Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 As 227/2026 - 20

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Veroniky Juřičkové a soudců Filipa Dienstbiera a Štěpána Výborného v právní věci žalobce: Ing. J. H., proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem Masarykova 427/31, Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 6. 2026, č. j. 15663/26/510041452711233, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 8. 2026, č. j. ,

takto:

I. Žádost žalobce o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti se zamítá.

II. Kasační stížnost žalobce se zamítá.

Odůvodnění:

I. Vymezení případu

[1] Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Brně domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví tohoto rozsudku. Krajský soud usnesením označeným v záhlaví postoupil věc místně příslušnému Krajskému soudu v Ústí nad Labem podle věty první , (dále jen „ “).

II. Kasační stížnost

[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti usnesení krajského soudu kasační stížnost. Napadené usnesení je podle stěžovatele stiženo zásadní právní vadou. Stěžovatel má za to, že Krajský soud v Ústí nad Labem, včetně pobočky v Liberci, není způsobilý ve věci nestranně rozhodovat. Stěžovatel namítá „objektivní a systémovou podjatost všech soudců správního úseku“. Mezi stěžovatelem, resp. jeho rodinnými příslušníky, a všemi soudci správního úseku jmenovaného soudu existuje dlouhodobý procesní konflikt vyvolaný řadou předchozích svévolných rozhodnutí a ignorováním fatálních změn majetkových poměrů. Stěžovatel proto současně navrhl, aby Nejvyšší správní soud přikázal věc jinému věcně příslušnému soudu dle s. ř. s (pozn. soudu: přikázání věci jinému soudu upravuje ).

[3] Současně stěžovatel v řízení o kasační stížnosti požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů. Vzhledem k tomu, že kasační stížnost směřuje proti procesnímu usnesení krajského soudu, Nejvyšší správní soud nevyžadoval vyjádření žalovaného ke kasační stížnosti.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[4] Nejvyšší správní soud nejprve uvádí, že stěžovatel v podání ze dne 18. 10. 2026 uplatnil námitku podjatosti vůči všem soudcům šestého a pátého senátu Nejvyššího správního soudu. Námitka podjatosti je formulována zcela obecně bez jakéhokoli obsahového upřesnění. Nejvyššímu správnímu soudu je z jeho úřední činnosti známo, že stěžovatel obecně formulované námitky podjatosti uplatňuje pravidelně, ačkoli byl v minulosti v řadě případů projednávaných u Nejvyššího správního soudu seznámen s požadavkem na uvedení konkrétních důvodů, pro které podjatost namítá (např. usnesení ze dne 2. 3. 2023, č. j. Nao 20/202326, ze dne 16. 8. 2023, č. j. Nao 120/202330, ze dne 19. 9. 2024, č. j. ). Nejvyšší správní soud navíc již v usnesení ze dne 21. 2. 2025, č. j. Nao 31/202532, rozhodl o obdobné námitce stěžovatele tak, že soudci šestého senátu (vyjmenovaní v záhlaví tohoto rozsudku) nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování tehdejší stěžovatelovy věci. S ohledem na uvedené se proto Nejvyšší správní soud nyní opakovaně vznesenou námitkou podjatosti, která opět neobsahuje žádné konkrétní důvody, již nezabýval.

[5] Nejvyšší správní soud dále ve vztahu k podmínkám řízení o kasační stížnosti připomíná, že pokud se jedná o podmínku zaplacení soudního poplatku za podanou kasační stížnost, rozšířený senát již v usnesení ze dne 9. 6. 2015, č. j. , č. 3271/2015 Sb. NSS, dospěl k závěru, že „stěžovatel má povinnost zaplatit poplatek za řízení o kasační stížnosti jen tehdy, pokud kasační stížnost směřuje proti rozhodnutí krajského soudu o návrhu ve věci samé (o žalobě), či o jiném návrhu, jehož podání je spojeno s poplatkovou povinností“. V tomto případě nebylo napadeným usnesením rozhodováno o návrhu ve věci samé, neboť se jedná o procesní rozhodnutí o postoupení věci místně příslušnému soudu v řízení o žalobě, jímž řízení o žalobě nebylo skončeno. S podáním kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o postoupení věci není spojena poplatková povinnost (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2025, č. j. , bod 11), a proto Nejvyšší správní soud o stěžovatelově žádosti o osvobození od soudních poplatků samostatně nerozhodoval.

[6] Z citovaného usnesení rozšířeného senátu č. j. (bod 29) rovněž plyne, že v případech, kdy kasační stížnost směřuje proti procesnímu rozhodnutí, jímž se řízení o žalobě nekončí, není u Nejvyššího správního soudu vyžadováno ani povinné zastoupení advokátem. Přesto stěžovatel pro řízení o kasační stížnosti o ustanovení zástupce požádal, a proto se Nejvyšší správní soud nejprve zabýval touto žádostí a hodnocením, zda stěžovatel skutečně potřebuje ustanovit zástupce k tomu, aby v řízení mohl náležitě hájit svá práva.

[7] V této souvislosti Nejvyšší správní soud považuje za podstatné zdůraznit, že předmětem řízení o kasační stížnosti jsou poměrně jednoduché otázky procesního práva týkající se místní příslušnosti správních soudů. Z obsahu podané kasační stížnosti je patrné, že stěžovatel se proti důvodům, které vedly krajský soud k postoupení věci Krajskému soudu v Ústí nad Labem, vymezuje námitkami, jež v kasační stížnosti náležitě formuloval. V situaci, kdy Nejvyšší správní soud může na jejich základě projednat kasační stížnost, není zpravidla nutné, aby stěžovateli byl ustanoven pro řízení o kasační stížnosti zástupce (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správní soudu ze dne 3. 1. 2022, č. j. , především bod 17).

[8] Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že v daném případě není ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti nezbytné pro náležité uplatnění stěžovatelových práv, a proto stěžovatelův návrh na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti zamítl.

[9] Nejvyšší správní soud poté přistoupil k věcnému posouzení kasační stížnosti a dospěl k závěru, že není důvodná.

[10] Podle nestanovíli tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Máli tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti. Dle odst. 6 věty první téhož ustanovení neníli soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému.

[11] Krajský soud v Brně v napadeném usnesení správně uvedl, že v posuzované věci vydal ve správním řízení rozhodnutí v prvním stupni Finanční úřad pro Ústecký kraj, který má sídlo v obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem [ a odst. 3 , o Finanční správě České republiky, ve spojení s bodem 5 přílohy č. 2 , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů]. Proto Krajský soud v Brně správně žalobu postoupil Krajskému soudu v Ústí nad Labem jako soudu místně příslušnému.

[12] Stěžovatel v kasační stížnosti namítl, že usnesení o postoupení věci je nesprávné z důvodu podjatosti všech soudců správního úseku Krajského soudu v Ústí nad Labem (včetně pobočky v Liberci). Námitky týkající se podjatosti soudců Krajského soudu v Ústí nad Labem (jemuž byla věc postoupena jako soudu místně příslušnému) však nelze v tomto řízení posuzovat. Tato otázka může být řešena až po přidělení věci konkrétnímu soudci, resp. senátu (viz např. rozsudek ze dne 21. 6. 2017, č. j. , ve kterém Nejvyšší správní soud aproboval postoupení žaloby místně příslušnému soudu, přestože žaloba směřovala proti předsedovi tohoto soudu). Soud rozhodující o postoupení věci soudu místně příslušnému nemá ani možnost otázku podjatosti soudu, jemuž byla věc postoupena, posoudit (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 5. 2017, č. j. , bod 10, a ze dne 12. 12. 2019, č. j. , bod 8).

[13] K návrhu stěžovatele na přikázání věci jinému krajskému soudu Nejvyšší správní soud uvádí, že o něm bude rozhodnuto v samostatném řízení (vedeném pod příslušnou sp. zn. Nad). Soud tak rovněž nemůže činit nyní v řízení o kasační stížnosti, v němž přezkoumává zákonnost usnesení o postoupení věci místně příslušnému soudu (viz k tomu shodně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 11. 2024, č. j. ). Předmětem tohoto řízení je přezkum zákonnosti napadeného usnesení krajského soudu o postoupení věci, nikoli návrh na přikázání věci jinému soudu.

IV. Závěr a náklady řízení

[14] Nejvyšší správní soud neshledal kasační stížnost důvodnou, a proto ji podle poslední věty zamítl.

[15] O náhradě nákladů řízení o této kasační stížnosti rozhodne krajský soud v konečném rozhodnutí o žalobě, a to podle pravidel o náhradě nákladů řízení o žalobě samotné ( , tedy podle procesního úspěchu účastníků řízení o žalobě, obdobně viz rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2023, č. j. , bod 50).

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 4. listopadu 2026

Mgr. Ing. Veronika Juřičková

předsedkyně senátu