Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
28 C 177/2026-30
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
pro 12 352,44 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 352,44 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 352,44 Kč za dobu od 10. 9. 2024 do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 2 300 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 352,44 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 352,44 Kč za dobu od 10. 9. 2024 do zaplacení.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 2 300 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované, aby jí zaplatila částku 12 352,44 Kč s příslušenstvím, spočívajícím v úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 352,44 Kč za dobu od 10. 9. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne 30. 1. 2024 uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, společností Anonymizováno., IČO: IČO, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy v jednotlivých platbách na účet žalované celkem částku 17 300 Kč, Jelikož žalovaná nehradila splátky řádně a včas, byl úvěr zesplatněn ke dni 9. 9. 2024. Žalobkyně uvedla, že žalovaná ke dni podání žaloby uhradila celkem 4 947,56 Kč.
2. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění, která jsou závěrem o skutkovém stavu.
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené dne 30. 1. 2024 mezi společností Anonymizováno., IČ: IČO, a žalovanou soud zjistil, že v této smlouvě se společnost zavázala poskytnou žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení bezúčelový, nezajištěný s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (revolvingový úvěr), ve výši úvěrového limitu 12 400 Kč. Doba trvání smlouvy byla sjednána na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázala čerpaný úvěr splácet a uhradit sjednaný úrok ve výši 457,50 % ročně. Bylo sjednáno měsíční splácení čerpané částky, 7. den v měsíci a to ve výši minimální platby , která se rovná 10% jistiny plus veškeré úroky a penále, nejméně však 500 Kč. Součástí smluvní dokumentace je četné prohlášení žalované s vyplněným údaji o jejích osobních a majetkových poměrech, v němž je uvedeno, že má čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 33 400 Kč a měsíční výdaje na domácnost ve výši 4 000 Kč.
4. Z výpisu z účtu žalované č. Anonymizováno ve spojení s potvrzením o jednotlivých platbách, má soud za prokázané, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota byla žalované poskytnuta celková částka 17 300 Kč, a to těmito na účet připsanými platbami: dne 30. 1. 2024 částka 6 200 Kč, dne 1. 2. 2024 částka 2 200 Kč, dne 2. 2. 2024 částka 2 000 Kč, dne 3. 2. 2024 částka 2 000 Kč, dne 10. 3. 2024 částka 1 200 Kč, dne 8. 4.2024 částka 1 200 Kč, dne 13. 5. 2024 částka 1 300 Kč, dne 7. 6. 2024 částka 1 200 Kč.
5. Z výstupu z náhledu na bankovní účet žalované službou „Kontomatik“ má soud za prokázané, že poskytovatelka úvěru měla informace o výši příjmu žalované.
6. Ve smlouvě o postoupení pohledávek uzavřené dne 3. 11. 2025 si společnost Anonymizováno., IČ: IČO, jako postupitel a společnost právnická osoba. jako postupník sjednali, že postupitel postupuje na postupníka pohledávky, které jsou blíže určeny v příloze č. 1 smlouvy. Ve smlouvě o postoupení pohledávek uzavřené dne 4. 11. 2025 si společnost právnická osoba. jako postupitel a žalobkyně jako postupník sjednali, že postupitel postupuje na postupníka pohledávky, které jsou blíže specifikovány v seznamu pohledávek. Dle Přílohy č. 1 smlouvy ze dne 3. 11. 2025 a seznamu pohledávek ze smlouvy ze dne 4. 11. 2025 byla předmětem postoupení též smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřená s žalovanou. Společnost právnická osoba. písemně, dopisem ze 21. 11. 2025, oznámila žalované postupné postoupení pohledávky na žalobkyni, což soud zjistil z dopisu samého a poštovního podacího archu.
7. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 11. 2025 a poštovního podacího archu soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k uhrazení dluhu před podáním žaloby do tří dnů, a výzva byla žalované odeslána.
8. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.), když právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel postoupila pohledávku bez souhlasu dlužníka žalobkyni, a postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. Žalobkyně zakládala nároky uplatněné žalobou na smlouvě na níž v plném rozsahu dopadá regulace stanovená zákonem č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ “), neboť žalovaná uzavírala tuto smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednala mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ . Na právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ , posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Podle § 87 odst. 1 věta prvá a třetí ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů, k tomu aby došlo k naplnění účelu zákona, jak jej vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015 sp.zn. 1 As 30/2015 (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (dostupné na www.usoud.cz), podle nichž se má odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovanou), nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.
10. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní, o tom, že poskytovatel úvěru, posoudil úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, leží v této věci na žalobkyni. Byla to tedy žalobkyně, která byla v řízení povinna tvrdit rozhodné skutečnosti a tyto prokázat. Jelikož se nedostavila k jednání, soud jí nemohl poskytnout poučení o neúplných tvrzeních a neprokázání rozhodných skutečností ve smyslu § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně netvrdila konkrétní údaje, která byla v rámci posouzení úvěruschopnosti zjištěny a ze kterých byl proveden výpočet pro zjištění schopnosti žalované splácet. Žalobkyně pouze uvedla, že úvěruschopnost byla ověřena lustrací z databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Odesláním žádosti o poskytnutí úvěru žalovaná prohlásila, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdila, že je schopna úvěr splatit a že řádně zvážila své možnosti. Úvěruschopnost pak byla ověřena výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. K ověření příjmu byl doložen výpis z účtu získaný prostřednictvím společnosti Kontomatik.
11. V projednávané věci tak dospěl soud k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a potažmo tedy ani břemeno důkazní, že právní předchůdkyně žalobkyně jakožto profesionál v oblasti poskytování spotřebitelských zápůjček a úvěrů dostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Žalobkyně neprokázala, že v rámci posouzení úvěruschopnosti žalované bylo řádně zjištěno celkové splátkové zatížení žalované, tedy kolik činily její další závazky ze spotřebitelských úvěrů, ohledně výše výdajů na bydlení vyšla poskytovatelka úvěru pouze z tvrzení žalované, které neověřovala.
12. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka spotřebitelského úvěru poskytla žalované jako spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, což je dle ust. § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ stíháno sankcí neplatnosti smlouvy, k níž soud přihlíží i bez návrhu.
13. Je-li smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou absolutně neplatná ve smyslu ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ , a to pro porušení povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru řádně před uzavřením spotřebitelské smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, vznikla žalované povinnost vrátit žalobkyni jistinu dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ , jiné povinnosti jí z neplatné smlouvy nevznikly. Soud tak došel k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 12 352,44 Kč jako neuhrazeného zůstatku na jistině, a proto žalovanou zavázal k úhradě této částky. Ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ představuje speciální úpravu povinností spotřebitele z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru k úpravě nároků z bezdůvodného obohacení dle § 2993 o. z., a soud v souladu s výkladem podaným Nejvyšším soudem ČR v rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 , s ohledem na to, že mezi žalovanou a žalobkyní nedošlo k dohodě o době k uhrazení jistiny, musel určit lhůtu pro vrácení jistiny. K tomu soud uvádí, že v řízení nevyšly najevo skutečnosti ani nebylo žalovanou tvrzeno, že by nebylo v jejích možnostech vrátit jistinu úvěru v obecné zákonné lhůtě pro splnění povinnosti, přičemž soud přihlédl též k tomu, že žalovaná byla vyzvána k uhrazení dluhu, naposledy předžalobní výzvou, a došel proto k závěru, že po žalované lze spravedlivě požadovat, aby dluh splnila ve lhůtě analogicky odvozené od lhůty dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , a uložil proto žalované splnění povinnosti vrátit zůstatek poskytnuté jistiny ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Z uvedeného pak plyne, že žalovaná se dosud nedostala do prodlení se splněním povinnosti vrátit poskytnutou jistinu, a tedy žalobkyni nevznikl nárok na úroky z prodlení. Soud proto žalobu zamítl co do požadovaného úroku z prodlení.
14. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 3 a § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , tak, že soud přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla procesně úspěšná jen v poměrně nepatrné části (úroku z prodlení). Jedná se o tyto účelně v řízení vynaložené náklady: a/ soudní poplatek 800 Kč; b/ odměna za zastupování advokátem podle § 14b odst. 1 (bod 2.) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „vyhláška“, za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky, 400 Kč za přípravu a převzetí věci, 400 Kč za předžalobní upomínku, 400 Kč za podání žaloby; c/ náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč za 3 úkony právní služby v paušální částce 100 Kč na jeden úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; d/ náhrada za 21% daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně (platební místo). O lhůtě k plnění náhrady nákladů řízení soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.