Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 102/2026-16
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Tachově rozhodl soudcem JUDr. Ing. Patrikem Kurztéglem, Ph.D., LL.M., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno bytem Adresa žalované
pro zaplacení 30 468 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 836 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbývající části zamítá.
III. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 836 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se ve zbývající části zamítá.III. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit částku 30 468 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené právním předpisem od datum do zaplacení a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že dne datum uzavřela se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalované částku 24 000 Kč. Celková částka splatná spotřebitelem činila podle smlouvy 43 632 Kč. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně uhradila celkem 13 164 Kč, přičemž zbývající dluh činí 30 468 Kč.
2. Usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, soud vyzval žalobkyni k doplnění skutkových tvrzení a důkazů k otázce řádného posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Výzva byla žalobkyni doručena dne datum. Žalobkyně na výzvu nereagovala a žádné další skutečnosti ani důkazy soudu nepředložila.
3. Žalované byla dne datum doručena výzva k vyjádření k žalobě spolu s poučením podle § 115a o. s. ř. o možnosti rozhodnout věc bez nařízení jednání. Žalovaná se k žalobě ani k dalším skutečnostem ve stanovené lhůtě nevyjádřila.
4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř., neboť věc bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, účastníci byli o tomto postupu poučeni a další dokazování nebylo třeba provádět.
5. Soud provedl důkaz smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum, standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, evidenční kartou klienta, platební historií žalované, předžalobní upomínkou ze dne datum a podacím archem právnická osoba ze dne datum.
6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobkyně jako věřitel uzavřela se žalovanou jako spotřebitelkou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Na jejím základě měla žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 24 000 Kč. Smlouva stanovila celkovou částku splatnou spotřebitelem ve výši 43 632 Kč, tvořenou jistinou 24 000 Kč, úrokem ve výši 4 752 Kč, poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši 7 200 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 680 Kč. Úvěr měl být splácen v 60 týdenních splátkách ve výši přibližně 728 Kč.
7. Z platební historie soud zjistil, že žalovaná na úvěr uhradila celkem 13 164 Kč.
8. Z evidenční karty klienta soud zjistil, že před uzavřením smlouvy byly zaznamenány určité údaje týkající se příjmů a výdajů žalované. Současně však zjistil, že jednotlivé údaje uvedené v této listině nejsou bez dalšího vzájemně konzistentní a z listiny samotné nelze zjistit konkrétní způsob, jakým žalobkyně vyhodnotila schopnost žalované úvěr splácet. Z listiny rovněž nevyplývá, jaké konkrétní údaje o příjmech, výdajích a stávajících závazcích žalované byly podkladem pro závěr o její úvěruschopnosti.
9. Z předžalobní upomínky ze dne datum a připojeného podacího archu soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě požadované částky a že dne datum byla doporučená zásilka podána k poštovní přepravě.
10. Na základě provedených důkazů soud učinil skutkový závěr, že mezi účastnicemi byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 24 000 Kč, přičemž žalovaná z takto poskytnutých prostředků uhradila celkem 13 164 Kč. Současně soud zjistil, že žalobkyně ani po výzvě soudu nedoložila konkrétní skutkové okolnosti a důkazy prokazující, jakým způsobem před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalované, z jakých údajů vycházela a jak dospěla k závěru o schopnosti žalované sjednaný úvěr splácet.
11. Soud věc posoudil podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
12. Mezi účastnicemi nebylo sporu o tom, že žalovaná vystupovala při uzavření smlouvy jako spotřebitelka a žalobkyně jako podnikatelka poskytující spotřebitelské úvěry. Právní vztah účastnic je proto vztahem ze spotřebitelského úvěru a dopadá na něj mimo jiné právní úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru.
13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných, spolehlivých, přiměřených a aktuálních informací získaných od spotřebitele a případně z databází umožňujících posouzení jeho úvěruschopnosti.
14. Účelem uvedené právní úpravy je zabránit poskytování úvěrů spotřebitelům, kteří nejsou schopni dostát svým závazkům, a současně chránit spotřebitele před nadměrným zadlužením. Věřitel proto musí být schopen doložit nejen to, že určité informace od spotřebitele získal, ale též že je skutečně vyhodnotil a na jejich základě učinil kvalifikovaný závěr o schopnosti spotřebitele úvěr splácet po celou dobu jeho trvání.
15. Důkazní břemeno ohledně splnění této povinnosti tíží věřitele. Nestačí obecné tvrzení, že byly provedeny kontroly registrů nebo zjišťovány příjmy spotřebitele. Věřitel musí být schopen doložit, z jakých konkrétních údajů vycházel, jaké příjmy, výdaje a jiné závazky spotřebitele zjistil a jakým způsobem dospěl k závěru o jeho schopnosti úvěr řádně splácet.
16. V posuzované věci žalobkyně v žalobě uvedla pouze obecná tvrzení o kontrole některých evidencí a o zjišťování finanční situace žalované. K prokázání těchto tvrzení předložila mimo jiné evidenční kartu klienta. Z této listiny však není zřejmé, jakým konkrétním způsobem byla úvěruschopnost žalované vyhodnocena. Současně listina obsahuje údaje o příjmech, výdajích a disponibilním zůstatku, jejichž vzájemná návaznost není bez dalšího zřejmá a neumožňuje přezkoumat správnost závěru o schopnosti žalované splácet sjednaný úvěr.
17. Právě z tohoto důvodu soud usnesením ze dne datum žalobkyni vyzval, aby svá tvrzení doplnila a předložila konkrétní podklady, z nichž při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela. Žalobkyně byla současně poučena o své povinnosti tvrzení a důkazní povinnosti. Přestože jí byla výzva dne datum řádně doručena, na ni nijak nereagovala a žádné další listiny ani skutková tvrzení soudu nepředložila.
18. Za této situace soud uzavírá, že žalobkyně ani po výzvě soudu neunesla důkazní břemeno k prokázání toho, že před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalované způsobem vyžadovaným § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
19. Následkem porušení této povinnosti je podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru. Právní důvod, na jehož základě účastnice plnily, proto odpadl a jejich vzájemné vztahy je třeba vypořádat podle pravidel o bezdůvodném obohacení.
20. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně žalované poskytla částku 24 000 Kč. Současně bylo prokázáno, že žalovaná na plnění ze smlouvy uhradila celkem 13 164 Kč. Žalované proto zůstalo plnění odpovídající rozdílu mezi poskytnutou částkou a již provedenými úhradami, tedy částce 10 836 Kč.
21. V rozsahu částky 10 836 Kč je proto žaloba důvodná. V důsledku neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru vznikla účastnicím vzájemná povinnost vydat plnění poskytnutá bez právního důvodu. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí obohacení vydat. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované částku 24 000 Kč, zatímco žalovaná uhradila pouze 13 164 Kč. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila ve výši 10 836 Kč, kterou je povinna žalobkyni dle § 2993 občanského zákoníku vydat.
22. Naopak v rozsahu převyšujícím částku 10 836 Kč žaloba důvodná není. Žalobkyně se v této části domáhá plnění představujícího sjednané úroky, poplatky a další náklady úvěru. Tyto nároky však vycházejí z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru, a žalobkyni proto nevzniklo právo na jejich zaplacení. Soud proto žalobu co do částky přesahující 10 836 Kč zamítl.
23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 30 468 Kč s příslušenstvím, avšak úspěch měla pouze ohledně částky 10 836 Kč. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Úspěch žalobkyně v řízení tak činí přibližně 35,56 %, zatímco úspěch žalované přibližně 64,44 %. Žalobkyně proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.
24. Žalovaná byla v řízení převážně úspěšná, avšak ze spisu neplyne, že by jí v souvislosti s řízením vznikly jakékoli účelně vynaložené náklady, jejichž náhradu by bylo možno přiznat. Soud jí proto náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.