Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 96/2026-29
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o vydání bezdůvodného obohacení
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28.738 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit na plné náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28.738 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit na plné náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu dne 9. 4. 2026 domáhá po žalovaném zaplacení částky dle výroku I. Svůj návrh odůvodnila tím, že je plátcem starobního důchodu žalovaného. Podle výroku III. pravomocného usnesení datum, č. j. Anonymizováno spisová značka-Anonymizováno bylo schváleno oddlužení žalovaného plněním splátkového kalendáře. Výrokem VII. uvedeného usnesení bylo žalobkyni coby plátci příjmu žalovaného uloženo, aby ode dne doručení tohoto usnesení, a to i bez zřetele k tomu, zda rozhodnutí o schválení oddlužení je v právní moci, vyplácela celý příjem náležející žalovanému ustanovenému insolvenčnímu správci. Na základě uvedeného měl být starobní důchod zasílán insolvenčnímu správci počínaje listopadem 2024. Technickou závadou žalobkyně se stalo, že i přes výše uvedené i nadále zasílala starobní důchod žalovanému namísto insolvenčnímu správci. Došlo tak k vyplacení starobního důchodu žalovanému dne 10. 12. 2024 ve výši 9.386 Kč, dne 9. 1. 2025 ve výši 9.676 Kč a dne 7. 2. 2025 ve výši 9.676 Kč. Tím vznikl přeplatek na starobním důchodu žalovaného ve výši 28.738 Kč. Žalovaný byl zcela srozuměn s faktem, že jeho starobní důchod počínaje měsícem listopadem 2024 měl být vyplácen insolvenčnímu správci, a musel předpokládat, že částky dne 10. 12. 2024 ve výši 9.386 Kč, dne 9. 1. 2025 ve výši 9.676 Kč a dne 7. 2. 2025 ve výši 9.676 Kč mu byly vyplaceny neprávem. V takové situaci měl splnit svou ohlašovací povinnost danou vůči žalobkyni ustanovením § 50 odst. 1 zák. č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Tuto ohlašovací povinnost žalovaný nesplnil v zákonem stanovené lhůtě osmi dnů od okamžiku převzetí výplaty důchodu v uvedených měsících, neboť žalobkyni nesdělil, že mu byl v uvedených obdobích starobní důchod vyplácen. Z uvedeného je patrné, že žalovaný přijal od žalobkyně plnění v celkové výši 28.738 Kč, které žalobkyně omylem poukázala žalovanému namísto insolvenčnímu správci. Žalobkyně proto po právu požaduje vrácení této částky. Vzhledem k tomu, že částka 28.738 Kč byla zaslána bez právního důvodu, je bezdůvodným obohacením žalovaného ve smyslu ustanovení § 2991 zák. č. 89/2012 , občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Dluh nebyl splněn ani přes zaslání předžalobní výzvy.
2. Žalovaný se ve věci přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů, z nichž zjistil následující zkušenosti.
3. Z usnesení Anonymizováno Anonymizováno v Anonymizováno ze dne datum, č. j. Anonymizováno spisová značka-Anonymizováno, soud zjistil, že žalobkyni bylo přikázáno, aby ode dne doručení tohoto usnesení, a to bez zřetele k tomu, zda rozhodnutí o schválení oddlužení je v právní moci, vyplácela celý příjem náležející dlužníku ustanovenému insolvenčnímu správci, kterým je právnická osoba., IČO IČO, se sídlem adresa.
4. Z výzev ze dne 19. 2. 2025, 26. 2. 2025 a 5. 3. 2025 soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k vrácení dlužné částky 28.738 Kč. Žalovaný byl informován o tom, že mu byly omylem zaslány tyto finanční prostředky na jeho účet, kdy tato situace nastala při zařizování přechodu poukazu důchodu pro insolvenčního správce, o čemž byl žalovaný informován. Výzvy byly zaslány na trvalou a na 2 známé adresy žalovaného.
5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.
6. Žalobkyně je plátcem příjmu (starobního důchodu) žalovaného, kterému bylo schváleno oddlužené plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Žalobkyně byla povinna od listopadu 2024 vyplácet důchod insolvenčnímu správci žalovaného, nikoliv žalovanému. Pochybením žalobkyně vyplatila i žalovanému v prosinci 2024 a v lednu a únoru 2025 důchod, a to v celkové výši 28.738 Kč. Žalovaný přes opakované výzvy žalobkyně tuto částku nevrátil.
7. Dle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Soud na základě zjištěného skutkového stavu učinil právní posouzení věci.
9. Soud má s ohledem na shora uvedené za to, že žalovanému byla vyplacena celkem částka 28.738 Kč, čímž žalovaný získal majetkový prospěch, aniž by k tomu byl právní důvod. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a v souladu s § 2991 o. z. je povinen toto bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Žaloba byla podána důvodně, proto jí soud v plném rozsahu vyhověl. (odst. I. výroku)
10. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byla plně úspěšná žalobkyně. Náklady řízení žalobkyně tvoří paušální náhrada hotových výdajů za 2 úkony ve výši 2 x 450 Kč (výzva k plnění, návrh ve věci samé) dle § 1 , § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025 . Celkem je tak žalovaný povinen žalobkyni zaplatit částku 900 Kč. (odst. II. výroku)
11. Soud zavázal žalovaného k plnění v zákonné lhůtě, když pro stanovení jiné lhůty (popřípadě plnění ve splátkách) nebyly shledány zákonné podmínky (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.