Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
7 C 223/2026-22
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
pro 33 388 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 13 000 Kč od 25. 3. 2026 do zaplacení.
II. Žaloba se co do částky 20 388 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 1 340,62 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 374,77 Kč, úrokem z úvěru ve výši 8 % ročně z částky 13 974,23 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 635,03 Kč od 25. 11. 2025 do 24. 3. 2026 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 635,03 Kč od 25. 3. 2026 do zaplacení částečně zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v adresa do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soudní poplatek za podanou žalobu ve výši 360 Kč, a to na účet č. č. účtu vedený u České národní banky, variabilní symbol var. symbol.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 13 000 Kč od 25. 3. 2026 do zaplacení.II. Žaloba se co do částky 20 388 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 1 340,62 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 374,77 Kč, úrokem z úvěru ve výši 8 % ročně z částky 13 974,23 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 635,03 Kč od 25. 11. 2025 do 24. 3. 2026 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 635,03 Kč od 25. 3. 2026 do zaplacení částečně zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soudní poplatek za podanou žalobu ve výši 360 Kč, a to na účet č. , č. účtu, vedený u České národní banky, variabilní symbol , var. symbol, .
1. Žalobkyně se podanou žalobou ve znění jejího doplnění ze dne 22. 8. 2026 domáhá po žalovaném zaplacení částky 33 388 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného spotřebitelského úvěru poskytnutého právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba. Na základě smlouvy č. hodnota uzavřené dne 10. 1. 2024 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 761 Kč, s poplatkem za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 077 Kč a s poplatkem za možnost splácet úvěr v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Poslední splátka byla splatná dne 10. 3. 2025. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, přičemž poslední úhradu ve výši 2 000 Kč provedl dne 11. 1. 2024. Následně již na svůj dluh ničeho neuhradil. Neuhrazený závazek sestával z jistiny ve výši 13 974,23 Kč, úroku ve výši 660,80 Kč, z poplatku 6 817 Kč za poskytnutí úvěru, poplatku 1 928,83 Kč za administrativní činnost a poplatku 2 507,14 Kč za možnost splácet úvěr v hotovosti v místě bydliště. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 33 388 Kč sestávající z uvedené dlužné jistiny, úroku, úhrad za služby a smluvní pokuty ve výši 7 500 Kč, dále kapitalizovaného úroku za období od 11. 3. 2025 do 24. 11. 2025 ve výši 1 340,62 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení do 24. 11. 2025 ve výši 2 374,77 Kč, úroku ve výši 8 % ročně z částky 13 974,23 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 635,03 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2025, a to s účinností k témuž dni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný byl před podáním žaloby písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou odeslanou doporučeně dne 9. 3. 2026, avšak na svůj dluh nic neuhradil. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením obou úvěrových smluv řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Při posuzování vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádostech o úvěr ze dne 27. 6. 2023 a 24. 1. 2024, z pracovní smlouvy, výplatních pásek, výpisů z bankovního účtu a z údajů získaných z registrů NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenčního rejstříku. Žalovaný deklaroval měsíční příjem 21 051 Kč ze zaměstnání u společnosti právnická osoba. a měsíční výdaje 13 560 Kč. Dále uvedl, že žije u rodičů, je rozvedený a nemá žádnou vyživovací povinnost. Příjmy žalovaného byly ověřeny z potvrzení o výši příjmu a zúčtování mzdy, výdaje pak byly ověřeny z výpisů z jeho bankovního účtu. Žalovaný svým podpisem potvrdil pravdivost poskytnutých údajů a právní předchůdkyně žalobkyně neměla důvod o jejich správnosti pochybovat.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.).
3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:
4. Právní předchůdkyně žalobkyně (Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, a.s.) se smlouvou o úvěru č. hodnota ze dne 10. 1. 2024 zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni vrátit celkem částku 27 888 Kč, jež se skládá z jistiny ve výši 15 000 Kč, úroku v pevné výši 761 Kč, částky za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, částky 2 077 Kč za vyhodnocení úvěrového případu a částky 2 700 Kč za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště, a to v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Zápůjční úroková sazba byla u úvěru stanovena ve výši 8 %, výše roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr byla sjednána ve výši 272,44 %. Součástí smlouvy o úvěry byl i předpis splátek (prokázáno smlouvou o úvěru č. hodnota ze dne 10. 1. 2024, přílohou č. hodnota smlouvy o úvěru).
5. Žalovaný dne 10. 1. 2024 požádal o úvěr ve výši 30 000 Kč. V žádosti žalovaný uvedl, že žije u rodičů, je rozvedený, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán u společnosti právnická osoba. na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem ve výši 21 051 Kč a měsíční výdaje odhadl na částku 13 560 Kč, z toho částka 6 000 Kč připadala na výdaje spojené s bydlením, částka 4 860 Kč na ostatní náklady a částka 2 700 na měsíční splátky půjček. Právní předchůdkyně žalobkyně u žalovaného ověřila potvrzení od zaměstnavatele (prokázáno žádostí o úvěr ze dne 10. 1. 2024).
6. Žalovaný byl ode dne 2. 9. 2019 zaměstnán u společnosti Anonymizováno, s.r.Anonymizováno. a jeho čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce (tj. říjen, listopad, prosinec 2023) činil 21 051 Kč (prokázáno potvrzením zaměstnavatele 9. 1. 2024). Čistý měsíční příjem žalovaného v měsíci listopadu 2023 činil 18 619 Kč, (prokázáno zúčtováním mzdy za listopad 2023).
7. Žalovaný zaplatil na splátky úvěru právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 2 000 Kč v jedné splátce (prokázáno přehledovou tabulkou transakční historie).
8. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky ze smlouvy o úvěru za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2025. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2025, seznamem postoupených pohledávek, potvrzením o zaplacení kupní ceny ze dne 10. 12. 2025 a dopisem ze dne 6. 1. 2026).
9. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne 9. 3. 2026, která mu byla odeslána dne 9. 3. 2026, žalovaný měl dlužnou částku uhradit nejpozději do 24. 3. 2026 (prokázáno výzvou k plnění ze dne 9. 3. 2026 včetně podacího lístku ze dne 9. 3. 2026).
10. Soud věc posoudil po právní stránce podle následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („z. s. ú.“).
11. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú., je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13. Dle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
15. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
17. Dle § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Dle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned adlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
19. Dle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
20. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
21. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
22. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
23. V rozsudku č. j. spisová značka ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.
24. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.
25. V rozsudku sp. zn. spisová značka ze dne 25. 7. 2018 Nejvyšší soud České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.
26. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 z. s. ú. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (§ 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně sice ověřila měsíční příjem žalovaného, ale nezkoumala jeho skutečné měsíční výdaje, když se spokojila s pouhým tvrzením žalovaného, že měsíčně vynaloží částku 6 000 Kč na bydlení, částku 4 860 Kč na veškeré ostatní výdaje a částku 2 700 Kč na splátky půjček. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž nezkoumala celkovou dluhovou zátěž žalovaného. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci ve veřejných registrech, jak tvrdila. Ač žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně zkoumala výdaje žalovaného z bankovních účtů, z žádosti o úvěr je zřejmé, že tyto k dispozici neměla.
27. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou 13 000 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla v souvislosti s úvěrem (15 000 Kč), a částkou, kterou žalovaný žalobkyni již uhradil (2 000 Kč).
28. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou k plnění ze dne 9. 3. 2026, která mu byla odeslána téhož dne. Touto výzvou byl žalovaný vyzván, aby uhradil dlužnou částku nejpozději do 24. 3. 2026, což žalovaný nesplnil a od následujícího dne se tak ocitl v prodlení (25. 3. 2026). Z tohoto důvodu uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 13 000 Kč od 25. 3. 2026 do zaplacení.
29. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků a poplatků, soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši 20 388 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 1 340,62 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 374,77 Kč, úrokem z úvěru ve výši 8 % ročně z částky 13 974,23 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 635,03 Kč od 25. 11. 2025 do 24. 3. 2026 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 635,03 Kč od 25. 3. 2026 do zaplacení částečně zamítnout.
30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Ve věci byl úspěšnější žalovaný, kterému však vzhledem k jeho pasivitě žádné účelně vynaložená náklady řízení nevznikly.
31. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.
32. V souladu s položkou 2 bodu 2 Sazebníku poplatků, který tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud žalobkyni doměřil soudní poplatek za zahájení řízení ve výši 360 Kč, když ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz z důvodů ležících na straně žalobkyně (uplatnění nepřiměřeně vysokých poplatků).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění po právní moci rozhodnutí domáhat exekučním návrhem.