Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 65/2026-30
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Martou Gottwaldovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, jejíž splatnost se stanoví 30. den po právní moci tohoto rozsudku.
jméno FO. Žaloba se zamítá ohledně částky částka včetně kapitalizovaného úroku ve výši částka od datum do datum, kapitalizovaného úroku ve výši částka od datum do datum, úroku ve výši 7,99 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonného úroku ve výši 12 % z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, , jejíž splatnost se stanoví 30. den po právní moci tohoto rozsudku., jméno FO, . Žaloba se zamítá ohledně částky , částka, včetně kapitalizovaného úroku ve výši , částka, od , datum, do , datum, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, od , datum, do , datum, , úroku ve výši 7,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonného úroku ve výši 12 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně žalobou uplatnila nárok na zaplacení částky částka z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené dne datum mezi účastníky řízení, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému po předchozím prověření jeho úvěruschopnosti peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaný zavázal vrátit formou měsíčních splátek po částka. Žalovaný se dostal se splácením úvěru do prodlení, a tak žalobkyně dne datum zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky. Žalovaný se tedy dostal do prodlení se splacením celého úvěru dne datum. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení částky ve výši částka na jistině dluhu, poplatky v celkové výši částka, částku částka na dlužném smluvním úroku ve výši 7,99 % p. a. počítaného z jistiny úvěru od datum do datum, částku ve výši částka na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne datum do datum a dále smluvní úrok 7,99 % p. a. z částky částka od datum do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 12,00 % p. a. z částky částka od datum do zaplacení. Žalovaný žalobkyni dlužnou částku neuhradil, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne datum.
2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz ze dne datum, č. j. EPR č. účtu-5 (č. l. 10 spisu), který byl zrušen usnesením ze dne datum, č. j. EPR č. účtu-9 (č. l. 12 spisu) pro nedoručení žalovanému.
3. jméno FO věci soud rozhodoval bez jednání ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. o. s. ř. , když žalobkyně s rozhodnutím bez jednání výslovně souhlasila, jak plyne ze závěru žalobního návrhu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu č. l. 5 spisu) a žalovaný souhlasil fikcí, když se k výzvě soudu, zda souhlasí s daným postupem (usnesení s výzvou na č. l. 12 spisu), ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Také k žalobě samotné se žalovaný nijak nevyjádřil, jak plyne z obsahu spisu.
právnická osoba řízení soud prováděl dokazování listinnými důkazy, přičemž všechny provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti v souladu s § 132 o. s. ř. o. s. ř. Veškeré důkazy vzájemně korespondovaly z hlediska skutkového i časového. V řízení dále nevyplynula žádná skutečnost, která by zavdávala příčinu pochybovat o pravosti a věrohodnosti listinných důkazů, ostatně nic takového v řízení nebylo ani tvrzeno. Jednotlivá skutková zjištění, v rozsahu potřebném pro rozhodnutí soud učinil následovně:
5. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši částka, které se žalovaný zavázal žalobkyni splácet formou měsíčních splátek po částka (zjištěno ze smlouvy o úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným dne datum, detailů zadané operace, všeobecných obchodních podmínek právnická osoba., ceníku právnická osoba. pro soukromou klientelu). Žalovaný se dostal se splácením splátek do prodlení, o čemž žalobkyně žalovaného informovala dne datum (zjištěno z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne datum). Žalovaný však dlužné splátky neuhradil, a tak žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky (zjištěno z výzvy o splacení celého dluhu ze dne datum). Žalovaný však ničeho neuhradil, a to ani na základě předžalobní upomínky (zjištěno z oznámení o právním zastoupení, výzvy k úhradě dluhu ze dne datum, vč. potvrzení o odeslání).
6. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně posoudila nedostatečně, a to následujícím způsobem. Žalovaný uvedl, že jeho příjem činí částka, což zkontroloval pracovník banky na základě předchozích transakci na účet klienta (zjištěno z příjmových transakcí zaúčtovaných na účet žalovaného). Banka dále ověřila žalovaného ve veřejně dostupných registrech, a to ISIR, CBCB a CEE. Žalovaný uvedl, že jeho měsíční výdaje tvoří pouze nájemné ve výši částka. Žalobkyně tedy stanovila měsíční výdaje na částku ve výši částka. Žalobkyně zároveň vypočetla splátkové zatížení žalovaného. Žalovaný uvedl, že měsíčně splácí celkem částka. Žalobkyně z lustrace v CCB ověřila, že má žalovaný mimo předmětný úvěr dalších 6 úvěrů, přičemž celkové splátkové zatížení klienta činilo i s tímto úvěrem celkem částka, nikoliv žalovaným tvrzených částka.
7. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento skutkový závěr, a to v rozsahu potřebném pro své rozhodnutí:
8. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši částka. Úvěruschopnost žalovaného posoudila žalobkyně nesprávně, kdy ze zjištěných skutkových zjištění vyvodila nesprávné závěry, zejména pokud jde o zjištění dalších úvěrových závazků, když celkové splátkové zatížení klienta činilo i s tímto úvěrem celkem částka, nikoliv žalovaným tvrzených částka. Žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost zejména porovnáním příjmů a výdajů, lustrací ve veřejně dostupných databázích a zjištěním dalších úvěrových závazků. Žalovaný čerpal uvedené prostředky a zavázal se je splatit formou měsíčního poplatku po částka. Žalovaný se dostal se splácením úvěru do prodlení, a tak žalobkyně úvěr zesplatnila a dne datum vyzvala žalovaného k zaplacení celkové dlužné částky. Žalovaný však celkovou dlužnou částku neuhradil, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne datum.
9. Soud po právní stránce věc posoudil následovně:
10. Mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále „o. z.“), a ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši částka. Žalovaný čerpal uvedený úvěr a zavázal se jej splatit.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Podle § 87 výše uvedeného zákona o spotřebitelském úvěru pak dále platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
13. Soud je tedy s odkazem na uvedená ustanovení povinen zkoumat ex officio, zda žalobkyně dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované. Z důkazů předložených žalobkyní však nevyplývá, že by tuto povinnost splnila. Žalobkyni bylo v rámci přípravy jednání dáno poučení podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění rozhodném (dále jen „o. s. ř. “), aby svá tvrzení a důkazy ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného doplnila a prokázala, jaké konkrétní informace svědčící o schopnosti žalovaného splácet úvěr před uzavřením smlouvy získala. Žalobkyně ověřila osobu žalovaného ve veřejně dostupných registrech a porovnala příjmy a výdaje žalovaného. Příjem žalovaného ze zaměstnání činil celkem částka. Žalovaný uvedl, že nemá žádné výdaje, pouze nájem ve výši částka, a tak žalovaná počítala s měsíčními výdaji ve výši částka. Žalobkyně vypočítala po poskytnutém úvěru celkové zatížení klienta ve výši částka, což znamená, že by žalovanému zbyla každý měsíc částka ve výši částka.
14. Soud dospěl k závěru, že ačkoli žalobkyně úvěruschopnost žalovaného formálně posoudila, své zákonné povinnosti ohledně zkoumání úvěruschopnosti nedostála. Ze zjištěných údajů totiž zároveň vyplývalo, že žalovaný měl v době uzavření smlouvy sedm úvěrových závazků, z nichž tři byly uzavřeny přímo se žalobkyní. Za těchto okolností nebylo možné bez dalšího uzavřít, že bude schopen řádně a dlouhodobě plnit své závazky po celou dobu trvání nového úvěru. Žalovaný byl sice krátkodobě schopen sjednané splátky hradit, což ostatně dokládá skutečnost, že úvěr po určitou dobu splácel. Rozhodné však je, zda bylo možné důvodně očekávat jeho schopnost plnit závazky po celou sjednanou dobu úvěrového vztahu. Ačkoli pozdější platební neschopnost sama o sobě neprokazuje nedostatečné posouzení úvěruschopnosti, v projednávané věci potvrzuje, že žalobkyně při hodnocení příjmů, výdajů a celkové zadluženosti žalovaného nepostupovala s náležitou odbornou péčí. Posuzovaný úvěr byl poskytnut ve významné výši a byl sjednán na dobu téměř sedmi let. S ohledem na celkovou zadluženost žalovaného, výši jeho disponibilních prostředků po úhradě pravidelných výdajů a délku úvěrového vztahu měl soud za to, že žalobkyně neměla dostatečný podklad pro závěr o jeho dlouhodobé schopnosti úvěr splácet a neměla mu předmětný úvěr poskytnout. Soud tak toto podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti posoudil jako důvod způsobující absolutní neplatnost předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný je tedy povinen vrátit pouze nesplacenou poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, tedy částka, a to v době přiměřené jeho možnostem.
15. Pokud jde o stanovení splatnosti, podle § 87 výše uvedeného zákona o spotřebitelském úvěru pak dále platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Soud shledal jako optimální ke všem okolnostem daného případu jako dobu přiměřenou možnostem žalovaného 30 dnů od právní moci rozsudku, když o majetkových a osobních poměrech žalovaný ničeho netvrdil, nic k tomu nedoložil a ostatně ani nenavrhl, že by v dané lhůtě či standardní třídenní nebyl schopen částku uhradit. Zdejší soud tak stanovil lhůtu splatnosti 30 dnů ve smyslu dikce citovaného zákona, když pro stanovení delší lhůty splatnosti neměl podklady a takový postup by byl nespravedlivý vůči straně žalobní, stejně jako případný splátkový kalendář, a to s ohledem na nedobrou platební morálku žalovaného.
16. jméno FO. výroku rozsudku pak soud žalobu ve zbývajícím rozsahu, konkrétně co do částky částka včetně kapitalizovaného úroku ve výši částka od datum do datum, kapitalizovaného úroku ve výši částka od datum do datum, úroku ve výši 7, 99 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonného úroku ve výši 12 % z částky částka od datum do zaplacení, zamítl.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl zdejší soud III. výrokem rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná co do 74,32 %, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka (po zaokrouhlení z částky částka). Celkové náklady by sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, ve znění rozhodném (dále jen „AT ”), z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava, předžalobní výzva, žaloba), včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Celkem by tedy náklady žalobkyně činily částku ve výši částka, žalobkyně byla však úspěšná co do 74,32 %, a tak soud celkové náklady omezil v poměru úspěchu ve věci, tedy částkou částka. Pokud jde o lhůtu k plnění, soud tuto stanovil prodlouženou, a to ze shodných důvodů jako v odstavci č. hodnota. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně, která je platebním místem ve smyslu dikce zákona (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.