Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 98/2026-53
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Novotnou Krtoušovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. Josefem Břeněm sídlem 28. října 205/45, 702 00 Ostrava
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
o 23 829,30 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se částečně zastavuje v rozsahu 8 638 Kč.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 362 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 11 829,30 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 16 434 Kč od datum do zaplacení ve výši 12 % ročně.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 7 477,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.
Odůvodnění:
I. Řízení se částečně zastavuje v rozsahu 8 638 Kč.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 362 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.III. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 11 829,30 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 16 434 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 12 % ročně.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 7 477,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.
1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u soudu dne datum po žalovaném zaplacení částky 23 829,30 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně zdůvodnila zejména tím, že dne datum se žalovaným uzavřela elektronickými prostředky smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému bezhotovostně na jeho bankovní účet 12 000 Kč, a žalovaný zavázal splatit úvěr spolu poplatkem za poskytnutí úvěru 4 200 Kč, poplatkem za expresní projednání žádosti 199 Kč a poplatkem za SMS servis 35 Kč do datum. Strany si sjednaly smluvní úrok z prodlení 0,5 % denně z celkové dlužné částky po dobu prvních 90 dní prodlení. Žalovaný byl v době uzavření úvěru podnikatelem a úvěr mu byl poskytnut v souvislosti s podnikatelskou činností. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 12 000 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení 7 395,30 Kč od datum do datum, poplatku za poskytnutí úvěru 4 200 Kč, poplatku za expresní projednání žádosti 199 Kč a poplatku za SMS servis 35 Kč. Žalobkyně dále žádá zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 16 434 Kč od datum do zaplacení. Ač žalovaný byl vyzván, na dluh ničeho neuhradil.
2. Žalovaný uvedl, že úvěr uzavíral jako spotřebitel, neboť měl v době uzavření smlouvy o úvěru nově zřízené živnostenské oprávnění, podnikatelskou činnost nevykovával, příjmy z podnikání neměl a poskytnuté peníze nebyly určeny ani použity k rozvoji podnikání, ale k uspokojení osobních potřeb žalovaného. Namítl neplatnost smlouvy o úvěru pro nedostatek posouzení úvěruschopnosti a tvrdil, že před podáním žaloby uhradil žalobkyni 8 638 Kč.
3. Podáním doručeným soudu dne datum vzala žalobkyně ve smyslu § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalobu částečně zpět v té části, ve které se domáhala zaplacení částky 8 638, neboť žalovaný tuto částku před podáním žaloby uhradil. S ohledem na uvedený procesní úkon žalobkyně rozhodl soud dle ustanovení § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. a řízení v této věci částečně zastavil se souhlasem žalovaného.
4. Z provedených listinných důkazů má soud ohledně uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru a poskytnutí peněžních prostředků za prokázané následující pro posouzení věci rozhodné skutečnosti:
5. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že byla žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným, který byl ve smlouvě označen uvedením IČO: IČO žalovaného a sídla adresa, elektronicky podepsána dne datum. Žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalovanému úvěr 12 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného č. IBAN uvedený ve smlouvě. Žalovaný zavázal splatit úvěr spolu poplatkem za poskytnutí úvěru 4 200 Kč, poplatkem za expresní projednání žádosti 199 Kč a poplatkem za SMS servis 35 Kč do datum na bankovní účet č. č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol. Strany si sjednaly smluvní úrok z prodlení 0,5 % denně z celkové dlužné částky po dobu prvních 90 dní prodlení. Účelem poskytnutí peněžních prostředků byl rozvoj podnikání žalovaného.
6. Ze scanu občanského průkazu plyne, že se jedná o občanský průkaz žalovaného.
7. Z výpisu z živnostenského rejstříku plyne, že žalovaný má živnostenské oprávnění pro tzv. živnost volnou od datum.
8. Z výpisu z účtu plyne, že účet č. IBAN patřil k datum žalovanému.
Anonymizovaný odstavec
10. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně poukázala na účet č. č. účtu 12 000 Kč dne datum Kč.
11. Ze zprávy banky plyne, že účet č. č. účtu patřil žalovanému a že na něj byla dne poukázána částka 12 000 Kč pod IBAN pod variabilním symbolem var. symbol.
12. Z potvrzení o provedení transakce plyne, že žalovaný poukázala na účet č. č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol dne datum 4 438 Kč a dne datum 4 200 Kč.
13. Předžalobní upomínku ze dne datum žalobkyně odeslala na adresu žalovaného uvedenu ve smlouvě dne datum.
14. Soud zamítl důkazní návrh žalobkyně náhledem na webovou stránku www.Anonymizováno.cz pro nepřípustnost, neboť byl navržen po koncentraci řízení. Soud zamítl důkazní návrh žalovaného výpisy z bankovního účtu žalovaného za 5-6/2025 a daňovými přiznáními žalovaného za roky 2024 a 2025 pro nadbytečnost, neboť rozhodné skutkové okolnosti byly prokázány jinak.
15. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry:
16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
17. Dle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) je spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
18. Judikatura Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2017, sp. zn. 23 Cdo 705/2017, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2016, sp. zn. 33 Cdo 1685/2015) vymezuje spotřebitele jako osobu, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti, tedy která jedná za účelem osobní potřeby ve smyslu spotřeby, neboli nečiní tak opakovaně a za úplatu. Pro odpověď na otázku, zda fyzická osoba uzavírající smlouvu s dodavatelem je v postavení spotřebitele, je rozhodující především účel jednání takové osoby v konkrétním smluvním vztahu.
19. V projednávané věci bylo prokázáno, že při uzavírání a plnění smlouvy žalovaný nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti, nýbrž za účelem osobní potřeby ve smyslu spotřeby žalovaný, neboť žádal žalobkyni o poskytnutí úvěru z důvodu finanční tísně způsobené dlouhodobou pracovní neschopností. Poskytnuté peníze využil při hledání práce a na úhradu spotřeby své domácnosti. Ač živnostenské oprávnění v době uzavření smlouvy měl, podnikatelskou činnost tehdy nevykonával.
20. Žalobkyně, coby nebankovní poskytovatel úvěru, a žalovaný, coby spotřebitel, projevili vůli uzavřít smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.), a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni tak stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovaným povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 z. s. ú. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že v rámci předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle § 87 odst. 1 z. s. ú.
21. Žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovaným byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného a na základě žalobkyní předložených důkazů nelze učinit závěr o tom, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy schopen splácet poskytnutý úvěr. Soud byl připraven vyzvat žalobkyni při jednání dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnila tvrzení, označila a předložila důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalovaného s poučením o nesplnění této výzvy. Pro absenci žalobkyně a jejího právního zástupce však soud výzvu učinit nemohl.
22. Neplatnost uzavřené smlouvy o úvěru s sebou nese na straně žalovaného podle věty třetí § 87 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. povinnost vrátit (pouze) peníze úvěrem poskytnuté. Skutečnost, že žalovaný má peníze vrátit v době přiměřené jeho možnostem, odlišuje postavení žalovaného jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy upravené obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost závazků dlužníka tak není vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z., nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (podle § 1968 o. z.), a žalobkyni jako věřiteli nelze přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.), z čehož vychází i ustálená judikatura Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ve věci sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022).
23. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyní poskytnuty peníze ve výši 12 000 Kč. Žalovaný prokázal, že žalobkyni uhradil 8 638 Kč. Soud proto žalovanému uložil povinnost částku 3 326 Kč žalobkyni zaplatit jako rozdíl mezi částkou žalovaným čerpanou a částkou žalovaným uhrazenou.
24. V daném případě nebylo žalobkyní tvrzeno, že by splatnost závazku byla určena dohodou účastníků, a proto požadavek žalobkyně na zákonný úrok nemůže být důvodný. O splatnosti závazku žalovaného v částce 3 326 Kč tak musel rozhodnout podle § 87 odst. 2 z. s. ú., podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům, soud. Splatnost soud stanovil podle § 87 odst. 2 z. s. ú. s přihlédnutím k § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř. v délce tří dnů jako obecnou pariční lhůtu, neboť žalovaný ke svým současným sociálním a majetkovým poměrům, které by odůvodňovaly určení lhůty jiné, ničeho netvrdil ani neprokázal.
25. Vzhledem k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyni nenáleží nárok na zaplacení smluvního úroku a smluvní pokuty, neboť ty byly sjednány v rámci této neplatné smlouvy. Soud tedy podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl i v tomto ohledu.
26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o.s.ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 477,80 Kč, přičemž tato částka představuje 74,48 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 87,24 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 12,76 %) za situace, kdy žalobkyně procesně zavinila částečné zastavení řízení. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 829,30 Kč sestávající z částky 2 060 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, odpor vč. jeho odůvodnění ze dne datum, účast na jednáni dne datum, účastna jednání dne datum) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Soud nepřiznal žalovanému náhradu nákladů za písemné podání ze dne datum, neboť se jednalo o doplnění důkazních návrhů k výzvě soudu za situace, kdy je procesní povinností žalovaného navrhnou důkazy ke svým tvrzením již ve svém prvním podání.
27. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonná pro peněžité plnění, místo plnění náhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalovaného je odůvodněno § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.