Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 C 62/2026-28

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Kolínovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

o zaplacení 21 744 Kč s příslušenstvím – úvěr

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 6 744 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 21 300,16 Kč od 5. 1. 2025 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 020 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Co do částky 6 744 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 21 300,16 Kč od 5. 1. 2025 do zaplacení se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 020 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 21 744 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru s poplatky dle Smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností Anonymizováno, a žalovaným dne 5. 12. 2024 pod č. spisová značka, na základě, které byl žalovanému poskytnut téhož dne úvěr ve výši 15 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet. Částka se skládá z nesplacené jistiny ve výši 15 000 Kč, poplatku za sjednání úvěru ve výši 6 300,16 Kč a smluvního úroku ve výši 443,84 Kč.

2. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena na adresu trvalého pobytu dne 3. 8. 2026 postupem dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobkyně souhlasila s tímto postupem již v žalobě. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení , nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 31. 8. 2026.

3. V tomto řízení vzal soud na základě předložených důkazů za prokázané, že dne 5. 12. 2024 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, kterou byla žalovanému poskytnuta bezhotovostním převodem částka 15 000 Kč. Tuto částku bezhotovostně poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému dne 5. 12. 2024. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr ve výši 15 000 Kč navýšený o smluvní úrok ve výši 443,84 Kč do 30 dnů od odeslání finančních prostředků, dále byl sjednán poplatek ve výši 6 300,16 Kč za sjednání úvěru. Žalovaný však nesplatil sjednanou částku řádně a včas. Pohledávka za žalovaným byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 2. 2026 postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 14. 2. 2026. Uvedená skutková zjištění soud učinil ze smlouvy o úvěru, výpisu z účtu, Smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní výzvy s podacím lístkem.

4. Podle , 2 o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

5. Podle § 87 odst. 1, 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

6. Podle , 2 č. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

8. Soud na základě předložených důkazů dovodil, že žaloba je zčásti důvodná. Žalobkyně je v řízení aktivně legitimována, protože sporná pohledávka ji byla písemnou smlouvou postoupena původním věřitelem, společností Anonymizováno Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě smlouvy o úvěru částku ve výši 15 000 Kč, a to bezhotovostním převodem. Žalovaný je ve smlouvě označena jménem, příjmením, adresou, číslem OP, telefonu, e-mailovou adresou a rodným číslem a nepochybně se jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobkyně však ani netvrdila, že by před poskytnutím úvěru její právní předchůdce řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně byla soudem před rozhodnutím ve věci samé vyzvána k doplnění tvrzení, zda a jak byla prověřována úvěruschopnost žalovaného a pokud byla, k předložení důkazů k prokázání tohoto tvrzení. Soud dokonce výslovně s ohledem na § 13 o. z. odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, v němž se soud podrobně k otázce prokázání ověřování úvěruschopnosti vyjadřuje. Na výzvu soudu žalobkyně sdělila, že obecný postup původního věřitele včetně lustrace registry, žádnéy ohledně příjmů a výdajů žalovaného nedoložila.

9. Soud proto dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (obdobně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39). Tím spíše věřitel shora uvedenému požadavku nedostojí za situace, kdy neposuzuje úvěruschopnost dlužníka vůbec. Nelze mít tedy za to, že úvěr byl poskytnut v rozsahu přiměřeném skutečným majetkovým poměrům žalovaného.

10. Protože právní předchůdce žalobkyně neprověřil řádně úvěruschopnost žalovaného, je smlouva ze dne 5. 12. 2024 dle § 87 ZSÚ neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobkyně se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v této smlouvě.

11. Protože právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalovanému částku 15 000 Kč na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vydat. Co do výše bezdůvodného obohacení soud dospěl k závěru, že z vyplacené částky 15 000 Kč nebylo vráceno ničeho, když žalovaný neprokázal (a ani netvrdil), že by na jistinu cokoli zaplatil. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalovanému celkem částku 15 000 Kč, ze které žalovaný do podání žaloby nezaplatil ničeho. Žalovanému byla proto uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč.

12. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku, byla žaloba zamítnuta, protože tento nárok měl základ v neplatné smlouvě o úvěru, přičemž žalobkyně se nemůže domáhat (nad rámec vydání shora uvedeného bezdůvodného obohacení) plnění, které bylo sjednáno v neplatné smlouvě.

13. Pokud jde o zákonný úrok z prodlení, pak soud v tomto rozsahu žalobu zamítl s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022 ve věci sp. zn. spisová značka, podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl.

14. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o Ze žalované částky 21 744 Kč byla žalobkyně úspěšná ve věci do 38 %, a proto jí náleží právo na náhradu nákladů řízení v částečné výši, když splnila povinnost předžalobní výzvy ve smyslu Za účelně vynaložené náklady řízení soud považuje částku 870 Kč za zaplacený soudní poplatek a částku 1 815 Kč za právní zastoupení. Při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení soud postupoval podle Dle tohoto ustanovení činí odměna za jeden úkon právní služby částku 400 Kč a paušální náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč. Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) a představují celkem 1 500 Kč. Zástupce žalobkyně doložil registraci plátce DPH, proto je nutno do nákladů řízení dle zahrnout také 21 % DPH z částky 1 500 Kč, tj. 315 Kč. Celkově tak žalobce na nákladech řízení účelně vynaložil částku 2 685 Kč (870 + 1 500 + 315 Kč). S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 020 Kč (38 % z částky 2 685 Kč), které jsou dle splatné k rukám zástupkyně žalobkyně.

15. Žalobkyně se domáhala, aby odměna za 1 úkon právní pomoci byla stanovena dle advokátního tarifu, nikoliv dle tohoto předpisu. Soud dovodil, že v konkrétním sporu jsou splněny podmínky pro aplikaci Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně vymáhá zaplacení dlužných částek z úvěrů (event. půjček či zápůjček) z postoupených pohledávek ve větším množství případů ročně. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení smlouvy o úvěru (případně o zápůjčce) a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Rovněž právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobkyně soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. V případě, kdy by se žalovaný v konkrétním řízení bránil, a žalobkyně na procesní obranu reagovala, bylo by již postavení obou účastníků v řízení z hlediska nákladů právního zastoupení shodné (viz ). Ministerstvo spravedlnosti přistoupilo k novelizaci na základě zákonného zmocnění obsaženého v zákoně o advokacii (). V této souvislosti nelze přehlédnout, že Ústavní soud před účinností vyhl. č. 177/96 Sb. opakovaně konstatoval, že je nepřiměřeně vysoká sazba mimosmluvních odměn ( vyhlášky) a v nálezu sp. zn. ze dne 29.3.2012 judikoval, co považuje za řízení zahájené tzv. „formulářovou“ žalobu, když uvedl, že „v takovém řízení, jež je zahájeno „formulářovou“ žalobou, nárok je uplatňován vůči spotřebiteli, přičemž ten vznikl ze smlouvy, anebo jiného právního důvodu, avšak spotřebitel je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem (typicky půjde zejména o smlouvu o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, o poskytování služeb informační společnosti, o poskytování služeb elektronických komunikací, o pojistnou smlouvu, o regulační poplatek podle , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů)“. I z výše uvedeného je zřejmé, že nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z poskytnutého úvěru, právně kvalifikovaného jako bezdůvodné obohacení, uplatněný formou vyplnění návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, je typicky nárokem, který má namysli advokátního tarifu.

16. Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle věta prvá , když soudu nebyly s ohledem na nečinnost žalovaného v řízení tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.