Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
22 Azs 165/2026 - 36.pdf
PDF · 0 B
No categories available
22 Azs 165/2026 - 36
[5] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že stěžovatel v kasační stížnosti neuvedl žádné konkrétní právní úvahy, jakých pochybení se měl krajský soud dopustit. Žalovaný proto navrhnul kasační stížnost odmítnout pro nepřijatelnost, případně zamítnout pro její nedůvodnost.
[6] Jelikož v nyní projednávané věci rozhodoval specializovaný samosoudce, zabýval se Nejvyšší správní soud tím, zda je kasační stížnost přijatelná.
[7] Podle § 104a odst. 1 soudního řádu správního platí, že rozhodovalli před krajským soudem o věci specializovaný samosoudce a kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud jako nepřijatelnou. Nejvyšší správní soud přijme kasační stížnost k věcnému přezkumu pouze v případě rozpoznatelného dopadu řešené právní otázky nad rámec konkrétního případu, a to i) z důvodu neexistence, nejednotnosti nebo potřeby překonání judikatury, nebo ii) v případě zásadního pochybení krajského soudu (usnesení NSS ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/200639, č. 933/2006 Sb. NSS). V posuzované věci není však dán ani jeden z důvodů.
[8] Judikatura Nejvyššího správního soudu k aplikaci čl. 12 odst. 4 nařízení Dublin III je ustálená (např. rozsudky ze dne 7. 12. 2017, čj. 1 Azs 398/201725, či ze dne 14. 12. 2017, čj. 2 Azs 382/201727). Krajský soud při výkladu rozhodných kritérií pro určení členského státu příslušného k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu podle čl. 3 odst. 1 a čl. 12 odst. 1 a 4 nařízení Dublin III z této judikatury vyšel. V jeho závěrech nelze spatřovat zásadní pochybení.
[9] Ze správního spisu vyplynulo, že stěžovatel podal žádost o mezinárodní ochranu dne 7. 4. 2026 v Přijímacím středisku cizinců Zastávka u Brna. Stěžovatel uvedl, že v Maďarsku pobýval od 1. 8. 2024 do července 2025, kdy přicestoval vlakem do České republiky. Z akceptace transferu Maďarskem vyplynulo, že stěžovatel byl držitelem zaměstnanecké karty v Maďarsku s platností do 17. 10. 2026. Tyto skutkové okolnosti tvoří podklad pro aplikaci čl. 12 odst. 4 nařízení Dublin III, podle kterého pokud je žadatel držitelem povolení k pobytu, jehož platnost skončila před méně než dvěma roky, použijí se odstavce 1, 2 a 3, dokud žadatel neopustil území členských států. Podle odstavce 1 poté je k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu příslušný členský stát, který toto povolení vydal. Otázka, ve které zemi má stěžovatel zázemí, je z pohledu aplikace těchto ustanovení irelevantní. Skutkové předpoklady krajského soudu tak mají oporu ve správním spise. Ani ve zjišťování skutkového stavu tedy Nejvyšší správní soud neshledal zásadní pochybení krajského soudu.
[10] Lze uzavřít, že kasační stížnost nevyvolává otázky, které by dosud nebyly v judikatuře řešeny nebo byly řešeny rozdílně či vyžadovaly učinit judikaturní odklon. V daném případě nedošlo ani k zásadnímu pochybení krajského soudu, které by mělo vliv na hmotněprávní postavení stěžovatele.
[11] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, a proto ji podle § 104a soudního řádu správního odmítl pro nepřijatelnost.
[12] O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 soudního řádu správního. Stěžovatel neměl ve věci úspěch a náhradu nákladů mu proto nelze přiznat. Žalovanému, kterému by jinak právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti příslušelo, soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť mu v řízení o kasační stížnosti žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 4. listopadu 2026
Jitka Zavřelová
předsedkyně senátu