Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 56/2026-52

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Klečkovou Kutišovou ve věci

žalobkyně: Credivo Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované

pro 58 024,38 Kč s příslušenstvím - úvěr

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 100 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ohledně částky 31 924,38 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 26 813,24 Kč od 21. 9. 2025 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 100 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se ohledně částky 31 924,38 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 26 813,24 Kč od 21. 9. 2025 do zaplacení zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. V projednávané věci se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 58 024,38 Kč s příslušenstvím jako pohledávky vzniklé z titulu smlouvy o úvěru č. 25308874 uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 22. 5. 2025 elektronicky prostřednictvím webové stránky žalobkyně www.Anonymizováno.cz. Na základě úvěrové smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr s možností opakovaného a postupného čerpání až do výše úvěrového limitu 28 300 Kč. Žalobkyně podle úvěrové smlouvy poskytla žalované finanční prostředky v celkové výši 26 100 Kč, a to bezhotovostními převody na bankovní účet žalované č.ú. č. účtu dne 22. 5. 2025 (21 000 Kč), dne 30. 5. 2025 (1 500 Kč), dne 2. 6. 2025 (500 Kč), dne 2. 6. 2025 (800 Kč), dne 2. 6. 2025 (300 Kč) a dne 4. 6. 2025 (2 000 Kč). Žalovaná se na základě smlouvy o úvěru zavázala splácet úvěr včetně smluvního úroku a poplatků za sjednané volitelné služby (služba Presto za poplatek 165 Kč, služba informační SMS servis za poplatek 28,85 Kč) ve smluvně sjednaných pravidelných denních splátkách počínaje první splátkou splatnou dne 21. 6. 2025, konec kreditního rámce a datum splatnosti celého úvěru byl ujednán na den 13. 11. 2026. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy je formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů, předpis denních splátek, a VOP, s jejichž obsahem žalovaná podpisem smlouvy vyslovila souhlas.

Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru ověřila úvěruschopnost žalované, mj. provedením lustrace žalované ve veřejných databázích ISIR, CEE, NRKI, BRKI a posouzením dokladů poskytnutých žalovanou, přičemž postupovala v souladu s interní metodikou schválenou ČNB. Žalobkyně zjistila informace o žalované (celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti a počet členů s příjmem, pravidelné měsíční výdaje uvedené žalovaným při žádosti o úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem), mj. ověřila výši příjmu žalované v částce 22 468 Kč, která dle žalobkyně umožňuje bezproblémové splácení úvěru. Ani na základě ostatních zjištěných skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované a žalobkyně žádosti o úvěr vyhověla.

Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, kdy ani navzdory výzvám žalobkyně své platební povinnosti nesplnila, žalobkyně proto využila svého smluvního oprávnění a úvěrovou smlouvu ke dni 20. 9. 2025 vypověděla, o čemž žalovanou téhož dne informovala cestou e-mailu a současně jí vyzvala k úhradě veškerých pohledávek vyplývajících z úvěrové smlouvy. Žalobkyně se tak domáhá úhrady nesplacené jistiny ve výši 26 100 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 519,39 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 28 545,37 Kč, poplatku za službu Presto ve výši 165 Kč, poplatku za službu informační SMS servis ve výši 28,85 Kč a dále smluvní pokuty ve výši 0,1% denně za období od 22. 6. 2025 do 20. 9. 2025 ve výši 2 665,77 Kč. Žalovaná dluh neuhradila ani na základě předžalobní výzvy.

2. Žalovaná se k žalobě se nevyjádřila.

3. K jednání nařízenému na den 25. 8. 2026 se žalobkyně omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání nedostavila, ač jí bylo předvolání spolu s žalobou doručeno zásilkou určenou do vlastních rukou dle , 4 dne 17. 7. 2026. Soud proto věc projednal a rozhodnul v nepřítomnosti účastníků.

4. Skutkový stav věci byl v řízení zjištěn v rozsahu potřebném pro meritorní rozhodnutí z listinných důkazů, na jejichž základě soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

Ze smlouvy o úvěru a listin tvořících její nedílnou součást (informace pro spotřebitele, údaje o poskytovateli, souhlas se zpracováním osobních údajů, předpis denních splátek, VOP, autorizace ověření totožnosti vč. bank ID) bylo zjištěno, že dne 22. 5. 2025 byla mezi účastníky řízení prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě se žalobkyně poskytnout žalované úvěr s možností opakovaného a postupného čerpání až do výše úvěrového rámce 28 300 Kč s tím, že doba platnosti kreditního rámce resp. datum konečné splatnosti úvěru bylo ujednáno do 13. 11. 2026. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v denních splátkách po 199,27 Kč v souladu s VOP a předpisem splátek počínaje splátkou splatnou dne 23. 5. 2025, spolu se smluvním úrokem ve výši 0,933 % denně, poplatkem ve výši 1,99 % z čerpané částky úvěru a poplatky za volitelné doplňkové služby s tím, že úvěr byl splatný nejpozději do 13. 11. 2026. RPSN při vyčerpání celého kreditního rámce činí 1440,62 %. Pro případ prodlení se splácením úvěru byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.

Z přehledu vyplacených částek bylo zjištěno, že žalované byla na základě úvěrové smlouvy poskytnuta částka v celkové výši 26 100 Kč, která jí byla vyplacena bezhotovostním převodem na bankovní účet č.ú. č. účtu ve dnech 22. 5. 2025 (21 000 Kč), 30. 5. 2025 (1 500 Kč), 2. 6. 2025 (300 Kč + 500 Kč), 3. 6. 2025 (800 Kč), a dne 4. 6. 2025 (2 000 Kč).

Z výpisu o ověření úvěruschopnosti včetně identifikovaných příjmů a výpisu z účtu za období 22. 2. 2025 – 21. 5. 2025 pořízeného prostřednictvím aplikace kontomatik bylo zjištěno, že žalovaná před uzavřením úvěrové smlouvy deklarovala svůj měsíční příjem částkou 15 500 Kč, příjem ostatních členů domácnosti deklarován nebyl, měsíční výdaje na bydlení byly deklarovány částkou 5 000 Kč, měsíční výdaje na úhradu závazků byly deklarovány částkou 1 300 Kč, další nezbytné výdaje částkou 2 000 Kč a ostatní zbytné výdaje částkou 2 000 Kč. Z výpisu z účtu žalované za období 22. 2. 2025 – 21. 5. 2025 pořízeného prostřednictvím aplikace kontomatik bylo mj. zjištěno, že na účet žalované byla vyplácena mzda od společnosti Vitesco Technologies ve výši 26 221 Kč v měsíci březnu 2025, ve výši 24 933 Kč v měsíci dubnu 2025, ve výši 16 251 Kč v měsíci květu 2025. Mezi výdaji žalované nefigurují žádné položky pravidelného charakteru (např nájemné, úhrady půjček apod.).

Z výpovědi smlouvy o úvěru se dne 20. 9. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně v důsledku řádného neplnění platebních povinností žalované z titulu smlouvy o úvěru a prodlení žalované s úhradou splátek úvěru prohlásila úvěr za splatný a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě pohledávek vyplývajících z úvěrové smlouvy.

Z předžalobní výzvy ze dne 28. 1. 2026 bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním návrhu na zahájení řízení vyzván k úhradě dlužné částky.

V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná žalobkyni cokoliv uhradila, soud tedy vychází z tvrzení žalobkyně, že na dluh nebylo žalovanou uhrazeno ničeho.

V řízení dále nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o tom, že před uzavřením úvěrové smlouvy řádně ověřila úvěruschopnost žalované; žalobkyně v tomto směru neunesla břemeno důkazní.

5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle právních norem platných a účinných v době vzniku žalobou uplatněného nároku, tedy podle , a podle , o spotřebitelském úvěru. Soud vycházel rovněž z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vztahující se k problematice posuzování úvěruschopnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, jakož i problematice splatnosti a výše bezdůvodného obohacení v případě nikoliv řádného posouzení úvěruschopnosti.

Dle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

Dle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

Dle jsou zneužívající ta ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

Dle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

Dle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

6. Na podkladě zjištěného skutkového stavu a jeho právního posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to z následujících důvodů.

Smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou soud posoudil s ohledem na povahu subjektů, které do smluvního vztahu vstupovaly a rovněž s ohledem na obsah ujednaných závazků jako smlouvu o spotřebitelském úvěru.

Soud dále dovodil, že žalobkyně v řízení neprokázala splnění zákonem dané povinnosti ověřit před uzavřením úvěrové smlouvy schopnost žalované úvěr splácet. Žalobkyni sice nelze upřít, že vyvinula částečnou snahu ke zjištění majetkové situace žalované co do příjmové stránky, když předložila výpis z účtu žalované pořízený prostřednictvím aplikace kontomatik a stvrzující výplatu mzdy žalované za měsíce bezprostředně předcházející uzavření úvěrové smlouvy (3/2025 – 5/2025). Nelze současně přehlédnout, že se žalobkyně dostatečným způsobem nevypořádala s otázkou výdajové stránky rozpočtu žalované, kterou nepodrobila řádnému zkoumání a ověřování. V tomto směru žalobkyně vycházela výhradně z prohlášení žalované ohledně jím vynakládaných výdajů, které však ani zdaleka nemohou odpovídat nezbytným měsíčním výdajům na stravu a normativním nákladům na bydlení. Reálné výdaje žalované nebyly řádně zkoumány resp. žalobkyně uvedené v řízení neprokázala. Žalobkyně nepředložila výstup lustrace z databází NRKI/CEE, které dle svého tvrzení provedla. Lze tak uzavřít, že žalobkyně nepodrobila otázku schopnosti žalované úvěr splácet komplexnímu zkoumání a ověřování resp. splnění této povinnosti v řízení neprokázala. Z uvedených důvodů nelze povinnost žalobkyně danou ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru považovat za řádně splněnou, úvěrová smlouva je neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti.

Soud se dále ex officio zabýval platností smluvního ujednání účastníků z hlediska jeho souladu se zákonem a korektivem dobrých mravů, přičemž po posouzení vzájemných práv a povinností dospěl k závěru, že smlouva je (kromě výše uvedených důvodů spočívajících v nesplnění zákonné povinnosti žalobkyně ověřit úvěruschopnost žalovaného) absolutně neplatná rovněž pro rozpor s dobrými mravy. Důvod neplatnosti je přitom dán zcela zjevnou disproporcí výše vzájemného plnění, ke kterému se smluvní strany podle smlouvy zavázaly. Žalobkyní požadovaný úrok z úvěru ve výši 0,933 % denně (odpovídající roční sazbě 341 %) je požadavek, který se zcela zjevně vymyká běžně požadovaným úrokům, ocitá se s ohledem na svůj lichevní charakter za hranou dobrých mravů a není právně přijatelný. Hodnota plnění, k němuž se žalovaná zavázala na základě úvěrové smlouvy je tak zcela neadekvátní a v hrubém nepoměru k hodnotě protiplnění poskytnutého na základě téže smlouvy žalobkyní a nárok žalobkyně tak nemůže požívat právní ochrany. Shora popisovaný nesoulad s dobrými mravy vyplývající z disproporce vzájemných smluvních práv a povinností dosahuje intenzity zjevného rozporu s dobrými mravy, který zakládá neplatnost smlouvy podle ustanovení , S ohledem na celkovou koncepci úvěrové smlouvy dospěl soud k závěru o neoddělitelnosti neplatného ujednání o úrocích ve smyslu , neboť je zřejmé, že žalobkyně by smlouvu, která by takové ujednání neobsahovala, neměla zájem uzavřít, neboť jak je soudu známo z úřední činnosti, na takovémto způsobu sjednávání úroků je zjevně založena obchodní strategie žalobkyně a žalobkyně úvěrové smlouvy s nemravně vysokým úrokem sjednává zcela záměrně, systematicky a s vědomím jejich neplatnosti Možnost moderace neplatně resp. nemravně sjednaných úroků z prodlení ve smyslu ustanovení nepřipadá dle soudu úvahu. Vzhledem k výše uvedenému tedy smlouvu o úvěru nelze považovat za platné právní jednání, přičemž neplatností je smlouva stižena jako celek.

S ohledem na skutečnost, že úvěrová smlouva je neplatným právním jednáním, je třeba plnění, které si strany z titulu takto neplatné smlouvy poskytly, vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení.

Žalobkyně poskytla žalované na základě neplatného právního jednání – bez právního důvodu částku 26 100 Kč, kterou žalovaná ani zčásti nevrátila, přičemž v tomto rozsahu vznikl na straně žalované neoprávněný majetkový prospěch – bezdůvodné obohacení, které je povinna žalobkyni vydat. Procesně pasivní žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by žalobkyni na dluh cokoliv uhradila, případně že by žalobou uplatněná částka byla zcela vrácena.

Žaloba je tedy důvodná pouze v části, v níž se žalobkyně domáhá vrácení toho, co bylo žalované z titulu neplatné smlouvy o úvěru poskytnuto a žalovanou doposud nevráceno, přičemž v uvedeném rozsahu žalobě výrokem I vyhověl. Ve zbývající části jistiny a co do požadovaného příslušenství soud žalobu výrokem II. jako nedůvodnou zamítnul, neboť jde o plnění vyplývající z neplatně sjednané smlouvy, jichž se žalobkyně nemůže platně domáhat. V této souvislosti soud dále shledal, že nárok na zákonný úrok z prodlení byl uplatněn předčasně, neboť se žalovaná doposud neocitnula v prodlení, když nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Vzhledem k tomu byla žaloba výrokem II. zamítnuta rovněž ohledně požadovaného zákonného úroku z prodlení.

7. O nákladech řízení účastníků soud rozhodoval podle ustanovení Žalobkyně byla v řízení z větší části neúspěšná (31 924,38 Kč) než úspěšná (26 100 Kč), na straně více úspěšné žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Z uvedeného důvodu bylo proto o nákladech řízení rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku III.

8. Lhůty k plnění soud stanovil podle ustanovení , když neshledal důvod pro odchýlení se od zákonné lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.