Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
230 C 188/2025-90
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Vítem Juráskem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení částky 41 510,73 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 39 790,73 Kč
– s kapitalizovaným úrokem ve výši 48 439,80 Kč,
– s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 161,45 Kč,
– s úrokem ve výši 13,43 % ročně z částky 39 790,73 Kč od 14. 5. 2025 do zaplacení,
– s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 39 790,73 Kč od 14. 5. 2025 do 30. 6. 2025 a
– s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 39 790,73 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení,
a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 720 Kč, úroku z prodlení ve výši 11 % ročně z částky 1 720 Kč od 14. 5. 2025 do 30. 6. 2025, úroku z prodlení ve výši 3,95 % ročně z částky 39 790,73 Kč od 14. 5. 2025 do 30. 6. 2025, úroku z prodlení z částky 1 720 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 39 790,73 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení nad sazbu 7,05 % ročně, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 16 983,15 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 39 790,73 Kč– s kapitalizovaným úrokem ve výši 48 439,80 Kč,– s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 161,45 Kč,– s úrokem ve výši 13,43 % ročně z částky 39 790,73 Kč od 14. 5. 2025 do zaplacení,– s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 39 790,73 Kč od 14. 5. 2025 do 30. 6. 2025 a– s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 39 790,73 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení,a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 720 Kč, úroku z prodlení ve výši 11 % ročně z částky 1 720 Kč od 14. 5. 2025 do 30. 6. 2025, úroku z prodlení ve výši 3,95 % ročně z částky 39 790,73 Kč od 14. 5. 2025 do 30. 6. 2025, úroku z prodlení z částky 1 720 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 39 790,73 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení nad sazbu 7,05 % ročně, se žaloba zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 16 983,15 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 41 510,73 Kč s příslušenstvím z důvodů, že společnost právnická osoba., IČO IČO, uzavřela dne 15. 11. 2007 s žalovanou smlouvu reg. č. hodnota, jejíž nedílnou součástí byly podle smluvního ujednání také všeobecné obchodní podmínky a úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele. V souladu se smlouvou byly žalované jednorázově poskytnuty peněžní prostředky ve výši 49 000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala splácet poskytnuté peněžní prostředky a platit úroky z poskytnutých peněžních prostředků ve výši 13,43 % ročně, to vše v 70 pravidelných měsíčních splátkách po 1 014 Kč splatných k datu ujednanému ve smlouvě. Pohledávka byla evidována na úvěrovém účtu č. č. účtu. Žalovaná se dále smlouvou zavázala hradit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za správu úvěru a za pojištění, a to ve výši podle přílohy smlouvy, případně podle sazebníku. Žalovaná však splátky a poplatky nehradila řádně a včas, společnost právnická osoba., proto dopisem ze dne 27. 7. 2009 vyzvala žalovanou podle čl. XI. odst. 1 a 2 k okamžitému splacení dluhů. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba., na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2015 postoupena žalobkyni. Žalobkyní požadovaná částka 41 510,73 Kč se skládala z jistiny ve výši 39 790,73 Kč a z poplatků ve výši 1 720 Kč. Jako příslušenství žalobkyně po žalované požadovala kapitalizovaný úrok za období od 10. 11. 2009 do 13. 5. 2025 ve výši 48 439,80 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od 10. 11. 2009 do 13. 5. 2025 ve výši 3 161,45 Kč, běžící úrok ve výši 13,43 % ročně z dlužné jistiny ve výši 39 790,73 Kč od 14. 5. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 41 510,73 Kč od 14. 5. 2025 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalované, měla být výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Žalovaná nezaplatila žalobkyni uvedené částky ani přes písemnou výzvu k plnění, kterou jí žalobkyně odeslala.
2. Žalovaná ve věci uvedla (č. l. 46), že si pro časový odstup již nevybavuje, zda dne 15. 11. 2007 uzavřela smlouvu se společností právnická osoba., ani zda jí byla doručena výzva ze dne 27. 7. 2009.
3. Soud věc projednal při jednáních dne 29. 12. 2025 (č. l. 46–47) a dne 16. 9. 2026 (č. l. 88–89), při nichž provedl dokazování. Žalovaná se k jednání konanému dne 16. 9. 2026 nedostavila ani nepožádala o odročení, přestože předvolání k jednání jí bylo doručeno již dne 11. 8. 2026 (č. l. 78). Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.
4. Ze smlouvy ze dne 15. 11. 2007 (č. l. 9–10) soud zjistil, že společnost právnická osoba., IČO IČO, uzavřela dne 15. 11. 2007 s žalovanou smlouvu registrační číslo hodnota, kterou se uvedená společnost zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 49 000 Kč a kterou se žalovaná zavázala vrátit uvedené společnosti poskytnuté peněžní prostředky nejpozději do 20. 10. 2013. Žalovaná se dále zavázala platit společnosti právnická osoba., úroky ve výši 13,43 % ročně z poskytnutých peněžních prostředků. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úrok v 70 pravidelných měsíčních splátkách po 1 014 Kč splatných vždy do 20. dne kalendářního měsíce počínaje dnem 20. 1. 2008. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky společnosti právnická osoba., a úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele společnosti právnická osoba., a žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že se s nimi seznámila a že s nimi souhlasí.
5. Z úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele účinných od 1. 6. 2007 (č. l. 5 a č. l. 14–15) soud zjistil, že v případě prodlení žalované se splacením jakéhokoliv peněžitého dluhu vzniklého na základě smlouvy byla společnost právnická osoba., oprávněna požadovat okamžité splacení všech poskytnutých peněžních prostředků a příslušenství, což měla žalované oznámit písemně [článek XI. odstavec 1 písm. a), odstavec 2 písm. f) a odstavec právnická osoba článku XIII. úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele byla uvedena rozhodčí doložka, podle níž se klient a společnost právnická osoba., dohodli, že majetkové spory, které vzniknou na základě smlouvy, budou rozhodovány s konečnou platností v rozhodčím řízení, a to jedním rozhodcem jmenovaným správcem seznamu rozhodců ze seznamu rozhodců vedeného dnes již zaniklou společností s tehdejší obchodní firmou Společnost pro rozhodčí řízení, a.s., IČO IČO, naposledy sídlem adresa, a to podle jednacího řádu pro rozhodčí řízení uvedené společnosti, pravidly o nákladech rozhodčího řízení, sazebníkem odměn rozhodců, organizačním řádem a kancelářským řádem uvedené společnosti.
6. Dále soud z interního účetního dokladu (č. l. 8) zjistil, že dne 19. 11. 2007 společnost právnická osoba., poskytla žalované s jejím souhlasem peněžní prostředky ve výši 49 000 Kč převodem z účtu číslo č. účtu ve prospěch účtu číslo č. účtu, což žalovaná potvrdila svým podpisem.
7. Z výzvy k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky datované 27. 7. 2009 (č. l. 6) soud zjistil, že společnost právnická osoba., vyhotovila uvedenou výzvu datovanou 27. 7. 2009, v jejímž textu vyzvala žalovanou k okamžitému splacení celé pohledávky evidované na účtu č. č. účtu vyplývající ze smlouvy uzavřené mezi uvedenou společností a žalovanou dne 15. 11. 2007, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 49 000 Kč.
8. Z první strany historického výpisu (č. l. 7) soud zjistil, že ke dni 6. 10. 2009 byl na úvěrovém účtu číslo hodnota vedeném na jméno žalované evidován nesplacený zůstatek úvěru ve výši 39 790,73 Kč. K uvedení dni bylo z úvěru splaceno 20 splátek, přičemž poslední splacená splátka byla splatná dne 20. 6. 2009. V historickém výpisu byla uvedena výše nezaplacených úvěrových poplatků ke dni 6. 10. 2009, jež měla činit 1 640 Kč.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek identifikační číslo hodnota-14-15 (č. l. 23–25), z dodatku č. hodnota ze dne 15. 12. 2015 ke smlouvě o postoupení pohledávek (č. l. 16–17) včetně přílohy č. hodnota – seznamu postoupených pohledávek (č. l. 27) a z oznámení o postoupení ze dne 16. 12. 2015 (č. l. 26) soud zjistil, že smlouvou ze dne 14. 12. 2015 společnost právnická osoba., postoupila svou pohledávku vůči žalované vztahující se k účtu číslo hodnota na žalobkyni, což žalované oznámila dopisem ze dne 16. 12. 2015.
10. Konečně z výzvy k plnění ze dne 10. 6. 2025 (č. l. 11–12) včetně podacího lístku (č. l. 13) soud zjistil, že uvedeným dopisem odeslaným dne 10. 6. 2025 advokát zastupující žalobkyni vyzval žalovanou k zaplacení mimo jiné částky 41 510,73 Kč v souvislosti se smlouvou č. hodnota ze dne 15. 11. 2007 uzavřenou mezi žalovanou a společností právnická osoba., na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 49 000 Kč. Advokát zastupující žalobkyni vyzval žalovanou k plnění nejpozději do 25. 6. 2025.
11. Soud neměl za prokázané, že by se výzva k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky datovaná 27. 7. 2009 dostala do dispoziční sféry žalované. Žalobkyně ani po výzvě ze strany soudu podle § 118a odst. 3 o. s. ř. při jednání dne 29. 12. 2025 (č. l. 46 p. v.) žádné další důkazy k prokázání tohoto tvrzení neoznačila.
12. Žalobkyně netvrdila žádné konkrétní skutečnosti, na jejichž základě požadovala po žalované zaplatit poplatky v celkové výši 1 720 Kč, a takové skutečnosti nedoplnila ani po výzvě ze strany soudu podle § 118a odst. 1 o. s. ř. při jednání dne 16. 9. 2026 (č. l. 88 p. v.), natož aby označila důkazy potřebné k prokázání daných tvrzení, ač k tomu byla zároveň vyzvána podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s poučením o následcích nevyhovění této výzvě. Soud tak neměl za prokázané, že by žalované vznikla povinnost zaplatit poplatky ve výši 1 720 Kč.
13. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Společnost právnická osoba., poskytla žalované v roce 2007 peněžní prostředky ve výši 49 000 Kč a žalovaná se zavázala jí tyto peněžní prostředky vrátit nejpozději do 20. 10. 2013 a zaplatit úrok z poskytnutých peněžních prostředků ve výši 13,43 % ročně. Ke dni 6. 10. 2009 žalovaná z poskytnutých peněžních prostředků dosud nevrátila 39 790,73 Kč. Společnost právnická osoba., postoupila pohledávku vůči žalované na žalobkyni, což žalované oznámila.
14. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, (dále jen „obchodní zákoník“), „[s]mlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“
15. Podle § 504 obchodního zákoníku „[d]lužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.“
16. Výše popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že mezi společností právnická osoba., a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 497 obchodního zákoníku ve spojení s § 3028 odst. 3 větou první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), na jejímž základě společnost právnická osoba., poskytla ve prospěch žalované peněžní prostředky a v níž se žalovaná zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve sjednané lhůtě podle § 504 obchodního zákoníku. Pohledávka vůči žalované byla postoupena na žalobkyni podle § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z., o čemž byla žalovaná vyrozuměna podle § 1882 odst. 1 o. z. V rozsahu částky 39 790,73 Kč odpovídající nevrácené jistině úvěru proto soud žalobě vyhověl.
17. Přestože soud neměl za prokázané, že by společnost právnická osoba., vyzvala žalovanou k vrácení celé jistiny úvěru již dopisem ze dne 27. 7. 2009, neměl takový závěr vliv na rozhodnutí stran kapitalizovaného ani běžícího úroku ani kapitalizovaného úroku z prodlení. Celá jistina úvěru se stala splatnou dnem 20. 10. 2013 v souladu se smluvním ujednáním podle § 504 obchodního zákoníku. Žalobkyně požadovala kapitalizovaný úrok za období od 10. 11. 2009 do 13. 5. 2025 vyčíslený částkou 48 439,80 Kč, přičemž úrok vypočtený smluvní sazbou 13,43 % ročně z dlužné jistiny 39 790,73 Kč by uvedenou částku nepřevýšil ani tehdy, pokud by byl počítán jen za období od 21. 10. 2013 do 13. 5. 2025. Proto soud žalobě vyhověl i v rozsahu celého kapitalizovaného úroku ve výši 48 439,80 Kč a celého běžícího úroku ve výši 13,43 % ročně z částky 39 790,73 Kč od 14. 5. 2025 do zaplacení.
18. Nesplacením peněžitého dluhu řádně a včas se žalovaná dostala do prodlení podle § 365 obchodního zákoníku, čímž jí vznikla povinnost zaplatit z nezaplacené částky úroky z prodlení podle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, ve spojení s § 369 odst. 1 obchodního zákoníku. Výše úroku z prodlení se řídí § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2013 do 31. 12. 2013, ve spojení s § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť k prodlení žalované došlo dnem 21. 10. 2013, jak je popsáno výše. Výše úroku z prodlení tedy měla odpovídat ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Tato výše úroku z prodlení byla od počátku prodlení již pevná a neměnila se v jednotlivých kalendářních pololetích, jako tomu bylo dříve podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném do 30. 6. 2010. Ke dni 30. 6. 2013 jako k poslednímu dni kalendářního pololetní, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení žalované, byla Českou národní bankou stanovena repo sazba ve výši 0,05 %, a to již od 2. 11. 2012. Žalobkyni by tak měl náležet úrok z prodlení podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2013 do 31. 12. 2013, v neměnné výši 8,05 % ročně. Žalobkyně však požadovala běžící úrok z prodlení výslovně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené jen o 7 procentních bodů, s ohledem na § 153 odst. 2 o. s. ř. tak soud mohl přiznat žalobkyni běžící úrok z prodlení jen ve výši 7,05 % ročně. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 161,45 Kč soud přiznal žalobkyni v plné výši, neboť uvedenou částku by úrok z prodlení z dlužné jistiny 39 790,73 Kč nepřevýšil ani při výpočtu jen za období od 21. 10. 2013 do 13. 5. 2025 a jen v sazbě 7,05 % ročně.
19. Jelikož soud neměl za prokázané, že by žalované vznikla povinnost zaplatit poplatky ve výši 1 720 Kč, žalobu v rozsahu této částky a úroku z prodlení z dané částky zamítl.
20. Právě tak soud zamítl žalobu i v rozsahu celého běžícího úroku z prodlení nad sazbu 7,05 % ročně, jak je vysvětleno výše. Běžící úrok z prodlení soud rozepsal ve vyhovujícím i v zamítavém výroku zvlášť za období od 14. 5. 2025 do 30. 6. 2025 a za období od 1. 7. 2025 do zaplacení, stejně jako to učinila žalobkyně v žalobním petitu.
21. Pro úplnost soud dodává, že rozhodčí nález vydaný rozhodcem adresa dne 4. 3. 2010 pod sp. zn. Anonymizováno nevytváří překážku věci pravomocně rozhodnuté ve smyslu § 159a odst. 4 o. s. ř., neboť rozhodce neměl pravomoc daný rozhodčí nález vydat [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. 23 Cdo 4460/2014 (uveřejněné pod č. 77/2016 Sb. rozh, obč.)], jelikož rozhodčí doložka obsažená toliko v článku XIII. úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele byla neplatná, protože neobsahovala přímé určení rozhodce a namísto toho odkazovala na rozhodčí řád vydaný právnickou osobou, která nebyla stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona [srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2011, sp. zn. 31 Cdo 1945/2010 (uveřejněné pod č. 121/2011 Sb. rozh. obč.)].
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla ve věci větší částečný úspěch než žalovaná, nárok na náhradu nákladů řízení včetně řízení odvolacího podle § 224 odst. 3 o. s. ř. v částce 16 983,15 Kč, přičemž tato částka představuje 91,72 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení na jistině v rozsahu 95,86 % a úspěchu žalované na jistině v rozsahu 4,14 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 661 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41 510,73 Kč a sestávající z částky 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 700 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 780 Kč za účast na jednání před soudem dne 29. 12. 2025 (č. l. 46–47) podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 2 780 Kč za účast na jednání před soudem dne 5. 2. 2026 (č. l. 51) podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 1 390 Kč za odvolání došlé soudu dne 25. 2. 2026 (č. l. 54–56) proti usnesení o zastavení řízení (č. l. 52), jež není rozhodnutím ve věci samé, podle § 11 odst. 2 písm. c) a. t. a z částky 2 780 Kč za účast na jednání před soudem dne 16. 9. 2026 (č. l. 88–89) podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a 4 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč podle § 14b odst. 6 písm. b) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty vypočtená sazbou 21 % z částky 13 930 Kč ve výši 2 925,30 Kč. Podání datované 29. 8. 2025 došlé soudu dne 2. 9. 2025 (č. l. 33–34), kterým žalobkyně pouze sdělila, že nesouhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, pro svou stručnost a jednoduchost nepředstavovalo úkon právní služby, za nějž by měla náležet odměna advokáta a paušální náhrada hotových výdajů. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně.
23. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení podat odvolání u Okresního soudu v Kladně. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Praze.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně uloženou povinnost, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.