Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 207/2026-16
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení částky 16 528 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 16 000 Kč s 11,5% zákonným úrokem z prodlení od 25. 2. 2026 do zaplacení.
II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení další částky 528 Kč, 12% zákonného úroku z prodlení z částky 16 000 Kč od 29. 8. 2025 do 24. 2. 2026 a zákonného úroku z prodlení z částky 528 Kč od 15. 2. 2026 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 16 000 Kč s 11,5% zákonným úrokem z prodlení od 25. 2. 2026 do zaplacení.II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení další částky 528 Kč, 12% zákonného úroku z prodlení z částky 16 000 Kč od 29. 8. 2025 do 24. 2. 2026 a zákonného úroku z prodlení z částky 528 Kč od 15. 2. 2026 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Podanou žalobou domáhala se žalobkyně stanovení povinnosti žalované zaplatit jí částku ve výši celkem 16 528 Kč s dalším příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou jako smluvními stranami.
Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu ve věci rozhodoval bez nařízení jednání.
Soud, vycházeje ze skutkových tvrzení žaloby, provedl ve věci dokazování zejména výpisy z účtu, upomínkou, smlouvou o úvěru č. hodnota, předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu, seznamem, oznámením o postoupení pohledávky, výzvou k úhradě před podáním žaloby, potvrdeniem o podaji doporučenej zásielky, smlouvou o postoupení pohledávek a dodatky č. hodnota – 17 ke smlouvě o úvěru č. hodnota.
Po jejich zhodnocení učinil následující závěry o skutkovém stavu věci:
V řízení zůstalo nesporným, že žalovaná jako dlužník uzavřela dne 27. 8. 2024 ve znění dodatků se spol. právnická osoba smlouvu o úvěru na částku celkem 16 000 Kč, při RPSN 1556,20 %, za poplatky v souvislosti s 11 žádostmi o prodloužení splatnosti úvěru, činící za každou žádost 805 Kč až 3 680 Kč. Následně však žalovaná i přes výzvy neplnila své smluvní povinnosti ze smlouvy vyplývající, tedy především řádně čerpaný úvěr sjednaným způsobem splatit.
Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.
S ohledem na sjednanou lichvářskou výši RPSN 1556,20 % je zřejmé, že tato je dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku v rozporu s dobrými mravy, neboť podstatně převyšuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů. Následkem jednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto právního jednání, v důsledku čehož se právní vztah mezi účastníky řídí ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku.
V projednávané věci je tedy nepochybné, že se v souvislosti s poskytnutou částkou bez právního důvodu žalovaná na úkor žalobkyně ve smyslu ust. § 2991 a násl. zák. 89/2012 bezdůvodně obohatila. Žalovaná pak doposud bezdůvodné obohacení žalobkyni ve výši 16 000 Kč nevydala a soud proto rozhodl ve znění výroku I. rozsudku s tím, že požadovaný úrok z prodlení dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. pak soud žalobkyni přiznal v návaznosti lhůtu uvedenou v předžalobní výzvě.
O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť každý z účastníků měl ve věci úspěch pouze částečný a dle názoru soudu tak povaze věci nejlépe odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči (ustanovení §§ 201 a 204 odst. 1 občanského soudního řádu).
Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné (ustanovení § 202 odst. 3 občanského soudního řádu).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí, resp. provedení exekuce.