Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
40 C 102/2026-14
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní Mgr. Bc. Lucií Koupilovou ve věci
žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně
sídlem Bulharská 996/20, 101 00 Praha
zastoupená advokátem jméno advokáta
sídlem adresa advokáta
proti
žalovanému:Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, IČO: IČO žalovaného
sídlem Adresa žalovaného
o zaplacení 19 863,55 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 699 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 699 Kč od 16. 6. 2025 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení smluvního úroku z prodlení kapitalizovaného za období od 16. 6. 2025 do 13. 9. 2025 částkou 6 164,55 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Opavě doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 994 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně, jméno advokáta
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 699 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 699 Kč od 16. 6. 2025 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení smluvního úroku z prodlení kapitalizovaného za období od 16. 6. 2025 do 13. 9. 2025 částkou 6 164,55 Kč, se žaloba zamítá.III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Opavě doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 994 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně, , jméno advokáta
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 863,55 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 16. 5. 2025 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. hodnota, přičemž žalovaný byl v době uzavření smlouvy podnikatelem a úvěr mu byl poskytnut v souvislosti s podnikatelskou činností. Na základě smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla dne 16. 5. 2025 na účet žalovaného č. č. účtu úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen do 15. 6. 2025. Žalovaný se současně zavázal uhradit žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 35 % p. m. z jistiny, tj. 3 500 Kč a dále poplatek za „Expresní projednání žádosti“ ve výši 199 Kč. Žalovaný svůj závazek úvěr spolu s poplatkem uhradit v době splatnosti nesplnil. Dle čl. 4.1. smlouvy se žalovaný dále zavázal uhradit žalobkyni smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z celkové dlužné částky po dobu prvních 90 dní prodlení, tedy za období od 16. 6. 2025 do 13. 9. 2025, jehož kapitalizovaná výše činí 6 164,55 Kč. Celková výše nároků žalobkyně tak činí celkem 19 863,55 Kč. Přestože byl žalovaný k úhradě dluhu vyzván předžalobní výzvou ze dne 17. 4. 2026, svůj dluh neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 30. 9. 2026. Žalobkyně ani žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavili. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
4. Soud provedl dokazování listinami a zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru a potvrzení o platbě zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému v souvislosti s jeho podnikatelskou činností úvěr ve výši 10 000 Kč, který mu dne 16. 5. 2025 vyplatila na jeho účet. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 35 % p. m. z jistiny a poplatkem za službu „Expresní projednání žádosti“ ve výši 199 Kč vrátit do 30. dnů od jeho poskytnutí. Pro případ prodlení bylo sjednáno právo žalobkyně na úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky po dobu prvních 90 dnů prodlení, následně ve výši 0,1 % denně od 91. dne prodlení až do zaplacení. Dále bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému dne 15. 4. 2026 předžalobní výzvu (předžalobní výzva). Další důkazy soud pro nadbytečnost neprováděl.
5. Žaloba je důvodná toliko částečně. Podle § 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) platí, že kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele (odst. 1). Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 o. z. se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele (odst. 2). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení č. 351/2013 Sb., pokud si strany neujednaly jinou výši. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
6. Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., přičemž se jednalo o podnikatelskou smlouvu, neboť oba jednali v rámci své podnikatelské činnosti. Žalovaný čerpal finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a byl podle smlouvy povinen tyto peněžní prostředky vrátit žalobkyni spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru a za expresní vyřízení žádosti. Žalovaný se dostal do prodlení, dlužnou částku ve lhůtě splatnosti neuhradil. Účastníci si sjednali, že pro případ prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky vznikne žalobkyni nárok na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky po dobu prvních 90 dní prodlení. Soud má za to, že takové je ujednání je dle § 588 o. z. v tomto konkrétním případě neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. Posouzení souladu či rozporu právního jednání s dobrými mravy podle § 1 odst. 2 o. z. a § 547 o. z. závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu, neboť tato ustanovení jsou normami, jejichž hypotéza není právním předpisem stanovena. V takovém případě je soud povinen posoudit soulad příslušného ujednání s dobrými mravy vzhledem ke všem okolnostem, které ke sjednání úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky vedly a jež existovaly v době uzavření Smlouvy. Je třeba se zabývat například rizikovostí obchodu vzhledem k předchozímu chování dlužníka či k jeho tehdy aktuální situaci, rozsahem očekávatelných škod na straně věřitele, významem případného nesplaceného dluhu pro věřitele, dalším obsahem posuzované smlouvy, skutečností, zda na prodlení dlužníka byly vedle úroku z prodlení navázány i další smluvní sankce plnící obdobné funkce, obchodními zvyklostmi stran a dalšími relevantními okolnostmi (viz rozsudky Nejvyššího soudu: ze dne 19. 10. 2021, sp. zn. 23 Cdo 765/2020; ze dne 22. 9. 2020, sp. zn. 32 Cdo 1490/2019-II, ze dne 24. 6. 2021, sp. zn. 23 Cdo 3120/2021).
7. Soud proto při posouzení zohlednil, že smluvní úrok ve výši 0,5 % denně z jistiny a poplatků (tyto jsou fakticky úrokem) představuje za 90 dní částku 6 164,55 Kč. Žalovanému tak za 90 dní vznikla povinnost zaplatit žalobkyni za úvěr ve výši 10 000 Kč celkovou částku 19 863,55 Kč, tedy téměř dvojnásobnou částku. Žalobkyně jako podnikatelka poskytující nebankovní půjčky a úvěry poskytla žalovanému jako drobnému podnikateli – živnostníkovi úvěr v nižší částce (10 000 Kč). Půjčením takového finančního obnosu žalobkyni nemohla vzniknout výrazná škoda a nezaplacení úvěru jistě žádným způsobem neovlivnilo podnikání žalobkyně. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud návrh žalobkyně na zaplacení smluvního úroku z prodlení v kapitalizované výši 6 164,55 Kč ve výroku II. zamítl, když ujednání o takové výši úroku z prodlení vyhodnotil jako neplatné. Podle § 1802 věta první o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Ve zbytku soud žalobě vyhověl a žalobkyni přiznal toliko zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
8. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen doplatek soudního poplatku za žalobu podle položky 2 bodu 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „sazebník“). Předmětem řízení je částka 10 199 Kč. Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1. písmena a) sazebníku 1 000 Kč, žalobkyně dosud zaplatila jen 800 Kč, proto byla zavázána k doplacení částky 200 Kč.
9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 400 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění (dále jen „a. t.“), tj. 1 200 Kč, a náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 6 a. t.; to vše zvýšené o DPH ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o.s.ř. v částce 315 Kč. Žalobkyně byla úspěšná v 69 %, soud jí proto přiznal náhradu nákladů ve výši 38 % z celkové částky 2 615 Kč, tj. 994 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám advokáta žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci.