Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 43/2026-57

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Moravcem ve věci

žalobce: Česká republika - Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce

proti

žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

o určení vlastnictví

takto:

I. Určuje se, že žalobkyně je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na pozemku parc. č. 846/3 v katastrálním území adresa, zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kolíně soudní poplatek ve výši částka na účet č. č. účtu, variabilní symbol var. symbol.

Odůvodnění:

I. Určuje se, že žalobkyně je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na pozemku parc. č. 846/3 v katastrálním území , adresa, , zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, .II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kolíně soudní poplatek ve výši , částka, na účet č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, .

1. Žalobkyně se domáhá určení svého vlastnického práva k polovině pozemku parc. č. Anonymizováno/právnická osoba Kolíně s tvrzením, že ho nabyla podle § 1045 odst. 2 o. z. a § 65 odst. 9 katastrálního zákona po neznámém vlastníkovi jméno FO starším.

2. Žalovaná s požadovaným určením nesouhlasí. Rozporuje, že Anonymizováno jméno FO starší existoval. Pokud ano, žaloba byla podaná předčasně, neboť žalobkyně byla podle katastrálního zákona povinna jméno FO staršího dohledat a podat podnět k dodatečnému projednání pozůstalosti. Své vlastnické právo považuje žalovaná za silnější, neboť stát by měl v prvé řadě chránit vlastnické právo občanů a nabývat ho až jako druhý v pořadí.

3. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

4. Z výpisů z katastru nemovitostí vyplývá, že ke dni datum byli jako vlastníci poloviny pozemku parc. č. Anonymizováno/3 v katastrálním území Kolín zapsané duplicitně žalobkyně (na základě prohlášení č.j. UZSVM/S/219/2024-HMS) a žalovaná (na základě kupní smlouvy ze dne datum). Ze shodných tvrzení účastnic řízení vzal soud za zjištěné, že jako vlastník druhé poloviny pozemku je zapsaná žalovaná. Ke dni datum byli jako vlastníci dotčené poloviny pozemku zapsaní duplicitně jméno FO starší (na základě odevzdací y ze dne datum) a žalovaná (na základě kupní smlouvy ze dne datum). Ke dni datum byli jako vlastníci dotčené poloviny pozemku zapsaní duplicitně jméno FO starší (na základě odevzdací y ze dne datum) a jméno FO (na základě usnesení Okresního soudu v Kolíně č.j. spisová značka). Ke dni datum byli jako vlastníci dotčené poloviny pozemku zapsaní duplicitně jméno FO starší (na základě odevzdací y ze dne datum) a jméno FO (na základě rozhodnutí Státního notářství v Kolíně č.j. ).

5. Z vložky č. hodnota pozemkové knihy pro katastrální obec adresa, soudní adresa vyplývá, že na ní byl zapsán mimo jiné pozemek č. Anonymizováno/3. polovina byla zapsaná ve prospěch jméno FO staršího, polovina byla na základě dodatku ke smlouvě trhové ze dne datum přepsána z vlastnictví jméno FO mladšího paní do vlastnictví jméno FO. Ze samotného dodatku ke smlouvě trhové vyplývá, že při sepisování smlouvy trhové byl opomenut pozemek č. Anonymizováno/Anonymizováno v Kolíně, který jméno FO starší a jméno FO mladší prodali manželům Matěji a jméno FO; jméno FO mladší dodatkem svolil k vkladu vlastnického práva k jeho polovině pozemku jméno FO.

6. Z úmrtního listu vyplývá, že jméno FO starší, anrozený rodné přijmení datum, zemřel dne datum. Z právního přiřknutí ze dne datum vyplývá, že jméno FO starší byl manželem jméno FO a společně měli šest dětí, mezi nimi i jméno FO mladšího.

7. Z prohlášení žalobkyně č.j. UZSVM/S/219/2024-HMS spolu s přiloženým seznamem pozemků vyplývá, že žalobkyně vůči katastrálnímu úřadu pro Středočeský kraj prohlásila, že jí podle , o katastru nemovitostí vzniklo vlastnické právo také ke zde projednávanému pozemku, na který se pohlíží jako na opuštěný.

8. Z rozhodnutí státního notářství v Kolíně ze dne datum, sp. zn. vyplývá, že jméno FO bylo potvrzeno nabytí dědictví po jméno FO, tj. mimo jiné i polovina pozemku 846/3 zapsaného ve vložce č. hodnota pozemkové knihy adresa.

9. Z rozhodnutí státního notářství v Kolíně ze dne datum. sp. zn. vyplývá, že ve věci dědictví po jméno FO byl schválen dodatek k dohodě mezi dědici, kterou veškeré jmění patřící do dědictví převzala dcera zůstavitele jméno FO, a to včetně pozemků Anonymizováno/6 a Anonymizováno/3 v Kolíně.

10. Z usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne datum, č.j. spisová značka vyplývá, že ve věci dodatečného projednání dědictví po jméno FO bylo potvrzeno nabytí pozemku parc. č. Anonymizováno/3 vnučce jméno FO. V odůvodnění soud zmiňuje duplicitní zápis vlastnictví s tím, že je na zapsaných vlastnících nebo jejich nástupcích, aby tento nežádoucí stav odstranili dohodou nebo žalobou na určení vlastnictví.

11. Z vyrozumění o duplicitním zápisu vlastnictví ze dne datum a ze dne datum vyplývá, že právnická osoba upozornil jméno FO staršího, jméno FO prostřednictvím veřejné vyhlášky a žalovanou o duplicitním zápisu.

12. Z kupní smlouvy ze dne datum vyplývá, že žalovaná jako kupující a paní jméno FO jako prodávající uzavřely smlouvu, žalovaná nabyla vlastnické právo k pozemku č. Anonymizováno/3 v k.ú. adresa za kupní cenu ve výši částka. Smluvní strany konstatovaly, že u převáděného pozemku je v katastru nemovitostí duplicitní zápis vlastnictví k ideální polovině pro jméno FO staršího.

13. Ze shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, že jméno FO starší (takto byl označen v katastru nemovitostí) opomenutím nepřevedl vlastnické právo k polovině pozemku Anonymizováno/3 v Kolíně na jméno FO a ta dodatečně získala pouze druhou polovinu pozemku od jméno FO mladšího. Vlastnické právo pak přecházelo v dědické linii – nejprve polovina až po jméno FO, poté celý pozemek od jeho dědičky jméno FO. Její dědička jméno FO prodala celý pozemek žalované.

14. Pro nadbytečnost soud neprováděl k důkazu návrh na vklad, sdělení katastrálního úřadu o zaslání listin, výzvy k jednání či podání žaloby a vložku č. hodnota.

15. Podle určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

16. Duplicitní zápis vlastnického práva zakládá nejistotu ohledně osoby vlastníka, která zasahuje do poměrů žalobkyně i žalované. Jde o stav nežádoucí, neboť každá nemovitá věc zapsaná v katastru nemovitosti by měla mít jediného vlastníka, ledaže jde o spoluvlastnictví. Rozhodnutí, kterým soud určí vlastnické právo, je způsobilým prostředkem k odstranění duplicity, žalobkyně proto má naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

17. Podle § 1050 odst. 2 o. z. nevykonává-li vlastník vlastnické právo k nemovité věci po dobu deseti let, má se za to, že ji opustil. Podle § 1045 odst. 2 o. z. opuštěná nemovitá věc připadá do vlastnictví státu.

18. Žalobkyně odvozuje své vlastnické právo ke spornému podílu k pozemku parc. č. Anonymizováno/3 v k. ú. adresa jméno FO, narozeného dne datum, který zemřel dne datum a až do datum byl v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník a označen pouze jménem, příjmením a přízviskem „starší“. Vlastnické právo však nabyla originárně naplněním domněnky, že pan jméno FO starší svůj podíl opustil (§ 1050 odst. 2 a § 1045 odst. 2 o. z.). Z dodatku ke smlouvě trhové se podává, že smluvní strany měly v úmyslu převést pozemek 846/3 spolu s pozemkem čk. 841/6, avšak ve smlouvě ho nedopatřením opomenuly.

19. Smlouva trhová obecně vzato představovala právní důvod převodu vlastnického práva, musely však v ní být převáděné nemovitosti jasně označeny (§ 433 o.z.o.); sama o sobě k převodu nestačila (§ 425 a § 431 o.z.o.). Dodatek, uzavřený mezi jméno FO mladším a jméno FO konstatuje, že i ze strany jméno FO staršího existovala vůle k převodu vlastnického práva k celému pozemku Anonymizováno/3, která nebyla vtělena do smlouvy trhové. Přestože se v něm výslovně uvádí že jméno FO pozemek prodali, nelze toto prohlášení z hlediska hmotného práva vyložit tak, že skutečně došlo k převodu vlastnického práva. Proto také jméno FO mladší dodatečně výslovně svolil k vkladu do pozemkové knihy ve prospěch jméno FO, a to pouze pro svou polovinu pozemku. Jinak řečeno, jméno FO starší vlastnické právo ke své polovině nepřevedl, byť to zamýšlel. Tomu také odpovídá přetrvávající zápis jméno FO staršího v katastru nemovitostí.

20. Na straně druhé stojí derivativně nabyté vlastnické právo žalované, které před koupí pozemku žalovanou vychází z dědické posloupnosti po jméno FO. Částečně je však založené chybou spočívající v zahrnutí celého pozemku Anonymizováno/3 do pozůstalosti po jméno FO. Rozhodnutím státního notářství byla schválena dohoda dědiců, kteří si (aniž by je soud podezříval z úmyslu) pozůstalost rozšířili o polovinu pozemku Anonymizováno/3 nad rámec té, kterou zdědil pan jméno FO.

21. Žalovaná nabyla vlastnické právo na základě kupní smlouvy, vědoma si duplicity zápisu v katastru nemovitostí. Katastr nemovitostí je veřejný, žalovaná proto měla možnost obstarat si veškeré y, které sloužily jako podklady pro předchozí zápisy. Měla tak možnost zjistit, že jméno FO zdědila více, než děděním nabyl její právní předchůdce jméno FO.

22. Soud se neztotožňuje s názorem žalované o předčasnosti žaloby z důvodu, že bylo povinností žalobkyně pátrat po identitě jméno FO staršího a iniciovat řízení o dodatečném projednání pozůstalosti. Nedostatečně identifikovaným je pro účely katastrálního zákona (§ 64) vlastník – fyzická osoba neoznačená jménem, popřípadě jmény, a příjmením, adresou místa trvalého pobytu nebo u cizozemců adresou bydliště v cizině, rodným číslem, nebo, není-li přiděleno, datem narození, a státním občanstvím [§ 14 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona]. Ustanovení § 65 katastrálního zákona žalobkyni ukládá vést evidenci nemovitostí nedostatečně identifikovaných vlastníků dle informací poskytnutých Pozemkovým úřadem a katastrálními úřady a zveřejnit tuto evidenci na internetu a předat údaje příslušným obecním úřadům (odst. 1). Na obecních úřadech pak je zveřejnit údaje na úředních deskách spolu s výzvami, aby se vlastníci přihlásili o svá práva (odst. 2 a 3). Žalobkyně má v součinnosti s obecním úřadem provést zároveň šetření k dohledání vlastníka v dostupných evidencích, zejména v matrice a v základních registrech, v agendovém informačním systému evidence obyvatel a v agendovém informačním systému cizinců (odst. 4). Z § 65 odst. 4 katastrálního zákona nelze dovodit povinnost žalobkyně provádět extenzivní pátrání po identitě vlastníka, který je v katastru nemovitostí označen pouze jménem a příjmením. Šetření má čerpat z dostupných evidencí, nikoliv již z prohledávání a analýzy různých podkladů uložených u dalších úřadů. Cílem je, aby žalobkyně, zejména díky údajům, které mají k dispozici obce, kontaktovala vlastníky, které lze těmito jednotlivými jednoduchými lustracemi dohledat. Zákon pak výslovně ponechává na vlastnících, aby uplatnili svá práva (§ 65 odst. 5 a 6). Pouze v případě, kdy by žalobkyně šetřením provedeným shora uvedeným způsobem zjistila identitu zemřelého vlastníka, byla povinna podat podnět k zahájení řízení o dodatečné projednání pozůstalosti. Lze tak shrnout, že katastrální zákon preferuje, aby sami vlastníci dbali o svá práva a rolí žalobkyně mělo být především nastolení vhodných podmínek; soukromé právo obecně stojí na zásadě vigilantibus iura scripta sunt. Bylo tak především na dědicích jméno FO staršího, aby si pohlídali a uplatnili právo k neprojednané části pozůstalosti. Pokud žalobkyně nezjistila totožnost jméno FO staršího, a především došlo-li k naplnění domněnky derelikce, žalobu nelze považovat za předčasně podanou.

23. Soud se při porovnání „síly“ vlastnického práva žalobkyně a žalované přiklonil na stranu žalobkyně.

24. Je pravdou, že žalovaná nabyla vlastnické právo dříve než žalobkyně, na kterou přešlo uplynutím lhůty dle § 3067 o. z. Žalobkyně nabyla vlastnické právo originárně ze zákona, žalovaná derivativně kupní smlouvou.

25. Výše citované ustanovení o domněnce derelikce nemovité věci svým účelem dopadá na skutkový stav, jaký soud zjistil v této věci. jméno FO starší své vlastnické právo k dotčenému pozemku nepřevedl, přestože to měl původně v úmyslu, a dále s pozemkem nenakládal. Též jméno FO mladší otcovu polovinu ponechal bez povšimnutí při dodatečném převodu na jméno FO. Šlo tak o nemovitost, k níž se skutečně nikdo nehlásil, a to nejen kvůli nedostatečné identifikaci jméno FO staršího.

26. Právní nástupci jméno FO věděli o duplicitě zápisu, sami ji svým jednáním (byť jistě neúmyslným a posvěceným státním notářstvím) přivodili. Žalovaná měla možnost zjistit, jakým způsobem došlo ke vzniku duplicity, o níž při koupi dotčeného pozemku věděla.

27. Lze říci, že původ vlastnického práva obou účastníků spočívá v omylu (nikoliv v právním smyslu) – u žalobkyně jde o opomenutí jméno FO staršího v kupní smlouvě, u žalované o rozšíření pozůstalosti o část nemovitosti, která do ní nepatřila. Zatímco nedostatek projevu vůle je přípustným následkem zásady autonomie vůle, přivlastnění si věci, která jednajícímu nenáleží, zákonu odporuje. Věcná nesprávnost soudního rozhodnutí (rozhodnutí státního notářství) by neměla zakládat nové právo.

28. Z pohledu spravedlivého řešení tohoto sporu nehraje roli přání žalované, kdo by měl sedět na druhé straně stolu při jednání o odkupu sporné poloviny pozemku (zda stát, nebo dědicové jméno FO). Argumentace žalované o zásadě o ochrany vlastnického práva v souvislosti s povinnostmi žalobkyně podle katastrálního zákona je účelová. Žalovaná vystupuje ve prospěch dědiců jméno FO (kteří jako jediní – nikoliv žalovaná – by se snad mohli postupem žalobkyně cítit dotčeni na svých právech), ve skutečnosti tím však sleduje pouze vlastní majetkový zájem. jméno FO jméno FO se dostalo dostatečné ochrany jejich vlastnického práva, když měli deset let na jeho uplatnění (a stále mohou podat určovací žalobu založenou na tvrzeních vyvracejících domněnku opuštění nemovitosti). Žalobkyně nenabyla vlastnické právo nepoctivě, když neporušila žádnou povinnost, kterou jí ukládá katastrální zákon.

29. Soud proto žalobě vyhověl a určil, že žalobkyně je vlastníkem sporného spoluvlastnického podílu.

30. Podle má žalobkyně právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náleží jí paušální náhrada za tři úkony (žaloba, příprava na jednání a účast u jednání) po částka dle a Lhůta k plnění byla stanovena dle , když z obsahu spisu nevyplývá důvod pro její prodloužení.

31. Podle , o soudních poplatcích, je žalovaná povinna zaplatit soudní poplatek za žalobu, neboť v řízení úspěšná žalobkyně je od soudních poplatků osvobozena a z obsahu spisu nevyplývají předpoklady pro osvobození žalované. Výše poplatku je stanovena dle položky 4 bodu 1 písm. a) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích. Lhůta k plnění vychází z zákona o soudních poplatcích.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení podat odvolání ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí dle části šesté či na exekuci dle , exekučního řádu.