Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 104/2026-45

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci

žalobkyně: Credivo Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení částky 59 856,17 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 221,32 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 39 635,39 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 28 628,91 Kč od 29. 7. 2025 do zaplacení a částky 677,10 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 221,32 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 39 635,39 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 28 628,91 Kč od 29. 7. 2025 do zaplacení a částky 677,10 Kč, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou domáhá se žalobkyně po žalované zaplacení částky 59 179,09 Kč s příslušenstvím ve formě zákonných úroků z prodlení z titulu smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 18. 12. 2024. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěrový rámec až do výše 30 900 Kč, z něhož žalovaná dne 18. 12. 2024 vyčerpala částku 8 500 Kč, dne 28. 3. 2025 částku 10 097 Kč a dne 1. 4. 2025 částku 9 805 Kč. Pro případ, že by soud neshledal nárok žalobkyně důvodným z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, navrhla žalobkyně, aby jej posoudil jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného.

2. V souladu s ustanovením , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili ( ).

3. K výzvě soudu žalobkyně doplnila svá tvrzení a uvedla, že žalovaná na dluh ze smlouvy uhradila dne 15. 1. 2025 částku 2500 Kč, dne 16. 2. 2025 částku 2 491,05 Kč a dne 28. 3. 2025 částku 3 189,63 Kčř, celkem tedy částku 8 180,68 Kč.

4. Na podkladě tvrzení obsažených v podané žalobě a listin k ní připojených dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům: Na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota žalobkyně žalované poskytla spotřebitelský úvěr až do výše 30 900 Kč. Úvěr měl být vyplacen bezhotovostním bankovním převodem. Ve smlouvě je uvedeno číslo účtu žalované IBAN. Smlouva neobsahuje žádný podpis žalované. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli vyplývá, že dne 28. 12. 2024 převedla žalobkyně na účet č. č. účtu částku 8 500 Kč, dne 28. 3. 2025 na tento účet převedla částku 10 097,89 Kč a dne 1. 4. 2025 částku 9 805,97 Kč. Dle autorizace ověření totožnosti byla vlastníkem bankovního účtu č. č. účtu ke dni 18. 12. 2024 žalovaná. Žalobkyně zaslala dne 5. 11. 2025 žalované předžalobní výzvu k úhradě. Ostatníy přiložené k žalobě nebyly pro rozhodnutí soudu podstatné.

5. Po právní stránce posuzoval soud tento spor dle ust. a , (dále též jen „o. z.“).

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak pouze zčásti. Soud nemá za prokázané, že by mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o. z. Smlouva totiž neobsahuje jakoukoli formu podpisu žalované, a to ani v elektronické formě, např. prostřednictvím potvrzující SMS zprávy nebo zadáním unikátního kódu apod. Žalobkyně přitom sama již v žalobě navrhla, aby soud alternativně posoudil její nárok jako bezdůvodné obohacení na straně žalované. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání a žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a odst. 2 o. z. přiznal pouze částku 20 221,32 Kč, která představuje rozdíl mezi žalované skutečně vyplacenou částkou (28 402 Kč – viz žalobní tvrzení, bod 1. odůvodnění) a částkou 8 180,68 Kč, kterou žalovaná žalobkyni již uhradila (viz č.l. 31).

7. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy, je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve lhůtě odpovídající možnostem spotřebitele, která bude dohodnuta účastníky řízení nebo soudem určena. Mezi účastníky řízení k takové dohodě nedošlo. S ohledem nezjištěnou finanční situaci žalované byla stanovena lhůta 3 dnů dle . Nárok na případný úrok z prodlení by žalobkyni vznikl až v případě prodlení žalované s úhradou v takto stanovené lhůtě (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. , bod 17. odůvodnění).

8. Soud proto uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 20 221,32 Kč (výrok I.), ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II.).

9. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení , dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V pojednávané věci byla úspěšnějším účastníkem řízení žalovaná, která však byla po celou dobu nekontaktní a ze spisu nevyplývá, že by jí nějaké náklady řízení vznikl, proto bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku III.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.