Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 160/2026-23
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mazzolini ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši částka od datum do datum, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka a částky částka.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, , úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši , částka, od , datum, do , datum, , nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a částky , částka, .III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Uvedla, že dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva o úvěru“), na základě které poskytla žalovanému na jeho bankovní účet částka. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách po minimálně částka vždy k 15. dni příslušeného kalendářního měsíce, a to až do úplného splacení úvěru. Žalovaný sjednaný splátkový kalendář nedodržel a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne datum. Žalobkyně žalovaného opakovaně písemně upomínala, žalovaný však povinnost v dodatečné lhůtě nesplnil a žalobkyně tak přistoupila dne datum k zesplatnění úvěru. Žalobkyně po žalovaném požaduje zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, náklady na upomínky v celkové výši částka, zákonný úrok z prodlení, smluvní pokutu dle smlouvy o úvěru a náhradu nákladů řízení. Přestože žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu, ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:
5. Žalobkyně coby poskytovatel spotřebitelských úvěrů uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru (smlouvou o úvěru, předsmluvními informacemi).
6. Na základě této smlouvy poukázala žalobkyně dne datum žalovanému na jeho účet celkem částka (smlouvou o úvěru, potvrzením o provedené platbě).
7. Úvěr byl sjednán na dobu neurčitou. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit celkovou výši úvěru nejpozději do 72 měsíců od okamžiku čerpání poslední tranše úvěru, přičemž sjednaná roční úroková sazba z čerpané a dosud nesplacené jistiny činila 57,99 % a minimální splátka, kterou byl povinen uhradit vždy nejpozději 15. den v měsíci, dosahovala částka. Předpokládaná roční procentní sazba nákladů (RPSN) za úvěr byla sjednána ve výši 76,18 %. Na základě smlouvy tak měl zaplatit celkovou částku částka (smlouvou o úvěru, předsmluvními informacemi). Žalovaný čerpal úvěr v jedné tranši a ke dni podání žaloby uhradil celkem částka ve 4 splátkách po částka, a to dne datum, datum, datum a datum (vyjádřením žalobkyně).
8. Žalobkyně žalovaného upomínala k zaplacení sjednaných splátek. V upomínce č. hodnota ze dne datum a č. hodnota ze dne datum konstatovala, že žalovaný doposud neuhradil splátku splatnou dne datum a vyzvala ho, aby tak učinil nejpozději do 4. dne následujícího měsíce, a následně do datum (e-mailovými a písemnými upomínkami).
9. Ke dni datum proto úvěr zesplatnila s tím, že celkem požadovala zaplatit do datum jistinu úvěru ve výši částka, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši částka, náklady na upomínkování ve výši částka a náklady právního zastoupení (zesplatněním úvěru s výzvou k zaplacení).
10. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.
11. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
12. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon“).
13. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
14. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku částka. Žalovaný se zavázal splácet pravidelně minimální měsíční splátku ve výši částka společně se smluvním úrokem z nesplacené jistiny ve výši 57,99 % ročně, a to až do úplného uhrazení úvěru. Při splacení úvěru do 72 měsíců od okamžiku čerpání poslední tranše úvěru by celková zaplacená částka činila částka. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.
16. Podle soudu nelze zcela bez problémů uzavřít, že by žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 86 a 87 zákona. Tvrzení v žalobě stran této okolnosti soud hodnotí tak, že dle dostupných informací faktická příjmová a výdajová stránka hospodaření nekoresponduje se závěrem hodnocení úvěruschopnosti. Soud však nepovažoval za nutné žalobkyni vyzývat k doplnění tvrzení ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalovaného, a to z důvodů, jež budou uvedeny dále. I kdyby se totiž ukázalo, že žalobkyně své povinnosti podle § 86 a 87 zákona dostála, smlouva o úvěru by byla neplatná i tak, a to z důvodu excesivní výše sjednaného úroku.
17. Další povinností poskytovatele úvěru totiž podle zákona je ve smlouvě uvést (mimo jiné) i RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN činí 76,18 %. Z databáze ARAD se podává, že průměrná RPSN z úvěrů poskytnutých bankami domácnostem činila v květnu 2025 8,47 %. Ve smlouvě byla tedy mnohonásobně vyšší RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. Anonymizováno), nikoli devítinásobkem.
18. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši nesplacené jistiny úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný z jistiny úvěru zaplatil částku částka, má žalobkyně nárok na zaplacení částky částka, což je částka, jež byla žalovanému uložena k zaplacení výrokem I. tohoto rozsudku a která je splatná v nové přiměřené době splatnosti. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o skutečnosti, jaká doba je pro vrácení jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru přiměřená možnostem žalovaného (jaké jsou jeho celkové majetkové poměry), tížila žalovaného. Vzhledem k nečinnosti žalovaného určil tuto lhůtu soud, a to v délce 30 dnů. Tuto lhůtu považuje soud vzhledem k výši uložené povinnosti a absenci tvrzení žalovaného stran jeho majetkových poměrů za dostatečnou pro případné obstarání si finančních prostředků k uhrazení dluhu (výrok I.).
19. S ohledem na shora popsané závěry o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru a s přihlédnutím ke vztahu speciality zákona o spotřebitelském úvěru k právní úpravě bezdůvodného obohacení podle o. z. nezbylo soudu než žalobu zamítnout v rozsahu přesahujícím nesplacenou jistinu, tj. co do částky částka, kapitalizovaného smluvního úroku, nákladů spojených s uplatněním pohledávky, částky částka, ale i úroku z prodlení, neboť bylo stanoveno nové datum splatnosti, a žalovaný se tudíž dosud nemohl dostat do prodlení (výrok II.).
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zčásti úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 28,8 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64,4 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 35,6 %). Je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 2717/08). Soud proto pro účel výpočtu úspěchu a neúspěchu ve věci vycházel z předmětu řízení ve výši částka, přičemž vyčíslil běžící úroky ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně tedy měla úspěch co do částky částka a žalovaný co do částky částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a.
21. Lhůta k plnění byla v případě náhrady nákladů řízení stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. a dle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.