Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
7 C 160/2026-19
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 20 000 Kč
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalovanému na zaplacení částky 20 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba.) uzavřela se žalovaným tři smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejichž základě poskytla žalovanému částky 2 x 5 000 Kč a 10 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek přešly pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný dosud žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, neuhradil ničeho. Vzhledem k tomu, že dle žalobkyně nebyla před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, požaduje pouze vydání bezdůvodného obohacení.
V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř. “), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. ohledně tohoto postupu soudu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).
Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 26. 9. 2024 bylo zjištěno, že na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Splatnost úvěru byla sjednána k datu 28. 10. 2024. Ve smlouvě je uvedeno číslo účtu žalovaného č. účtu. Žalovaný smlouvu podepsal na dálku prostřednictvím SMS kódu. Z potvrzení o platbě ze dne 28. 9. 2024 bylo zjištěno, že uvedeného dne byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně č. č. účtu na účet č. č. účtu zaslána částka 10 000 Kč.
Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 7. 10. 2024 bylo zjištěno, že na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč. Splatnost úvěru byla sjednána k datu 6. 11. 2024. Ve smlouvě je uvedeno číslo účtu žalovaného č. účtu. Žalovaný smlouvu podepsal na dálku prostřednictvím SMS kódu. Z potvrzení o platbě ze dne 7. 10. 2024 bylo zjištěno, že uvedeného dne byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně č. č. účtu na účet č. č. účtu zaslána částka 5 000 Kč.
Z potvrzení o platbě ze dne 27. 9. 2024 bylo zjištěno, že uvedeného dne byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně č. č. účtu na účet č. č. účtu zaslána částka 5 000 Kč.
Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2025 přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému byla zaslána dne 21. 11. 2025 předžalobní výzva.
Po právní stránce posuzoval soud tento spor dle ust. § 2991 a § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též jen „o. z.“).
Na základě tvrzení uvedených v žalobě a listin k ní připojených učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba.) zaslala na bankovní účet žalovaného celkem částku 20 000 Kč. Tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný jí ani její právní předchůdkyni žádnou částkou dosud neuhradil, zůstalo nesporným. Pohledávka za žalovaným v souladu s ust. § 1879 o. z. přešla na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. S ohledem na skutečnost, že částka 20 000 Kč byla na účet žalovaného převedena bez právního důvodu, vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 odst. 2 o. z. ve výši 20 000 Kč. Tuto částku je pak žalovaný povinen žalobkyni vydat dle ust. § 2991 odst. 1 o. z.
Ze shora uvedených důvodů soud žalobě zcela vyhověl.
Žalobkyně při vyčíslení náhrady nákladů řízení vycházela z odměny právního zástupce za jeden úkon právní služby ve výši 1 900 Kč (tedy ve smyslu § 7 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, dále též jen „AT“) a dále z paušální sazby náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 450 Kč (dle § 13 odst. 4 AT). Soud však dospěl k závěru, že co do výpočtu odměny právního zástupce žalobkyně a výše náhrady jeho hotových výdajů za právní úkony učiněné do podání žaloby včetně je třeba postupovat podle § 14b AT, neboť toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, přičemž předmětem plnění není částka převyšující 50 000 Kč. Obdobné nároky přitom žalobkyně uplatňuje u zdejšího soudu opakovaně. Jsou tedy naplněny všechny předpoklady obsažené v § 14b odst. 1 písm. a) až c) AT.
Podle § 14b odst. 1 bodu 1. AT žalobkyni přísluší náhrada nákladů vynaložených na zastupování advokátem spočívající v odměně advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění před podáním žalobního návrhu a podání soudu s návrhem ve věci samé) ve výši 1 200 Kč (tedy 400 Kč za každý z úkonů), dále pak paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce, a to ve výši 100 Kč v souvislosti s každým úkonem právní služby (§ 14b odst. 6 písm. a/ AT), celkem 300 Kč, a podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty, jíž je zástupce žalobkyně plátcem, a to ve výši 21 % z odměny a paušálních náhrad. Náklady právního zastoupení žalobkyně tak činí 1 815 Kč a náklady řízení (s připočtením zaplaceného soudního poplatku 800 Kč) celkově 2 615 Kč.
Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. , lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.