Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 114/2026-85

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Benešově rozhodl Mgr. Petrem Šimkem, jako samosoudcem, ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A

zastoupený Jméno žalovaného B

sídlem Adresa žalovaného B

o vyklizení nemovitostí

takto:

I. Žaloba, aby byla uložena žalovanému povinnost vystěhovat se z domu č.p. Anonymizováno v KÚ adresa do 3 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby byla uložena žalovanému povinnost vystěhovat se z domu č.p. , Anonymizováno, v KÚ , adresa, do 3 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost vyklidit ve výroku I. označenou nemovitost, která je v jejím výlučném vlastnictví (dále jen „nemovitost“). Dále požadovala, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat jí bezdůvodné obohacení ve výši částka s příslušenstvím. Žalobkyně vzala dne datum žalobu částečně zpět v rozsahu nároku na vydání bezdůvodného obohacení a soud řízení v částce částka zastavil samostatným usnesením č. j. spisová značka ze dne datum. Žalobkyně dále uvedla, že účastníci byli do roku Anonymizováno manželé a v nemovitosti měli rodinnou domácnost. Manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Benešově č. j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum, žalovaný tak ztratil právo na bydlení v nemovitosti. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný stále nemovitost užívá, přestože byl vyzván k vystěhování právní zástupkyní žalobkyně. Nemovitost kromě žalovaného současně užívá také žalobkyně a dvě společné děti žalobkyně a žalovaného. Žalovaný konkrétně užívá jednu ložnici výlučně a zbytek nemovitosti s ostatními členy domácnosti. Dále potvrdila tvrzení žalovaného, že id. ½ nemovitosti dostala darem od svého otce, druhou id. ½ nemovitosti získala vypořádáním spoluvlastnictví, kdy vypořádací podíl hradila z prostředků ze SJM. Žalobkyně je však přesvědčena, že je i přesto výlučným vlastníkem nemovitosti a případné prostředky použité na vyplacení vypořádacího podílu představují pouze vnos žalovaného do nemovitosti. Nabytí id. ½ nemovitosti do SJM nebylo vůlí ani žalobkyně, ani žalovaného. Svou argumentaci opřela o rozsudek NS spisová značka a rozsudek NS spisová značka.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, uvedl, že výlučné vlastnictví žalobkyně k nemovitosti považuje za sporné. Sporné je z toho důvodu, že stále nedošlo k vypořádání zaniklého společného jmění manželů a žalovaný se domnívá, že podíl ve výši ½ na nemovitosti spadá právě do společného jmění manželů. Žalobkyně totiž ½ nemovitosti dostala od svého otce, z druhé poloviny musela při vypořádávání spoluvlastnictví vyplatit paní jméno FO. Prostředky, které byly využity na vyplacení podílu paní jméno FO, pocházely ze společného jmění manželů, konkrétně zejména z prostředků stavebního spoření. Žalovaný je tak přesvědčen, že žalobkyně není výlučným vlastníkem nemovitosti, nýbrž id. ½, kterou žalobkyně získala na základě vypořádání podílového spoluvlastnictví, je v (zaniklém leč nevypořádaném) SJM. Z tohoto důvodu se domnívá, že jako spoluvlastník nemovitosti má nárok nemovitost nadále užívat.

3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle (dále jen ), a zjistil následující skutkový stav: Manželství žalobkyně a žalovaného, uzavřené dne datum před Městským úřadem právnická osoba, bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Benešově č. j. spisová značka ze dne datum (z rozsudku Okresního soudu v Benešově č. j. spisová značka ze dne datum). Žalobkyně je zapsaná v Katastru nemovitostí na LV č. hodnota jako jediný vlastník parc. č. st. Anonymizováno v katastrálním území adresa, jejíž součástí je stavba č. p. Anonymizováno, rod. dům. Jako nabývací titul je uvedeno Usnesení Okresního soudu v Benešově, schválení smíru o vypořádání podílového spoluvlastnictví, č. j. spisová značka ze dne datum. Usnesením Okresního soudu v Benešově, č. j. spisová značka ze dne datum byl schválen smír o vypořádání podílového spoluvlastnictví mezi (v této věci) žalobkyní a paní jméno FO, kterým byla mimo jiné nemovitost přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně se pak zavázala zaplatit paní jméno FO na vypořádání podílového spoluvlastnictví částku ve výši částka (z výpisu z katastru nemovitostí, z usnesení Okresního soud v Benešově, č. j. spisová značka ze dne datum). Dne datum uzavřela žalobkyně a žalovaný smlouvu o zvýšení cílové částky stavebního spoření. Žalobkyně uzavřela tuto smlouvu na zvýšení ve výši částka a žalovaný na zvýšení ve výši částka (z návrhů na zvýšení cílové částky). Žalobkyně vyzvala žalovaného k vyklizení nemovitosti a vypořádání SJM (z výzvy ze dne datum).

4. Soud vzal dále za svá skutková zjištění podle , nesporná (shodná) tvrzení účastníků o tom, že žalobkyně nabyla id ½ na nemovitosti darem od svého otce, tedy do svého výlučného vlastnictví. Dále vzal soud za své nesporné tvrzení, že částka na vypořádání podílového spoluvlastnictví mezi žalobkyní a jméno FO ve výši částka, byla uhrazena z prostředků SJM za trvání manželství žalobkyně a žalovaného, a to se souhlasem obou manželů. Zaniklé SJM nebylo doposud vypořádáno.

5. Stran skutkového stavu soud uzavřel, že žalobkyně a žalovaný byli manželé od roku Anonymizováno do roku Anonymizováno. Žalobkyně nabyla id. ½ na nemovitosti darem od svého otce. V roce Anonymizováno došlo ke schvální smíru, kterým došlo k vypořádání podílového spoluvlastnictví mimo jiné k nemovitosti. Částka na vypořádání ve výši částka byla hrazena z prostředků (dnes již zaniklého, ale nevypořádaného) SJM žalobkyně a žalovaného. Na základě tohoto vypořádání spoluvlastnictví došlo k zápisu do katastru nemovitostí, kdy jako jediný vlastník nemovitosti byla uvedená žalobkyně. Soud si jako předběžnou posoudil právní otázku, zda se podíl ve výši id. ½ na nemovitosti, získaný z finančních prostředků SJM, stal výlučným vlastnictvím žalobkyně, nebo se stal součástí SJM. Došel k závěru, že tento podíl se stal součástí SJM.

6. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení , (dále jen „o. z.“). Podle o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Podle o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

7. Dále soud aplikoval ustanovení , (dále jen „ “), jelikož k nabytí sporného podílu ve výši id. ½ na nemovitosti došlo za platnosti a účinnosti tohoto zákona.

8. Dle společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. Dle , pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.

9. Dále soud odkazuje také na rozsudek NS spisová značka ze dne datum (poukázal na něj žalovaný), ve kterém Nejvyšší sodu judikoval, že majetek nabytý při vypořádání podílového spoluvlastnictví může spadat do SJM. Nic na tom nemění ani skutečnost, že soud při rozhodnutí o vypořádání přikázal věc do výlučného vlastnictví jednoho z manželů, rozhodující budou prostředky, ze kterých dojde k vyplacení vypořádací částky. Konkrétně Nejvyšší soud v rozsudku spisová značka uvádí, že: „Judikatura soudů již dříve zaujala stanovisko, že pokud podle dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, uzavřené mezi jedním z manželů a třetí osobou, nabyl celou věc manžel, stane se (bez zřetele na znění uvedené dohody) spoluvlastnický podíl, za který byla podle § 142 odst. 1 obč. zák. vyplacena náhrada, předmětem bezpodílového spoluvlastnictví manželů, pokud tato náhrada byť i jen z části byla vzata z bezpodílového spoluvlastnictví manželů (srov. k tomu stanovisko bývalého Nejvyššího soudu ČSR ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod poř. č. hodnota, ročník Anonymizováno). Tyto závěry jsou aplikovatelné i na režim společného jmění manželů (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, publikované v časopise Soudní rozhledy pod poř. č. hodnota, ročník Anonymizováno a v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR). Zatímco podle úpravy institutu bezpodílového spoluvlastnictví manželů ve znění účinném do datum neměl tento závěr výslovnou normativní oporu a byl dovozován judikaturou, současné znění § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. výslovně jako výluku z rozsahu společného jmění zakotvuje i majetek nabytý jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela.“ Dále Nejvyšší soud v tomto rozsudku uvedl, že „okolnost, že v souzené věci bylo podílové spoluvlastnictví zrušeno a vypořádáno rozhodnutím soudu (nikoliv dohodou účastníků), není podstatná.“

10. Nad to soud dodává, že rozhodná nebude ani skutečnost, že žalobkyně je jako výlučný vlastník nemovitosti zapsaná v katastru nemovitostí, jelikož i tuto problematiku již vyřešil Nejvyšší soud v rozsudku spisová značka ze dne datum, kde uvedl že, „je-li tedy v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti evidován jen jeden z (bývalých) manželů a druhý tvrdí, že věc je předmětem zaniklého, avšak doposud nevypořádaného SJM, může se domáhat určení, že nemovitost je v zaniklém a doposud nevypořádaném SJM.“

11. V projednávané věci tak soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným bylo v roce Anonymizováno uzavřeno manželství, které trvalo do roku Anonymizováno. Žalobkyně nabyla id. ½ nemovitosti do výlučného vlastnictví darem, druhá id. ½ nemovitosti byla za trvání manželství vyplacena z prostředků SJM. Tato id. ½ nemovitosti se tak ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a judikatury stala součástí SJM, které zaniklo v okamžiku zániku manželství, avšak do dnešního dne není vypořádáno. Jelikož žalobkyně v řízení netvrdila, ani neprokazovala jiný důvod, pro který by žalovaný nemohl předmětnou nemovitost užívat, než to že mu jako bývalá manželka odňala souhlas s užíváním nemovitosti, a žádný jiný právní důvod k užívání nemovitosti mu nesvědčí, ani přes poučení soudu podle 118a neprokázala existenci okolnosti, jejímž následkem by bylo vyjmutí předmětné id. ½ na nemovitosti ze SJM, uzavřel soud, že žalovaný nemovitost užívá na základě platného právního důvodu (přetrvávajícího nevypořádaného společného jmění manželů) a tudíž po něm nelze požadovat vyklizení nemovitosti. Soud proto žalobu zamítl.

12. Pokud jde o žalobkyní navrhovanou judikaturu, soud jí prostudoval a došel k závěru, že je v této věci zcela nepřiléhavá a nelze jí tak na posouzení věci aplikovat.

13. O nákladech řízení soud rozhodl podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně plně úspěšný žalovaný se nároku na náhradu nákladů zcela vzdal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.