Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 129/2026-20
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Radimem Kostíkem, Ph.D. ve věci
žalobkyně: SERRAGHIS LOAN MANAGEMENT LTD. sídlem Strovolou 236, 2048 Strovolos, Nikósie, Kyperská republika zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení částky 12 662,50 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se zastavuje v té části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 4 530,45 Kč a smluvní pokuty ve výši 162,50 Kč.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 12 500 Kč ve výši 12,75 % ročně od 1. 6. 2025 do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 644,84 Kč, zamítá.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 584 Kč k rukám jejího právního zástupce Jméno advokáta, advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se zastavuje v té části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 4 530,45 Kč a smluvní pokuty ve výši 162,50 Kč.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 12 500 Kč ve výši 12,75 % ročně od 1. 6. 2025 do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 644,84 Kč, zamítá.IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 584 Kč k rukám jejího právního zástupce , Jméno advokáta, , advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 12 500 Kč, představující dlužnou jistinu úvěru, částky 162,50 Kč představující smluvní pokutu, kapitalizovaný úrok ve výši 4 530,45 Kč, a zákonný úrok z prodlení v jeho kapitalizované formě ve výši 644,84 Kč a ve výši 12,75 % ročně z částky 12 500 Kč plynoucí od 1. 6. 2025 do zaplacení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne 23. 4. 2024 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba, a žalovanou formou elektronické komunikace na dálku. Žalovaná celkem za dobu trvání sjednané smlouvy vyčerpala celkem částku 12 500 Kč a zavázala se splatit jistinu spolu s příslušenstvím ve formě smluveného úroku ve výši 117,64 % ročně, úvěr byl splatný v pravidelných měsíčních splátkách, a to v počtu 12 splátek ve výši 1 816,90 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že před uzavřením smlouvy o úvěru došlo k získání informací pro zhodnocení bonity klienta, důvěryhodnosti a platební morálky prostřednictvím sdružení právnická osoba. Žalovaná na jistině ničeho neuhradila. Žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou závazku z důvodu neuhrazení splátky č. hodnota a k datu 23. 8. 2024 byl poskytnutý úvěr zesplatněn. Předmětná pohledávka byla následně postoupena z původního věřitele na spol. právnická osoba, a to dle rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 11. 2023, a následně dne 27. 5. 2025 postoupena z přechodného věřitele na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2025. Ode dne postoupení pohledávky na žalobkyni neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho.
2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl následně zrušen z důvodu jeho nedoručení žalované do vlastních rukou.
3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř. “), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně), resp. ohledně tohoto postupu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ) – žalovaná.
právnická osoba výzvě soudu ze dne 10. září 2026 žalobkyně sdělila, že před uzavřením úvěrové smlouvy právní předchůdce posoudil úvěruschopnost žalované, a to na základě informací získaných od spol. právnická osoba. (viz výše), když žalovaná prošla uvedenou databází negativně. Věřitel učinil dotazy na úvěrové registry, nebankovní registr klientských informací a bankovní registr klientských informací pro zhodnocení bonity, důvěryhodnosti a platební morálky, provedl též kontrolu úvěruschopnosti na základě svých interních kontrol a nastavených pravidel. Žalobkyně však dokumenty k ověření úvěruschopnosti nedisponuje.
5. Vzhledem k výše uvedenému vzala žalobkyně žalobu zčásti zpět, a to co do kapitalizovaného úroku ve výši 4 530,45 Kč a smluvní pokuty ve výši 162,50 Kč a požádala, aby soud řízení, co do uvedených nároků, zastavil.
6. Dle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ve znění pozdějších změn a doplnění, žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.
7. Dle odst. 2 věty 1. výše citovaného zákonného ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.
8. Vzhledem k tomu, že žalobkyně shora uvedeným podáním vzala žalobu zpět, a to zčásti tak, jak je uvedeno výše, soud řízení v rozsahu tohoto zpětvzetí výrokem I. zastavil.
9. Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne 23. 4. 2024 se žalobkyně zavázala poskytnout žalované neúčelový spotřebitelský úvěr v celkové výši 12 500 Kč. Celkem měla žalovaná na poskytnutý úvěr vrátit částku 21 802,80 Kč, při zápůjční úrokové sazbě 117,64 % ročně a RPSN 207,20 % Smlouva měla být uzavření prostřednictvím elektronické komunikace na dálku a uvedená částka měla být žalovanou vrácena v pravidelných dvanácti měsíčních splátkách ve výši 1 816,90 Kč.
10. Z detailu pohybu na účtu bylo zjištěno, že žalobkyně žalované poskytla částku celkem 12 500 Kč, když tato částka byla žalované vyplacena dne 23. 4. 2024 na její účet č. č. účtu.
11. Předžalobní výzva ze dne 20. 3. 2026 byla žalované zaslána dne 21. 3. 2026 na adresu jejího bydliště uvedenou v úvěrové smlouvě.
12. Podle § 1810 o.z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.
13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru v jeho platném znění, poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru v jeho platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru v jeho platném znění, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
18. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru v jeho platném znění, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
19. V posuzované věci nebylo prokázáno, zda žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně a dostatečně posoudila úvěruschopnost žalované ve vztahu k poskytnutému úvěru. V rámci tvrzeného prověření úvěruschopnosti nebyly poskytnuty informace od žalované. Pokud se jedná o výše příjmů, výdajů, závazků atd., pak tyto nebyly žádným způsobem doloženy. Soud v této souvislosti žalobkyni vyzval, aby soudu předložila všechny důkazy k prokázání, jakým způsobem a jaké získala konkrétní informace o schopnosti žalované splácet úvěr. Není tedy zřejmé, jak žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, mohla vyhodnotit úvěruschopnost žalované bez jakéhokoliv ověření jejích příjmů a výdajů.
20. Vzhledem k tomu, že žalobkyně úvěruschopnost žalované řádně neprověřila, je na úvěrovou smlouvu třeba hledět jako na neplatnou (§ 87 zákona o spotřebitelském úvěru, k tomu srovnej, pokud jde o absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 OPR-Finance proti GK a pokud jde o povinnost věřitele řádně ověřit úvěruschopnost spotřebitele, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 12. 2021 sp. zn. 27 Co 12/2020 ). Na tomto závěru nemění ničeho ani skutečnost, že žalobkyně nahlédla před uzavřením úvěrové smlouvy ohledně žalované do svých interních databází či do registru SOLUS.
21. Dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je tudíž žalovaná povinna vrátit poskytnutou a nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalované byla poskytnuta jistina ve výši 12 500 Kč, na kterou ničeho neuhradila, a proto jí zbývá tedy uhradit na poskytnuté jistině částka 12 500 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna uhradit ve lhůtě odpovídají možnostem spotřebitele, která bude dohodnuta účastníky řízení nebo soudem určena. Mezi účastníky řízení k takové dohodě nedošlo. S ohledem na nezjištěnou finanční situaci žalované byla stanovena lhůta 3 dnů dle § 160 občanského soudního řádu . Nárok na případný úrok z prodlení by žalobkyni vznikl až v případě prodlení žalované s úhradou v takto stanovené lhůtě (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021 , bod 17. odůvodnění).
22. Soud proto uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 12 500 Kč (výrok II.), ve zbývajícím rozsahu zákonných úroků z prodlení soud žalobu zamítl (výrok III.).
23. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu právo. Úspěch žalobkyně je v tomto případě představován částkou 12 500 Kč, ohledně které bylo žalobkyni vyhověno. Naopak úspěch žalované je představován částkou 7 434 Kč, neboť ohledně této částky byla žaloba zamítnuta, resp. vzata zpět pro nedůvodnost. Posledně uvedená částka zahrnuje vedle smluvní pokuty, smluvní úrok a též zákonné úroky z prodlení. Za této situace má nárok na náhradu nákladů řízení žalobkyně, a to v rozsahu 25,4 %. Náklady žalobkyně soud stanovil podle § 14b bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení zahájeném žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, a sestávající se z částky náhrady nákladů vynaložených na zastupování advokátem spočívající v odměně advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění před podáním žalobního návrhu, podání soudu s návrhem ve věci samé, když jeho součástí měly být i skutečnosti o způsobu prověření úvěruschopnosti žalované) ve výši 1 200 Kč (tedy 400 Kč za každý z těchto úkonů), dále pak paušální náhradu hotových výdajů právního zástupce, a to ve výši celkem 300 Kč v souvislosti s každým úkonem právní služby (§ 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ). Náklady právního zastoupení žalobkyně tak činí 1 500 Kč a náklady řízení (s připočtením zaplaceného soudního poplatku 800 Kč) celkově 2 300 Kč. Poměrná část ve výši 25,4 % z uvedené částky činí 584 Kč a tuto částku je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.