Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 88/2025-34
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Punčochářem ve věci
žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno, IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno
pro určení neoprávněnosti a znepřístupněné evidence Anonymizováno
takto:
I. Žaloba, aby soud určil, že žalobce nevěděl, ani vědět nemohl, že je bez svého souhlasu či svobodné vůle evidován ve svazku Anonymizováno (Anonymizováno) č.hodnota jako osoba uvedená v § 3 odst. 1 písm. c) zákona Anonymizováno č. 279/1992 Sb. , se zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby soud určil, že žalobce nevěděl, ani vědět nemohl, že je bez svého souhlasu či svobodné vůle evidován ve svazku , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ) č., hodnota, jako osoba uvedená v § 3 odst. 1 písm. c) zákona , Anonymizováno, č. 279/1992 Sb. , se zamítá.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobou označenou jako „o určení neoprávněnosti a znepřístupnění neoprávněné evidence v seznamech Anonymizováno“ se žalobce mj. (část předmětu sporu byla vyloučena k samostatnému projednání) domáhal určení, že žalobce nevěděl, ani vědět nemohl, že je bez svého souhlasu či svobodné vůle evidován ve svazku Anonymizováno (Anonymizováno) č. hodnota. Při projednávání sporu o určení o neoprávněnosti evidence (Městský soud v Anonymizováno pod č.j. spisová značka a Vrchní soudu v Anonymizováno čj. spisová značka) žalobce zjistil, že byl Anonymizováno Anonymizováno zaregistrován pod reg. č. hodnota jako agent této služby, která měla být součástí III. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Složitá organizační struktura a zaměření Anonymizováno (dále Anonymizováno) v návaznosti na úkoly a charakter budování ozbrojených sil Anonymizováno byly natolik nepřehlednými, zejména pro osobu neznalou složek Anonymizováno a Anonymizováno, že v daném případě bylo zcela vyloučeno, aby jmenovaný mohl rozpoznat rozdíl mezi povinnostmi vojáka základní služby a zájmem Anonymizováno, v situaci, kde v osobě velitele jméno FO splývala role přímého nadřízeného vojáka prezenční služby a řídícího organu. Tedy jako člověk, neznalý struktur jak Ministerstva Anonymizováno a Anonymizováno bezpečnosti, tak Ministerstva Anonymizováno Anonymizováno – a jeho zpravodajských složek a tím méně pak specifické Vojenské kontrarozvědky byl v důsledku jejího a evidentně účelového jednání příslušníků Anonymizováno vmanipulován do administrativních výkazů, což negativně ovlivňuje jeho život až do dnešních dní. Od samotné evidence, resp. od ukončení spolupráce, uplynulo více než 36 let a tehdy utajované skutečnosti nejsou nijak chráněny. Je tedy namístě takovou evidenci dále nevést, resp. o takové evidenci dále neinformovat, protože nemůže na současných společenských vztazích ničeho měnit. Může pouze způsobovat vážný neoprávněný zásah státu nebo veřejných organizací do osobnostních práv občana. Žalobce je zastaven ve svém kariérním růstu z důvodu existence záznamu v evidenci, do níž se dostal bez své vůle a svého vědomí, z důvodu zneužití jeho neznalosti během základní vojenské služby vyplývající z výkonu branné povinnosti. Tento záznam představuje zátěž, která se reálně nijak ze strany plnění jeho pracovních povinností neprojevila. S ohledem na jeho pracovní výsledky a dlouholetou loajalitu nejen k právnická osoba je i přes existenci záznamu v evidenci osobou bezpečnostně spolehlivou. Žalobce dále poukázal na dehonestující účinky spojené s označení konkrétní osoby jako spolupracovníka (konfidenta) policejních orgánů. Zdůrazňuje, že nikdy s Anonymizováno vědomě nespolupracoval a ke spolupráci se nikdy nezavázal. Skutečnost neoprávněné evidence fyzické osoby v materiálech Anonymizováno bezpečnosti jednoznačně představuje neoprávněný zásah do osobnostních práv.
2. Žalovaná uvedla, že vydala žalobci dne datum pod č.j. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno a dne datum pod č.j. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno osvědčení, kterými bylo shodně konstatováno, že žalobce byl evidován jako osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 451/1991 Sb. a dne datum pod č.j. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno osvědčení, kterým bylo konstatováno, že žalobce byl evidován jako osoba uvedená v § 3 , odst. 1, písm. c) zákona Anonymizováno č. Anonymizováno/1992 Sb. Z dochovaných archivních materiálů lze dovodit, že evidence žalobce jako spolupracovníka Anonymizováno bezpečnosti byla provedena v souladu s tehdy platnou směrnicí Anonymizováno-Anonymizováno-I-3 ze dne datum, materiály obsahují podstatné náležitosti, týkající se zavázání žalobce. Žalovaná konstatuje, že dle směrnice (čl. 46) postačoval i ústní souhlas se spoluprací. Vzhledem k tomu, že žalobce vlastnoručně podepsal Slib o spolupráci a účastnil se schůzek s řídícím orgánem a rovněž následně podepsal Závazek mlčenlivosti, je žalovaná toho názoru, že žalobce, přestože byl mladého věku, věděl, že se zavázal ke spolupráci se Anonymizováno bezpečnostní a byl schopen rozlišit povinnosti vojáka základní služby a spolupráci s Anonymizováno. Z předloženého archivního materiálu (Zprávy o získání ke spolupráci) rovněž vyplývá, že řídícím pracovníkem žalobce byl mjr. Anonymizováno (nikoliv velitel roty právnická osoba), který rovněž se žalobcem provedl vázací akt. Formulace žalobního petitu pak neodpovídá již ustálené soudní judikatuře, když v řízení o ochranu osobnosti soud zjišťuje pouze oprávněnost či neoprávněnost evidence v materiálech bývalé Anonymizováno bezpečnosti, tj. zejména, zda se tak stalo v souladu s (interními) předpisy právního předchůdce žalované (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Na základě výše uvedeného, především pak z předložených materiálů je zřejmé, že žalobce byl evidován ve svazku Anonymizováno (Anonymizováno) č. hodnota jako osoba uvedená v § 3 odst. 1 písm. c) zákona Anonymizováno č. 279/1992 Sb. oprávněně. Žalovaná proto navrhuje, aby soud po provedení nezbytného důkazního řízení žalobu v celém rozsahu zamítl.
3. Z provedených důkazů soud zjistil následující. právnická osoba vydalo dne datum podle zákona č. Anonymizováno/1991 Sb. Osvědčení č.j. Anonymizováno-Anonymizováno-/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno, podle kterého byl tituly před jménem jméno FO evidován jako osoba uvedená v § 3 odst. 1 písm. c) zákona Anonymizováno č. Anonymizováno/1992 Sb. Rozsudkem Městského soudu v Anonymizováno č.j. spisová značka ze dne datum (potvrzeno rozsudkem Vrchního soudu v Anonymizováno čj. spisová značka ze dne datum) byla zamítnuta žaloba, aby bylo určeno, že žalobce byl evidován neoprávněně v materiálech Anonymizováno bezpečnosti jako osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 451/1991 Sb. Z odůvodnění vyplývá, že soud zkoumal, zda na základě materiálů předložených žalovaným je evidence žalobce v materiálech bývalé Anonymizováno bezpečnosti oprávněná či nikoliv. Listinnými důkazy i výpověďmi svědků bylo prokázáno, že žalobce podepsal slib ke spolupráci s bývalou Anonymizováno bezpečností Anonymizováno, která byla součástí III správy Anonymizováno a slib mlčenlivosti. Žalovaný rovněž prokázal, že žalobce se ke spolupráci s bývalou Anonymizováno, resp. s Anonymizováno, která byla součástí III. Správy, zavázal dobrovolně, a že evidence žalobce v materiálech bývalé Anonymizováno bezpečnosti je oprávněná, což prokazuje existence závazku ke spolupráci a slibu mlčenlivosti. Nedošlo tudíž k neoprávněnému zásahu do osobnostních práv žalobce.
4. S předložených archívních materiálu soud zjistil, že ve vztahu k žalobci se zachovaly řádky z registračního a archivního protokolu a svazek tituly před jménem číslo. A-Anonymizováno, ze kterého vyplývá, že žalobce byl evidován pod reg. číslem hodnota jako agent s krycím jménem „Anonymizováno“. Ke spolupráci byl získán dne datum. Ve svazku je mimo založeno Anonymizováno ze dne datum, Návrh na získání ke spolupráci ze dne datum, Zpráva o získání ke spolupráci ze dne datum, ručně psaný Anonymizováno o spolupráci, Anonymizováno mlčenlivosti ze dne datum a Závěrečná zpráva ze dne datum. Ze Zprávy o získání ke spolupráci vyplývá, že dne datum byl se žalobcem proveden vázací akt jeho řídícím orgánem mjr. Kotalem, žalobci byla nabídnuta spolupráce s Anonymizováno po dobu jeho vojenské služby. Žalovaný nabízenou spolupráci přijal, byly mu vysvětleny zásady spolupráce s Anonymizováno. Žalobce sepsal a podepsal vlastnoručně Anonymizováno o spolupráci a zvolil si krycí jméno. Žalobce vlastnoručně podepsal rovněž Anonymizováno mlčenlivosti.
5. Z dopisu tituly před jménem jméno FO tituly za jménem jako ředitele odboru archivu bezpečnostních složek vyplývá, že k datu datum se v rámci šetření neprokázalo založení a vedení osobního svazku jméno FO. V dopise je dále uvedeno, že probíhá vyhodnocování dalších archívních materiálů. Tento důkaz je třeba hodnotit s přihlédnutím k datu vyhotovení jako irelevantní, neboť výše uvedené důkazy prokazují, že následně byly objeveny další archivní materiály.
6. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.
7. Podle § 81 odst. 1 občanského zákoníku (z.č. 82/2012 Sb. ) je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.
8. Podle § 81 odst. 2 téhož zákona ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.
9. Podle § 82 odst. 1 téhož zákona člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.
10. Lze souhlasit se žalobcem že obecně je společností vnímáno, že označení konkrétní osoby jako spolupracovníka (konfidenta) policejních orgánů je pro takovou osobu krajně dehonestující, pravidelně spojené s faktickým morálním vyloučením této osoby ze „slušné“ společnosti. Aktuálně to zcela jednoznačně platí zejména tehdy, kdy je fyzická osoba označena jako někdejší spolupracovník bývalé Anonymizováno bezpečnosti. Takovéto veřejné označení jakékoliv osoby s sebou pravidelně nese (a to i v případě možného pozdějšího dementování takové informace) především obecné snížení důvěryhodnosti a vážnosti této osoby v širokém spektru příjemců informace se všemi s tím spojenými (resp. z této skutečnosti vyplývajícími) konsekvencemi pro postiženou osobu. V těchto případech jde v zásadě vždy o zvlášť citelný zásah do osobnostních práv postižené fyzické osoby, neboť takto je zřetelně vnímán i většinou společnosti. (Anonymizováno Anonymizováno spisová značka). Stejně tak lze přisvědčit žalobci, že v řízení o ochranu osobnosti soud nezkoumá, zda žalobce spolupracoval či naopak nespolupracoval s orgány Anonymizováno bezpečnosti, ale zjišťuje se pouze oprávněnost či neoprávněnost jeho evidence v materiálech bývalé Anonymizováno bezpečnosti – ale s ohledem na mnohdy specifické postupy a metody orgánů Anonymizováno při získávání tajných spolupracovníků je nezbytné k projevenému volnímu vztahu tzv. získané osoby“ přihlížet. Proto je třeba rozlišovat mezi případy, kdy byla pro spolupráci získaná osoba, která pro spolupráci projevila bezvýhradný souhlas a mezi situacemi, kdy takový souhlas nedala.
11. Nelze však již přisvědčit žalující straně, že by zde nebyl ze strany spolupracující dán souhlas se spoluprací. Jak vyplývá z výše uvedených pravomocných rozhodnutí (a předložených důkazů) žalovaný nabízenou spolupráci přijal, byly mu vysvětleny zásady spolupráce s Anonymizováno. Žalobce sepsal a podepsal vlastnoručně Anonymizováno o spolupráci a zvolil si krycí jméno. Žalobce vlastnoručně podepsal rovněž Anonymizováno mlčenlivosti.
12. Naléhavý právní zájem o určení právního vztahu nebo práva je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým; žaloba domáhající se určení nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti. Určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva; není proto opodstatněna tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny a kde je proto právním prostředkem ochrany právního vztahu nebo práva žaloba o plnění. V případě, kdy lze žalovat o splnění povinnosti, může však být naléhavý právní zájem na určení dán tehdy, jestliže se určovací žalobou vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu, a předejde se tak případným dalším žalobám o plnění nebo jestliže žaloba o plnění neřeší a ani nemůže řešit celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva. Určovací žaloby slouží potřebám praktického života a nemohou vést ke zbytečnému rozmnožování sporů. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je proto současně dán jen tehdy, jestliže je (objektivně vzato) způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva. (Anonymizováno, Anonymizováno. § 80 [Druhy žalob]. In: Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, adresa a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. adresa: právnická osoba. Anonymizováno, 2009, s. 527–528.)
13. Předmětem určovací žaloby je otázka, zda tu právní poměr nebo právo je či není. Právní poměr je právní vztah mezi konkrétními subjekty (osobami), který je upraven právem a z něhož plynou vzájemná práva a povinnosti. Typicky jde např. o smluvní vztah, vlastnický nebo spoluvlastnický vztah, pracovněprávní vztah či členský vztah v právnické osobě. U určovací žaloby se tedy často určuje, že mezi žalobcem a žalovaným (ne)trvá nebo (ne)existuje určitý právní vztah. Právo je konkrétní subjektivní právo určité osoby, tedy oprávnění, které právní řád přiznává (např. vlastnické právo, právo na zaplacení určité částky, právo na vydání věci apod.). U ochrany osobnosti se proto typicky na „určení, že byl zásah“, ale na povinnost: zdržet se zásahu a odstranit následky (viz § 82 odst. 1 o. z.).
14. Z obsahu žaloby je zároveň zřejmé, že ačkoliv žalobce požaduje určení, zda věděl či mohl vědět o svojí evidenci, cílem žaloby je dosáhnout zamezení důsledků této evidence v osobním, a především pracovním, životě. V tom spatřuje žalobce naléhavý právní zájem. Jinými slovy se snaží obejít již pravomocná rozhodnutí o oprávněnosti této evidence, která tvoří překážku věci rozhodnuté (§ 159a o.s.ř. ).
15. Pokud se žalobce domáhá uřčení, zda věděl či mohl vědět o svojí evidenci, není zde dán právní zájem na tomto určení, protože povědomí žalobce o evidenci není ani právním poměrem, ani právem žalobce, ale subjektivním mentálním stavem žalobce.
16. Obdobnou situaci řešil Ústavní soud, který dospěl k závěru, že nemá rozumnou oporu představa, že by bylo možné se žalobou o určení ve smyslu § 80 písm. c) o.s.ř. efektivně domáhat určení, k němuž stěžovatel fakticky směřuje, resp. jež dal výslovně najevo jak v dovolání (že "nespolupracoval a tedy fakticky nebyl spolupracovníkem Anonymizováno bezpečnosti") tak v ústavní stížnosti (zda "skutečně vykonával činnost uvedenou v evidenci"). Zde totiž nejde o určení "zda tu právní vztah nebo právo je či není", nýbrž o určení faktické skutečnosti, jak (v jaké míře, případně jakým způsobem) byl závazek z vázacího aktu reálně vykonáván, a takový požadavek žalobě předjímané ustanovením § 80 písm. c/ o.s.ř. podřaditelný zjevně není. (Usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno)
17. V návaznosti na výše uvedené má soud za to, že se nelze domáhat určení, zda žalobce nevěděl, ani vědět nemohl o svojí evidenci. I kdyby soud rozhodnul o tom, že žalobce o evidenci nevěděl a ani nemohl vědět, nezměnilo by to žádným způsobem jeho práva a právní postavení. V souladu s výše uvedenými rozhodnutími je tato evidence oprávněná a v souladu s platnými právními předpisy (pro stručnost soud odkazuje na citovaná rozhodnutí). Takové rozhodnutí nemůže být ani podkladem pro případný souběžně vedený spor o znepřístupnění tohoto záznamu, neboť ze žádného ustanovení zákona nevyplývá, že by evidence byla vázána na vědomost žalobce o splnění podmínek. I kdyby tomu tak bylo, řešil by soud tuto otázku jako předběžnou.
18. Odkaz v žalobě na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. spisová značka není přiléhavý, neboť zde posuzovaný případ se týkal žalobkyně, která byla veřejně (vydavatelem týdeníku) označena za spolupracovníka Anonymizováno, kdy subjekt, který se zásahu dopustil, věděl o existenci pravomocného rozsudku o určení neoprávněnosti evidence žalobkyně v materiálech bývalé Anonymizováno bezpečnosti.
19. Nad rámec výše uvedeného soud po provedeném dokazování nedospívá ani k závěru, že by žalobce o své evidenci nevěděl a vědět nemohl. Soud rozhoduje podle stavu ke dni vyhlášení rozhodnutí, kdy už samotná žaloba, jakož i předcházející spory, prokazují vědomost těchto skutečností po řadu let, a v žalobě není žádný bližší časový údaj, k jakému by se údajná nevědomost vázala. Z provedeného dokazování rovněž vyplývá, že žalobce nabízenou spolupráci přijal, byly mu vysvětleny zásady spolupráce s Anonymizováno, sepsal a podepsal vlastnoručně Slib o spolupráci a zvolil si krycí jméno, rovněž vlastnoručně podepsal rovněž Závazek mlčenlivosti. Za daných okolností lze stěží uvěřit, že by si žalobce nebyl vědom své evidence ve svazcích Anonymizováno.
20. Z výše uvedených důvodů soud žalobu zamítnul.
21. náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva Anonymizováno č. Anonymizováno/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.