Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 135/2026-27

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Sovičkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 229 575,85 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 169 346 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 169 346 Kč od 30.12.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu, tj. ohledně částky 60 229,85 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 17 244,49 Kč, úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 226 067,85 Kč od 17.3.2026 do zaplacení a rozdílu mezi žalobou požadovaným a výrokem I. přiznaným zákonným úrokem z prodlení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 27 725,13 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně Jméno advokáta, advokáta.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 169 346 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 169 346 Kč od 30.12.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu, tj. ohledně částky 60 229,85 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 17 244,49 Kč, úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 226 067,85 Kč od 17.3.2026 do zaplacení a rozdílu mezi žalobou požadovaným a výrokem I. přiznaným zákonným úrokem z prodlení, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 27 725,13 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, , advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou ke zdejšímu soudu dne 16.3.2026 domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným dne 30.5.2024 úvěrovou smlouvu č. hodnota, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 246 442 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných 96 měsíčních splátkách po 4 963 Kč s roční úrokovou sazbou ve výši 15,49 %. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku 77 096 Kč. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, dostal se splácením do prodlení, proto žalobkyně celý úvěr ke dni 9.12.2025 a žalovaného písemně vyzvala k úhradě celého dluhu. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhá celkové částky 229 575,85 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 226 067,85 Kč, poplatků za pojištění ve výši 1 608 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně též požaduje smluvní úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 17 244,49 Kč a dále úrok ve výši 15,49 % od 17.3.2026 do zaplacení z částky 226 067,41 Kč, zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 5 992,41 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 229 575,85 Kč ode dne 17.3.2026 do zaplacení.

2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů ( , , v platném znění, dále jen „“).

3. Ze Smlouvy o účelovém úvěru a smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota soud zjistil, že žalobkyně uzavřela dne 30.5.2024 s žalovaným smlouvu, na základě které mu poskytla účelový úvěr (sloužící k úhradě dluhů žalovaného uvedených v Příloze 1 smlouvy) ve výši 246 442 Kč, a to převodem na bankovní účet č. č. účtu. Strany si sjednaly úrok ve výši 15,49 % ročně. RPSN činilo 17,1 %. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úroky hradit formou pravidelných 96 měsíčních splátek ve výši 4 963 Kč. Celková částka úvěru, kterou se žalovaný zavázal splatit, bez započítání úhrady za pojištění a doplňkových služeb, činila 433 728 Kč. Měsíční úhrada za pojištění činila 406 Kč. Žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem ze zaměstnání u společnosti právnická osoba, činí 19 892 Kč, příjem ostatních členů domácnosti pak 15 000 Kč, výdaje na bydlení činí 13 000 Kč, splátky všech úvěrů činí 7 000 Kč, ostatní výdaje činí 4000 Kč. Z Přílohy 1 smlouvy soud zjistil, že část jistiny úvěru ve výši 206 442 Kč bude účelově použita na předčasné splacení dluhů žalovaného ze smluv uzavřených s žalobkyní, zbývající část jistiny úvěru ve výši 40 000 Kč bude poskytnuta neúčelově na účet žalovaného.

4. Z Výpisu čerpání, splátek a úhrad má soud za zjištěný předpis jednotlivých splátek, výši úroku i způsob, jakým žalobkyně započítala jednotlivé platby žalovaného (na jistinu, poplatky za odložení splátek, náklady na vymáhání, smluví pokuty, úrok apod.). Žalovaný na poskytnutý úrok uhradil celkem částku 77 096 Kč.

5. Z Karty klienta soud zjistil osobní údaje klienta (žalovaného). Žalovaný uvedl, že bydlí s družkou v podnájmu, nemají děti, žalovaný má měsíční příjem ve výši 19 892 Kč ze zaměstnání, příjem ostatních členů domácnosti činí 15 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti činí 24 000 Kč. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v následujících databázích Anonymizováno_Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno s výsledkem „Anonymizováno“, Anonymizováno s výsledkem „Ověřeno“, ISIR s výsledkem „Klient nenalezen v externím systému“. Z dokumentu Ověření bonity Anonymizováno soud zjistil, že žalobkyně interní metodikou dospěla k závěru, že žalovaný je schopen hradit měsíční splátku ve výši 4 963 Kč (příjem žalovaného 19 892 Kč – životní minimum 4 470 Kč – splátky jiným společnostem 12 992 Kč, buffer – 100 Kč + výše splátek konsolidovaných úvěrů 4 583 Kč – výše splátky schváleného úvěru 4 963 Kč= zbývající Anonymizováno klienta 1 950 Kč; při započtení dalšího příjmu domácnosti a zohlednění měsíčních výdajů ze žádosti a normativních nákladů na bydlení činilo Anonymizováno klienta 10 Kč). Z Úvěrové zprávy soud zjistil, že žalovaný má aktuálně tři existující splátkové úvěry, jeden nesplátkový a tři kreditní karty.

6. Z Výpisu z bankovního účtu žalovaného za období od 20.2.2024 do 20.5.2024 soud zjistil, že konečný zůstatek na účtu žalovaného činil – 4 736 Kč, příjmové položky byly tvořeny mzdou žalovaného ve výši cca 19 800 Kč, dále platbou od Anonymizováno Anonymizováno v Anonymizováno ve výši cca 5 000 – 10 000 Kč bez bližší specifikace, zásadní výdajové opakující se položky byly tvořeny položkou ve výši 14 610 Kč bez bližší specifikace, dále částkami 5 627,70 Kč, 1 708,71 Kč a 4 583 Kč označené jako splátky úvěrů, v měsíci květnu přibyly též položky označené jako splátky kreditní karty ve výši 1 474,98 Kč a 1 227,89 Kč, z účtu dále odcházely drobnější platby na věci běžné potřeby (potraviny, drogerie, pohonné hmoty apod.).

7. Z výzvy k úhradě celého úvěru ze dne 9.12.2025 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného informovala o zesplatnění celého úvěru z důvodu prodlení žalovaného s úhradou závazků, a to do 14 dnů od sepsání výzvy. Žalobkyně tuto výzvu doložila včetně podacího archu z 10.12.2025.

8. Z Předžalobní výzvy ze dne 29.1.2026 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 245 260,11 Kč, dle Podacího archu byla tato výzva žalovanému zaslána dne 30.1.2026

9. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

10. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví , o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 30.5.2024 uzavřena smlouva o účelovém úvěru č. hodnota, a žalovanému byla na jejím základě poskytnuta částka 246 442 Kč, přičemž částka 206 442 Kč byla účelově použita ke konsolidaci přechozích dluhů žalovaného u žalobkyně, částka 40 000 Kč pak byla žalovanému připsána na účet. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem ve výši 15,49 % ročně splatit v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 963 Kč. Na poskytnutý úvěr žalovaný uhradil celkem 77 096 Kč. Žalobkyně oznámením ze dne 9.12.2025 informovala žalovaného o zesplatnění úvěru a vyzvala ho k okamžitému zaplacení dlužné částky 237 701,14 Kč. Předžalobní upomínka byla žalovanému zasílána dne 30.1.2026 s vyčíslením dlužné částky na 245 260,11 Kč.

14. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, žalobkyně provedla hodnocení žalovaného dle údajů o jeho příjmech a výdajích v rámci Katy klienta, dále žalobkyně provedla tzv. ověření bonity Anonymizováno, též předložila úvěrovou zprávu, ze které vyplývá, že žalovaný v době žádosti o úvěr měl další tři splátkové úvěry, jeden nesplátkový a tři kreditní karty. V žádosti o poskytnutí úvěru žalovaný uvedl svůj čistý měsíční příjem ve výši 19 892 Kč, dále další příjem domácnosti ve výši 15 000 Kč, výdaje na bydlení ve výši 13 000 Kč, splátky všech úvěrů ve výši 7 000 Kč a ostatní výdaje ve výši 4 000 Kč. Dle ověření bonity Anonymizováno by žalovanému po započtení všech jeho výdajů zůstala částka 1 950 Kč. Výši čistého měsíční příjmu žalovaného žalobkyně ověřila z předloženého výpisu z účtu, výši dalšího příjmu domácnosti žalobkyně nijak neověřovala, přičemž z předloženého výpisu vyplývá, že žalovanému měsíčně chodila částka z Anonymizováno Anonymizováno v Anonymizováno, která však nedosahovala deklarovaných 15 000 Kč. K výdajům žalovaného měla žalobkyně k dispozici taktéž pouze výpis z účtu žalovaného, kde lze vysledovat pravidelnou úhradu ve výši 14 610 Kč, avšak bez bližší specifikace a dále splátky úvěrů v mnohem vyšší výši než žalovaným deklarovaných 7 000 Kč. Konečný zůstatek na účtu žalovaného byl v posuzovaném období záporný. Lze proto uzavřít, že žalovaný, který splácel velké množství dalších úvěrů, neměl žádné zbytné finanční prostředky. Ačkoliv žalobkyně měla k dispozici výpis z účtu žalovaného, obsahově informace z něj vyplývající neposoudila dostatečně. Nadto z výpisu vyplývá, že žalovaným deklarované měsíční výdaje v kartě klienta byly značně podhodnocené. Žalobkyně nepředložila žádné další podklady k ověření tvrzení žalovaného (nájemní smlouva, zálohy na energie apod.), žalobkyně se nezabývala ani skladbou uváděných závazků a jejich konkrétní výší. Žalobkyně v daném případě dostatečně neprověřovala výdaje žalovaného, spolehla se pouze na jeho prohlášení. Nadto je nutné uvést, že větší část poskytnutého úvěru byla použita ke konsolidaci stávajících úvěrů žalovaného z předchozích smluv uzavřených mezi ním a žalobkyní, žalobkyni tedy muselo být zřejmé, že žalovaný bude mít s plněním svých závazků problém.

15. Soud dospěl k závěru, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To žalobkyně nesplnila.

16. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti, když i bez návrhu soud přihlédne k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

17. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

18. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek.

19. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána byla, a mohla tak být následně kladně vyhodnocena. Žalobkyně tak neposoudila schopnost splácet úvěr ze strany žalovaného řádně, když z uvedených údajů ve zprávě lze bez dalšího o uvedeném pochybovat (nízký příjem, podhodnocené deklarované výdaje, záporný zůstatek na účtu). Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy.

20. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a oba si tak byli povinni vrátit, co si na jejich základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni rozdíl mezi poskytnutými finančními prostředky ve výši 246 442 Kč a dosud uhrazenou částkou. Žalovaný uhradil celkem částku 77 096 Kč, žalobkyni tak nadále dluží částku 169 346 Kč. Soud proto žalobě co do částky 169 346 Kč vyhověl, ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 60 229,85 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 17 244,49 Kč, úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 226 067,85 Kč od 17.3.2026 do zaplacení a rozdílu mezi žalobou požadovaným a výrokem I. přiznaným zákonným úrokem z prodlení žalobu zamítl.

21. Co se týče úroku z prodlení, byl žalobkyni přiznán v zákonné výši z částky dosud žalovaným neuhrazené, a to od 30.12.2025 na základě stanovené lhůty splatnosti dle Výzvy ke splacení dluhu ze dne 9.12.2025 (Potvrzení o podání ze dne 10.12.2025 + 14denní lhůta k zaplacení), a to v souladu s ustanovením a

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z větší části úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 27 725,13 Kč, přičemž tato částka představuje 48 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení 74 % vs. 26 %). Celkové náklady ve výši 57 760,70 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 9 184 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , , 2 , advokátního tarifu, (dále jen „“) za 4 úkony právní služby po 9 220 Kč: převzetí věci, sepis výzvy, sepis žaloby, účast u jednání, tj. 36 880 Kč; 4 režijní paušály po 450 Kč dle , tj. 1 800 Kč, celkem tedy 38 680 Kč. Soud dále přiznal dle ust. náhradu cestovních výdajů ve výši 886,03 Kč (za cestu ze sídla právního zástupce v substituci: adresa do sídla soudu a zpět při délce jedné cesty 49 km, průměrné spotřebě paliva vozidla ve výši 6,6 l motorové nafty na 100 km, ceně paliva 44,50 Kč a výši cestovní náhrady 5,90 Kč za 1 km (poslední dvě položky dle ve znění ) a náhradu za promeškaný čas ve výši 600 Kč za 4 započaté půlhodiny po 150 Kč dle Soud přiznal také náhradu 21 % DPH ve výši 8 430,67 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě.

Nesplní-li žalovaný/žalovaná povinnosti uložené mu/jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně/žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.