Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 118/2026-20

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Gabrielovou ve věci

žalobce:Anonymizováno Jméno žalobce.

sídlem Adresa žalobce

zastoupený advokátkou Jméno advokátky

sídlem Adresa advokátky

proti

žalované:Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované

bytem Adresa žalované

o 85 241,35 Kč s příslušenstvím – bezdůvodné obohacení

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 39 463 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 44 262,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 40.187,60 Kč od 26. 9. 2025 do zaplacení, částku 1.516,15 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně doplatek soudního poplatku ve výši 853,-Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 39 463 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 44 262,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 40.187,60 Kč od 26. 9. 2025 do zaplacení, částku 1.516,15 Kč, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně doplatek soudního poplatku ve výši 853,-Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne 25. 2. 2026 domáhal toho, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 85.241,35 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota ze dne 28. 3. 2025, podle které obdržela žalovaná od žalobce úvěr ve výši 39.463 Kč.

2. Žalovaná se k věci přes výzvu soudu nevyjádřila.

3. V souladu s ve spojení s , (dále jen „“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, žalobce vyjádřil svůj souhlas v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.

5. Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 28. 3. 2025 prostřednictvím internetových stránek žalobce smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, podle které žalobce poskytl žalované úvěr až do výše 40.000 Kč s možností opakovaného čerpání. Dle přehledu transakcí žalovaná celkem načerpala od žalobce úvěr ve výši 39.463 Kč prostřednictvím bezhotovostního převodu (prokázáno smlouvou o úvěru a přehledem transakcí). Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit úvěr do 6. 12. 2026 prostřednictvím pravidelných splátek spolu se smluvním úrokem a poplatkem za služby „Klidné spaní“ a „Informační SMS servis“ (prokázáno smlouvou, všeobecnými obchodními podmínkami a předpisem denních splátek).

6. Před uzavřením smlouvy se měl žalobce zabývat úvěruschopností žalované tak, že měl nahlédnout do dostupných bankovních a nebankovních registrů klientských informací, své tvrzení však nedoložil i přes výzvu soudu žádným listinným důkazem. Žalobce uvedl, že si žalovanou dále vylustroval ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, registru neplatných dokladů MV ČR a dalších. Tuto lustraci však soudu rovněž nedoložil.

7. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru a úvěr uhradila pouze z části platbou ve výši 277,09 Kč. Žalobce proto smlouvu o úvěru vypověděl dne 25. 9. 2025, o čemž žalovanou informoval ve stejný den (prokázáno e-mailem adresovaným žalované). Dne 1. 2. 2026 žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu k úhradě dlužných částek, žalovaná však svůj dluh dosud neuhradila (prokázáno předžalobní výzvou a podacím lístkem).

8. Soud věc posoudil podle , (dále jen „o. z."), neboť se jedná o právní poměr vzniklý za jeho účinnosti, a současně dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“).

9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Soud se v rámci právního posouzení nejprve zabýval tím, zda předchůdce žalobce coby věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované coby dlužníka, neboť úvěrová smlouva měla být uzavřena s žalovanou jakožto se spotřebitelem (§ 419 o. z. a dále SDEU C-679/18 OPR-Finance). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. ), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. spisová značka).

14. Žalobce byl soudem vyzván, aby uvedl a doložil, jaké informace a doklady získal od žalované za účelem posouzení její úvěruschopnosti a na základě jakých skutečností dospěl k závěru, že žalované lze poskytnout požadovaný úvěr. Na tuto výzvu žalobce nereagoval. Žalobce v žalobě tvrdil, že při posouzení úvěruschopnosti nahlížel do nebankovních i bankovních registrů klientských informací, ke svému tvrzení však nepředložil žádné konkrétní důkazy.

15. Posuzování úvěruschopnosti představuje kvalifikovanou činnost profesionálního poskytovatele úvěru, jejíž součástí je nejen získání informací o majetkových a příjmových poměrech spotřebitele, ale též jejich následné ověření a vyhodnocení (srov. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, spisová značka a spisová značka). Za této situace soud považuje postup žalobce za nedostatečný pro splnění povinnosti stanovené v § 86 z. s. ú. Soud proto uzavírá, že žalobce nesplnil svou zákonnou povinnost při posuzování úvěruschopnosti žalované.

16. Pokud tedy následně žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, je tato smlouva neplatná jednak pro rozpor se zákonem na ochranu spotřebitele (§ 580 odst. 1 o. z. ve spojení s § 86 z. s. ú.), jednak pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 o. z.). Vzhledem k tomu, že se jedná o neplatnost pro rozpor se zákonem a dobrými mravy, jde o neplatnost absolutní, tzn. smluvní ujednání v úvěrové smlouvě je neplatné, aniž by žalovaný neplatnost namítal (§ 588 o. z.). Pro absolutní neplatnost uvěrových smluv hovoří také zájem na zachování veřejného pořádku (§ 588 o. z.), tj. zájem na posílení principu zodpovědného úvěrování.

17. Ze všech shora uvedených důvodů soud učinil závěr, že je nutné k uplatněnému nároku přistupovat tak, jako k bezdůvodnému obohacení podle ustanovení § 2991 o. z., za využití ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. a vydat žalobci pouze to, co by mu náleželo v případě plnění z neplatného právního důvodu. Soud uložil žalované povinnost uhradit žalobci poskytnutou jistinu ve výši 39.463 Kč; soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl, a to výrokem I. tohoto rozsudku.

18. Jelikož soud uzavřel, že uzavřená smlouva byla od počátku neplatná a žalobci tak vzniklo toliko právo na vydání toho, oč se žalovaná bezdůvodně obohatila, pak ostatní nároky představující úroky či jiné náklady, jejichž uplatnění mělo oporu v uzavřené smlouvě, nejsou žádány po právu. Soud proto dané nároky zamítl ve výroku II. tohoto rozsudku. Soud zamítl i nárok žalobce na zaplacení zákonného úrok z prodlení s vrácením částky, o kterou se žalovaná bezdůvodně obohatila. V případě bezdůvodného obohacení zákon o spotřebitelském úvěru nově konstruuje speciální skutkovou podstatu oproti jeho obecné úpravě v , a to včetně povinnosti vrátit poskytnutou jistinu v přiměřené době podle schopností spotřebitele, a to ve významu, že žalovaná dosud není v jakémkoliv prodlení s placením prokázaného dluhu, nýbrž že tuto splatnost soud založí teprve svým rozhodnutím ve výroku. Tento závěr se ve smyslu judikatury (viz. sp. zn. spisová značka) opírá o výslovné znění shora citovaného ustanovení z. s. ú., z jehož výslovného znění slovní vyplývá, že k založení nové platební povinnosti pro žalovaného dojde teprve soudním rozhodnutím a že v době rozhodování soudu žalovaný ještě ani není za dlužníka považován.

19. Jelikož se žalovaná k žalobě nevyjádřila a ani z obsahu spisu nelze dovodit, jaké jsou aktuální možnosti a schopnosti žalované vrátit jistinu v přiměřené době, soud o stanovení lhůty k zaplacení dlužné částky rozhodl tak, že žalovaná je schopna ve smyslu věty poslední z. s. ú. zaplatit žalobci přiznanou jistinu úvěru již v řádu dnů, in concreto do tří dnů od právní moci rozsudku (viz analogicky věta před středníkem ). Jde o hmotněprávní lhůtu splatnosti ve smyslu výsledku aplikace z. s. ú. (tj. nikoli o procesněprávní lhůtu k plnění dle ).

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , 2 tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení, a to s ohledem na míru úspěchu žalobce v řízení. Žalobce byl v řízení neúspěšný ve větší míře než úspěšný a rozdíl absolutních hodnot těchto částek představuje míru, jíž by se měl žalobce podílet na nákladech řízení žalované. Jelikož však u žalované žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku tak, že náhrada nákladů řízení nenáleží žádnému z účastníků.

21. K výroku IV. rozsudku soud uvádí, že žalobce zaplatil soudní poplatek ve výši 3.410 Kč za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán kvůli tomu, že žalobní nárok bylo nutné podrobit hlubšímu posouzení. , o soudních poplatcích stanoví v položce 2 bodu 2 Sazebníku, že pokud nebyl vydán elektronický platební rozkaz, doměří soud navrhovateli poplatek podle položky 1. V nynějším případě jde o doplatek ve výši 853 Kč, jelikož poplatek podle položky 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku činí 4.263 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to u Městského soudu v Brně. O odvolání bude následně rozhodovat Krajský soud v Brně jako soud odvolací.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnost uložené mu tímto rozhodnutím, může se žalobce domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.