Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 96/2026-15
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Slušným ve věci
žalobkyně: Anonymizováno Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o 27 690 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do:
zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení ve výši 12 %,
částky 6 240 Kč,
částky 1 450 Kč.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 885 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do:zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 12 %,částky 6 240 Kč,částky 1 450 Kč.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 885 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou domáhá po žalované straně zaplacení částky 27 690 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodňuje tím, že dne datum poskytla žalované straně spotřebitelský úvěr na dobu neurčitou s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč. Žalovaná strana však poskytnutý úvěr řádně nesplácela, žalobkyně proto úvěr ke dni datum zesplatnila. Žalobkyně požaduje po žalované straně rovněž úhradu smluvní pokuty ve výši 6 240 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 450 Kč.
2. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila.
3. Strany na základě výzvy soudu souhlasily, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. V řízení učinil soud na základě listinných důkazů následující závěr o skutkovém stavu.
1/ Žalobkyně coby poskytovatel spotřebitelských úvěrů uzavřela s žalovanou stranou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě, které mohla žalovaná strana čerpat úvěr do výše 20 000 Kč. Žalobkyně poskytla žalované straně dne datum částku 20 000 Kč (smlouvou o úvěru, potvrzením o schválení úvěru, potvrzením o provedené platbě). Žalovaná strana se ve smlouvě zavázala, že úvěr bude splácet v měsíčních splátkách splatných 18. dne v měsíci. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) byla sjednána ve výši 5580 %, úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % měsíčně, smluvní pokuta pro případ prodlení byla sjednána ve výši 0,1 % denně z částky v prodlení (smlouvou o úvěru). Součástí smlouvy byl i sazebník poplatků (sazebníkem poplatků).
2/ Žalobkyně prověřila žalovanou stranu v databázích CRIF, DOLUD, TELCO SCORE, CEE, v insolvenčním rejstříku a v databázi neplatných OP, žalobkyně měla dále k dispozici výpis z účtu žalované strany za období od datum do datum. Pokud jde o příjmy žalované strany za měsíc březen Anonymizováno, žalované straně přišly na účet dne datum částky 16 000 Kč, 8 000 Kč a 11 000 Kč, všechny označené jako půjčka od žalobkyně, na účet dále přišla dne datum částka 17 000 Kč z úvěru od společnosti Anonymizováno, dne datum částka 2 500 Kč z půjčky od společnosti právnická osoba a dne datum částka 1 412,19 Kč z půjčky od společnosti právnická osoba Dne datum žalovaná strana dostala Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno ve výši 16 578 Kč a dne datum Anonymizováno od Anonymizováno Anonymizováno ve výši 4 900 Kč. Žalovaná strana platila desetitisícové částky na účet jméno FO. Ve dnech Anonymizováno. Anonymizováno. a datum žalovaná strana splácela tři různé úvěry v částkách 379,97 Kč, 551,25 Kč, 1 833,62 Kč a 1 510,15 Kč (procesem žádosti o úvěr a uzavření smlouvy z pohledu klienta, doklady ověření úvěruschopnosti).
3/ Žalovaná strana nesplácela řádně, žalobkyně proto zaslala žalované straně dne datum zprávu, v níž jí oznámila zesplatnění úvěru a vyzvala ji k zaplacení dlužné částky do tří dnů (oznámením o zesplatnění ze dne datum s potvrzením o dodání). Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána ještě právním zástupcem žalobkyně (předžalobní výzvou ze dne datum a podacím archem).
5. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná strana soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila.
6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
7. Na projednávanou věc se aplikují ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku („o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru („zákon“).
8. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Žalobkyně a žalovaná strana uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona, na základě, které žalobkyně poskytla žalované straně částku 20 000 Kč. Žalovaná strana se zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách, a to včetně úroku z úvěru ve výši 40 % měsíčně. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná strana vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.
11. Podle soudu nelze uzavřít, že by žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované strany, jak jí ukládá § 86 a 87 zákona. Žalobkyně uvádí, že při zkoumání úvěruschopnosti vycházela z příjmů žalované strany ve výši 20 500 Kč měsíčně a výdajů ve výši 7 500 Kč, tyto částky však neodpovídají výpisům z účtu žalované strany, které žalobkyně soudu předložila. Výdaje žalované strany byly mnohonásobně vyšší. Z posouzení úvěruschopnosti není zřejmé, jak žalobkyně zohlednila velké množství úvěrů žalované strany nebo skutečnost, že žalovaná strana měla příjmy pouze z invalidního důchodu a příspěvku na péči, a to za situace, kdy z výpisu z účtu vyplývá, že žalovaná strana neměla dostatek prostředků na splácení úvěru. Soud nepovažoval za nutné žalobkyni vyzývat k doplnění tvrzení ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalované strany, protože skutkový stav byl dostatečně prokázán, soud proto mohl rozhodnout bez nařízení jednání. I kdyby žalobkyně své povinnosti podle § 86 a 87 zákona dostála, smlouva o úvěru by byla neplatná i tak, a to z důvodu nepřiměřeného sjednaného úroku, jak bude uvedeno dále.
12. Další povinností poskytovatele úvěru totiž podle zákona je ve smlouvě uvést (mimo jiné) i RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN činí 5580 %. Z databáze ARAD se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v březnu 2025 8,41 %. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004 ), nikoli 600násobkem.
13. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně nárok pouze na vydání nesplacené jistiny úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaná strana dle tvrzení žalobkyně z čerpané jistiny úvěru nezaplatila ničeho, má žalobkyně nárok na zaplacení částky 20 000 Kč, což je částka, jež byla žalované straně uložena k zaplacení výrokem I. tohoto rozsudku a která je splatná v nové přiměřené době splatnosti. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o skutečnosti, jaká doba je pro vrácení jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 a 2 zákona přiměřená možnostem žalované strany (jaké jsou její celkové majetkové poměry), tížila žalovanou stranu. V případě nečinnosti žalované strany určil tuto lhůtu soud v délce 30 dnů, a to s přihlédnutím k tomu, aby byla tato lhůta dostatečná pro případné obstarání finančních prostředků k uhrazení dluhu (výrok I.).
14. S ohledem na výše odůvodněný závěr o nesplnění povinnosti podle § 75 a § 86 zákona ze strany žalobkyně mající za následek absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a s ohledem na vztah speciality zákona k právní úpravě bezdůvodného obohacení dle o. z. soudu nezbylo než v rozsahu přesahujícím nesplacenou jistinu žalobu zamítnout. Soud proto zamítl žalobu co do požadavku na zaplacení částky 6 240 Kč, částky 1 450 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši, a to s ohledem na nové stanovení splatnosti (výrok II.).
15. V usnesení ze dne 26. 7. 2006, sp. zn. 7 Cmo 507/2005 , Vrchní soud v Olomouci dovodil, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. je nutné považovat za předmět řízení nejen žalovanou jistinu, ale též její příslušenství.
16. Výrokem III. rozhodl soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 885 Kč, přičemž tato částka představuje 30,28 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65,14 % a úspěchu žalované strany v rozsahu 34,86 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 108 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, („a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 690 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh na zahájení řízení) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.
17. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru a soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně je tímto zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení.
18. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. byla povinnost žalované strany k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu (exekuce).