Z podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně dne datum odeslala výzvu žalované doporučenou zásilkou na její adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku.
19. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky částka do datum. Uvedl, že požadovaná částka sestává z jistiny, úroků, poplatků a sankcí. Současně žalovanou vyzval, aby se v případě nemožnosti jednorázové úhrady ve stanovené lhůtě dohodla na splátkách. Z podacího dokladu soud zjistil, že zástupce žalobkyně odeslal výzvu žalované dne datum doporučenou zásilkou na její adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku.
20. Z návrhu dohody o narovnání mezi žalovanou a společností právnická osoba. soud zjistil, že měl vypořádat vzájemná práva a povinnosti ze šesti smluv uzavřených v období od datum do datum, na jejichž základě měla žalovaná obdržet peněžní prostředky v celkové výši částka. Žalovaná zpochybnila soulad těchto smluv se zákonem, zatímco společnost jejich řádné uzavření nezpochybnila. Podle návrhu měla žalovaná uhradit částka v měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední splátka měla činit částka. Návrh nebyl podepsán.
21. Z návrhu dohody o narovnání mezi žalovanou a společností právnická osoba. soud zjistil, že měl vypořádat vzájemná práva a povinnosti ze smlouvy ze dne datum, na jejímž základě společnost poskytla žalované částka. Mezi stranami byla sporná platnost této smlouvy, neboť žalovaná ji zpochybnila a společnost její námitky odmítla. Podle návrhu měla žalovaná uhradit částka v šesti měsíčních splátkách po částka. Návrh nebyl podepsán.
22. Z návrhu dohody o narovnání mezi žalovanou a společností právnická osoba soud zjistil, že měl vypořádat sporná práva a povinnosti ze smlouvy č. hodnota ze dne datum. Podle návrhu měla žalovaná uhradit celkem částka ve dvou měsíčních splátkách po částka. Návrh nebyl podepsán.
23. Z návrhu dohody o narovnání mezi žalovanou a společností právnická osoba soud zjistil, že měl vypořádat vzájemná práva a povinnosti ze smlouvy ze dne datum, na jejímž základě společnost poskytla žalované částka. Podle návrhu měla žalovaná uznat dluh ve výši částka a uhradit jej ve dvaceti splátkách po částka a poslední splátce ve výši částka. Návrh nebyl podepsán.
24. Z výpisu z účtu žalované u právnická osoba. za období od datum do datum soud zjistil, že žalovaná účet fakticky využívala od listopadu 2025. Na účet přicházely zejména převody z jejích dalších účtů a platby od jiných osob. V březnu a dubnu 2026 jí společnost právnická osoba. poukázala částky částka a částka. Žalovaná z účtu hradila běžné životní výdaje a několik dalších závazků, mimo jiné opakované splátky ve výši částka. Za celé zachycené období bylo na účet připsáno částka, odepsáno částka a konečný zůstatek činil částka.
25. Z výpisu z účtu žalované u právnická osoba. za duben 2026 soud zjistil, že žalovaná čerpala kontokorent ve výši částka. Účet vykazoval počáteční zůstatek −částka a konečný zůstatek −částka, z toho částka po splatnosti. V průběhu měsíce bylo na účet připsáno částka a odepsáno částka. Příchozí platby tvořily zejména převody z jiných účtů žalované, částka částka od jiné osoby a dávka ve výši částka. Žalovaná z účtu hradila běžné výdaje a další závazky; platbu ve výši částka banka neprovedla pro nedostatek disponibilních prostředků.
26. Z výpisu z účtu žalované u právnická osoba. za období od datum do datum soud zjistil, že počáteční zůstatek činil částka, příchozí platby celkem částka, odchozí platby celkem částka a konečný zůstatek částka. Na účtu nebyla evidována pohledávka po splatnosti ani pravidelný příjem ze zaměstnání. Příchozí platby tvořily zejména převody z dalších účtů žalované. Žalovaná z účtu hradila běžné výdaje a převáděla peněžní prostředky na své další účty; mimo jiné uhradila částku částka na jiný účet a provedla platbu kartou ve výši částka. Ke konci sledovaného období zůstaly peněžní prostředky na účtu prakticky vyčerpány.
27. Z dokladů o příjmech žalované soud zjistil, že žalované byla dne datum poukázána částka částka od Patrika Horelici, dne datum částka částka od Úřadu práce KP adresa označená jako podpora v nezaměstnanosti za duben 2026 a dne datum částka částka od společnosti právnická osoba.
28. Z dokladů o výdajích žalované soud zjistil, že žalovaná uhradila dne datum společnosti právnická osoba částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka jméno FO jako výdaje na bydlení. Dále uhradila částky částka dne datum a datum společnosti právnická osoba jako zálohy na vodné a dne datum částku částka jméno FO jako příspěvek na elektřinu. Z dokladů dále vyplynuly platby ve výši částka společnosti O2 a částka společnosti Twisto, přičemž u platby společnosti O2 listina nezachycuje datum jejího provedení.
29. Z rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne datum, č. j. spisová značka, soud zjistil, že žalovaná pečuje o nezletilou dceru Elišku. Žalovaná s dcerou žila v rodinném domě svého partnera, na náklady za elektřinu a vodu přispívala přibližně částka měsíčně a za předškolní zařízení včetně stravování hradila částka měsíčně. Další výdaje na potřeby nezletilé činily přibližně částka měsíčně. Při plném pracovním měsíci dosahovala žalovaná příjmu ze zaměstnání včetně stravného ve výši částka měsíčně. Otec nezletilé byl rozsudkem zavázán přispívat na její výživu částkou částka měsíčně od datum. Výroky o výživném nabyly právní moci dne datum.
30. Z dohody o pracovní činnosti uzavřené mezi společností právnická osoba. a žalovanou dne datum soud zjistil, že žalovaná se pro tuto společnost zavázala vykonávat činnost dělnice v dřevozpracujícím provozu od datum na dobu neurčitou, a to v rozsahu 7 hodin týdně. Za tuto práci se uvedená společnost zavázala žalované platit odměnu ve výši částka.
31. Z výplatních lístků za červenec a srpen 2026 soud zjistil, že žalovaná obdržela od společnosti právnická osoba., za červenec 2026 čistou mzdu ve výši částka a za srpen 2026 čistou mzdu ve výši částka.
32. Ze zvukového záznamu nedatovaného telefonního hovoru mezi žalovanou a zaměstnankyní žalobkyně soud zjistil, že zaměstnankyně žalobkyně ověřovala údaje uvedené žalovanou v žádosti o úvěr. Žalovaná potvrdila svůj e-mailový kontakt, jednu vyživovací povinnost a bydlení u přítele. Dále potvrdila výdaje domácnosti ve výši částka, náklady na bydlení ve výši částka a měsíční splátky úvěrů ve výši částka a částka, přičemž následně uvedla, že jde o přibližné částky. Zaměstnankyně žalobkyně na toto sdělení odpověděla pouze „jasně“ a údaje dále neupřesňovala. Žalovaná se poté dotázala, zda již žalobkyně žádost o úvěr schválila a kdy obdrží peněžní prostředky. Zaměstnankyně žalobkyně jí sdělila, že je může obdržet ještě téhož dne.
33. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
34. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, vydat ochuzenému, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.
35. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
36. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (zvýrazněno soudem).
37. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
38. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
39. Smlouva uzavřená mezi účastnicemi dne datum obsahovala všechny podstatné znaky smlouvy o úvěru. Žalobkyně se zavázala umožnit žalované opakovaně čerpat peněžní prostředky podle jejích požadavků až do výše sjednaného rámce, který původně činil částka. Žalovaná se zavázala čerpané peněžní prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách a zaplatit z nich sjednaný úrok ve výši 27,90 % ročně. Účastnice následně dodatky zvýšily rámec nejprve na částka a poté na částka a odpovídajícím způsobem zvýšily také minimální měsíční splátku.
40. Pro právní kvalifikaci není rozhodující označení smlouvy jako „flexibilní půjčka“ ani skutečnost, že plnění probíhalo v režimu revolvingového financování. Rozhodný je obsah vzájemných práv a povinností. Žalobkyně neposkytla žalované předem individualizovanou pevnou částku, jako je tomu typicky u zápůjčky, ale zavázala se mít pro žalovanou k dispozici peněžní prostředky do sjednaného rámce a poskytovat je podle jednotlivých požadavků žalované. Žalovaná se naopak zavázala vracet pouze skutečně čerpané prostředky a platit z nich úroky. Právě možnost žalované požadovat čerpání do sjednaného rámce a odpovídající závazek žalobkyně peněžní prostředky na její žádost poskytnout naplňují charakteristické znaky smlouvy o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku.
41. Uzavřený závazek měl současně povahu spotřebitelského úvěru podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně poskytovala peněžní prostředky v rámci své podnikatelské činnosti, zatímco žalovaná vystupovala jako fyzická osoba mimo rámec svého podnikání nebo povolání. Na právní vztah účastnic se proto vedle obecné úpravy smlouvy o úvěru použije zvláštní úprava zákona o spotřebitelském úvěru.
42. Pokud jde o samotnou povinnost žalobkyně posoudit úvěruschopnost spotřebitele, jejím účelem není jen ochrana spotřebitele před jeho vlastním neuváženým rozhodnutím. Spotřebitel obvykle nemá stejné odborné znalosti jako poskytovatel úvěru. Nemusí správně vyhodnotit, jak nový závazek zatíží jeho domácnost. Zákon proto ukládá profesionálnímu poskytovateli, aby před poskytnutím úvěru ověřil, zda spotřebitel zvládne úvěr splácet z pravidelných příjmů a po odečtení skutečných výdajů.
43. Tato povinnost chrání také poskytovatele úvěru. Řádné posouzení snižuje riziko, že poskytovatel poskytne úvěr osobě, která jej nebude schopna splácet. Poskytovatel tím chrání vlastní majetek, snižuje riziko nedobytných pohledávek a předchází sporům o platnost smlouvy.
44. Povinnost posoudit úvěruschopnost má rovněž společenský význam. Pokud poskytovatelé poskytují úvěry spotřebitelům bez reálného ověření jejich schopnosti splácet, přenášejí důsledky nezodpovědného úvěrování nejen na konkrétního spotřebitele a jeho rodinu, ale také na ostatní věřitele, soudy, exekuční systém a sociální systém. Předlužení spotřebitelů vede k řetězení dalších závazků, k prodlení, exekucím, insolvencím a ke snižování schopnosti spotřebitelů hradit běžné životní potřeby. Zákonná povinnost podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru má těmto důsledkům předcházet. Posouzení úvěruschopnosti proto nemá jen formální význam. Má poskytovateli umožnit kvalifikovaně rozhodnout, zda úvěr poskytne, v jaké výši, s jakou splátkou a za jakých podmínek. Pokud z dostupných informací plynou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet, poskytovatel nesmí úvěr poskytnout.
45. Tento závěr odpovídá judikatuře vrcholných soudů. Ústavní soud v nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, zdůraznil, že poskytovatel úvěru musí přesvědčivě zkoumat, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splatit. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne datum, č. j. spisová značka, vyložil, že součástí odborné péče poskytovatele je obezřetnost, která jej vede k tomu, aby se nespokojil jen s údaji tvrzenými žadatelem, ale aby požadoval jejich doložení a prověření. V rozsudku ze dne datum, č. j. spisová značka, dále zdůraznil, že posouzení úvěruschopnosti podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru musí stát na nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích. Poskytovatel se nemůže spokojit jen s normativními částkami nebo neověřenými údaji, pokud má k dispozici okolnosti vyvolávající pochybnosti o skutečné finanční situaci spotřebitele.
46. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dovodil, že při neplatnosti smlouvy pro porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost nemá poskytovatel nárok na sjednané úroky a poplatky. Nárok na zákonný úrok z prodlení mu vznikne až tehdy, kdy se spotřebitel dostane do prodlení s vrácením zbývající části jistiny podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru; výzva věřitele sama o sobě prodlení nezakládá.
47. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně v této věci povinnost podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nesplnila. Žalobkyně sice před uzavřením smlouvy získala údaje uvedené žalovanou v žádosti, výpis z jejího bankovního účtu a výsledky lustrací v registrech, neprokázala však, že tyto podklady vyhodnotila ve vzájemných souvislostech a na jejich základě porovnala skutečné příjmy žalované s jejími pravidelnými výdaji a závazky. Pouhé shromáždění dílčích údajů nepostačuje, pokud z nich poskytovatel nevytvoří reálnou bilanci hospodaření spotřebitele a neposoudí, zda mu po úhradě nezbytných výdajů a dosavadních závazků zbývají prostředky na splácení nového závazku.
48. Žalobkyně vycházela z údajů, podle nichž žalovaná dosahovala čistého měsíčního příjmu částka, příjem ostatních členů domácnosti činil částka, náklady na bydlení částka, ostatní výdaje domácnosti částka a splátky dalších závazků částka a částka měsíčně. Již údaj o nákladech na bydlení ve výši částka byl natolik neobvyklý, že vyžadoval další vysvětlení a ověření. Žalobkyně však nezjišťovala skutečnou výši nákladů domácnosti ani rozsah, v němž se na nich žalovaná podílela. Nezabývala se ani pravidelnými výdaji žalované spojenými s péčí o nezletilé dítě.
49. Dostatečné ověření těchto údajů nepředstavoval ani telefonní hovor zaměstnankyně žalobkyně se žalovanou. Zaměstnankyně žalobkyně v něm údaje uvedené v žádosti pouze zopakovala a vyžádala si jejich potvrzení. Když žalovaná následně uvedla, že jde o přibližné částky, zaměstnankyně žalobkyně tuto informaci dále neprověřovala. Nezjišťovala přesnou výši ani strukturu výdajů, neověřovala, zda uvedené splátky zahrnují všechny závazky žalované, a nezabývala se ani tím, zda žalovaná může při splácení vlastního závazku skutečně počítat s příjmem ostatních členů domácnosti ve výši částka. Telefonní hovor proto pouze potvrdil údaje převzaté ze žádosti, aniž zvýšil jejich spolehlivost.
50. Výpis z bankovního účtu, který měla žalobkyně k dispozici, přitom obsahoval údaje, jež vyžadovaly podrobnější zkoumání. Zachycoval pokles mzdy žalované z částky částka za srpen 2024 na částka za září 2024 a částka za říjen 2024. Na účet žalované dále přicházely dávky podezřelý výraz pojištění, převody z jiných zdrojů a prostředky od dalších osob. Žalovaná z účtu hradila několik pravidelných závazků, běžné životní výdaje a opakovaně vybírala hotovost. Za sledované období navíc souhrn odchozích plateb převýšil souhrn plateb příchozích. Z těchto údajů nebylo možné bez dalšího vycházet z toho, že žalovaná měla stabilně k dispozici příjem částka měsíčně a pouze minimální pravidelné výdaje.
51. Žalobkyně přesto neuvedla, jak jednotlivé pohyby na účtu vyhodnotila, které platby považovala za pravidelné příjmy, jak stanovila skutečné měsíční výdaje žalované a jakou částku měla žalovaná po jejich úhradě k dispozici. Při jednání její zástupkyně pouze obecně uvedla, že žalobkyně porovnávala příjmy a výdaje a příjmy zahrnula do výpočtu maximální možné splátky. K výdajům zachyceným ve výpisu však žádné bližší údaje nesdělila. Žalobkyně tedy neprokázala, že výpis z účtu skutečně věcně vyhodnotila, a nikoli pouze formálně založila mezi podklady svého automatizovaného hodnocení.
52. Také úvěrová zpráva zachycovala skutečnosti, které neumožňovaly spokojit se pouze s pozitivním výsledkem lustrace. Žalovaná měla kontokorentní a dva revolvingové závazky, krátce předtím čerpala další peněžní prostředky a dne datum požádala jinou finanční instituci o částku částka, přičemž tato instituce její žádost odmítla. Žalobkyně neprokázala, že zjistila důvod odmítnutí této žádosti nebo že uvedené závazky posoudila společně s pohyby na účtu a s dalšími pravidelnými výdaji žalované.
53. Skutečnost, že žalovaná neměla v registrech evidované prodlení, sama o sobě neprokazovala její schopnost dlouhodobě hradit další splátku. Údaje o dosavadní platební morálce nevypovídaly o tom, jaká část pravidelného příjmu žalované zbývala po úhradě jejích běžných životních výdajů, nákladů spojených s péčí o dítě a splátek všech ostatních závazků. Pozitivní výsledek registrů proto mohl představovat pouze jeden z podkladů posouzení; nemohl nahradit individualizované porovnání příjmů a výdajů žalované. Požadavek individualizovaného posouzení konkrétní finanční situace spotřebitele zdůraznil také Nejvyšší správní soud v rozsudcích ze dne datum, č. j. spisová značka, a ze dne datum, č. j. spisová značka.
54. Zásadní význam měl rovněž rozsah a rychlost následného navýšení sjednaného rámce. Účastnice již dne datum, tedy dva dny po uzavření smlouvy, zvýšily rámec z částka na částka a minimální měsíční splátku z částka na částka. Dne datum rámec dále zvýšily na částka a minimální měsíční splátku na částka. V obou případech šlo o významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, před nímž měla žalobkyně úvěruschopnost žalované znovu posoudit podle jejích tehdejších poměrů. Povinnost nového posouzení při významném navýšení úvěru plyne přímo z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
55. Žalobkyně však netvrdila ani neprokázala, že před uzavřením některého z dodatků získala aktuální údaje o příjmech, výdajích a závazcích žalované. Neprokázala ani to, že by před zvýšením rámce na částka samostatně posoudila schopnost žalované hradit splátku částka měsíčně nebo že by před dalším zvýšením rámce na částka zkoumala její schopnost hradit splátku částka.
56. Soud nepovažoval zjištěné nedostatky pouze za formální pochybení. Z podkladů dostupných žalobkyni vyplýval proměnlivý a klesající pracovní příjem žalované, několik dalších závazků, čerpání prostředků od jiných poskytovatelů, odmítnutí další žádosti o financování a skutečné výdaje, které zjevně přesahovaly zjednodušené údaje uvedené v žádosti. Bez řádného vyhodnocení těchto skutečností nemohla žalobkyně spolehlivě dospět k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet nejprve částku částka a následně částka měsíčně.
57. Na tomto závěru nic nemění, že žalovaná zpočátku své závazky plnila. Pozdější průběh splácení nemůže dodatečně nahradit posouzení, které měl poskytovatel provést před poskytnutím peněžních prostředků. Rozhodné je, zda žalobkyně v době uzavření smlouvy a před oběma významnými navýšeními rámce disponovala takovými informacemi a provedla takové jejich vyhodnocení, které důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet vylučovalo. To žalobkyně neprokázala.
58. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací a neposkytla peněžní prostředky na základě výsledku, z něhož by vyplývalo, že o schopnosti žalované splácet nejsou důvodné pochybnosti. Žalobkyně tak poskytla žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona je proto smlouva neplatná a soud k této neplatnosti přihlédl.
59. V důsledku neplatnosti smlouvy získala žalovaná přijetím peněžních prostředků majetkový prospěch plněním bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku a je povinna jej žalobkyni vrátit. Rozsah a splatnost její povinnosti k vydání tohoto bezdůvodného obohacení však upravuje zvláštní ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
60. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru představuje zvláštní úpravu splatnosti jistiny. Doba jejího vrácení nezávisí na jednostranné výzvě žalobkyně, ale na možnostech žalované.
61. Žalovaná prokázala, že nemá úspory ani jiný okamžitě dostupný majetek, z něhož by mohla částku částka zaplatit jednorázově. Stav jejích bankovních účtů nevykazuje finanční rezervu. Účet u právnická osoba byl na konci dubna 2026 v záporném zůstatku částka, jeho disponibilní zůstatek činil nulu a sjednaný kontokorent byl vyčerpán. Zůstatek na účtu u právnická osoba činil ke dni datum pouze částka.
62. Žalovaná má pracovní příjem, jeho výše však kolísá podle rozsahu odpracované doby. Platba částka od právnická osoba měla přechodnou povahu. Výživné ve výši částka je určeno především k uspokojování potřeb nezletilé dcery a nelze je v plném rozsahu považovat za disponibilní příjem žalované určený ke splácení jejích osobních dluhů.
63. Žalovaná současně hradí náklady na bydlení, energie, vodu, telekomunikační služby, stravu a potřeby nezletilé dcery. Rozsudek o výživném zachycuje také náklady na předškolní zařízení, stravování a léky nezletilé. Přestože tento rozsudek vychází z poměrů roku 2024, prokazuje existenci vyživovací povinnosti žalované a povahu pravidelných potřeb dítěte.
64. Nepodepsané návrhy dohod o narovnání samy neprokazují, že žalovaná se všemi označenými věřiteli dohody uzavřela a je povinna hradit právě navržené splátky. Soud proto při určení splátky nevycházel z toho, že všechny částky uvedené v návrzích tvoří její současné splatné výdaje. Výpisy z účtů však prokazují, že žalovaná některé další závazky skutečně hradí.
65. Žalovaná tak prokázala skutečnosti ze své osobní sféry, z nichž vyplývá, že nemůže jistinu vrátit jednorázově ani ve splátkách po částka, aniž by ohrozila úhradu základních potřeb domácnosti a nezletilé dcery. Splnila tím povinnost tvrzení a důkazní vymezenou rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka.
66. Na druhou stranu pracovní příjem žalované umožňuje postupné vracení jistiny. Soud považoval za přiměřenou splátku částka měsíčně. Tato částka odpovídá současným možnostem žalované, ponechává nezbytný prostor pro hrazení potřeb její nezletilé dcery a není pouze symbolická.
67. Splátka částka navržená žalobkyní by při kolísavém příjmu žalované, absenci finanční rezervy a existenci vyživovací povinnosti představovala nepřiměřené zatížení. Hrozilo by, že žalovaná nebude schopna splátku pravidelně hradit a jediný mimořádný výdaj povede ke ztrátě výhody splátek.
68. Splátku částka soud naopak považoval za nepřiměřeně nízkou. Vedla by ke splácení samotné jistiny po dobu bezmála deseti let, aniž provedené důkazy prokazují tak omezené příjmové možnosti žalované.
69. Při splátce částka žalovaná vrátí jistinu přibližně za 79 měsíců. Tato doba je delší, odpovídá však jejím prokázaným možnostem a současně zachovává oprávněný zájem žalobkyně na pravidelném vracení poskytnutých prostředků.
70. Soud proto podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru uložil žalované povinnost vrátit jistinu v pravidelných měsíčních splátkách po částka, splatných vždy do 15. dne kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku. Pro případ prodlení s úhradou některé splátky spojil splátkový režim se ztrátou výhody splátek.
71. V důsledku neplatnosti smlouvy nemá žalobkyně právo na sjednané úroky, poplatky ani náklady odvozené od smluvního režimu. Má právo pouze na vrácení peněžních prostředků, které žalované skutečně poskytla a které jí žalovaná dosud nevrátila. Žalobkyně nemá právo ani na kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka a ani na úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, neboť doba vrácení poskytnuté jistiny v tomto případě nezávisí na jednostranné výzvě žalobkyně, ale na možnostech žalované. Její výzva k zaplacení dlužné částky nezaložila splatnost celé zbývající jistiny ani prodlení žalované.
72. Tento závěr odpovídá rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka. Podle něj vzniká poskytovateli právo na zákonný úrok z prodlení až tehdy, když spotřebitel nesplní povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Samotná výzva věřitele prodlení nezakládá.
73. Před rozhodnutím soudu účastnice dobu odpovídající možnostem žalované nedohodly a soud ji dosud neurčil. Žalovaná se proto dne datum nemohla dostat do prodlení s jednorázovým vrácením celé jistiny.
74. Jednotlivé části jistiny se stanou splatnými postupně podle splátkového režimu určeného rozsudkem. Dokud žalovaná jednotlivé splátky řádně a včas hradí, není v prodlení. Právo na zákonný úrok z prodlení může žalobkyni vzniknout až v případě budoucího porušení splátkového režimu, nikoli zpětně od data určeného její jednostrannou výzvou.
75. Úrok z prodlení žalobkyně navíc požadovala z částky částka, ačkoli její oprávněný nárok dosahuje pouze částka. V části přesahující nevrácenou jistinu jde o plnění odvozené od neplatné smlouvy, z něhož úrok z prodlení vzniknout nemůže.
76. Žalovaná čerpala celkem částka a žalobkyni uhradila částka. Nevrácená část jistiny činí částka. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl a ve zbývající části žalované částky ji zamítl.
77. Soud se již nezabýval námitkou žalované, že smlouva nebyla platně uzavřena prostřednictvím zvolených elektronických komunikačních prostředků. Protože soud dovodil neplatnost smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, mohla žalobkyně požadovat pouze vrácení neuhrazené části skutečně poskytnuté jistiny. Účastnice přitom nezpochybnily, že žalobkyně poskytla žalované částka a žalovaná uhradila částka. Ani případná důvodnost uvedené námitky by proto nemohla ovlivnit rozsah povinnosti žalované vrátit zbývajících částka. Posouzení platnosti elektronického uzavření smlouvy a další dokazování k této otázce tak bylo pro rozhodnutí nadbytečné.
78. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně se domáhala zaplacení jistiny ve výši částka a uspěla co do částky částka, tedy v rozsahu 76,98 %. Žalovaná měla úspěch v rozsahu 23,02 %. Po odečtení vzájemného úspěchu náleží žalobkyni náhrada 53,96 % jejích účelně vynaložených nákladů.
79. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši částka a náklady právního zastoupení. Tarifní hodnotu určil soud podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu částkou částka, neboť při jejím určení se vychází z výše peněžitého plnění bez příslušenství. Podle § 7 bodu 5 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny částka a částka za každých započatých částka, o které tarifní hodnota převyšuje částka, tedy částka za jeden úkon právní služby.
80. Zástupce žalobkyně učinil pět úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu, a to převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, repliku a účast při jednáních dne datum a datum. Odměna za zastoupení proto činí částka. Podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží zástupci žalobkyně také paušální náhrada hotových výdajů ve výši částka za každý úkon právní služby, celkem částka.
81. Protože zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží žalobkyni podle § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž náhrada této daně. Základní sazba daně činí podle § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, 21 %. Daň z odměny a paušálních náhrad v souhrnné výši částka proto činí částka.
82. Celkové náklady žalobkyně tak činí částka, sestávají ze soudního poplatku částka, odměny advokáta částka, paušální náhrady hotových výdajů částka a náhrady daně z přidané hodnoty částka. Z této částky představuje 53,96 % částku částka. Po zaokrouhlení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částka, a to v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně Mrg. Jméno advokáta
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.