Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
28 C 164/2026-31
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně, sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky, IČO IČO advokátky, sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, trvale bytem Adresa žalované
pro 17 370 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 4 000 Kč a částky 3 370 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 14 000 Kč za dobu od 29. 11. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Karviné do 3 dnů od právní moci rozsudku nedoplatek soudního poplatku za řízení před soudem 1. stupně ve výši 200 Kč, na bankovní účet č. 3703-220791/0710, variabilní symbol var. symbol.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 4 000 Kč a částky 3 370 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 14 000 Kč za dobu od 29. 11. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Karviné do 3 dnů od právní moci rozsudku nedoplatek soudního poplatku za řízení před soudem 1. stupně ve výši 200 Kč, na bankovní účet č. 3703-220791/0710, variabilní symbol , var. symbol, .
1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení celkem částky 17 370 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že mezi společností právnická osoba., IČ IČO, a žalovanou byla dne 29. 7. 2024 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla společnost žalované úvěr v celkové výši 10 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalované č. č. účtu. Žalovaná se zavázala zaplatit smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně, úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou, žalovaná byla povinna splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období, jistinu mohl žalovaný kdykoli zcela splatit. Z důvodu nesplácení byl celý úvěr zesplatněn, a to upomínkou ze dne 28. 11. 2024. Pro případ prodlení žalovanése splácením úvěru byla dle smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 10 000 Kč, a nesplacené části smluvního úroku za první měsíc poskytnuté jistiny v kapitalizované výši 4 000 Kč a smluvní pokuty v kapitalizované výši 3 370 Kč, za dobu od 29. 11. 2024 do 31. 10. 2025 (datum odeslání předžalobní výzvy). Pohledávky z předmětné smlouvy byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 10. 2025.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“ ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a současně v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně a žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Na základě dílčích skutkových zjištění učiněných z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 10. 2025 soud zjistil, že společnost právnická osoba. jako postupitel a žalobkyně jako postupník se dohodly, že postupitel postupuje a převádí pohledávky na postupitele a postupitel pohledávky přijímá a nabývá. Společnost právnická osoba. oznámila žalovanému dopisem ze dne 29. 10. 2025, který byl odeslán 31. 10. 2025, postoupení pohledávky na žalobkyni jako nového věřitele, jak bylo zjištěno z oznámení samého a poštovního podacího lístku. Z uvedeného má soud za prokázané, že pohledávky ze smlouvy o úvěru č. hodnota byly postoupeny na žalobkyni.
6. Ve smlouvě o spotřebitelském úvěru č. hodnota si právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba., jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná dohodli, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalované peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 10 000 Kč. Úvěr je poskytovaný na dobu neurčitou, smlouva trvá do doby úplného splacení jistiny. Úvěr bude úročen úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně, žalovaný se zavazuje splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 20. dni v měsíci úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu může splatit kdykoli v průběhu trvání smlouvy.
7. Z výpisu z účtu č. č. účtu a z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že se jedná o účet žalované a že platbou ze dne 29. 7. 2024 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 10 000 Kč.
8. Z předložené kopie občanského průkazu žalované má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost žalovaného.
9. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru soud zjistil, že žalovaná v žádosti uvedla, že je zaměstnaná s příjmem 20 649 Kč a má výdaje ve výši 6 000 Kč měsíčně.
10. Dopisem ze dne 28. 11. 2024 žalobkyně oznamuje žalované, že došlo k zesplatnění celého úvěru.
11. Žalovaná byla vyzvána zástupcem žalobkyně dopisem ze dne 29. 10. 2025, který byl žalované odeslán 31. 10. 2025, k uhrazení dluhu před podáním žaloby ve lhůtě do tří dnů, což bylo zjištěno z předmětného dopisu a poštovního podacího lístku.
12. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku.
13. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), když právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel postoupila pohledávku bez souhlasu dlužníka žalobkyni, a postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.
14. Žalobkyně zakládala nároky uplatněné žalobou na smlouvě na níž v plném rozsahu dopadá regulace stanovená zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), neboť žalovaná uzavírala tuto smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednala mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ. Na právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
15. Podle § 87 odst. 1 věta prvá a třetí ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů proto aby došlo k naplnění účelu zákona, jak jej vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015 sp.zn. 1 As 30/2015 (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (dostupné na www.usoud.cz), podle nichž se má odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovanou), nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.
17. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní, o tom, že poskytovatel úvěru, posoudil úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, leží v této věci na žalobkyni. Byla to tedy žalobkyně, která byla v řízení povinna tvrdit rozhodné skutečnosti a tyto prokázat. Jelikož se nedostavila k jednání, soud jí nemohl poskytnout poučení o neúplných tvrzeních a neprokázání rozhodných skutečností ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.
18. Žalobkyně ohledně vyhodnocení schopnosti žalované neuvedla ničeho konkrétního, pouze že žalovaná poskytla právní předchůdkyni žalobkyně výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy a současně byla žalovaná prověřena ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, NRKI a BRKI a na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybnostem ohledně úvěruschopnosti žalované. Důkazy k prokázání uvedených tvrzení žalobkyně nepředložila, z předložené žádosti o poskytnutí úvěru nevyplývá, že tam uvedené údaje o příjmu a výdajích žalované byly ověřovány.
19. V projednávané věci tak dospěl soud k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a potažmo ani břemeno důkazní, že právní předchůdkyně žalobkyně jakožto profesionál v oblasti poskytování spotřebitelských zápůjček a úvěrů dostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované jako spotřebitele. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka spotřebitelského úvěru poskytla žalované jako spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou prvou, což je dle ust. § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ stíháno sankcí neplatnosti smlouvy, k níž soud přihlíží i bez návrhu.
20. Je – li smlouva absolutně neplatná ve smyslu ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ, pro porušení povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru řádně před uzavřením spotřebitelské smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, vznikla žalované povinnost vrátit žalobkyni jistinu dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, jiné povinnosti jí z neplatné smlouvy nevznikly. Soud tak došel k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 10 000 Kč jako neuhrazeného zůstatku na jistině, a proto žalovanou zavázal k úhradě této částky. Ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ představuje speciální úpravu povinností spotřebitele z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru k úpravě nároků z bezdůvodného obohacení dle § 2993 o. z., a soud v souladu s výkladem podaným Nejvyšším soudem ČR v rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, s ohledem na to, že mezi žalovanou a žalobkyní nedošlo k dohodě o době k uhrazení jistiny, musel určit lhůtu pro vrácení jistiny. K tomu soud uvádí, že v řízení nevyšly najevo skutečnosti ani nebylo žalovanou tvrzeno, že by nebylo v jejích možnostech vrátit jistinu úvěru v obecné zákonné lhůtě pro splnění povinnosti, přičemž soud přihlédl též k tomu, že žalovaná byla vyzvána k uhrazení dluhu, naposledy dopisem ze dne 29. 10. 2025, a došel proto k závěru, že po žalované lze spravedlivě požadovat, aby dluh splnila ve lhůtě analogicky odvozené od lhůty dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a uložil proto žalované splnění povinnosti vrátit zůstatek poskytnuté jistiny ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Z uvedeného pak plyne, že žalovaná se dosud nedostala do prodlení se splněním povinnosti vrátit poskytnutou jistinu, a tedy žalobkyni nevznikl nárok na úroky z prodlení. Soud proto žalobu zamítl též do co požadovaného úroku z prodlení, rovněž jako i co do nároků vyplývajících z neplatné smlouvy (úrok, smluvní pokuta), resp. co do částky převyšující částku, k jejímuž uhrazení je žalovaná povinna dle § 87 odst. 1 ZoSÚ.
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků řízení nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla úspěšné co do více než poloviny uplatněného nároku (při zohlednění výše úroku z prodlení kapitalizovaném ke dni rozhodnutí) a procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
22. Výrokem IV. rozsudku soud uložil žalobkyni zaplatit na nedoplatku soudního poplatku za zahájené řízení částku 200 Kč. Žalobkyně uhradila za zahájené řízení soudní poplatek ve výši 800 Kč určené dle položky 2 bodu 1. Sazebníku, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V dané věci však elektronický platební rozkaz nebyl vydán, a proto dle položky 2 bodu 2 Sazebníku je žalobkyně povinna uhradit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč dle položky 1 Sazebníku, a soud tak v souladu s § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích doměřil nedoplatek soudního poplatku a zavázal žalobkyni k jeho úhradě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.