Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 176/2026-40

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované B

o zaplacení 41 784 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 14 600 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 14 600 Kč od 8. 4. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 27 184 Kč, 3 104,32 Kč, 1 820,75 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 18 012,34 Kč od 17. 2. 2026 do 7. 4. 2026, co do úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 412,34 Kč od 8. 4. 2026 do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 14 600 Kč od 8. 4. 2026 do zaplacení, co do úroku ve výši 8 % ročně z částky 17 255,49 Kč od 17. 2. 2026 do zaplacení.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku z žaloby ve výši 380 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 14 600 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 14 600 Kč od 8. 4. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 27 184 Kč, 3 104,32 Kč, 1 820,75 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 18 012,34 Kč od 17. 2. 2026 do 7. 4. 2026, co do úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 412,34 Kč od 8. 4. 2026 do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 14 600 Kč od 8. 4. 2026 do zaplacení, co do úroku ve výši 8 % ročně z částky 17 255,49 Kč od 17. 2. 2026 do zaplacení.III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku z žaloby ve výši 380 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Klatovech dne datum, se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky 41 784 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 104,32 Kč od prodlení do 16. 2. 2026 a dále tento požadovala od 17. 2. 2026 do zaplacení ve výši 12 % ročně z částky 18 012,34 Kč, rovněž se domáhala úhrady úroku ve výši 8 % ročně z částky 17 255,49 Kč od 17. 2. 2026, když zároveň tento kapitalizovala ke dni 16. 2. 2026 a požadovala částkou 1 820,75 Kč. Konstatovala, že její právní předchůdce, společnost právnická osoba. uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které byla žalované poskytnuta hotovost ve výši 20 000 Kč v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Vedle uvedené částky se žalovaná zavázala zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, úhradu za administrativní činnosti ve výši 2 770 Kč, úhradu za hotovostní inkaso ve výši 3 600 Kč a úrok v pevné výši 1 014 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 37 184 Kč se žalovaná zavázala hradit v 14měsíčních splátkách po 2 656 Kč, poslední splátka tak měla být uhrazena do 5. 4. 2025. Žalovaná částka pak byla tvořena nesplacenou jistinou 17 255,19 Kč, úrokem 756,85 Kč, nezaplacenými úhradami 8 312 Kč, 2 373,95 Kč, 3 085,71 Kč, smluvní pokutou ve výši 10 000 Kč a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení, jak uvedeno již shora. Předmětná pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, když o postoupení pohledávky byla žalovaná písemně vyrozuměna.

2. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, žalovaná se k jednání nedostavila, neomluvila, byť žaloba současně s předvoláním jí byla doručena dne datum dle , Soud za splnění podmínek jednal v její nepřítomnosti, když u žalované byla zachována 10denní lhůta na přípravu dle Žalobkyně se k jednání dostavila a na žalobě setrvala v plném rozsahu i přes sdělení předběžného právního názoru na věc soudem.

3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, její přílohy, potvrzení o zaplacení kupní ceny, oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vzal za zjištěné, že společnost právnická osoba., uzavřela s žalobkyní dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které pohledávky specifikované v příloze této smlouvy byly postoupeny na žalobkyni. V uvedené příloze pak figuruje pohledávka za žalovanou. Jmenovaná společnost dopisem ze dne 27. 3. 2026 informovala žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni.

4. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalované nebyla rozporována, a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z předložené smlouvy o úvěru č. hodnota a její přílohy vzal za prokázané, že ta byla podepsána dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, když dne datum byla žalované předána hotovost ve výši 20 000 Kč, žalovaná stvrdila převzetí této částky podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázal 20 000 Kč včetně úroku ve výši 1 014 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, poplatku za hotovostní inkaso ve výši 3 600 Kč a nákladů za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 770 Kč uhradit ve 14měsíčních splátkách po 2 656 Kč.

5. Soud po právní stránce dospěl k závěru, že smlouva podepsaná mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou je neplatné právní jednání ve smyslu § 588 o. z. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona. Soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. V daném případě totiž smlouva mezi jejími účastníky byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská ve smyslu § 1810 a následující o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13/EHS a judikatury ESD považovaná za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Podle článku 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisovala půjčená částka, poplatky, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Žalobkyni byla pohledávka za žalovanou postoupena od jejího právního předchůdce. Soudu v těchto případech žalobkyně poskytuje pouze smlouvu o úvěru a o okolnostech sjednání této smlouvy žalobkyně nemá informace, pouze zasílá žalovaným předžalobní upomínky. Okolnosti uzavření smlouvy soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to právě žalovaná, která je tou slabší stranou v uzavřeném kontraktu, její postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud považuje dané jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z., také z toho důvodu, že žalobkyně požaduje po žalované též poplatky, aniž by bylo uvedeno, jak tyto poplatky určila, a proč právě v dané výši. Není rovněž patrné, jaký je skutečný zisk věřitele z dané transakce. Uvedené poplatky v součtu činí 80,85 % z poskytnuté hotovosti, tedy z částky 20 000 Kč. Tyto výše odměn vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Soud považuje za zcela nepřiměřené, aby věřitel, byť se jedná o odměnu za zapůjčené peněžní prostředky ve formě úroku víceméně přiměřeného, navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím dalších poplatků v takové formě, jak bylo zahrnuto do uvedené smlouvy, kdy celkové částky placené dlužníkem mají fakticky dosáhnout téměř částky zapůjčené (zapůjčeno 20 000 Kč, vráceno mělo být 37 184 Kč). Případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení finančních prostředků má být úrok. Je také obvyklé v bankovní praxi, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokých nepřiměřených poplatků věřitel zcela nepochybně obchází zákon. Takovéto jednání nemůže požívat právní ochrany odkazem na autonomii vůle, neboť autonomie vůle nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobkyně je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i žalovanou částkou. Sjednané vysoké poplatky shora specifikované nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Ze shora uvedených důvodů byla smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou shledána absolutně neplatnou. V této souvislosti lze rovněž odkázat na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 1. 2019 č. j. -80, který obdobnou věc řešil, navíc v postavení žalobkyně byla rovněž právnická osoba.

6. Soud vztah účastnic proto posoudil podle předpisů upravujících tzv. bezdůvodné obohacení, konkrétně dle § 2991 a následující o. z. a přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky představující rozdíl mezi částkou poskytnutou, tj. 20 000 Kč, a částkou žalovanou skutečně uhrazenou, tj. 5 400 Kč, jak doloženo přehledem plateb. Soud proto v částce 14 600 Kč žalobě vyhověl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno. Vzhledem k tomu, že se jednalo o bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně, pak bylo třeba výzvy žalobkyně, případně jejího právního předchůdce k úhradě peněžitého plnění. První výzva, jež se prokazatelně dostala do dispoziční sféry adresáta k úhradě peněžité částky byla datována 27. 3. 2026, a byla dána k poštovní přepravě 30. 3. 2026, jak doloženo podacím lístkem. Dle jejího obsahu mělo být plněno obratem, tzn. do 7. 4. 2026. Dnem 8. 4. 2026 se ocitla žalovaná v prodlení s úhradou peněžitého plnění dle , o. z., je proto povinna hradit též úrok z prodlení, který činil 11,50 % ročně dle vládního , nikoli požadovaných 12 % ročně. Soud žalobě vyhověl co do 14 600 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně od 8. 4. 2026 do zaplacení, když co do zbytku žalobu zamítl, jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno. Pro úplnost uvádí, že součástí žalované částky byla též smluvní pokuta ve výši 10 000 Kč, která byla rovněž zamítnuta. Smluvní pokuta je ve smyslu a násl. o. z. utvrzením dluhu a ujednání o ní nebylo shledáno platné, když nebyl shledán platným ani utvrzený dluh. Ujednání o smluvních pokutách jsou totiž existenčně závislá na existenci utvrzovaného dluhu.

7. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn , kdy žalovaná měla ve věci převážný úspěch, měla by proto právo na poměrnou část svých účelně vynaložených nákladů. Žalované však žádné náklady v souvislosti s daným řízením nevznikly. V této souvislosti soud uvádí, že při zjišťování převážného úspěchu ve věci vycházel rovněž z kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení, jež byly předmětem žaloby, a rovněž z jejich kapitalizací ke dni vyhlášení rozhodnutí, tj. ke dni datum, když v tomto směru měl na zřeteli nález Ústavního soudu .

8. Soud v daném případě nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, v řízení pokračoval, proto žalobkyni stíhá povinnost doplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech, doplatek z návrhu ve výši 380 Kč dle položky 2 bod 2 Sazebníku soudních poplatků, jako straně ve sporu převážně neúspěšné. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 1 672 Kč v souladu s položkou 2 bod 1 písm. c) Sazebníku poplatků, podle položky 2 bod 2, položky 1 bod 1 písm. b) Sazebníku však soudní poplatek by činil 2 052 Kč, zbývá proto doplatit 380 Kč. Soud při svém rozhodování vycházel z , kdy splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.

9. Soud pro úplnost dodává, že při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky vycházel z část věty před středníkem a určil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).