Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
72 C 124/2026-35
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Novákovou Hermanovou ve věci
žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalované:Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované
bytem Adresa žalované
o 15 444 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v rozsahu částky 2 444 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 680 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % z částky 13 000 Kč od 7. 11. 2025 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 100 Kč, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 914 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v rozsahu částky 2 444 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 680 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % z částky 13 000 Kč od 7. 11. 2025 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 100 Kč, zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 914 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru.
2. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že dne 29. 9. 2025 prostředky komunikace na dálku uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru Anonymizováno, na jejímž základě žalované poskytla úvěr ve výši 13 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit s úrokem 1,20 % denně, a to jednorázovou splátkou ve výši 17 680 Kč dne 29. 10. 2025. Součástí smlouvy bylo ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně pro případ prodlení, kromě toho žalobkyně požadovala zaplacení náhrady nákladů za upomínání a náklady za mimosoudní vymáhání ve výši 520 Kč (1. upomínka), resp. 580 Kč (2. upomínka). Na základě žádosti žalované byla splatnost prodloužena na 6. 11. 2025.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K projednání věci samé nebylo nařizováno jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem soudu za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. souhlasili.
4. Z obsahu spisu soud zjistil a vzal za prokázán následující skutkový stav.
5. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 29. 9. 2025 uzavřena prostředky komunikace na dálku rámcová smlouva o úvěru a smlouva o úvěru Anonymizováno. Na základě těchto smluv byl žalované poskytnut úvěr ve výši 13 000 Kč. Žalovaná měla dne 29. 10. 2025 vrátit úvěr jednorázově splátkou ve výši 17 680 Kč, denní úroková sazba činila 1,20 %, RPSN 4 114 %. Smlouvou byl ujednán poplatek za prodloužení doby splatnosti 156 Kč denně, poplatek za předčasně splacení 0,5 %, smluvní pokuta za prodlen ve výši 0,1 % denně, náklady za 1. upomínku 520 Kč a za druhou upomínku 580 Kč (zjištěno z rámcové smlouvy, smlouvy o úvěru a formuláře pro standardní informace).
6. Úvěrovaná částka byla žalované uhrazena dne 29. 9. 2025 (zjištěno z potvrzení o provedené platbě).
7. Žalovaná deklarovala příjem ve výši 35 000 Kč, výdaje ve výši 5 700 Kč a splátky úvěru 4 500 Kč (zjištěno z karty žádosti).
8. Žalobkyně si příjem žalované ověřila výpisem z účtu. Ohledně výdajů vycházela ze statistických odhadů a zohlednila výdaje ve výši 12 000 Kč. Z přiložených výpisů z účtu žalované je však patrné, jednak že měsíční výdaje žalované tuto částku překračují, dále že si žalovaná v předchozím měsíci sjednala úvěr u jiné nebankovní společnosti (zjištěno z karty zdrojů příjmů, výsledku scoringu, lustrací, žádosti a výpisů z účtu).
9. Žalovaná byla vyzvána k úhradě 18 804,88 Kč nejpozději do 28. 12. 2023, dále byla žalovaná vyzván k úhradě 18 772 Kč před podáním žaloby do 5. 4. 2024 (zjištěno z výzvy ze dne 11. 12. 2023, předžalobní výzvy ze dne 26. 3. 2024 a podacího archu).
10. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzývána prostřednictvím sms a emailu i písemně (zjištěno z kopie sms ze dne 9. 12. 2025 a mailu ze dne 26. 12. 2026, výzvy ze dne 26. 11. 2025 a seznamu výzev)
11. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je jen z části důvodná.
12. Soud se nejprve zabýval platností předmětných úvěrových smluv. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl v obou případech spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona č. 257/2016 , Sb. o spotřebitelském úvěru, je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud zásadně přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu (§ 588 o. z.).
13. Soud má za to, že v projednávané věci žalobkyně rezignovala na svoji povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované tj. nedostála své povinnosti, neboť nepostupovala s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr, když si nijak neposoudila reálné doložené výdaje žalované a zohlednila výdaje odhadované, podstatně nižší než výdaje patrné z doložených výpisů z účtu žalované (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ).
14. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná pro rozpor se zákonem a pro zjevné narušení veřejného pořádku. Žalobkyně tak žalované poskytla plnění ve výši 13 000 Kč bez právního důvodu a na straně žalované vzniklo přijetím plnění bez právního důvodu bezdůvodné obohacení. Žalovaná byla proto podle § 2991 o. z. povinna vydat žalobkyni, oč se na její úkor obohatila. Ostatní nároky uplatněné žalobkyní nejsou s ohledem na neplatnost smlouvy důvodné, jelikož postrádají platný smluvní podklad.
15. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny v souladu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení podle o. z. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit podle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané podle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021 ). Mezi účastníky nebyla ujednána lhůta splatnosti poskytnuté a dosud nevrácené jistiny. Žalovaná je nekontaktní, na výzvy soudu ani žalobkyně nereaguje. Soudu nejsou známy majetkové a výdělkové poměry žalované, na základě kterých by bylo možné stanovit splatnost nevrácené jistiny a určit způsob jejího splácení.
16. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně měla úspěch toliko do částky 13 000 Kč a neúspěch do částky 2 444 Kč a poměr jejího úspěchu tak činí 68 % (84 % úspěch – 16 % neúspěch). Náklady řízení žalobkyně činí 2 815 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, dále z odměny za zastupování advokátem podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 400 Kč (převzetí věci, sepis žaloby a podání žaloby, předžalobní výzva k plnění – za doplnění žaloby soud náhradu nepřiznal, neboť doplňovaná tvrzení měla být součástí žaloby a nejedná se tak o náklady účelně vynaložené) a dále ze tří režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. , a to včetně DPH ve výši 21 % z nákladů právního zastoupení, přičemž z rozhodovací praxe je soudu známo, že žaloba byla podána na žalobcem opakovaně uplatňovaném ustáleném vzoru (srov. např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 94 C 134/2026 ). Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení poměrnou částku 1 914 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či návrh na exekuci