Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 138/2026-115
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kratochvílovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 159 075,64 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 60 559,84 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 93 805,25 Kč, dále částku 4 710,55 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 77 448,59 Kč ve výši 11,5 % ročně od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 60 559,84 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 93 805,25 Kč, dále částku 4 710,55 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 77 448,59 Kč ve výši 11,5 % ročně od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 159 075,64 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky postupně ve výši 80 500 Kč, které se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 0,85 % denně. Žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím úvěru posuzovala úvěruschopnost žalovaného, a to na základě náhledu do databází a na základě informací získaných od dlužníka, ze kterých byl zjištěn pravidelný měsíční příjem žalovaného ve výši 25 000 Kč. Podle žalobkyně se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, a proto žalobkyně ke dni datum úvěr zesplatnila. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný uhradil jen 19 940,16 Kč. Předmětem žalobního nároku je dlužná část jistiny ve výši 75 500 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 76 916,50 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1 485,21 Kč, poplatek za službu „Anonymizováno Anonymizováno“ ve výši 109,80 Kč, poplatek za službu „Anonymizováno“ ve výši 324,78 Kč, poplatek na službu „Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno“ ve výši 28,80 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 77 448,59 Kč ve výši 11,5 % ročně od datum do zaplacení.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Soud věc projednal a rozhodl v souladu s § 115a o. s. ř. o. s. ř. bez nařízení jednání.
4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalobkyně se žalovaným dne datum smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, jejíž nedílnou součástí jsou mj. všeobecné obchodní podmínky. Žalobkyně se v této smlouvě zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše 75 600 Kč a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky spolu s úrokem ve výši 0,85 % denně žalobkyni splácet v pravidelných denních splátkách. Konec doby platnosti kreditního rámce byl stanoven na datum, RPSN při čerpání celého kreditního rámce činí 1179,24 % (listiny Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru, údaje o Poskytovateli spotřebitelského úvěru, informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním osobních údajů, všeobecné obchodní podmínky, předpis denních splátek). Žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného prostřednictvím služby BankID od společnosti právnická osoba. (listiny BankID výpis, autorizace ověření totožnosti). Žalobkyně vyplatila žalovanému postupně částku v celkové výši 80 500 Kč, a to v celkem hodnota platbách a přijala od něj platby ve výši celkem 19 940,16 Kč (Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli). Před poskytnutím úvěru měla žalobkyně k dispozici rovněž výpis z bankovního účtu žalovaného od společnosti Anonymizováno za období od datum do datum Kč s počátečním zůstatkem 0 Kč a konečným zůstatkem 118,23 Kč, ze kterého se podává, že žalovaný opakovaně, několikrát týdně, prováděl platby u sázkařských společností; že mu chodila mzda od právnická osoba. ve výši 28 000 Kč až 32 949 Kč (Výpis z bankovního účtu žalovaného). Žalobkyně prohlásila, že v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného zjistila, že žalovaný žije ve společné domácnosti s dalšími dvěma osobami, vycházela z výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného 31 462 Kč, výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení 3 000 Kč, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky 2 700 Kč, výše dalších nezbytných výdajů 5 000 Kč, výše ostatních zbytných výdajů 2 500 Kč (Výpis o posouzení úvěruschopnosti u žalobkyně, identifikované příjmy). E-mailem ze dne datum oznámila žalobkyně žalovanému „vypovězení smlouvy o půjčce s okamžitou platností“ z důvodu nehrazení závazků žalovaného (Oznámení o vypovězení smlouvy). Dne datum zaslala právní zástupkyně žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky (předžalobní výzva právní zástupkyně žalobkyně, potvrzení o podání doporučené zásilky).
5. Z výše uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně se žalovaným dne datum smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, jejíž nedílnou součástí jsou mj. všeobecné obchodní podmínky. Žalobkyně se v této smlouvě zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše 75 600 Kč a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky spolu s úrokem ve výši 0,85 % denně žalobkyni splácet v pravidelných denních splátkách. Konec doby platnosti kreditního rámce byl stanoven na datum, RPSN při čerpání celého kreditního rámce činí 1179,24 %. Žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného prostřednictvím služby BankID od společnosti právnická osoba. Žalobkyně vyplatila žalovanému postupně částku v celkové výši 80 500 Kč, a to v celkem hodnota platbách a přijala od něj platby ve výši celkem 19 940,16 Kč. Před poskytnutím úvěru měla žalobkyně k dispozici rovněž výpis z bankovního účtu žalovaného od společnosti Anonymizováno za období od 23. 4. 202515. 7. 2024 Kč s počátečním zůstatkem 0 Kč a konečným zůstatkem 118,23 Kč, ze kterého se podává, že žalovaný opakovaně, několikrát týdně, prováděl platby u sázkařských společností; že mu chodila mzda od právnická osoba. ve výši 28 000 Kč až 32 949 Kč. E-mailem ze dne datum oznámila žalobkyně žalovanému „vypovězení smlouvy o půjčce s okamžitou platností“ z důvodu nehrazení závazků žalovaného. Dne datum zaslala právní zástupkyně žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen "občanský zákoník občanský zákoník "), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “) je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
8. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.
9. Podle § 78 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst.1, c) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se poskytování, změny nebo zániku spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, včetně záznamu o poskytnuté radě podle § 85 odst. 3, záznamu o indexu použitém podle § 102 odst. 5, popřípadě obchodní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, d) záznamy z jiné komunikace mezi poskytovatelem a spotřebitelem dokládající vznik, změnu nebo zánik spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, a je-li z této komunikace zřejmá totožnost spotřebitele, a e) dokumenty nebo jiné záznamy uvedené v písmenech c) a d), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
14. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
15. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Podle § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
18. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval citovaná zákonná ustanovení a po právním posouzení dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela za užití prostředků dálkové komunikace s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta bezhotovostním převodem částka 80 500 Kč. Jelikož žalovaný při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru vystupoval jako spotřebitel (slabší smluvní strana), aplikují se ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. V souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. měla žalobkyně povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, tj. jeho schopnost poskytnutý úvěr splácet.
19. Žalobkyně v řízení neprokázala, že řádným způsobem ověřila schopnost žalovaného úvěr splácet. Soudu předložila své prohlášení o prověření úvěruschopnosti žalovaného, v němž je uvedeno, že žalovaný žije s dalšími dvěma osobami. Žalobkyně vyšla z příjmu žalovaného 31 462 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že zjistila náklady na bydlení 3 000 Kč, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky 2 700 Kč, výše dalších nezbytných výdajů 5 000 Kč, výše ostatních zbytných výdajů 2 500 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného se pak podává, že za zkoumané období měl příjmy od Anonymizováno právnická osoba. Žalobkyně však nijak neověřovala náklady žalovaného. Není zřejmé, kdo jsou další dvě osoby ve společné domácnosti, zda se jedná o osoby, k nimž má žalovaný vyživovací povinnost. Žalobkyně se nezabývala tím, zda má žalovaný další dluhy, které splácí řádně či nikoli. Z předloženého výpisu z účtu se podává, že počáteční zůstatek činí 0 Kč a konečný 118 Kč. Žalovaný opakovaně, někdy i několikrát denně prováděl úhrady ve prospěch sázkařských společností, jak bylo zjištěno z výpisu z účtu, tedy vynakládal značné prostředky na hry a sázky, což žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti nijak nehodnotila. Náklady žalovaného neověřovala, není zřejmé, zda náklady na bydlení sestávají z nájemného či i záloh na bydlení, či splátek úvěru na bydlení, není zřejmé, zda a kolika dalším věřitelům žalovaný splácí své dluhy, zda je v prodlení. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně sice v řízení prokázala, že posuzovala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, nikoli však řádně a s odbornou péčí tak, jak je jí uloženo v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Smlouva o úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je tak dle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , ve spojení s ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná, a to pro rozpor se zákonem, a tento rozpor je tak zjevný, že k této neplatnosti je soud dle ustanovení § 588 občanského zákoníku povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Pro nadbytečnost se tedy soud nezabýval možnou absolutní neplatností smlouvy podle § 588 občanského zákoníku , ačkoli sjednaný úrok ve výši 0,85 % denně (tj. 310,25 % ročně) se již na první pohled jeví jako zjevně rozporný s dobrými mravy. Nárok je proto třeba posoudit jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, který přijal peněžní prostředky bez platného právního důvodu. V řízení bylo žalobkyní tvrzeno, že na poskytnutý úvěr 80 500 Kč žalovaný uhradil 19 940,16 Kč. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že uhradil žalobkyni nad rámec jí tvrzené částky, případně, že jeho dluh zanikl jiným zákonem stanoveným způsobem. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, úhradu dluhu či jeho zánik jiným zákonem stanoveným způsobem, ve výši přesahující výši tvrzenou žalobkyní, netvrdil ani neprokázal. Žalovaný tak má povinnost vrátit žalobkyni doposud nevrácenou část jistiny ve výši 60 559,84 Kč (80 500 Kč mínus 19 940,16 Kč). V této části bylo žalobě vyhověno, ve zbývající části (sjednané úroky, poplatky) byla žaloba vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy zamítnuta.
20. S ohledem na zjištěnou neplatnost smlouvy pro porušení ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. se soud již nezabýval, zda sjednaný úrok ve výši 0,85 % denně je v rozporu s dobrými mravy či nikoli.
21. V souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaný povinen vrátit dosud nevrácenou část poskytnuté jistiny, a to v době přiměřené jeho možnostem. Ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tj. v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). V řízení nebylo zjištěno, že by se účastníci řízení dohodli na době splatnosti poskytnuté jistiny ve smyslu ust. 87 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto ji určil soud. Žalovaný byl v řízení zcela pasivní, netvrdil ani nedoložil ničeho ke svým majetkovým poměrům. Proto soud neshledal žádného důvodu stanovit delší dobu plnění a odchýlit se od ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení, tak byla žaloba zamítnuta, neboť doba splatnosti jistiny byla soudem stanovena uplynutím tří dnů ode dne právní moci
22. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Při hodnocení procesního úspěchu ve věci vzal soud v úvahu částky, které žalobkyně požadovala ke dni vyhlášení rozhodnutí. S ohledem na to, že v řízení byl procesně úspěšnější žalovaný, kterému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.