Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
50 C 74/2026-84
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem Mgr. Marianem Heresem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B
pro částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka a částku částka v pravidelných měsíčních splátkách částka splatných vždy do každého posledního dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí, a to do měsíce července 2027 včetně, následně v měsíčních splátkách částka, splatných vždy do každého posledního dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem srpnem 2027, a to pod ztrátou výhody splátek.
II. V části požadující zaplatit částku částka a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka od datum do datum, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, částku částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka od datum do datum, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka v pravidelných měsíčních splátkách částka měsíčně, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně, a to pod ztrátou výhody splátek.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, a částku , částka, v pravidelných měsíčních splátkách , částka, splatných vždy do každého posledního dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí, a to do měsíce července 2027 včetně, následně v měsíčních splátkách , částka, , splatných vždy do každého posledního dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem srpnem 2027, a to pod ztrátou výhody splátek.II. V části požadující zaplatit částku , částka, a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, částku , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, se žaloba zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, v pravidelných měsíčních splátkách , částka, měsíčně, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně, a to pod ztrátou výhody splátek.
1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne datum, doplněnou ze dne datum, datum, datum a datum, domáhala na žalované zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela dne datum se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěrový rámec do výše částka. Žalovaná se zavázala žalobkyni úvěr vrátit spolu s příslušenstvím prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 1,53 % z úvěrového rámce. K uzavření smlouvy o úvěru došlo po řádném posouzení úvěryschopnosti žalované. Žalovaná na úvěru uhradila celkem částka. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, poplatků ve výši částka, nákladů na vymáhání ve výši částka a zákonného úroku v kapitalizované výši částka. Žalobkyně se dále domáhala uhrazení zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z dlužné částky od datum do zaplacení.
Žalobkyně dále uzavřela dne datum se žalovanou smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši částka. Žalovaná se zavázala žalobkyni úvěr vrátit spolu s příslušenstvím prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši částka. K uzavření smlouvy o úvěru došlo po řádném posouzení úvěryschopnosti žalované. Žalovaná na úvěru uhradila celkem částka. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, poplatků ve výši částka, nákladů na vymáhání ve výši částka a zákonného úroku v kapitalizované výši částka. Žalobkyně se dále domáhala uhrazení zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z dlužné částky od datum do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že namítla absolutní neplatnost úvěrových smluv z důvodu řádně nepřezkoumané úvěryschopnosti žalované před poskytnutím úvěru.
3. Soud ve věci nařídil jednání, ze kterého se žalobkyně omluvila. Jelikož nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání, postupoval soud dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně. Žalovaná, která se na jednání dostavila, navrhla s ohledem na její nepříznivou finanční situaci splátkový kalendář ve výši částka měsíčně, po roce splácení pak ve výši částka měsíčně.
4. Z provedeného dokazovaní soud zjistil následující skutkový stav:
5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr s úvěrovým limitem do výše částka. Žalovaná se zavázala žalobkyni úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 9,88 % ročně a pojištěním ve výši 8,9 % měsíčně prostřednictvím pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1,526 % z úvěrového rámce, tj. částka. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla mezi stranami dohodnuta smluvní pokuta ve výši částka a náklady na vymáhání ve výši částka za měsíc vymáhání.
6. Z karty zákazníka se podává, že žalovaná v době poskytnutí úvěru žalobkyní pobírala příjem ve výši částka měsíčně. Na nákladech spojených s bydlením hradila částka měsíčně. Lustrace databází SOLUS, NRKI, ISIR, CEE a MVCR byla s negativním výsledkem.
7. Výpis z čerpání, splátek a úhrad prokazuje, že žalovaná celkem načerpala úvěr ve výši částka, uhradila částka.
8. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne datum vyplývá, že žalovaná byla vyzvána ke splacení dlužné částky ve lhůtě 14 dnů.
9. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši částka. Žalovaná se zavázala žalobkyni úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 13,72 % ročně a pojištěním ve výši 8,9 % měsíčně prostřednictvím pravidelných 96měsíčních splátek ve výši částka. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla mezi stranami dohodnuta smluvní pokuta ve výši částka a náklady na vymáhání ve výši částka za měsíc vymáhání.
10. Z karty zákazníka se podává, že žalovaná v době poskytnutí úvěru žalobkyní pobírala příjem ve výši částka měsíčně. Na nákladech spojených s bydlením hradila částka měsíčně. Lustrace databází SOLUS, NRKI, ISIR, CEE a MVCR byla s negativním výsledkem.
11. Výpis z čerpání, splátek a úhrad prokazuje, že žalovaná celkem načerpala úvěr ve výši částka, uhradila částka.
12. Z opisu výpisu proplacení smlouvy č. hodnota se podává, že z poskytnuté částky úvěru ve výši částka byla částka ve výši částka poskytnuta na konsolidaci dluhu na smlouvu č. hodnota u právnická osoba., částka ve výši částka na konsolidaci dluhu ze smlouvy č. hodnota u žalobkyně a částka ve výši částka na konsolidaci dluhu ze smlouvy č. hodnota u právnická osoba a. s. Zbylá částka ve výši částka byla bezúčelově čerpána ze strany žalované.
13. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne datum vyplývá, že žalovaná byla vyzvána ke splacení dlužné částky ve lhůtě 14 dnů.
14. Z úvěrové zprávy se podává, že žalovaná měla uzavřeno 8 splátkových kontraktů, na které splácela částka měsíčně, a 2 nesplátkové.
15. Z výpisů z účtu za březen 2022 a leden 2023 se podává, že žalobkyně si vyžádala tyto výpisy od žalované před uzavřením předmětných úvěrových smluv. Současně z nich vyplývá, že žalovaná ani v jednom z uvedených měsíců nebyla schopna hospodařit se svými prostředky tak, aby pokryla své výdaje bez dalšího zadlužení prostřednictvím spotřebitelského úvěru, a to za situace, kdy výše každého z poskytnutých úvěrů převyšovala částka.
16. Z předžalobní výzvy ze dne datum (včetně dokladu o odeslání) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.
17. Ze zbylých listinných důkazů nebyly zjištěny žádné skutečnost potřebné pro rozhodnutí ve věci.
18. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po datum).
19. Dle § 580 odst. 1 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
20. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
21. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
22. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
23. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
24. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
25. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
26. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
27. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
28. Dle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
29. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že žalobkyně se žalovanou jako spotřebitelem uzavřela předmětné smlouvy o úvěru, na jejímž základě žalovaná vyčerpala úvěr ve výši částka a úvěr ve výši částka. Žalovaná se zavázala žalobkyni první úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 9,88 % ročně a pojištění ve výši 8,9 % měsíčně prostřednictvím pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1,526 % z úvěrového rámce, tj. částku částka. Druhý úvěr se žalovaná zavázala žalobkyni vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 13,72 % ročně a pojištěním ve výši 8,9 % měsíčně prostřednictvím pravidelných 96měsíčních splátek ve výši částka. Žalovaná na první úvěr uhradila celkem částka a na druhý úvěr celkem částka.
30. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
31. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka, ze dne datum věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.
32. Byť shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru.
33. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.
34. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaná nemusela neplatnost smluv o úvěru namítat, naopak soud byl povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti. Podstatné je, že úvěruschopnost nebyla žalobkyní řádně posouzena před poskytnutím obou úvěrů žalované. Žalobkyně se v žalobě u posouzení úvěryschopnosti žalované omezila na sdělení, že při posuzování majetkové situace žalované vycházela z lustrace databází SOLUS, NRKI, ISIR, CEE, ověření platnosti občanského průkazu MVCR, z údajů sdělených žalovanou a dále z předložených výpisů z bankovního účtu žalované. K posouzení úvěruschopnosti pak žalobkyně soudu předložila pouze karty zákazníka a výpisy z bankovního účtu žalované. Z předložených výpisů nicméně vyplývá skutečnost, že žalovaná nedokázala řádně hospodařit se svými finančními prostředky, aniž by byla závislá na příjmu ze spotřebitelského úvěru. Soud tak nemohl ověřit správnost údajů uvedených v zákaznických kartách, když další podkladové listiny soudu předloženy nebyly. Žalobkyně, ačkoliv byla soudem vyzvána nepředložila soudu žádný další důkaz o tom, že se skutečně zabývala řádným zjišťováním majetkových poměrů žalované včetně jejích výdajů, neboť soudu nedoložila žádné doklady o příjmech žalované ani žádné doklady o výdajích žalované (výdaje na nájem, další poplatky spojené s bydlením apod.). Ohledně příjmů i výdajů žalované se tak žalobkyně omezila toliko na její, ničím neověřená, tvrzení. Posouzení úvěruschopnosti žalované tak podle soudu s ohledem na zjištěné okolnosti nebylo provedeno v souladu se shora citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru ani s uvedenou judikaturou, natož s odbornou péčí.
35. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, představuje částka ve výši částka ohledně prvního nároku žalobkyně a částka ve výši částka ohledně druhého nároku, poskytnuty žalované bezdůvodné obohacení, které je žalovaná dle § 2991 o.z. a § 2993 o.z. povinna vrátit žalobkyni. Z úvěrových výpisů vyplývá, že žalovaná na první dlužnou částku uhradila částka a na druhou dlužnou částku částka. Žalovaná je tak povinna žalobkyni vrátit rozdíl ve výši částka a rozdíl ve výši částka (viz výrok I).
36. Soud žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení z této částky ve smyslu § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, z nichž by byl zřejmý okamžik vzniku prodlení žalované s úhradou dlužných částek. Dle rozsudku NS ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Soud vzhledem k složité životní a finanční situaci žalované, vyhověl soudu její žádosti a uložil ji povinnost hradit dluh v měsíčních splátkách po částka, a to do července 2027 včetně a následně ve splátkách po částka počínaje měsícem srpen 2027. Soud nechtěl žalovanou vystavit bezprostřední hrozbě exekuce, jež by nastala při vyšších splátkách nebo krátké lhůtě k plnění, a uvěřil, že má snahu dluh uhradit. Splátky byly stanoveny tak, aby byl dluh splacen v přiměřené době. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že při prodlení s jedinou splátkou se stává celý dluh okamžitě splatným, což má být pro žalovanou dostatečnou motivací k řádnému plnění.
37. Ve zbývající části, tedy co do zbývající jistiny a zákonných úroků z prodlení, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (viz výrok II).
38. O náhradě nákladů řízení (viz výrok III) soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná do částky částka, což představuje 55,42 % ve věci. Žalovaná byla úspěšná co do částky částka, spolu s příslušenstvím coby zákonných úroků z prodlení (viz např. usnesení NS ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo usnesení NS ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka), což představuje 44,58 % ve věci. Rozdíl činí 10,84 %. V tomto rozsahu má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka a účast na jednání soudu) dle § 7 bod 6 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 4 x částka (z tarifní hodnoty částka, když k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tj. celkem odměna částka, náhrada hotových výdajů za 4 úkony právní služby po částka dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. tj. částka, dále DPH ve výši částka a zaplacený soudní poplatek částka, celkem tedy částka. Z toho má žalobkyně právo na náhradu 10,84 %, tj. částka, která bude s ohledem na žádost žalované a její současnou životní a majetkovou situaci hrazena v měsíčních splátkách ve výši částka, pod následkem ztráty výhody splátek podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
39. Soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.