Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 218/2025-28
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Gabrielovou ve věci
žalobce:Jméno žalobce., IČO: IČO žalobce
sídlem Adresa žalobce
zastoupený advokátkou Jméno advokátky
sídlem Adresa advokátky
proti
žalované:Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované
bytem Adresa žalované
o 20.000 Kč s příslušenstvím – bezdůvodné obohacení
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 20.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20.000 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2.615 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 20.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20.000 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2.615 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobce.
1. Žalobou doručenou soudu 4. 8. 2025 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 20.000 Kč s příslušenstvím, a to z důvodu, že se jedná o bezdůvodné obohacení, kdy mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou měla být uzavřena smlouva o úvěru, na základě které měl být žalované poskytnut úvěr celkem ve výši 20.000 Kč. Následně právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku na společnost De Vries právnická osoba., která ji převedla na žalobce.
2. Žalovaná se k věci přes výzvu soudu nevyjádřila.
3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.
4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.
5. Právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, IČO: IČO, zaslal žalované na účet č. č. č. účtu dne 8. 9. 2023 dvakrát částku 10.000 Kč (důkaz potvrzeními o provedení plateb). Platby byly identifikovány variabilním symbolem č. var. symbol. Smlouvu uzavřenou mezi stranami žalobce soudu nedoložil.
6. Právní předchůdce žalobce následně postoupil dne 18. 5. 2025 pohledávku na vrácení poskytnutých peněžních prostředků na společnost De Vries právnická osoba., IČO: IČO. Společnost De Vries právnická osoba. poté postoupila předmětnou pohledávku na žalobce, a to smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 22. 5. 2025 (důkaz touto smlouvou včetně příloh). Žalobce oznámil žalované, že došlo k postoupení pohledávky a vyzval ji k zaplacení dlužné částky dne 20. 6. 2025 (důkaz oznámením a výzvou k úhradě). Žalovaná však dlužnou částku neuhradila.
7. Soud v projednávané věci aplikoval zejména zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Na základě právního posouzení věci soud dovodil, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce byla snaha uzavřít smlouvu o úvěru. Žalobce soudu sice nepředložil řádně podepsanou a uzavřenou smlouvu, nicméně doložil, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku ve výši 20.000 Kč. Soud proto plnění posoudil jako bezdůvodné obohacení, když žalovaná obdržela částku bez právního důvodu (§ 2991 o. z.). Právní předchůdce následně postoupil pohledávku na společnost De Vries právnická osoba., která ji následně postoupila na žalobce (§ 1879 o. z.). Postoupení pohledávky bylo oznámeno a prokázáno žalované (§ 1882 o. z.). Jelikož žalovaná nezaplatila částku řádně a včas ve stanovené lhůtě dle výzvy, dostala se do prodlení s úhradou dluhu. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 20.000 Kč.
8. Protože žalovaná nezaplatila dlužnou částku řádně a včas, dostala se do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Soud proto žalobě vyhověl i co do nároku na zaplacení zákonných úroků z prodlení (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Lhůtu k plnění soud stanovil v délce tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř).
9. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má úspěšný žalobce nárok na náhradu nákladů řízení. Soud při určení výše náhrady nákladů řízení vycházel mimo jiné z § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), který upravuje výši náhrady v řízeních, které jsou zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru a jsou uplatňovány opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce podává velké množství typově stejných žalob, přičemž skutková tvrzení mají ustálenou podobu a v rámci formulářovým způsobem podaných návrhů dochází pouze ke změně dílčích údajů. Soud proto výši náhrady stanovil dle § 14b a. t.
10. Náklady žalobce v předmětné věci jsou: zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba) po 400 Kč (§ 14b odst. 1 a. t.), náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 a. t.) a účtovaná DPH ve výši 21 % z poskytnutých právních služeb. Celkem tak náklady řízení žalobce představují částku 2.615 Kč. Soud stanovil žalované povinnost zaplatit tyto náklady k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to u Městského soudu v Brně. O odvolání bude následně rozhodovat Krajský soud v Brně jako soud odvolací.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, může se žalobce domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.