Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 153/2025-24

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Martinem Pavlíkem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení částky 34 740,33 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 24 240,33 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 971,40 Kč od 14. 2. 2024 do zaplacení a ve výši 12,75 % ročně z částky 7 268,93 Kč od 23. 7. 2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 10 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 100 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 905 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 24 240,33 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 971,40 Kč od 14. 2. 2024 do zaplacení a ve výši 12,75 % ročně z částky 7 268,93 Kč od 23. 7. 2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 10 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 100 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 905 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení dlužné částky 34 740,33 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne 13. 11. 2023 smlouvu o dodávce plynu a smlouvou o dodávce elektřiny (dále jen „smlouvy“), na základě kterých dodávala žalované do odběrného místa na adrese Adresa žalované, elektřinu a plyn a žalovaná se ve smlouvě zavázala za tuto dodávku platit sjednanou cenu. Plyn dodaný v období od 7. 12. 2023 do 22. 1. 2024 žalobkyně vyúčtovala fakturou znějící na částku 16 971,40 Kč (po odečtení záloh), která byla splatná dne 13. 2. 2024. Elektřinu dodanou v období od 20. 3. 2024 do 18. 6. 2024 žalobkyně vyúčtovala fakturou znějící na částku 7 268,93 Kč (po odečtení záloh), která byla splatná dne 22. 7. 2024. Protože žalovaný faktury nezaplatil, je povinen uhradit smluvní pokutu za prodlení s úhradou záloh ve výši 100 Kč vyúčtovanou dne 27. 6. 2024. Pro opakované neplacení záloh plynu za měsíc červenec 2024 a vystavenou fakturu žalobkyně ukončila dodávky plynu žalované a dopisem ze dne 3. 9. 2024 odstoupila od smlouvy. V důsledku toho vznikla žalované povinnost uhradit žalobkyni i smluvní pokutu ve výši 3 200 Kč za každý měsíc po dni ukončení dodávky do konce doby sjednaného trvání smlouvy, což za dobu od měsíce srpna 2024 do prosince 2024 po 800 Kč (* 4 měsíce) činí 3 200 Kč. Tato smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy byla splatná dne 11. 9. 2024. U elektřiny byla také vyúčtována smluvní pokuta ve výši 7 200 Kč (9 měsíců po 800 Kč) z důvodu neplacené (záloha za duben 2024 a vyúčtovaná faktura), přičemž žalobkyně dopisem ze dne 1. 7. 2024 odstoupila od smlouvy a smluvní závazek tak zanikl předčasně o 9 měsíců. Pokuta byla splatná dne 28. 6. 2024. Přestože byla žalovaná k zaplacení dlužné ceny upomínána před podáním žaloby, žalovaná částka nebyla doposud uhrazena.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci usnesením ze dne 25. 6. 2025 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle , (dále jen „ “) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované doručeno dne 14. 7. 2025 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila v podání ze dne 7. 7. 2025.

4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 13. 11. 2023 smlouvy o dodávce plynu a elektřiny, obé do odběrného místa na adrese adresa a žalovaná se zavázala po dobu 15 měsíců k odběru elektřiny, u plynu po dobu 12 měsíců od účinnosti smlouvy, za kterou bude platit sjednanou cenu. Mezi stranami byla v části smlouvy nazvané „smluvní sankce“ sjednána smluvní pokuta ve výši 800 Kč měsíčně za každý kalendářní měsíc i jeho část po dni ukončení dodávky komodity od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy a byla sjednána pro tato porušení smluvní povinnosti žalovanou: 1) poruší-li žalovaný opakovaně kteroukoli platební povinnost (bez ohledu na tutéž povinnost a odstoupení) nebo 2) způsobí-li nemožnost dodávky nebo 3) učiní-li bez souhlasu žalobkyně jakýkoli projev vůle směřující k ukončení smlouvy. Dále smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou přesahující 10 dnů. Ujednání o smluvních pokutách, které jsou předmětem řízení, jsou zařazeny, resp. mechanismus jejich uplatnění je popsán v nečleněném souvislém textu drobným písmem, přičemž smluvní pokuty byly sjednány pouze na straně žalovaného ve prospěch žalobkyně.

5. Vyúčtováním splatným dne 13. 2. 2024 žalobkyně vyúčtovala žalované dodávky plynu za období od 7. 12. 2023 do 22. 1. 2024 ve výši 16 971,40 Kč (po odečtení záloh ve výši 3 010 Kč). Vyúčtováním splatným dne 22. 7. 2024 žalobkyně vyúčtovala žalované dodávky elektřiny za období od 20. 3. 2024 do 18. 6. 2024 ve výši 7 268,93 Kč (po odečtení záloh ve výši 6 420,47 Kč). V důsledku neuhrazení těchto pohledávek žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši 100 Kč dne 27. 6. 2024. Žalovaná byla žalobkyní dopisy o oznámení o přerušení dodávek vyzvána k úhradě nezaplacených záloh za plyn měsíc červenec 2024 a vystavenou fakturu a zároveň byla upozorněna na možnost přerušení dodávek. Dopisem ze dne 3. 9. 2024 bylo žalované oznámeno, že žalobkyně od předmětné smlouvy odstupuje k okamžiku doručení z důvodu opakovaného neplnění platebních povinností. V důsledku toho vznikla žalované povinnost uhradit žalobkyni i smluvní pokutu ve výši 3 200 Kč za každý měsíc po dni ukončení dodávky do konce doby sjednaného trvání smlouvy, což za dobu 4 měsíců (od ukončení dodávek 29. 8. 2024 do konce trvání smlouvy 7. 12. 2024) činí 3 200 Kč. Taktéž u dodávek elektřiny žalobkyně z důvodu nesplnění povinností žalované (nezaplacené zálohy za měsíc duben 2024 a vystavené faktury) byla upozorněna na možnost přerušení dodávek. Dopisem ze dne 1. 7. 2024 bylo žalované oznámeno odstoupení od smlouvy na dodávky elektřiny. V důsledku předčasného ukončení smlouvy o devět měsíců byla žalované vyúčtování smluvní pokuta ve výši 7 200 Kč (9 měsíců po 800 Kč) za období od ukončení dodávek (18. 6. 2024) do konce trvání smlouvy (5. 3. 2025). Přestože byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 28. 11. 2024 a ze dne 24. 9. 2024, žalovanou částku neuhradila.

6. Podle , (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle odst. 2 neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

7. Podle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li to zákon.

8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než v peněžitém.

9. Podle § 1798 odst. 1 o. z. ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit.

10. Podle § 1800 odst. 1 o. z. obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen.

11. Podle § 1811 odst. 1 o. z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

12. Podle § 1813 o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

13. Podle § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

14. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze z části. Podle výše citovaného ustanovení § 2079 o. z. byla mezi stranami ohledně dodávek plynu a elektřiny uzavřena kupní smlouva, dle které se žalobkyně zavázala dodávat žalované tyto komodity a žalovaná se zavázala za tyto dodávky platit cenu v rámci záloh a následného vyúčtování. Žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by svůj závazek k zaplacení ceny dodávek splnila, že by tedy zaplatila vyúčtované faktury v celkové výši 24 240,33 Kč (16 971,40 Kč a 7 268,93 Kč), proto bylo žalobě v této části vyhověno, a to včetně zákonného úroku z prodlení, neboť ode dnů následujících od splatnosti je žalovaná v prodlení a žalobkyně má právo na zákonný úrok z prodlení ve výši dle (výrok I. rozsudku).

17. Na základě zjištěného skutkového stavu soud též učinil závěr, že se jedná nejen o kupní smlouvu jako takovou, ale zároveň o spotřebitelskou smlouvu, kdy žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná jako spotřebitel. Smlouva byla zároveň uzavřena adhezním způsobem na formuláři, ve kterém žalovaná nemohla provádět žádné změny, proto je nutné aplikovat ust. § 1798 – 1801 a 1810 o. z., které chrání slabší stranu (v tomto případě spotřebitele – žalovaného) včetně doložky obsažené v ust. § 1800 odst. 1 o. z. týkající se nečitelných, nesrozumitelných a zvlášť nevýhodných doložek. Pro posouzení věci je podstatné, že smluvní pokuta (nejedná se o ujednání o předmětu plnění nebo o ceně) byla sjednána pouze na straně žalované (spotřebitele) pro případ porušení její povinnosti ze smlouvy. Smlouva zároveň neobsahuje ujednání o smluvní pokutě, která by postihla žalobkyni, pokud by nesplnila své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy, tj. pokud by svým zaviněním nedodala řádně elektřinu (či plyn), když na obou stranách se jedná o stěžejní smluvní povinnosti. Na straně žalobkyně dodat komodity a na straně žalované zaplatit sjednanou cenu. Z právě uvedeného jednoznačně vyplývá, že v právech a povinnostech smluvních stran je dána nerovnováha v neprospěch žalované, která v daném smluvním poměru vystupovala jako spotřebitel. Současně lze na tuto nerovnováhu pohlížet jako významnou, když je žalovaná sankcionována za porušení podstatné náležitosti vyplývající ze smlouvy a žalobkyně nikoli. Podle ust. § 1811 odst. 1 o. z. by při hodnocení přiměřenosti měla být zohledněna skutečnost, zda obsah smlouvy byl sepsán jasným a spotřebiteli srozumitelným jazykem, který se promítá ve dvou podobách, a to v podobě formální a obsahové. Dle soudu je po formální stránce významné, že žalobkyně část smlouvy věnovanou výhradně smluvním pokutám (v neprospěch žalované) sice (po dlouhodobé ustálené praxi soudů) změnila na „Smluvní pokuty“, čímž alespoň žalované částečně usnadnila orientaci ve smlouvě, avšak z obsahového hlediska je nanejvýš důležité, aby sdělení bylo srozumitelné člověku průměrného rozumu, resp. průměrnému spotřebiteli. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že ujednání o smluvní pokutě je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelně formulováno, a to z důvodu nepřehlednosti, jednak nevhodně zvoleného drobného písma a složitého popisu mechanismu uplatňování smluvních pokut, a to vše popsané v jednom souvislém textu bez jakéhokoli členění s komplikovanou konstrukcí a větnou skladbou, kdy pro pochopení je nutno tuto pasáž přečíst několikrát se zaměřením na konkrétní mechanismus konkrétní smluvní pokuty. Z těchto důvodů má soud za to, že se v textu spotřebitel bude orientovat jen velmi obtížně, a proto dospěl k závěru, že žalobkyně v pozici podnikatele nejednala poctivě a že zmíněná nerovnováha je v rozporu s požadavky přiměřenosti (§ 1813 ve spojení s § 1815 o. z.). Jelikož se k nepřiměřeným ujednáním nepřihlíží, lze na takové ujednání pohlížet jako by učiněno nebylo, a proto nemůže mít žádné právní účinky dle ust. § 551 o. z. (k tomu srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 1. 2020, č. j. -51). Výše uvedené má tudíž za následek částečný procesní neúspěch žalobkyně ve vztahu k požadovaným smluvním pokutám, tedy v konkrétním případě neúspěch v částce 10 500 Kč s příslušenstvím (výrok II. rozsudku).

18. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. věta před středníkem , neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši a naopak už delší dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalované k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.

19. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. soud kapitalizoval veškeré příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozsudku a dospěl k závěru, že v projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný, když její žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení celkem co do jistiny včetně příslušenství 30 947,94 Kč , což představuje 75 % z celkového předmětu řízení, zatímco částka jistiny včetně příslušenství, pro kterou byla žaloba zamítnuta, činí po kapitalizaci příslušenství celkem 10 518,65 Kč, což představuje 25 % z celkového předmětu řízení. Na základě zásady úspěchu ve věci soud zjistil, že větší úspěch ve věci měla žalobkyně, které tak náleží právo na úhradu části nákladů řízení ve výši 50 %.

20. S ohledem na výše uvedené soud přiznal procesně úspěšnější žalobkyni náhradu nákladů řízení, kdy sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle částku 500 Kč do 31. 12. 2024 (za přípravu a převzetí zastoupení a sepis žaloby), resp. částku 700 Kč od 1. 1. 2025 (za sepis předžalobní výzvy). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 1 700 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle (3 x 100 Kč) a 21% DPH (počítáno ze základu 2 000 Kč) ve výši 420 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 390 Kč by činily 3 810 Kč při plném procesním úspěchu. Jelikož měla žalobkyně úspěch ve výši toliko 50 %, náleží jí právo na úhradu nákladů řízení ve výši 1 905 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.