Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 95/2026-28
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Dušákovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozen Datum narození žalovaného trvalým pobytem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, adresa Anonymizováno
o zaplacení částky 45 518,24 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 000 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky 5 518,24 Kč a v části o zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 000 Kč od 2. 11. 2023 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 591 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 000 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky 5 518,24 Kč a v části o zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 000 Kč od 2. 11. 2023 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 591 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 15. 11. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 45 518,24Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že jde o nárok vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě společnost právnická osoba., IČO IČO, poskytla žalovanému revolvingový úvěr s počátečním úvěrovým limitem stanoveným ve smlouvě, který mohl být v případě splnění podmínek zvýšen až do výše 150 000 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr neuhradil, pohledávka byla žalobkyni postoupena. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že původní věřitel před uzavřením smlouvy řádně zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet. Dále sdělila, že žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 40 000 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti:
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 11. 6. 2023 soud zjistil, že původní věřitel, společnost právnická osoba., IČO IČO, poskytl žalovanému revolvingový spotřebitelský úvěr s disponibilním úvěrovým limitem ve výši 40 000 Kč. Současně bylo sjednáno první účelové čerpání úvěru ve výši 30 698 Kč určené k financování koupě mobilního telefonu. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úroky v pravidelných měsíčních splátkách. Roční úroková sazba byla pro první účelové čerpání sjednána ve výši 19,48 %. Ve smlouvě žalovaný uvedl bankovní účet pro případné neúčelové čerpání úvěru
5. Z potvrzení o provedených platbách soud zjistil, že na základě smlouvy o úvěru původní věřitel dne 12. 6. 2023 poukázal částku 30 698 Kč přímo na účet obchodníka jako úhradu kupní ceny financovaného zboží a dne 26. 6. 2023 převedl částku 9 302 Kč na bankovní účet žalovaného. Žalovaný tak na základě předmětné úvěrové smlouvy vyčerpal celkem částku 40 000 Kč. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, a proto původní věřitel dne 1. 11. 2023 od smlouvy odstoupil, v důsledku čehož se celá dosud nesplacená pohledávka stala splatnou.
6. Pohledávka byla postoupena žalobkyni, což bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky, ze seznamu postoupených pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky.
7. Z výzvy k zaplacení soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení poskytnuté částky.
8. Z dalších důkazů nebyla učiněna zjištění podstatná pro rozhodnutí věci.
9. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že původní věřitel poskytl žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru peněžní prostředky v celkové výši 40 000 Kč, přičemž část ve výši 30 698 Kč byla poukázána přímo obchodníkovi za účelem úhrady kupní ceny žalovaným zakoupeného zboží a část ve výši 9 302 Kč byla převedena na bankovní účet žalovaného. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplácel. Soud dále dospěl k závěru, že původní věřitel před uzavřením smlouvy řádně neposoudil úvěruschopnost žalovaného, a smlouva o spotřebitelském úvěru je proto neplatná. Pohledávka z bezdůvodného obohacení byla postoupena žalobkyni.
10. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu. Hmotněprávní posouzení věci vychází zejména ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že žalovaný při sjednání smlouvy o zápůjčce vystupoval v pozici spotřebitele, soud při právním posouzení věci vycházel z také ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.
11. Bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaný jako spotřebitel uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku.
12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných, spolehlivých, úplných a přiměřených informací.
13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, pokud věřitel neposoudil úvěruschopnost spotřebitele v souladu s § 86 odst. 1 citovaného zákona.
14. Soud dospěl k závěru, že původní věřitel před uzavřením smlouvy nepostupoval při posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí vyžadovanou zákonem. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by měl k dispozici dostatečné a spolehlivé podklady umožňující řádně posoudit schopnost žalovaného sjednaný úvěr splácet. Soud proto uzavřel, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
15. Podle § 2993 občanského zákoníku platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
16. Přijetím částky 40 000 Kč se žalovaný na úkor původního věřitele bezdůvodně obohatil a bylo jeho povinností bezdůvodné obohacení vydat. Původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 40 000 Kč, přičemž část ve výši 30 698 Kč byla použita k úhradě kupní ceny zboží přímo obchodníkovi a část ve výši 9 302 Kč byla převedena na bankovní účet žalovaného. Pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení byla následně postoupena žalobkyni. Soud proto výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalovanému povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení v rozsahu, v němž bylo jeho trvání v řízení prokázáno.
17. Při vypořádání bezdůvodného obohacení soud přihlédl k judikatuře Nejvyššího soudu, a to k rozsudku sp. zn. spisová značka ze dne 20. 4. 2022, v němž Nejvyšší soud uzavřel, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální úpravou ve vztahu k obecné úpravě bezdůvodného obohacení, přičemž poskytovateli úvěru náleží toliko vrácení nesplacené jistiny bez sjednaných úroků a dalších plateb, a to v nově určené době splatnosti podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru.
18. Výrokem rozsudku pod bodem II soud žalobu ve zbytku požadovaného nároku zamítl, včetně požadovaných úroků z prodlení. Jestliže je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, nebyly mezi účastníky platně sjednány úroky ani další platby spojené s úvěrem a žalobkyni náleží pouze vrácení poskytnuté jistiny v rozsahu dosud neuhrazeného bezdůvodného obohacení.
19. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch pouze částečný, a to v rozsahu 88 %, zatímco v rozsahu 12 % byla neúspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 821 Kč. Dále soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) náleží zástupci žalobkyně podle § 14b odst. 1 písm. a), b), c) a bodu 3 advokátního tarifu odměna ve výši 700 Kč za jeden úkon, celkem 2 100 Kč. Dále soud přiznal náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu ve výši 100 Kč za každý úkon právní služby, celkem 300 Kč. Zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, proto soud přiznal též náhradu za DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad hotových výdajů, tj. částku 504 Kč. Celkové účelně vynaložené náklady řízení tak činí 4 725 Kč. Po zohlednění úspěchu žalobkyně ve věci v rozsahu 76 % (88 % mínus 12 %) náleží žalobkyni náhrada nákladů řízení ve výši 3 591 Kč. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti rozsudku lze podat odvolání u Okresního soudu v Hradci Králové, a to do 15 dnů ode dne doručení stejnopisu rozhodnutí. Věcně a místně příslušným k projednání a rozhodnutí o odvolání je Krajský soud v Hradci Králové.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou vykonatelným rozhodnutím, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí soudem nebo návrh na exekuci.