Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 100/2026-13

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 30 359 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 999 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v jakém se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 16 360 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 30 359 Kč od 7. 6. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 999 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v jakém se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 16 360 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 30 359 Kč od 7. 6. 2025 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 359 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 12. 4. 2024 smlouvu o úvěru č. hodnota. Žalobkyně dodala, že před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného přezkoumáním údajů jako jsou věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, způsob bydlení žalovaného a také nahlédnutím do externích úvěrových registrů. Dále že prověřila žalovaného v centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Výsledkem bylo stanovení limitu nejvyšší měsíční splátky, kterou je žalovaný schopen hradit bez rizika předlužení. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr do výše 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr spolu s poplatkem ve výši 16 360 Kč týdenními splátkami ve výši 606 Kč. Úvěr byl zesplatněn ke dni 6. 6. 2025. Žalovaný byl vyzván k úhradě před podáním žaloby. Žalovaný uhradil 6 001 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků ( , , dále jen ).

3. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota soud zjistil, že ta byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne 12. 4. 2024. Ze smlouvy bylo dále zjištěno, že byl sjednán úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr 60 týdenními splátkami ve výši 606 Kč. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 70,89 % ročně. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 3 960 Kč, poplatek za zpracování ve výši 6 000 Kč a poplatek za hotovostní splácení ve výši 6 400 Kč. Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky. Z formuláře pro standardní informace soud zjistil parametry úvěru.

4. Z evidenční karty klienta ze dne 10. 4. 2024 soud zjistil, že žalovaný bydlí v nájmu a má učňovské vzdělání. Žalovaný uvedl svůj příjem ve výši 18 942 Kč měsíčně a své výdaje ve výši 4 872 Kč (životní výdaje na bydlení), 4 860 Kč (životní minimum) a 4 333 Kč (nebankovní závazky). Disponibilní příjem měl činit 4 877 Kč. Z rozpisu splátek soud zjistil, že žalovaný uhradil 6 001 Kč. Z výzvy ze dne 16. 12. 2025 (odeslané stejného dne) soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 30 359 Kč do 7 dnů od doručení výzvy.

5. Z předložených listin soud zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 12. 4. 2024 smlouvu o úvěru, ve které se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit spolu s poplatky a úroky týdenními splátkami ve výši 606 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 70,89 % ročně. Úvěr byl zesplatněn ke dni 6. 6. 2025. Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyšla z údajů sdělených žalovaným. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky před podáním žaloby. Žalovaný uhradil 6 001 Kč.

6. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Podle ustanovení , (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

8. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Podle ustanovení § 1968 o. z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 2 ZoSÚ rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , dostupný na www.nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud na základě předložených listinných důkazů nemohl učinit závěr o tom, jak se žalobkyně snažila ověřit schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit. Žalobkyně obecně tvrdila, jak bylo postupováno, a odkazovala na příslušná ustanovení zákona. Žalobkyně dostatečně ověřila příjmy ani výdaje žalovaného. Soud proto uzavírá, že se právní předchůdkyně žalobkyně se namísto ověření úvěruschopnosti spokojila s pouhým tvrzením žalovaného ohledně jeho příjmů a výdajů.

11. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.

12. Žalobkyně soudu prokázala, že žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný uhradil částku 6 001 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi žalobkyní a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť žalobkyně mu plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalovanému plnila. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil. Soud tudíž rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 13 999 Kč. Ohledně nároku na zákonný úrok z prodlení vyšel soud z ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ, tedy že žalovaný má vrátit jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný tak dosud není v prodlení s vrácením jistiny a žalobkyni tak nenáleží úrok z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ). V souladu s bylo poté žalovanému uloženo, aby přiznanou částku zaplatil do 30 dnů od právní moci rozsudku. Žalovaný byl v řízení nečinný, proto soud uvedenou lhůtu považuje za dostatečnou.

13. Soud tak zamítl žalobu ohledně částky 16 360 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 30 359 Kč od 7. 6. 2025 do zaplacení.

14. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením Žalobkyně se v řízení domáhala částky 30 359 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 13 999 Kč, tj. ze 46 %; žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky 16 360 Kč, tj. z 54 %, a náleží mu proto náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 8 %. Protože však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.